Vdechovat „vzduch“ tohoto světa vede ke smrti

„Jste to vy, které Bůh oživil, ač jste byli mrtví ve svých přečinech a hříších, v nichž jste kdysi chodili. . . podle panovníka autority vzduchu.“ — EFEZSKÝM 2:1, 2.

1. Jak se stalo znečištění vzduchu pro lidi smrtonosným?

NADECHNOUT se čerstvého vzduchu! Jak je to osvěžující, když jsme předtím byli v nevětrané místnosti. Ale i v otevřených prostorách je dnes znečištění vzduchu závažným problémem. V mnoha zemích dosáhlo zamořování atmosféry jedovatými látkami znepokojivého rozsahu. Jedovaté výfukové plyny, radioaktivní spad, choroboplodné zárodky a různé viry — to vše se šíří vzduchem. Vzduch, na němž závisí život a který nám dává tak štědře k dispozici náš milující stvořitel, se stává následkem lidské chamtivosti a nedbalosti stále smrtonosnějším.

2. Který infikovaný „vzduch“ je ještě nebezpečnější než znečištěný vzduch, který snad dýcháme?

² Znečištění vzduchu je nebezpečné, ale existuje ještě smrtonosnější forma znečištěného „vzduchu“. Není to vzduch znečištěný jadernou katastrofou v Černobylu (SSSR) ani vzduch plný smogu v Los Angeles (čti: los endžilís) v Kalifornii (USA). Jsme v nebezpečí, že bychom mohli dýchat daleko smrtonosnější „vzduch“. Zmínil se o tom apoštol Pavel, když řekl spolukřesťanům: „Jste to vy, které Bůh oživil, ač jste byli mrtví ve svých přečinech a hříších, v nichž jste kdysi chodili podle systému věcí tohoto světa, podle panovníka autority vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti.“ — Ef. 2:1, 2.

3, 4. a) Kdo je „panovník s autoritou nad vzduchem“? b) Proč „vzduch“ z Efezanům 2:1, 2 není příbytkem démonů?

³ Jaký je to „vzduch“? Pavel ukazuje, že má „autoritu“ neboli moc a že má nad sebou „panovníka“. O totožnosti tohoto panovníka nemusíme pochybovat. Je to satan, ďábel, kterého Ježíš Kristus označil jako „panovníka tohoto světa“. (Jan 12:31) V této souvislosti se někteří znalci Bible domnívají, že zde Pavel použil židovských nebo pohanských pramenů a mluvil o vzduchu jako o místu, kde přebývají démoni, které ovládá ďábel. Tento názor je patrný v mnoha překladech Bible. Ale tento „vzduch“ není totéž jako „nebeská místa“, v nichž přebývají „ničemné duchovní síly“. — Ef. 6:11, 12.

⁴ Když psal Pavel křesťanům v Efezu, byl satan a démoni stále ještě v nebi, ačkoli nebyli v Boží přízni. Měli být teprve svrženi do okolí země. (Zjev. 12:7–10) A vzduch má spíše význam pro lidi než pro duchovní tvory. Lidská společnost měla tedy pociťovat následky, když byla na „vzduch“ vylita poslední miska Božího hněvu. — Zjev. 16:17–21.

5. O jakém „vzduchu“ se zde mluví a jak působí na lidi?

⁵ Zdá se tedy, že Pavel užívá doslovného vzduchu neboli atmosféry ke znázornění všeobecného ducha neboli převládajícího postoje, který se vyznačuje sobectvím a neposlušností a kterého projevují lidé odcizení Bohu. Je to totéž, co „duch, který nyní působí v synech neposlušnosti,“ a jako „duch světa“. (Ef. 2:2; 1. Kor. 2:12) Doslovný vzduch je všude a může být vdechován, a právě tak je stále přítomen „duch světa“. Od nejútlejšího dětství až do hrobu tento duch všude proniká a ovlivňuje a utváří způsob myšlení a jednání lidí, což se projevuje v tom, jak se snaží splnit své touhy, naděje a svá ctižádostivá přání.

6. a) Jak sílí působnost „vzduchu“ světa a jak uplatňuje „autoritu“? b) Jak může vdechování tohoto „vzduchu“ člověka přimět, aby napodoboval ďáblův vzpurný způsob jednání?

⁶ Tento duch hříšnosti a vzpoury převládá v nedokonalé lidské společnosti. Zatímco je tento „vzduch“ vdechován, jeho smrtonosné účinky se zvyšují tlakem ze strany vrstevníků a stále rostoucí touhou po smyslových rozkoších. Má tedy nad lidmi výraznou „autoritu“. (Srovnej Římanům 6:12–14.) Původcem všeho, co je špatné, je ovšem ďábel. (Jan 8:44) Ovlivňuje tedy lidi, aby napodobovali jeho vlastní vzpurný způsob jednání, a tím inspiruje, utváří a ovládá ducha neboli „vzduch“ dnešní společnosti. Satan je „panovníkem“ nad touto zlověstnou mocí neboli „autoritou“, a proto jí užívá k ovládání lidského myšlení. Prvky, z nichž se tato autorita skládá, jsou takového druhu, že stále zaměstnávají lidi uspokojováním tělesných žádostí a sledováním světských zájmů, takže nemají čas ani nejsou nakloněni poznat Boha a podřídit se jeho svatému duchu, „duchu, který je životodárný“. (Jan 6:63) Z duchovního hlediska jsou mrtví.

7. a) Jak byli křesťané kdysi „dětmi zloby“? b) K jaké změně došlo, když jsme se stali křesťany?

⁷ I křesťané byli pod „autoritou“ neboli nadvládou tohoto zkaženého „vzduchu“ předtím, než poznali pravdu Božího slova a začali se přizpůsobovat jeho spravedlivým měřítkům. „Ano, mezi nimi [světskými lidmi] jsme se všichni kdysi chovali v souladu se žádostmi svého těla a dělali jsme to, co chtělo tělo a myšlenky, a byli jsme přirozeně dětmi zloby stejně jako ostatní.“ Když jsme se však stali křesťany, přestali jsme vdechovat smrtonosný „vzduch“ tohoto světa. ‚Odložili jsme starou osobnost, která odpovídala našemu dřívějšímu způsobu chování, a oblékli jsme novou osobnost, která byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.‘ — Ef. 2:3; 4:22 až 24.

8. Jak jsme dnes v podobné situaci jako izraelský národ v pustině?

⁸ Nyní, když jsme unikli zkažené atmosféře tohoto světa, je nebezpečí, že bychom mohli být zlákáni, abychom se do něho vrátili. Jsme nyní již hluboko v „čase konce“ a přímo na prahu nového světa. (Dan. 12:4) Rozhodně nechceme prohrát tím, že bychom upadli do stejných léček jako kdysi Izraelité. Když byli zázračně vysvobozeni z Egypta a dostali se až na hranici Zaslíbené země, byly z nich tisíce ‚skoleny v pustině‘. Proč? Protože se někteří stali modláři, jiní se dopustili smilstva a další zkoušeli Jehovu tím, že reptali a naříkali si. Pavel nyní podává důrazné vysvětlení: „To se jim stávalo jako příklady, a ty byly zapsány jako výstraha pro nás, na které přišly konce systémů věcí.“ — 1. Kor. 10:1–11.

9. a) Jak můžeme být ve světě, a přece nebýt jeho částí? b) Co je nutné, abychom nebyli vtaženi zpět do smrtonosné atmosféry světa?

⁹ Ježíš se modlil za své učedníky: „Nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa. Neprosím tě, abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému.“ (Jan 17:14, 15) Jehova nás bude chránit, ale nestaví kolem nás žádný „plot“ ani nás zázračně nechrání před „vzduchem“ tohoto světa. (Job 1:9, 10) Stojíme tedy před náročným úkolem, že jsme v satanově světě, ale nemáme být jeho částí, jsme obklopeni jeho zkaženým „vzduchem“, ale nemáme jej vdechovat. Když čteme světské publikace, díváme se na televizi nebo jdeme do míst, kde se pěstuje zábava, budeme pravděpodobně vystaveni „vzduchu“ světa. Některé styky se světskými lidmi jsou nevyhnutelné v práci, ve škole a jinde, ale musíme být bdělí, abychom nebyli vtaženi zpět do smrtonosné atmosféry tohoto světa. — 1. Kor. 15:33, 34.

10, 11. a) Jak bychom mohli srovnat svou příslušnost k Jehovovu duchovnímu ráji s místem v „nekuřáckém“ oddělení? b) Co bychom měli podniknout, zjistíme-li, že k nám proniká závan „vzduchu“ tohoto světa?

¹⁰ Můžeme přirovnat své postavení k situaci, že bychom seděli v restauraci, v níž je oddělení pro „kuřáky“ a „nekuřáky“. Jako křesťané v Jehovově duchovním ráji jsme rozhodně v oddělení pro „nekuřáky“, daleko od ducha tohoto světa. Jistě bychom si dobrovolně nesedli do oddělení pro „kuřáky“. To by bylo pošetilé. Co se však často stane, jsme-li v „nekuřáckém“ oddělení restaurace? Zakouřený, nečistý vzduch proniká a zavane až k nám. Když k tomu dojde, pociťujeme snad takový znečištěný vzduch jako lákavý? Nebo z toho místa co nejrychleji odejdeme?

¹¹ Co však uděláš, když k tobě proniknou závany „vzduchu“ tohoto světa? Podnikneš okamžitě kroky, aby ses dostal z tohoto zkaženého vlivu? Jestliže tam zůstaneš a vdechuješ jej, zcela jistě to zapůsobí na tvé myšlení. Čím déle vdechuješ tento „vzduch“, tím méně ti bude vadit. Časem ti dokonce přestane být ten zápach odporným, ale stane se lákavým, opojným, žádoucím tělu. Může se tím zesílit nějak skrytá žádost, proti které jsi předtím bojoval.

12. Co je třeba, abychom se vyhnuli působení složek „vzduchu“ tohoto světa, které nelze snadno zpozorovat?

¹² Některé smrtonosné škodlivé látky ve „vzduchu“ tohoto světa jsou téměř nepozorovatelné, stejně jako jsou bez chuti a zápachu některé látky znečišťující doslovný vzduch, například kysličník uhelnatý. Jsme proto v nebezpečí, že ‚smrtonosné výpary‘ nezjistíme, dokud nás nezdolají. Musíme proto dávat pozor, abychom se pod vlivem nezdravě tolerantních názorů světa nebo pod vlivem jeho neposlušnosti vůči Božím měřítkům spravedlnosti nedostali do životu nebezpečné pasti. Pavel povzbuzoval spolukřesťany, aby se ‚každý den navzájem vybízeli. . . aby se nikdo z nich nezatvrdil podvodnou mocí hříchu‘. — Hebr. 3:13; Řím. 12:2.

Z ČEHO SE SKLÁDÁ „VZDUCH“ TOHOTO SVĚTA

13. a) Co patří k projevům „vzduchu“ tohoto světa, před nimiž bychom se měli chránit? b) Z čeho je zřejmé, že tento „vzduch“ zapůsobil na některé z Jehovova lidu?

¹³ Které všeobecně rozšířené názory bychom snad mohli začít nepozorovaně přijímat, když „vzduch“ tohoto světa má tak silný vliv? Jedním z nich je sklon zahrávat si s nemravností. Ze všech stran nás obklopují názory tohoto světa na sex a morálku. Mnozí říkají: ‚Smilstvo, rození nemanželských dětí a pěstování homosexuality — to všechno je docela v pořádku. Děláme věci docela normální a přirozené.‘ Zapůsobil tento „vzduch“ neboli světský duch na Jehovův lid? Je smutné, že během služebního roku 1986 muselo být z křesťanského sboru vyloučeno 37 426 osob, z nichž většina se dopouštěla sexuální nemravnosti. A v tom není zahrnut ještě větší počet těch, kteří byli za nemravnost pokáráni, ale nebyla jim odňata pospolitost, protože činili upřímné pokání. — Přísl. 28:13.

14. Proč se někteří křesťané dostali po morální stránce na scestí? Kterou biblickou radu přitom zavrhli?

¹⁴ Co se děje s těmi, kteří podléhají sexuální nemravnosti? Když věci vyjdou najevo, často se zjistí, že začali opět vdechovat smrtonosný „vzduch“ tohoto světa. Připustili, aby se snížila jejich měřítka působením světských názorů. Začnou se například dívat na filmy, kterým by se byli před lety vyhnuli. Ještě horší je, když se doma dívají na filmy z videokazet, které jsou naprosto nevhodné pro křesťana. Tak si zahrávají s nemravnými věcmi, což je v příkrém rozporu s výslovným biblickým příkazem: „Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a nečistotě žádného druhu nebo o chamtivosti, jak se sluší na svaté, ani hanebné chování či pošetilé řeči ani oplzlé žertování.“ — Ef. 5:3, 4.

15. V jakých běžných situacích může začínat pokušení zahrávat si se sexuální nemravností?

¹⁵ Je pravda, že snad rychle odmítneš jakýkoli přímý návrh dopustit se smilstva. Ale jak jednáš, když se s tebou pokouší flirtovat někdo v zaměstnání nebo ve škole, když s tebou jedná po tělesné stránce příliš důvěrně nebo tě pozve na schůzku? Tak k tobě pronikl závan „vzduchu“ tohoto světa. Připustíš, aby tě taková pozornost potěšila nebo ji dokonce povzbuzuješ? Soudě podle zpráv od starších, začíná nesprávné jednání často takovým nenápadným způsobem. Světský muž řekne například křesťanské ženě: „Vám to ale dnes sluší!“ To jí možná lichotí, zejména jestliže se cítí poněkud osamělá. Ještě vážnější věc je, že některé ženy nereagovaly správně na pokusy nevhodně se jich dotýkat. Daly sice najevo, že proti tomu mají námitky, ale učinily to tak nepřesvědčivě, že se světský člověk cítil povzbuzen k tomu, aby pokračoval. Co by měla křesťanská žena dělat, jestliže takové nemravné pokusy o sblížení pokračují jako intenzívní závany zkaženého vzduchu, které k ní pronikají? Měla by takovému muži rozhodně říci, že si jeho pozornosti nepřeje a že je nebude přijímat. Jestliže však dále vdechuje tento „vzduch“, její odpor se pravděpodobně zlomí. Může být svedena k nemravnosti nebo dokonce k nemoudrému sňatku. — Srovnej Přísloví 5:3–14; 1. Korinťanům 7:39.

16. Jak musíme jednat, abychom byli „příjemnou vůní Kristovou“?

¹⁶ Proto rychle odmítni nemravný, smrtonosný „vzduch“ tohoto světa. Místo aby ses podvolil jeho lákavé vůni a uvedl potupu na Jehovovo jméno a na jeho organizaci, staň se svým zbožným postojem a chováním příjemnou vůní pro Boha. Pavel o tom řekl: „Bohu jsme příjemnou vůní Kristovou mezi těmi, kteří jsou zachraňováni, a mezi těmi, kteří pomíjejí. Těm posledním vůní vycházející ze smrti k smrti, těm prvním vůní vycházející ze života k životu.“ (2. Kor. 2:15, 16) Co na tom záleží, jestliže mnozí ohrnují nos nad křesťanským způsobem jednání? (1. Petra 4:1–5) Ať si svět jde svou cestou a sklízí své špatné ovoce v podobě rozbitých rodin, nemanželských dětí, sexuálně přenášených nemocí, jako je AIDS, a v podobě mnoha jiných citových i tělesných škod. Ty budeš nejen ušetřen mnoha bolestí, ale budeš mít také Boží přízeň. A kromě toho si alespoň někteří povšimnou tvého dobrého chování a poselství o království, které kážeš, a budou tak přitahováni „vůní vycházející ze života k životu“.

„VZDUCH“ SVĚTSKÉ MÓDY

17. Jak může být ze způsobu oblékání a účesu patrné, že někoho ovlivnil duch tohoto světa?

¹⁷ Další charakteristický rys „vzduchu“ tohoto světa se týká módy v oblékání a v účesech. Mnozí lidé ve světě se oblékají tak, aby působili sexuálně vábivě. I děti před věkem dospívání chtějí vypadat starší a zdůrazňují přitom sex. Působí na tebe tento rozšířený „vzduch“ neboli postoj? Oblékáš se tak, abys dráždil, podněcoval nebo nevhodně vzrušoval zájem osob opačného pohlaví? Jestliže je to tak, hraješ si s ohněm. Budeš-li vdechovat tento „vzduch“, zadusí se tvůj duch skromnosti, tvé přání jednat cudně. (Mich. 6:8) Budou k tobě přitahováni lidé se světským duchem. Z tvého způsobu jednání vyrozumějí, že se k nim chceš připojit v nemravnosti. Ale proč se pouštět tímto směrem a nechat se svádět takovým „vzduchem“ k jednání, které je v Božích očích špatné?

18. Jak nám pomůže při výběru oblékání a účesu, budeme-li vždy pamatovat na to, že zastupujeme Jehovu?

¹⁸ Chceme-li být skromní, nemusíme nosit obnošené šaty a nepěkný účes. Povšimni si, jak se obléká a jaký účes nosí převážná většina svědků Jehovových. Vyhýbají se módním výstřelkům tohoto světa, ale oblékají se pěkně. Pamatují na to, že jako Boží služebníci zastupují Jehovu, svrchovaného panovníka vesmíru. Starý svět může klidně kritizovat jejich způsob oblékání a účesu. Ani je nenapadne, aby kvůli světu snížili svá křesťanská měřítka. Apoštol Pavel napsal: „Říkám a svědčím o tom v Pánu proto, abyste již dále nechodili tak, jako chodí i národy v neužitečnosti své mysli. . . Protože ztratili všechen mravní smysl, oddali se volnému chování, aby páchali nečistotu všeho druhu.“ (Ef. 4:17–19) Zralí křesťané se budou oblékat skromně a nebudou jednat, jako jednají národy. — 1. Tim. 2:9, 10.

19. Když jsme nyní rozebrali dva hlavní charakteristické rysy „vzduchu“ tohoto světa, co již můžeme říci o tom, jak je nebezpečné jej vdechovat?

¹⁹ Až dosud jsme uvažovali pouze o dvou projevech „vzduchu“ tohoto světa. Ale již jsme viděli, že tento „vzduch“ je pro duchovní zdraví velmi škodlivý. V dalším článku budeme rozebírat další charakteristické rysy tohoto smrtonosného „vzduchu“, který ďábel a jeho systém neustále zanášejí ke křesťanům v naději, že mu křesťané podlehnou. Je opravdu důležité takovému „vzduchu“ se vyhýbat, protože vdechování ducha tohoto světa je jako vdechování smrtonosných výparů.

Dále se podřizuj „duchu, který je životodárný“

„Je to duch, který je životodárný; tělo není vůbec k užitku.“ — JAN 6:63.

1. a) Jak Jehova pomáhá svému lidu, aby odolával vlivu „vzduchu“ tohoto světa? b) Jak nám pěstování ovoce Božího ducha pomůže, abychom se přiklonili k tomu, co je správné?

SVATÝ duch Jehovy Boha je nezbytně nutný, máme-li odolávat vlivu „vzduchu“ tohoto světa, neboli jeho názorům. (Ef. 2:1, 2) Potřebujeme také Bibli, která obsahuje Boží myšlenky zaznamenané pod vedením svatého ducha. A musíme mít pokorný křesťanský postoj, který vzniká pěstováním ovoce Božího ducha — „lásky, radosti, pokoje, shovívavosti, laskavosti, dobroty, víry, mírnosti, sebeovládání“. Apoštol Pavel nabádá: „Choďte stále duchem a neprovedete vůbec žádnou tělesnou žádost. Vždyť tělo je ve své žádosti proti duchu a duch proti tělu, neboť se staví proti sobě. Takže právě to, co byste rádi dělali, neděláte.“ — Gal. 5:16, 17, 22, 23.

2. Čím se liší výsledky působení Božího ducha od toho, co působí „duch světa“?

² Pavel také napsal: „Nepřijali jsme. . . ducha světa, ale ducha, který je z Boha, abychom znali to, co nám Bůh laskavě dal.“ (1. Kor. 2:12) „Vzduch“ neboli myšlenkový postoj tohoto světa zabíjí, ale to, co Bůh dává působením svatého ducha, přináší příjemcům věčný život. Ježíš řekl: „Je to duch, který je životodárný; tělo není vůbec k užitku. Výroky, které jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život.“ (Jan 6:63) Protože „tělo není vůbec k užitku“, potřebujeme božskou pomoc, abychom přemáhali hřích a odolávali duchu světa.

3, 4. a) Co je chamtivost a jak ‚panovník vzduchu‘ útočí na tělesnou žádost po hmotných věcech? b) Proč je chamtivý člověk modloslužebníkem?

³ V předcházejícím článku jsme rozebírali dva nebezpečné rysy „vzduchu“ tohoto světa — zahrávání si s nemravností a nevhodný způsob oblékání a účesu. Jsou však ještě mnohá jiná hlediska. Ovzduší tohoto světa je například nasycené chamtivostí, silnou sobeckou touhou po hmotných výhodách nebo hmotných věcech. ‚Panovník vzduchu‘ se postaral o to, aby v tobě světská propaganda a reklamy vyvolávaly pocit neuspokojení, nemáš-li hojnost hmotného majetku. V tomto ohledu tě může „vzduch“ světa otrávit myšlenkou, že to jsou velké věci v životě. Zapůsobil na tebe takový hmotařský „vzduch“?

⁴ Bible říká: „Žádný smilník ani nečistý nebo chamtivec — což znamená, že je modloslužebník — nemá žádné dědictví v království Krista a Boha.“ (Ef. 5 :5) Povšimni si, že chamtivý člověk je ve skutečnosti modloslužebník. Snad si řekneš: ‚Rozhodně nepůjdu tak daleko, abych se stal modloslužebníkem.‘ Co však je modloslužba? Neznamená to klást něco jiného na místo Jehovy a jeho uctívání, věnovat tomu pozornost spíše než Bohu a jeho službě? K chamtivosti může patřit skutečné uctívání peněz a jejich moci a vlivu. Považuješ-li získání nového automobilu, videomagnetofonu nebo nějakých jiných hmotných věcí za důležitější než rozšíření své účasti na službě Jehovovi, není to snad důkaz, že na tebe škodlivě působí „vzduch“ tohoto světa? Nestávají se pro tebe hmotné věci modlami?

5. Jak je „vzduch“ tohoto světa naplněn sobeckou žádostí po bohatství?

⁵ Snažíš-li se získat vyšší vzdělání nebo výnosnou práci, jednáš tak proto, abys zbohatl a měl více hmotných výhod, než potřebuješ? Zajímají tě metody, jak rychle zbohatnout, a chceš je používat? „Vzduch“ tohoto světa je plný sobecké touhy po bohatství a podvádění při placení daní státu. V takové atmosféře se daří hazardním hrám a podobným činnostem. Nenech se oklamat. Ti, kteří se vyhýbají vlivu „vzduchu“ tohoto světa plného chamtivosti, nacházejí pravé štěstí, jež vyplývá z toho, že se spokojíme s nezbytnými věcmi a na první místo stavíme zájmy království. — Mat. 6:25–34; 1. Jana 2:15–17.

SPRÁVNÉ UŽÍVÁNÍ JAZYKA

6. Jak může nás jako křesťany ovlivňovat způsob mluvy tohoto světa?

⁶ A jak je to s tvou mluvou? Sprosté výroky, nadávky, lhaní — „vzduch“ tohoto světa je úplně znečištěný takovou zkaženou řečí. Ale i v řeči některých osob, jež jsou spojeny s křesťanským sborem, se někdy projevuje hrubost, a dokonce i vulgárnost. Učedník Jakub nám důrazně říká: „Z týchž úst vychází žehnání a proklínání. Není správné, moji bratři, aby k tomu tak docházelo i nadále. Cožpak pramen dává sladké a hořké, aby vyvěralo z téhož otvoru?“ (Jak. 3:10, 11) Převzal jsi něco ze žargonu nebo nedbalé řeči tohoto světa? Máš snad dvě slovní zásoby, jednu, které užíváš mezi křesťany, a druhou, které užíváš jinde? Pavel napsal: „Ať z vašich úst nevychází žádný zkažený výrok, ale každý výrok, který je dobrý k budování podle potřeby, aby předal posluchačům to, co je prospěšné.“ (Ef. 4:29) Je opravdu důležité stále užívat správné a čisté řeči.

7. Co patří k tomu, že máme ‚odložit faleš a mluvit pravdu‘?

⁷ Musíme také dávat pozor, abychom vždy mluvili pravdu. Jednat vychytrale nebo svévolně jiné lidi klamat, abychom se vyhnuli odpovědnosti, je v podstatě totéž jako lhaní. Rozhodně se proto řiďme Pavlovou radou: „Nyní, když jste odložili faleš, mluvte každý z vás pravdu se svým bližním, protože jsme údy, které patří k sobě.“ — Ef. 4:25; Přísl. 3:32.

8. a) Jak jednají mnozí světští lidé, když jsou vyprovokováni? b) Co bychom měli dělat, jsme-li vyprovokováni k hněvu?

⁸ Nespoutané výbuchy hněvu jsou dalším rysem ducha tohoto světa. Mnozí světští lidé snadno ztrácejí sebeovládání. Vybuchnou, a pak se omlouvají tím, že museli prostě vypustit páru. To však neodpovídá Pavlově radě, protože ten napsal: „Ať je od vás vzdálena všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a křik a utrhačná řeč spolu se vší špatností.“ (Ef. 4:31) Ale co když v nás vzrůstá hněv, ačkoli se snažíme uplatňovat sebeovládání a jiné ovoce Božího ducha? „Zlobte se, a přece nehřešte,“ napsal Pavel. „Ať slunce nezapadne nad vaší podrážděnou náladou, ani nedávejte místo ďáblovi.“ (Ef. 4:26, 27) Jestliže nás tedy něco vyprovokuje k hněvu, měli bychom věc rychle urovnat, než skončí den. Jinak se začne rozhořčení a nelibost zakořeňovat v srdci, a pak je obtížné je vykořenit. Nepřipusť, abys vdechoval hněvivý a pomstychtivý „vzduch“ tohoto světa. — Žalm 37:8.

9. Jaký postoj často mívají zaměstnanci a proč bychom měli prozkoumat své pracovní návyky?

⁹ Jaké máš pracovní návyky? Dnes je běžné při práci lenošit a rozkrádat zaměstnavateli různé věci. Nadýchal jsi něco z tohoto „vzduchu“? Nakazil ses postojem, že ‚to dělá každý‘? Nikdy nezapomeň, že způsob, jak vykonáváme jako křesťané svou práci, vrhá světlo na Jehovu a na jeho pravé uctívání. Chtěl bys, aby někdo odmítl pravdu, kterou mu říká některý ze svědků Jehovových u jeho dveří, jen pro to, jak ty jednáš v práci? Pavel řekl: „Ať zloděj již nekrade, ale spíše ať tvrdě pracuje a svýma rukama dělá dobrou práci, aby měl co rozdávat někomu potřebnému.“ — Ef. 4:28.

10. Jak můžeme ve své světské práci dokázat, že nejsme ovlivňováni sobeckým „vzduchem“ tohoto světa?

¹⁰ Vztah mezi pánem a otrokem, jaký existoval v prvním století, je dnes sice vzácný, ale křesťanští zaměstnanci se mohou poučit z toho, co napsal Pavel křesťanským otrokům v Efezanům 6:5–8. Pracovníkům tam bylo řečeno, aby ‚poslouchali ty, pro které pracují, ne jako ti, kteří se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi otroci‘. Křesťan by tedy nikdy neměl zařizovat věci tak, aby nemusel pracovat celou pracovní dobu nebo aby nemusel opatřovat slíbené zboží či poskytovat slíbené služby. Činíme-li věci „jako pro Jehovu“, budeme mít správný postoj a nebudeme ovlivněni „vzduchem“ tohoto světa, který se vyznačuje sobectvím a lenivostí.

JÍDLO, PITÍ A ZÁBAVA

11. Jak zapůsobil v biblických dobách na některé členy Jehovova lidu světský názor na jídlo a pití?

¹¹ Dostal ses pod vliv světa v podobě nemírného jídla a pití? Postoj světa je: ‚Jez, pij a buď veselý, vždyť zítra můžeme zemřít.‘ (1. Kor. 15:32) A tento duch působil na některé z Božích služebníků již od starověku. Vzpomeň si na situaci v pustině, kdy se lid „posadil k jídlu a pití. Nato vstali, aby se pobavili.“ (2. Mojž. 32:6) Toto „bavení“ vedlo k bezuzdnému chování a modloslužbě, takže proti nim vzplanul Boží hněv. Nikdy se nevydávejme touto cestou. — 1. Petra 4:3–6.

12. Co bychom měli dělat, jestliže naše zvyky v jídle a pití vyžadují pozornost?

¹² Jehova nám dal ohromné množství chutných, pestrých a výživných potravin a nápojů, ale chce, abychom těchto věcí užívali střídmě. Bible odsuzuje přejídání a přílišné pití. (Přísl. 23:20, 21) Buď tedy čestný a polož si otázku: Mohu se nějak zlepšit ve svých zvycích při jídle a pití? Je-li nutné, abys projevoval větší sebeovládání, uvědom si to a pracuj v souladu se svými modlitbami o to, aby ti Boží duch pomohl překonat tento problém. Pavel řekl: „Také se neopíjejte vínem, v němž je prostopášnost, ale buďte neustále naplněni duchem.“ (Ef. 5:18) Ano, buďte naplněni Božím duchem a nepodvolujte se nevázanému duchu tohoto světa. „Ať tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. Kor. 10:31) Máš-li však v tomto směru trvalé problémy, hledej pomoc u duchovně zralých mužů ve sboru. — Gal. 6:1; Jak. 5:14, 15.

13. a) Z čeho je patrné, že ďábel velkou měrou nakazil dnešní způsoby zábavy? b) Jak se můžeme vyvarovat tohoto světského postoje k zábavě?

¹³ Tento svět je silně závislý na sportu, hudbě a různých formách zábavy. Užívání takových věcí nemusí být nesprávné, pokud přitom nejsou porušovány biblické zásady. Problém však tkví v tom, že satan, „který vládne a svou moc vykonává v ovzduší,“ zkazil většinu toho, co se dnes nabízí jako zábava. (Ef. 2:2, „Petrů“) Často se podporuje nemravnost, snáší se násilí a vyzdvihuje se úspěch na základě klamu, podvodu, a dokonce i vraždy. Sledujeme-li takovou zábavu, hluboko do sebe vdechujeme tyto názory a jejich toxické účinky nám rozhodně ublíží. Proti některým formám zábavy sice nelze z biblického hlediska nic namítat, ale je nebezpečí, že bychom si na ně mohli vytvořit návyk a zbylo by nám pak málo času na duchovní věci. Proto si musíme umět vybírat. Věnuj čas nějakému zdravému a užitečnému umírněnému odpočinku, ale dej pozor, abys nenapodoboval výstřelky světa. Ať již se „vzduch“ světa vyznačuje vůní nebo zápachem, je zkažený a smrtonosný. — Přísl. 11:19.

RASOVÁ PÝCHA — ŠPATNÝ VÍTR

14. Jak by nás mohl ovlivnit „vzduch“ tohoto světa, pokud jde o sociální problémy?

¹⁴ Jedním velice lstivým rysem „vzduchu“ tohoto světa je rasová a národnostní pýcha. Někteří lidé se zastávají mylné představy, že jsou některé rasy nadřazené a jiné méněcenné. Nacionalismus podněcuje lidi k tomu, aby svou rodnou zem považovali za nadřazenou všem ostatním. Mnozí opravdu zbytečně trpí a jsou zbavováni základních lidských práv a potřeb v důsledku sobectví a předsudků jiných lidí. To vede k rozhořčení a k násilí. Mnozí lidé povstávají ke vzpouře, berou zákon do vlastních rukou a spoléhají se na to, že vyřeší sociální problémy svým vlastním způsobem. Také nás by mohly zaujmout takové myšlenky. Když pozorujeme bezpráví nebo sami jím trpíme a pak slyšíme ty, kteří usilují o sociální změny, mohlo by nás to ovlivnit, kdybychom nebyli opatrní. Mohli bychom začít opouštět své neutrální postavení a stavět se na něčí stranu. (Jan 15:19) A co je ještě závažnější, mohli bychom se ocitnout v pokušení připojit se ke stávkovým hlídkám, účastnit se nějakých kampaní nebo se uchylovat k násilí, jímž mají být vynuceny změny.

15. Jaký způsob jednání doporučuje Bible, máme-li sklon ‚sami se mstít‘?

¹⁵ Duch sboru může být zhoubně ovlivněn rasovými nebo nacionalistickými city. (Srovnej Skutky 6:1–7.) Budeme však mít správného ducha, budeme-li dbát rady: „Je-li to možné, pokud to záleží na vás, udržujte pokoj se všemi lidmi. Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě, neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; já odplatím, říká Jehova.‘ “ (Řím. 12:18, 19) Všechny lidské rasy pocházejí z první lidské dvojice a Bůh není stranický, a proto není v křesťanském sboru místo pro rasovou nebo národnostní pýchu. — Sk. 10:34, 35; 17:26; Řím. 10:12; Ef. 4:1– 3.

STÁLE VDECHUJ ŽIVOTODÁRNÝ „VZDUCH“

16. Co nám pomůže, abychom nebyli ovlivněni duchem tohoto světa?

¹⁶ Probrali jsme zde hlavní smrtonosné rysy „vzduchu“ tohoto světa neboli jeho ducha. Obklopuje nás a působí na nás takovým tlakem, že jakmile připustíme ve svém duchovním smýšlení nějaké vakuum, tento zkažený „vzduch“ do něj vnikne a vyplní je. Úspěšný odpor proti tomu závisí velkou měrou na tom, jak dalece milujeme to, co je čisté, bezúhonné a spravedlivé, a nenávidíme to, co je nečisté, špinavé a špatné. Správný „vzduch“ budeme vdechovat tehdy, budeme-li pod vedením Jehovova svatého ducha pěstovat správný myšlenkový postoj. — Řím. 12:9; 2. Tim. 1:7; Gal. 6:7, 8.

17. Co bychom měli okamžitě dělat, zjistíme-li, že k nám proniká závan „vzduchu“ tohoto světa?

¹⁷ Rozhodně nepřipusť, aby ti začalo něco ze zkaženého „vzduchu“ světa příjemně vonět. Panovník tohoto „vzduchu“ ví, co je třeba, aby bylo něco smyslům příjemné a aby v nás vznikly žádosti, které často vedou ke hříchu. (Jak. 1:14, 15) Zůstaň v oddělení pro „nekuřáky“, v Jehovově duchovním ráji. Jakmile zjistíš, že ti do cesty přichází závan „vzduchu“ tohoto světa, vyhni se mu. Odvrať se od něj, jako by ses odvrátil od smrtonosného jedu. „Dávejte tedy přísně pozor, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas, protože dny jsou ničemné. Proto přestaňte být nerozumní, ale dále si všímejte, jaká je Jehovova vůle.“ — Ef. 5:15–17.

18. Jakého ducha budou mít ti, kteří budou mít výsadu žít na očištěné zemi?

¹⁸ Je Boží vůlí, abychom mu sloužili jako lidé, kteří zachovávají ryzost. Takové jednání bude znamenat život v jeho novém systému, který je nyní velmi blízko. Pak bude opravdu osvěžující nadechnout se vzduchu. Nebude v něm žádné smrtonosné znečištění, bude to čistý vzduch udržující život. Takový bude doslovný vzduch, a ještě důležitější je, že takový bude duch lidí, kteří budou mít přednost žít na očištěné zemi. Budou mít poslušný, pokorný a ochotný postoj. „Vzduch“ tohoto starého světa naplněný vzpurnými, zkaženými a bezbožnými vlivy již nebude existovat. — Zjev. 21:5–8.

19. Kdo přežije do Jehovova nového systému?

¹⁹ Rozhodně nechceme být mezi těmi, kteří budou vdechovat „vzduch“ tohoto systému, až bude Jehova v Armageddonu odstraňovat znečištění i ty, kteří je působí. Až pomine starý svět a ‚panovník vzduchu‘ bude uvržen do propasti, bude to skutečná úleva. Pak budou naživu všichni, kteří milují Jehovu a milují stále to, co je čisté, cudné a správné. Jehova si přeje, aby toho dosáhli, a bude jim pomáhat svým duchem. Dá jim věčný život v čistém, zdravém novém systému. Neztraťme tuto přednost tím, že bychom vdechovali smrtonosný „vzduch“ tohoto starého systému.