Mladí lidé se ptají . . .

Jak se vyrovnat s tělesnou vadou?

„MŮŽE ještě chodit,“ říká matka jedné dívky, které budeme říkat Magda, „ale chybí jí koordinace a mluví nezřetelně.“ Magda má roztroušenou sklerózu a je jednou z miliónů mladých lidí na celém světě, kteří trpí tělesnou vadou.

Snad jsi jedním z nich. Ale ať je to vada vrozená, nebo získaná nemocí či nehodoua, není třeba z toho vyvozovat, že tím tvůj život skončil. Budeš-li se trpělivě snažit, můžeš udělat pozitivní kroky, aby ses se svou situací uspokojivě vyrovnal.

Léčka toužebných přání

Je ovšem lidskou přirozeností nechtít přijmout nepříjemnou skutečnost, a místo toho toužebně doufat, že vada jednoduše zmizí. Apoštol Pavel zřejmě trpěl nějakou nemocí, která působila na jeho zrak. (Srovnej Galaťanům 6:11.) Ohledně své první návštěvy u křesťanů v Galácii Pavel řekl: ‚Poprvé jsem vám oznamoval dobrou zprávu skrze nemoc svého těla. A co pro vás bylo zkouškou v mém těle, s tím jste nezacházeli s opovržením ani jste na [to] s ošklivostí neplivali.‘ (Galaťanům 4:13, 14) Někteří učenci se domnívají, že Pavlova nemoc působila, že mu hnisaly oči, nebo nějak jinak zavinila, že byl jeho vzhled odpudivý. Není tedy divu, že Pavel „třikrát snažně prosil Pána“, aby ta nemoc odešla. Ale to se nestalo. (2. Korinťanům 12:8, 9) Navzdory svému postižení však prožil vynikající život jako misionář, učenec a spisovatel.

I ty se možná budeš muset smířit s tím, že tvoje vada je trvalá. V knize Living With the Disabled (Život s postiženým) autorka Jan Coombsová píše: „Aby se pacient přizpůsobil svému postižení, musí nejprve připustit, že je postižený. Musí se naučit, že jeho vada ho možná omezuje a znepříjemňuje mu život, ale jako člověka jej neznehodnocuje.“ Pokud není oprávněná naděje, že se vyléčíš, potom popírání skutečnosti, pokud jde o tvůj stav, poslouží pouze k tomu, že zabředneš do bažiny sebeobviňování, trápení a zklamání. Na druhé straně, „moudrost je u skromných“, říká Bible v Příslovích 11:2. Skromný člověk zná a přijímá svá omezení. To neznamená, že se máš stát poustevníkem nebo se spokojit se šedivým, neradostným životem. Skromnost spíš znamená čestně přiznat svou situaci a stanovit si realistické cíle.

Jednej s poznáním

Potřebuješ také přesně poznat podstatu svého postižení. „Každý chytrý bude jednat s poznáním,“ říkají Přísloví 13:16. (Srovnej Přísloví 10:14.) To může znamenat, že si přečteš nějakou lékařskou literaturu nebo položíš konkrétní otázky svému lékaři nebo jiným zdravotníkům, kteří tě ošetřují. Budeš-li se v tomto ohledu vzdělávat, může tě to osvobodit od špatného pochopení věci, které by mohlo bránit plnému využití tvých možností.

Také ti může pomoci, budeš-li držet krok s vývojem lékařství a zajímat se o nové léčebné metody, které by mohly zlepšit tvou situaci. Byly například vyvinuty umělé končetiny (protézy) z nových, lehkých materiálů, které umožňují větší pohodlí a pružnost pohybu. Však také časopis Time podává zprávu o „explozi“ pomůcek pro postižené lidi. V místě, kde žiješ, jsou možná tyto výrobky dostupné, a snad jsou i v možnostech vašeho rodinného rozpočtu.

Běžnější pomůcky, například naslouchátka, hole, berle a dlahy, mohou být také docela užitečné. Ale někteří mladí lidé jsou příliš rozpačití a je jim možná trapné tyto pomůcky používat. Avšak král Šalomoun moudře poznamenal: „Ztupí-li se sekera a nenaostří-li se znovu, je nutno víc napnout síly.“ (Kazatel 10:10, Ekumenický překlad) I ty by ses mohl podobně vyčerpávat — nebo by ses nemohl zapojit do činností, které přinášejí radost — pokud bys nedokázal dobře využít nástroje, které ti mohou pomoci. Proč by sis měl vlastní pýchou učinit život těžším, než musí být? Šalomoun dospěl k tomuto závěru: „Použít moudrost k úspěchu je tedy výhodné.“

Ano, je pro tebe výhodné používat něco, co ti pomůže lépe chodit, vidět nebo slyšet. Je pravda, že zvládnout používání berle, protézy nebo naslouchátek možná bude chtít hodně cvičení a trpělivosti. Navíc tato zařízení nutně nemusí prospět tvému vzhledu. Ale pomysli na to, jakou svobodu ti mohou dát a jaké možnosti ti snad otevřou! Jedna postižená africká dívka jménem Jay vedla život poustevníka; z malého obydlí, kde žila, se odvážila za svých osmnáct let jen jednou. Studovala Bibli se svědky Jehovovými, a potom začala chodit na křesťanská shromáždění. To vyžadovalo, aby „šla“ o několik bloků dál tak, že se vlekla po rukou a tělo táhla po zemi. Když se jeden svědek z Evropy dověděl o její těžké situaci, poslal jí tříkolový vozík s řetězovým pohonem. Jay mohla vozík ovládat rukama. Byl to okouzlující pohled? To sotva. Ale tento zdánlivě nešikovný způsob dopravy jí umožnil chodit na shromáždění a podílet se na kazatelské službě dům od domu.

Stanov si cíle!

Měj se však na pozoru, aby sis nevytvořil negativní myšlenkový postoj. Moudrý král Šalomoun řekl: „Kdo dává pozor na vítr, nebude zasévat semeno; a kdo se dívá na oblaka, nebude sklízet.“ (Kazatel 11:4) Připustíš, aby ti strach nebo nejistota bránily dělat věci, které dělat chceš a potřebuješ? Uvažuj o Mojžíšovi. Když ho Bůh vybral, aby vysvobodil Izraelity z otroctví v Egyptě, Mojžíš se snažil zprostit se toho na základě své vady řeči. „Mám neobřezané rty,“ řekl, což možná naznačovalo, že trpěl nějakou deformací, která ho omezovala v řeči. (2. Mojžíšova 6:12) Ale Mojžíš se podceňoval. Časem se ukázalo, že je schopen mluvit plynně — a promlouvat k celému izraelskému národu. — 5. Mojžíšova 1:1.

Nedopusť se téže chyby, že by ses podceňoval. Nuť se k činnosti, stanov si cíle! Například mladá Becky měla kvůli zraněním, která utrpěla v pěti letech při nehodě, určité potíže s mluvením. Ale rodiče jí nedovolili, aby se vzdala. Naopak, přihlásili ji do školy teokratické služby v sále Království, kde se scházeli svědkové Jehovovi. V sedmi letech vedla Becky krátké rozhovory před publikem. Becky vzpomíná: „To, že jsem vedla ty rozhovory, mi pomohlo. Podněcovalo mě to, abych na své řeči usilovněji pracovala.“ Becky také byla povzbuzována, aby se plně podílela na kázání dům od domu. „Někdy si myslím, že mě lidé určitě neradi poslouchají, když mluvím; dělám si starosti, co si asi myslí. Ale pak si řeknu ‚dělám to pro Jehovu‘ a prosím ho, aby mi pomohl to překonat.“ Dnes Becky slouží jako zvěstovatelka plným časem.

Craig, nyní dospělý, trpí mozkovou obrnou. Také on odmítl připustit, aby mu jeho postižení bránilo být platným členem křesťanského sboru. Říká: „Spoléhám na Jehovu, a on mi dovolil, abych se radoval z mnoha požehnání. Pětkrát jsem byl schopen sloužit jako pomocný průkopník [kazatel]. Mám proslovy ve škole teokratické služby a mohu vést sborové účty.“

Je také „čas se smát“, a s jistým cvikem se snad dokonce budeš moci těšit z některých zábavných činností, kterými se baví ostatní mladí lidé. (Kazatel 3:4) Becky připouští: „Nemohu hrát hry, jako je volejbal, protože mám příliš pomalé reflexy. Ale mohu běhat. Krátce po nehodě mě maminka povzbuzovala, abych se naučila jezdit na kole. Vždycky mi dodávala odvahy, abych zkusila něco nového.“

Nenes to sám

Vyrovnat se s tělesným postižením není snadné. Apoštol Pavel nazval svou vadu ‚ostnem v těle‘. (2. Korinťanům 12:7) Naštěstí nemusíš svým problémům vzdorovat sám. Sarne, mladá žena s deformací kyčle, říká: „Zjišťuji, že dobré křesťanské společenství a láskyplná podpora rodiny a přátel ve sboru jsou pro mě neocenitelné.“ Ano, nestraň se společnosti. (Přísloví 18:1) Do té míry, do jaké je to možné, měj „hojnost práce v Pánově díle“. (1. Korinťanům 15:58) Sarne popisuje užitek: „Být činnou, pokud jde o zájmy Království, mi pomáhá, abych se správně dívala na své problémy.“ Becky podotýká: „Máš možnost mluvit s lidmi, kteří jsou na tom doopravdy hůř než ty, protože nemají naději do budoucnosti. To mi pomáhá, abych se nezabývala sama sebou.“

Především hledej podporu u Jehovy. Rozumí tvým potřebám a pocitům, a může ti dokonce poskytnout „moc, která je nad to, co je normální“, aby ti pomohl vyrovnat se s touto situací. (2. Korinťanům 4:7) Snad budeš mít časem stejně optimistický názor jako postižený mladý křesťan jménem Terrence. Terrence přišel o zrak, když mu bylo devět let, ale nenechal se tím přemoci. Říká: „Moje slepota není handicap, je to jen nepohodlné.“

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 15]

Poznej o své tělesné vadě všechno, co můžeš