Rodiče, dosahujte srdce svého dítěte od útlého dětství

„Vychovávejte [své děti] v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ — EFEZANŮM 6:4.

1. Co se dělo během zvlášť náročného období Ježíšova života?

JEŽÍŠ KRISTUS a jeho učedníci byli na cestě do Jeruzaléma. Nedlouho předtím řekl Ježíš při dvou různých příležitostech svým učedníkům, že v tomto městě podstoupí mnoho utrpení a bude usmrcen. (Marek 8:31; 9:31) Během tohoto pro Ježíše zvlášť náročného období mu podle biblické zprávy „lidé . . . také přinášeli svá děťátka, aby se jich dotýkal“. — Lukáš 18:15.

2. a) Proč se asi učedníci pokoušeli odehnat lidi? b) Jak na to reagoval Ježíš?

² Jakou odezvu to vyvolalo? Učedníci ty lidi kárali a snažili se je poslat pryč. Bezpochyby se domnívali, že prokazují Ježíšovi službu, když ho chrání před zbytečným rozruchem a napětím. Ale Ježíš se na učedníky rozhořčil a řekl: „ ‚Ať ke mně malé děti přicházejí. Nebraňte jim‘ . . . A bral děti do náruče, žehnal jim.“ (Marek 10:13–16) Ano, přes všechno, co měl jistě na mysli i na srdci, si Ježíš udělal čas na malé děti.

Jaké poučení je to pro rodiče?

3. Jak by se měli z této příhody poučit rodiče?

³ Rodiče by si z toho měli vzít toto poučení: Ať máte jakékoli jiné závazky nebo stojíte před jakýmikoli těžkostmi, především je třeba trávit čas se svými dětmi. Čas, který spolu strávíte, vám umožní, abyste jim vštípili duchovní hodnoty, které budou bezpečně střežit srdce vašich dětí a postaví je na správnou cestu. (5. Mojžíšova 6:4–9; Přísloví 4:23–27) Eunice a Lois, Timoteova matka a babička, si dělaly čas na to, aby Timoteovi dávaly poučení, jež se dotýkalo jeho srdce a utvářelo jeho život, takže vyrostl v oddaného Božího služebníka. — 2. Timoteovi 1:5; 3:15.

4. Jak drahocenné jsou děti a jak by měli rodiče ukázat, že je oceňují?

⁴ Křesťanští rodiče si nemohou dovolit zanedbávat děti, které jim dal Jehova Bůh. Ano, děti jsou drahocenný dar od Jehovy. (Žalm 127:3) Věnujte jim tedy čas — dosáhněte jejich srdce tak, jak vám daly příklad Timoteova matka a babička. Měli byste s dětmi nejen hovořit o jejich chování a ukázňovat je, ale také je třeba jíst s nimi, číst si s nimi, hrát si s nimi, pomáhat jim večer při ukládání do postele. Všechen tento čas strávený s dětmi je životně důležitý.

5. Uveď příklad jednoho otce, který projevil ocenění pro své rodičovské odpovědnosti.

⁵ Uznal to jeden přední japonský podnikatel, který se stal svědkem Jehovovým. Pod titulkem „Vysoký úředník JND odchází, aby byl s rodinou“ napsal Mainichi Daily News z 10. února 1986: „Vrchní úředník Japonských národních drah (JND) volil raději rezignaci než odloučení od rodiny . . . Tamura říká: ‚Generálním ředitelem může být kdokoli, ale otcem mých dětí jsem jedině já.‘ “ Bereš své rodičovské odpovědnosti také tak vážně?

Proč je nyní zapotřebí zvláštního úsilí

6. Proč je dnes tak těžké řádně vychovat děti?

⁶ Nikdy v dějinách lidstva nebylo tak těžké vychovávat děti tak, jak nabádá Boží slovo: „V kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4) Důvodem je, že žijeme v „posledních dnech“ a satan a jeho démoni působí velké bědy, protože se hněvají. Vědí totiž, že jim už zbývá jen krátký čas. (2. Timoteovi 3:1–5; Zjevení 12:7–12) Úsilí rodičů vychovat děti zbožným způsobem tedy maří symbolický „vzduch“, nad nímž má autoritu satan. Tento „vzduch“ neboli duch sobectví a neposlušnosti všechno prostupuje stejně jako doslovný vzduch, který dýcháme. — Efezanům 2:2.

7, 8. a) Co může vnést do domova televize a co přesto dělají mnozí rodiče? b) Proč je smutným zanedbáním rodičovské odpovědnosti, jestliže televize slouží jako chůva?

⁷ Zejména televize vnáší do domova tento „duch světa“, tento jedovatý „vzduch“. (1. Korinťanům 2:12) To, co se objevuje v televizi, je totiž často silně ovlivněno mocnou nemravnou a homosexuální složkou světa zábavy. (Římanům 1:24–32) Zejména vaše děti jsou ohroženy bezbožným smýšlením a předkládanou mravní špínou stejně jako doslovným znečištěným vzduchem. Ale co dělají mnozí rodiče?

⁸ Používají televizi jako chůvu. „Teď ne, zlato. Mám práci. Běž se koukat na televizi,“ říkají svým dětem. Přední televizní pracovník říká, že to jsou „nejčastěji pronášená slova v mnoha amerických domácnostech“. Přitom poslat děti, aby se dívaly na to, co se právě dává v televizi, znamená vlastně nechat je bez kontroly. (Přísloví 29:15) Je to smutné zanedbání rodičovské odpovědnosti. Tento pracovník řekl o výchově dětí: „Rodičovství zabírá čas a je to velká odpovědnost a nelze ji někomu předat, zejména ne televizoru.“

9. Před jakým znečištěním především potřebují děti ochranu?

⁹ Tlak času, ve kterém žijeme, však v tobě může vyvolat sklon odhánět děti, jako to dělali učedníci, aby ses mohl věnovat tomu, co by se mohlo považovat za důležitější. Ale co je důležitější než tvé vlastní děti? Jde o jejich duchovní život! Vzpomeň si, že po jaderné nehodě v sovětském Černobylu roku 1986 byly děti z celého území vystěhovány, aby byly chráněny před zamořením. Podobně máš-li střežit duchovní zdraví svých dětí, je zapotřebí chránit je před jedovatým „vzduchem“ světa, který tak často ze sebe chrlí televizor. — Přísloví 13:20.

10. Jaké jiné zdroje jedovatého „vzduchu“ ohrožují děti a jaký biblický příklad to ukazuje?

¹⁰ Jsou však i jiné zdroje jedovatého „vzduchu“, které mohou zničit mravní hodnoty a zatvrdit mladou mysl. Nevhodné společenství s dětmi ze sousedství a ve škole může také vytlačit biblické pravdy vštípené do křehkého srdce. (1. Korinťanům 15:33) Je možné se poučit z případu Jákobovy mladé dcery Diny, která „vycházela, aby se dívala na dcery té země“, a nakonec ji tam jeden mladý muž znásilnil. (1. Mojžíšova 34:1, 2) Je třeba děti dobře poučovat a vychovávat, aby se vyhnuly mravním nástrahám světa, který je dnes ještě pokleslejší než tenkrát.

Proč vychovávat od útlého dětství?

11. a) Kdy by měla začít rodičovská výchova? b) Jaké znamenité výsledky se dají očekávat?

¹¹ Kdy však by měla rodičovská výchova začít? Bible říká, že Timoteus byl vychováván „od útlého dětství“. (2. Timoteovi 3:15) Je zajímavé, že řecké slovo brefos, které je zde užito, se často používá pro nenarozené děti jako u Lukáše 1:41, 44. Tam je řečeno, že děťátko Jan poskočilo v matčině lůně. Ale brefos je použito i pro izraelská novorozeňata, jejichž život byl ohrožen v době Mojžíšova narození. (Skutky apoštolů 7:19, 20) V případě Timotea se slovo zjevně vztahuje na děťátko neboli nemluvně, a ne prostě na malé dítě. Timoteus dostával poučení ze svatých spisů, kam až jeho paměť sahala, od doby, kdy byl ještě nemluvně. A mělo to znamenité výsledky. (Filipanům 2:19–22) Mohou však mít novorozeňata skutečně prospěch z takového raného vyučování?

12. a) Kdy mohou začít nemluvňata přijímat dojmy a informace? b) Kdy a jak by měli začít rodiče poskytovat svým dětem duchovní poučení?

¹² „Jednou z nejvíce vzrušujících novinek na celém poli psychologie je naše nové chápání veliké schopnosti nemluvněte učit se,“ sdělil roku 1984 dr. Edward Zigler, profesor na Yaleově universitě. Časopis Health píše: „Děti mohou již v lůně vidět, slyšet, ochutnávat — a ‚cítit‘ emoce, jak naznačuje nový výzkum.“ Rodiče očividně nemohou začít vychovávat své děti nikdy příliš brzy. (5. Mojžíšova 31:12) Zpočátku mohou dětem ukazovat obrázky v knihách a vyprávět jim příběhy. „Klíčové roky,“ říká Masaru Ibuka, autor knihy Kindergarten Is Too Late! (‚Školka je příliš pozdě‘), „jsou roky od narození do tří let.“ To proto, že mladá mysl je zvlášť tvárná, snadněji přijímá informace. Důkazem je, jak dítě rychle zvládá nový jazyk. Profesor výchovy v raném dětství na Newyorské univerzitě dokonce řekl, že „rodiče by měli začít učit děti číst v okamžiku, kdy si je přinesou domů z porodnice“!

13. Co dokládá schopnost nemluvňat učit se?

¹³ Jedna matka z Kanady píše o schopnosti svého dítěte učit se: „Jednoho dne jsem svému čtyřiapůlletému synkovi Shaunovi četla příběh z My Book of Bible Stories [Mé knihy biblických příběhů]. Když jsem se v jednom bodě zarazila, k mému ohromení pokračoval v příběhu slovo za slovem tak, jak stojí v knize Bible Stories [Biblických příběhů] . . . Zkusila jsem jiný a ještě jiný a on si pamatoval každý . . . Ano, zapamatoval si slovo od slova prvních 33 příběhů včetně obtížných místních a osobních jmen.“a

14. a) Koho nepřekvapí výkony nemluvňat? b) Co by mělo být cílem křesťanských rodičů? c) Nač musí být děti připravovány a proč?

¹⁴ Ti, kteří dobře znají schopnost nemluvňat učit se, nejsou takovými výkony překvapeni. „Svět by mohl být plný intelektuálních velikánů jako Einstein, Shakespeare, Beethoven a Leonardo da Vinci, kdybychom učili nemluvňata místo dětí,“ tvrdí dr. Glenn Doman, ředitel Institutu pro uskutečňování lidských možností. Cílem křesťanského rodiče samozřejmě není produkovat intelektuální velikány, ale dosáhnout srdce svých dětí, aby se děti nikdy neodchýlily od služby Bohu. (Přísloví 22:6) Takové úsilí se musí vyvíjet dávno předtím, než jde dítě do školy, aby bylo připraveno na zkoušky, s nimiž se tam střetne. Školka a podobné druhy péče o děti pořádají například oslavy narozenin, které mohou být pro děti zábavné. Proto je třeba, aby dítě chápalo, proč se jich Jehovovi služebníci neúčastní. Jinak by si mohlo náboženství rodičů zošklivit.

Jak dosáhnout srdce dítěte

15, 16. Co mohou použít rodiče, aby se dostali k srdci svého dítěte? Jak lze těchto opatření účinně využívat?

¹⁵ Na pomoc rodičům hledajícím cestu k srdci dítěte opatřili svědkové Jehovovi publikace jako Listening to the Great Teacher (Naslouchat Velkému učiteli). V této knize se o oslavách a o tom, že ‚mohou být velmi zábavné‘, mluví v kapitole „Dva muži, kteří slavili narozeniny“. Avšak v kapitole je vysvětleno, že jediné dvě oslavy narozenin, o nichž je zmínka v Bibli, pořádali pohané, kteří neuctívali Jehovu, a že při každé oslavě někomu ‚usekli hlavu‘. (Marek 6:17–29; 1. Mojžíšova 40:20–22) Jak můžeš použít tuto informaci, abys dosáhl srdce svého dítěte?

¹⁶ Můžeš použít působivou metodu knihy Great Teacher (Velký učitel) tím, že řekneš: „Víme přece, že všechno, co je v Bibli, je tam z nějakého důvodu.“ Potom se zeptej: „Co myslíš, co nám Bůh říká o slavení narozenin?“ Tak pomůžeš svému dítěti, aby se zamyslelo a došlo ke správnému závěru. Kromě knihy Great Teacher (Velký učitel) byla pro rodiče opatřena i jiná literatura včetně My Book of Bible Stories (Mé knihy biblických příběhů) a seriálu „Život a služba Ježíše“, který se od čísla 18 z roku 1985 objevuje téměř v každém vydání Strážné věže. Používáš tyto články, abys učil své děti i sám sebe?

17. Jaké praktické návrhy se tu předkládají rodičům?

¹⁷ Je třeba, abys s dítětem znovu a znovu probíral látku, která se zabývá spornými otázkami a situacemi, jimž bude čelit ve škole. Ať dítě ví, že se oba zodpovídáte Jehovovi. (Římanům 14:12) Zdůrazňuj dobré věci, které pro nás Jehova dělá, a tak pohni srdce dítěte, aby se chtělo líbit Jehovovi. (Skutky apoštolů 14:17) Zpříjemni mu chvíle učení. Děti milují příběhy, proto skutečně pracuj na tom, abys předával poučení živě a tak, abys dosáhl srdce svého dítěte. Mnoho rodin přichází o výbornou příležitost k takovému posezení tím, že spolu pravidelně nejedí. Jíte společně jako rodina? Jestliže ne, můžete to napravit? — Srovnej Skutky 2:42, 46, 47.

18, 19. a) Jak by měli rodiče rozvrhnout školení svých dětí a co nelze nikdy dostatečně zdůraznit? b) Které rysy jednoho novodobého příkladu otcovského školení na tebe působí a k čemu by to podle tebe vedlo, kdyby je rodič uplatnil?

¹⁸ Chvíle pro učení by se měly řídit podle věku dítěte. Proto si pro malé dítě, jehož schopnost udržet si pozornost je omezená, udělej několik krátkých chvilek za den. Postupně je prodlužuj a obohacuj jejich obsah. Nikdy nelze dostatečně zdůraznit, jak důležité jsou pravidelné chvíle pro vyučování vašich dětí. (1. Mojžíšova 18:19; 5. Mojžíšova 11:18–21) Jeden otec, jemuž je nyní přes sedmdesát let, dal znamenitý příklad ve výchově svého syna, který je teď křesťanským starším. Před léty popsal svůj program takto:

¹⁹ „Když byl našemu chlapci asi rok, začal jsem mu vyprávět před spaním biblické příběhy. Vyprávěl jsem je podrobně a barvitě, aby zanechaly živý dojem. Jakmile začal ve svém druhém roce mluvit, klekali jsme u jeho postýlky a já jsem ho učil, aby po mně opakoval ‚Pánovu modlitbu‘ větu za větou . . . Když mu byly tři roky, zahájil jsem s ním pravidelné biblické studium. Sledoval mě ve své knize a opakoval slova po mně. Tak se naučil dobře vyslovovat a pronášel zřetelně i dlouhá slova . . . Aby se mu biblické pravdy vštípily hluboko do srdce, učili jsme ho od tří let nazpaměť jednoduché biblické texty. Než šel do školky, znal asi třicet textů a loni v září, když šel do první třídy, znal již nazpaměť sedmdesát textů . . . Než si jde lehnout, nechám ho opakovat některé jeho texty. Také když ráno vstane, často odříká několik biblických textů jako součást svého ranního pozdravu.“

20. Co by mělo patřit k programu vyučování a jak se může dítě těšit ze služby dům od domu?

²⁰ Takový postupný učební program včetně patřičného rodičovského příkladu a důsledného ukázňování dá tvému dítěti start do života, za jaký bude navždy vděčné. (Přísloví 22:15; 23:13, 14) Důležitou součástí programu by mělo od raného věku být školení ve veřejné službě. Udělej z toho příjemný zážitek tím, že své dítě připravíš, aby jeho účast měla smysl. Již zmíněný otec poznamenal o svém synovi: „To, že dovede citovat texty, mu pomáhá velmi účinně sloužit dům od domu, protože mnozí majitelé bytů jsou ohromeni a nemohou odolat nabídce biblických časopisů, které předkládá. Podílel se na této křesťanské službě od tří let a teď [v šesti letech] rozšiřuje biblickou literaturu účinněji než my s manželkou.“ — Probuďte se! z 22. ledna 1965, angl., str. 3, 4.

21. a) Co je největší dar, který mohou rodiče zanechat svým dětem? b) K čemu jsou rodiče nabádáni a čemu by měli věnovat čas všichni rodiče nedospělých dětí?

²¹ Křesťanští rodiče mají pro své děti opravdu podivuhodné dědictví, poznání Jehovy a s ním vyhlídku na nekončící život, mír a štěstí ve slavném novém světě. (Přísloví 3:1–6, 13–18; 13:22) Především budujte v srdci svých dětí důvěru ve skutečnost té velkolepé budoucnosti spolu s touhou sloužit Jehovovi. Učiňte pro ně pravé uctívání přirozeným a šťastným zážitkem. (1. Timoteovi 1:11) Vštěpujte jim od útlého dětství důvěru k Jehovovi. A nikdy, opravdu nikdy nezanedbávejte pravidelné chvíle učení s nimi! Dejte jim prvořadé místo, stále znovu zkoumejte, jaké poučení vaše děti potřebují a jak jím můžete nejlépe dosáhnout jejich srdce. Máte hodně práce a jste pod tlakem; o to se stará satan a jeho svět. Ale pamatujte na Ježíšův příklad! Nikdy nebuďte tak zaměstnáni, že byste pravidelně nestudovali se svými dětmi!

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◼ Jaké biblické svědectví ukazuje, že by rodiče měli klást na první místo potřeby svých dětí?

◼ Proč je nyní nutné zvláštní úsilí rodičů o ochranu svých dětí?

◼ Proč je tak důležité, aby byly děti vychovávány od útlého dětství?

◼ Uveď některé praktické rady rodičům, jak dosáhnout srdce dětí.

◼ Co by nikdy neměli zanedbávat křesťanští rodiče?

[Obrázek na straně 12]

Rodičovská výchova nemůže nikdy začít příliš brzy