Jehova nám pomáhá, abychom mohli být zachráněni

„Jste chráněni Boží mocí prostřednictvím víry k záchraně, jež je připravena, aby byla zjevena v posledním časovém období.“ (1. PETRA 1:4, 5)

JAK BYS ODPOVĚDĚL?

Jak nás Jehova přitáhl k pravému uctívání?

Jak Jehova může řídit naše kroky prostřednictvím svých rad?

Jak nás Jehova povzbuzuje?

1., 2. (a) O čem nás Jehova ve svém Slově ujišťuje? (b) Jak dobře Jehova zná každého z nás?

„KDO vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Mat. 24:13) Těmito slovy Ježíš jasně ukázal, že pokud chceme zničení Satanova světa přežít, musíme zůstat věrní až do konce. Jehova od nás ale neočekává, že vytrváme na základě své vlastní moudrosti či síly. Bible nás ujišťuje: „Bůh je věrný a nedovolí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést, ale spolu s pokušením poskytne také východisko, abyste je mohli snášet.“ (1. Kor. 10:13) Co z těchto slov vyplývá?

² Má-li Jehova zabránit tomu, že bychom byli zkoušeni nad to, co můžeme snést, musí o nás vědět všechno včetně toho, s jakými problémy se potýkáme, jakou máme osobnost a co dokážeme vydržet. Skutečně každého z nás Bůh zná tak dobře? Písmo jasně ukazuje, že ano. Jehova přesně ví, co každý den děláme a jaké máme zvyky. Dokonce zná naše myšlenky a sklony našeho srdce. (Přečti Žalm 139:1–6.)

3., 4. (a) Jak je z toho, co prožil David, vidět, že Jehova se zajímá o každého člověka? (b) Jak Jehova projevuje zájem o lidi dnes?

³ Je pro tebe těžké věřit tomu, že by se Bůh do takové míry zajímal o nedokonalé lidi? O něčem podobném uvažoval i žalmista David. Řekl Jehovovi: „Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi připravil, co je smrtelný člověk, že ho chováš v mysli?“ (Žalm 8:3, 4) Je možné, že k této otázce Davida vedl jeho vlastní zážitek. Ačkoli byl Jišaiovým nejmladším synem, Jehova ho považoval za „muže příjemného svému srdci“ a „vzal [ho] z pastviny od následování stáda, aby [se] stal vůdcem“ nad Izraelem. (1. Sam. 13:14; 2. Sam. 7:8) Zkus si představit, jak se David, pouhý mladý pastýř, asi cítil, když si uvědomil, že Stvořitel vesmíru věnoval pozornost jeho myšlenkám a úvahám.

⁴ Stejně úžasné je, když si uvědomíme, s jakým osobním zájmem si Jehova všímá lidí dnes. Shromažďuje do své organizace „žádoucí věci všech národů“ a svým služebníkům pomáhá, aby mu zůstali věrní. (Ag. 2:7) Abychom lépe chápali, jak konkrétně nám Jehova pomáhá, uvažujme nejprve o tom, jak k sobě lidi přitahuje.

BŮH NÁS K SOBĚ PŘITÁHL

 5. Jak Jehova přitahuje lidi ke svému Synovi a z jakého příkladu je to vidět?

⁵ Ježíš řekl: „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal.“ (Jan 6:44) Z těchto slov vyplývá, že bez Boží pomoci se nikdo Kristovým učedníkem stát nemůže. Jak Jehova přitahuje mírné lidi ke svému Synovi? Prostřednictvím kazatelské činnosti a působením svatého ducha. Například když Pavel a jeho společníci byli ve Filipech, potkali ženu, která se jmenovala Lydie, a začali s ní mluvit o dobré zprávě. V Bibli čteme: „Jehova rozevřel její srdce, aby věnovala pozornost tomu, o čem mluvil Pavel.“ Bůh jí prostřednictvím svého ducha pomohl, aby pochopila poselství, které slyšela. Výsledkem bylo, že ona i členové její domácnosti byli pokřtěni. (Sk. 16:13–15)

 6. Jak Jehova každého z nás přitáhl k pravému uctívání?

⁶ Jednalo se snad o výjimečnou událost? V žádném případě. Pokud jsi zasvěceným křesťanem, i tebe k pravému uctívání přitáhl Bůh. Stejně jako náš nebeský Otec viděl něco hodnotného v srdci Lydie, viděl něco dobrého i v tobě. Když jsi začal naslouchat biblickému poselství, Jehova ti prostřednictvím svatého ducha pomohl, abys to pochopil. (1. Kor. 2:11, 12) Když jsi začal uplatňovat to, co ses dozvídal, tvému úsilí konat jeho vůli žehnal. A když ses mu v modlitbě zasvětil, měl z toho velikou radost. Od chvíle, kdy ses vydal po cestě k životu, tě Jehova doprovází na každém kroku.

 7. Na základě čeho víme, že Jehova nám bude pomáhat, abychom mu zůstali věrní?

⁷ Jehova nám pomohl, abychom mu začali sloužit, a i nadále nám pomáhá, abychom mu zůstali věrní. Ví totiž, že stejně jako jsme pravdu nemohli poznat pouze díky svým schopnostem, nemůžeme v ní pouze díky svým schopnostem ani zůstat. Pomazaným křesťanům apoštol Petr napsal: „Jste chráněni Boží mocí prostřednictvím víry k záchraně, jež je připravena, aby byla zjevena v posledním časovém období.“ (1. Petra 1:4, 5) Tato slova se v zásadě týkají všech křesťanů, a tak bychom se o jejich význam měli zajímat. Proč? Máme-li Bohu zůstat věrní, všichni potřebujeme jeho pomoc.

BŮH NÁM POMÁHÁ VYVAROVAT SE CHYB

 8. Jaké nebezpečí nám hrozí?

⁸ Každodenní problémy a naše vlastní nedokonalost by mohly způsobit, že se na věci přestaneme dívat tak, jak se na ně dívá Jehova. V důsledku toho bychom se mohli ocitnout v nebezpečí, že nevědomky uděláme nějaký chybný krok. (Přečti Galaťanům 6:1.) Do takové situace se dostal například David.

9., 10. Jak Jehova Davidovi pomohl, aby neudělal chybný krok, a jak pomáhá nám?

⁹ V době, kdy byl David pronásledován Saulem, projevoval mimořádné sebeovládání. Přestože měl možnost se žárlivému králi pomstít, neudělal to. (1. Sam. 24:2–7) Nedlouho potom se však nechal ovládnout negativními emocemi. Potřeboval jídlo pro své muže a uctivě požádal o pomoc Izraelitu Nabala. Ten na jeho prosbu reagoval urážkami a David se tak rozlítil, že se rozhodl pobít všechny muže z Nabalovy domácnosti. V tu chvíli si neuvědomil, že kdyby zabil nevinné lidi, měl by před Bohem vinu krve. Před takovým tragickým činem ho uchránila Nabalova manželka. David pochopil, že v jeho prospěch zasáhl Jehova, a tak Abigail řekl: „Požehnaný buď Jehova, Bůh Izraele, který mi tě poslal tohoto dne vstříc! A požehnaná buď tvá rozumnost a požehnaná buď ty, která jsi mě dnes zadržela, abych se neprovinil krví a abych si neopatřil záchranu svou vlastní rukou.“ (1. Sam. 25:9–13, 21, 22, 32, 33)

¹⁰ Jaké poučení z této události vyplývá? Prostřednictvím Abigail Jehova uchránil Davida před chybným krokem. Podobně jedná i v náš prospěch. Samozřejmě bychom neměli očekávat, že prostřednictvím někoho Jehova zasáhne pokaždé, když jsme v nebezpečí, že uděláme chybu. Ani bychom si neměli myslet, že přesně víme, jak Bůh bude v určité situaci jednat nebo co při uskutečňování svého záměru připustí. (Kaz. 11:5) Můžeme se však spolehnout na to, že Jehova vždy ví, v jaké jsme situaci, a pomůže nám, abychom mu zůstali věrní. Ujišťuje nás: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Budu radit s okem upřeným na tebe.“ (Žalm 32:8) Jakým způsobem nám Jehova radí? Jak z jeho rad můžeme mít užitek? A proč si můžeme být jistí, že i dnes Jehova svůj lid vede? Všimněme si, jak na tyto otázky odpovídá kniha Zjevení.

BŮH NÁS CHRÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM SVÝCH RAD

11. Do jaké míry Jehova ví, co se dnes děje v každém sboru?

¹¹ Ve vidění zaznamenaném ve 2. a 3. kapitole knihy Zjevení oslavený Ježíš Kristus obrací svou pozornost k sedmi sborům na území Malé Asie. Je zřejmé, že znal nejen obecný stav každého sboru, ale i podrobnosti. V případě některých sborů se dokonce zmínil o konkrétních jednotlivcích. Každý sbor dostal potřebnou radu nebo pochvalu. Jak se to týká nás? Těch sedm sborů představuje pomazané křesťany po roce 1914. Rady sedmi sborům jsou v zásadě určeny všem současným sborům Božího lidu po celém světě. Jaký závěr z toho vyplývá? Jehova prostřednictvím svého Syna i dnes vede svůj lid. Jak můžeme mít z takového vedení užitek?

12. Jak Jehova může řídit naše kroky?

¹² Jeden způsob, jak z Jehovova láskyplného vedení můžeme mít užitek, je osobní studium. Prostřednictvím publikací věrného a rozvážného otroka nám Jehova poskytuje množství cenných biblických rad. (Mat. 24:45) Musíme si však na studium vyhradit čas a to, co se učíme, také uplatňovat. Osobní studium je jedním z prostředků, jimiž nás Jehova může „střežit před klopýtáním“. (Juda 24) Už se ti stalo, že jsi při studiu narazil na myšlenku, o které sis řekl, že je určena přímo pro tebe? Vnímej to tak, že Jehova skutečně mluví právě k tobě. Podobně jako nás přítel může upozornit na nějaké nebezpečí, Jehova nás prostřednictvím svého ducha může upozornit na určité nesprávné jednání nebo nežádoucí rys osobnosti. Jestliže jsme vnímaví k tomu, jak nás Jehova prostřednictvím svatého ducha vede, pak mu umožňujeme, aby řídil naše kroky. (Přečti Žalm 139:23, 24.) Vzhledem k tomu je moudré zamyslet se nad svými studijními návyky.

13. Proč je moudré zamyslet se nad svými studijními návyky?

¹³ O čas potřebný pro osobní studium by nás mohlo připravovat například to, že se příliš věnujeme zábavě. Jeden bratr říká: „Na osobní studium člověk pozapomene opravdu lehce. Zábava je dnes dostupnější než kdykoli dříve a je také mnohem levnější. Je v televizi, v počítači i v mobilu. Vlastně všude kolem nás je něco, čím se můžeme bavit.“ Pokud nejsme opatrní, času na hluboké osobní studium budeme mít stále méně, až ho nakonec nebudeme mít vůbec. (Ef. 5:15–17) Každý z nás by si tedy měl položit otázky: Jak často se mi daří studovat Boží Slovo do hloubky? Je to jenom tehdy, když si připravuji proslov nebo nějaký bod programu na shromáždění? Pokud to tak je, možná bys měl večer pro rodinné uctívání nebo pro osobní studium využívat lépe a pátrat po moudrosti a dalších duchovních pokladech, které nám Jehova poskytuje, aby nám pomohl k záchraně. (Přísl. 2:1–5)

BŮH NÁM POSKYTUJE POVZBUZENÍ

14. Z čeho je zřejmé, že Jehova rozumí tomu, jak se cítíme?

¹⁴ David se během svého života dostal do mnoha tísnivých situací. (1. Sam. 30:3–6) Z jeho inspirovaných slov je zřejmé, že Jehova o jeho pocitech věděl. (Přečti Žalm 34:18; 56:8.) Bůh ví i o našich pocitech. Když máme „zlomené srdce“ nebo jsme „zdrcení na duchu“, je nám nablízku. Už to nás samo o sobě může utěšit, podobně jako to utěšilo Davida, který napsal: „Budu mít radost a radovat se z tvé milující laskavosti, z toho, že jsi uviděl mé trápení; věděl jsi o tísních mé duše.“ (Žalm 31:7) Jehova si však nejen uvědomuje, že prožíváme tíseň, ale také nám poskytuje útěchu a povzbuzení. Dělá to například prostřednictvím našich shromáždění.

15. Co se můžeme naučit ze zážitku žalmisty Asafa?

¹⁵ To, jaký užitek můžeme mít ze shromáždění, vyplývá ze zážitku žalmisty Asafa. V mysli se stále zabýval tím, jak dobře se daří nespravedlivým, až začal pochybovat o tom, zda má vůbec cenu sloužit Bohu. Své pocity vyjádřil těmito slovy: „Mé srdce . . . zatrpklo a v ledvinách jsem cítil ostrou bolest.“ Nechybělo mnoho a Jehovovi sloužit přestal. Co mu pomohlo? To, že „vešel do velkolepé Boží svatyně“. Ve společnosti dalších ctitelů Jehovy se začal na celou situaci dívat ze správného hlediska. Pochopil, že úspěch ničemných lidí je jen dočasný a že Jehova určitě všechno napraví. (Žalm 73:2, 13–22) Podobné je to s námi. Nespravedlnost, která panuje v Satanově světě, nás může skličovat. Pokud ale chodíme na shromáždění, kde jsme ve společnosti spoluvěřících, přináší nám to osvěžení a pomáhá nám to mít radost ze služby Jehovovi.

16. V čem je pro nás povzbuzením příklad Hany?

¹⁶ Co když se ale ve sboru stalo něco, kvůli čemu je pro tebe těžké chodit na shromáždění? Možná se cítíš nepříjemně, protože už nemáš určitou výsadu nebo protože ses nepohodl s nějakým bratrem či sestrou. V takové situaci ti může pomoci příklad Hany. (Přečti 1. Samuelovu 1:4–8.) Velmi ji trápilo to, že nemá děti a že s ní Peninna jedná nelaskavě. Zvláště tíživé to bylo tehdy, když celá rodina chodila každý rok do Šila, aby Jehovovi přinesla oběť. Hana v tu dobu „plakávala a nejedla“. Přesto neudělala to, že by kvůli svému trápení do Šila nešla. Jehova její věrnost nepřehlédl a požehnal jí. (1. Sam. 1:11, 20)

17., 18. (a) Například v čem jsou pro nás shromáždění povzbuzením? (b) Jaké pocity v tobě vyvolává to, že ti Jehova pomáhá, abys mohl být zachráněn?

¹⁷ Máme pádný důvod jednat podobně jako Hana — věrně chodit na shromáždění. Každý z nás z vlastní zkušenosti ví, jakým povzbuzením shromáždění jsou. (Hebr. 10:24, 25) Vřelé a láskyplné vztahy ve sboru nám přinášejí útěchu. Možná nás osloví nějaká myšlenka, která zazní z pódia nebo v komentáři. Při rozhovoru před shromážděním nebo po něm nám někdo ze spolukřesťanů bude soucitně naslouchat nebo nás posílí svými slovy. (Přísl. 15:23; 17:17) Písně, kterými chválíme Jehovu, působí na naše srdce. Povzbuzení, které můžeme získat na shromáždění, potřebujeme zejména tehdy, když máme hlavu plnou „zneklidňujících myšlenek“. Právě ve společnosti našich bratrů a sester nám Jehova poskytuje útěchu a podporuje nás v našem odhodlání zůstat mu věrní. (Žalm 94:18, 19)

¹⁸ Zažíváme Boží láskyplnou péči, a díky tomu se cítíme v bezpečí podobně jako žalmista Asaf, který Jehovovi řekl: „Uchopil jsi mou pravici. Svou radou mě povedeš.“ (Žalm 73:23, 24) Jehova nám pomáhá, abychom mohli být zachráněni, a my jsme mu za to velmi vděční.

[Obrázek na straně 28]

I tebe k pravému uctívání přitáhl Jehova

[Obrázek na straně 30]

Bůh nás chrání prostřednictvím svých rad

[Obrázek na straně 31]

Díky povzbuzení od Jehovy můžeme zůstat věrní