Božský pokoj pro ty, kteří jsou vyučeni Jehovou
„Všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a pokoj tvých synů bude hojný.“ — Iz. 54:13.
1, 2. Na čem to závisí, těší-li se člověk z pokoje?
POKOJ! Jak je žádoucí! Přesto jsou dějiny lidstva všechno, jen ne pokojné. Proč je to tak?
2 Těšit se z pokoje úzce souvisí s úctou k autoritě. A kdo je nejvyšší autoritou ve vesmíru? Stvořitel, Jehova Bůh. Schválený vztah k němu je proto pro pokoj nezbytný. (Žalm 29:11; 119:165) Jestliže je ten nejdůležitější vztah rozbit, je nemožné mít pravý pokoj s Bohem, s bližním nebo ve vlastním nitru. — Iz. 57:21.
PROČ NEMÁ SVĚT POKOJ
3. Jak se pokazil vztah lidstva k Bohu?
3 Jak dobře víme, vzbouřil se jeden Boží duchovní syn proti Jehovovi krátce po úsvitu lidských dějin. Vzpoura je válečný stav. Ničitel pokoje, který proslul jako satan ďábel, vybízel Evu, aby si nedala bránit Božím zákonem, když by jí nějaké jednání mohlo podle jejího mínění prospět. Ďábel překroutil skutečnosti tak, aby dospěla k názoru, že přichází o něco dobrého, když věnuje pozornost Bohu. Působil na její sobectví a touhu stavět na první místo své já. Brzy se k jejímu bezzákonnému jednání připojil její manžel a v důsledku toho bylo tím duchem nakaženo celé jejich potomstvo. — 1. Mojž. 3:1 –6, 23, 24; Řím. 5:12.
4, 5. a) Do jaké míry se podařilo satanovi ovlivnit myšlení lidstva? b) Jaký účinek to mělo na lidské snahy o dosažení pokoje?
4 Božský zákon není přehlížen pouhým malým zlomkem lidstva. Písmo nám říká, že satan „svádí celou obydlenou zemi“. (Zjev. 12:9) Někteří lidé jsou hrubě bezzákonní, neberou žádný ohled na Boha a svého bližního; jiní jsou takoví v menší míře. Avšak satanovi se tak úspěšně daří ovlivňovat myšlení lidstva, že apoštol Jan mohl říci: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) Ať lidé tvrdí, že věří v ďáblovu existenci, nebo ne, dělají, co chce. Poslouchají ho, takže je jejich panovníkem. Proto je lidstvo odcizeno Bohu, je s ním v nepřátelství. Je potom divné, že v takovém prostředí ztroskotávají lidské snahy o dosažení pokoje? — Kol. 1:21.
5 Přesto zakouší rostoucí počet lidí ze všech národů božský pokoj: pokoj pocházející od Boha. Jak je to možné?
USPOKOJUJÍCÍ POKOJ, KTERÝ DÁVÁ BŮH
6. a) Jaký důraz klade Bible na pokoj? b) Prostřednictvím koho se můžeme těšit z pokoje, který dává Bůh?
6 V Římanům 15:33 je Jehova vhodně popsán jako „Bůh, který dává pokoj“. Od samého počátku měl Bůh předsevzetí, aby se všichni jeho tvorové těšili z pokoje. Více než třistakrát se jeho inspirované Slovo, Bible, zmiňuje o pokoji. Ozřejmuje, že Ježíš Kristus je „Kníže pokoje“. (Iz. 9:6, 7) Právě on je Bohem pověřen, aby přerušil díla onoho největšího ničitele pokoje, satana ďábla. (1. Jana 3:8) A prostřednictvím „Knížete pokoje“ je možné, aby se každý z nás těšil z uspokojujícího pokoje, který dává Bůh.
7. a) Co zahrnuje pokoj od Boha? b) Proč na něj nemusíme čekat, dokud nezmizí starý svět a dokud nedospějeme k dokonalosti?
7 Jak podivuhodný pokoj to je! Je to víc než nepřítomnost války. Hebrejské slovo šalohm, které se obvykle překládá „pokoj“, značí zdraví, blahobyt a zdar. Boží pokoj, který je majetkem pravých křesťanů, je jedinečný tím, že nezávisí na prostředí. To neznamená, že na křesťany nepříjemné prostředí nepůsobí. Získávají však vnitřní sílu, která jim pomáhá, aby nepřispívali ke zmatku tím, že by opláceli stejným, když se jich něco dotkne. (Řím. 12:17, 18) Člověk může být tělesně nemocný nebo mít po hmotné stránce málo, a přesto může být zdráv a mít blahobyt z duchovního hlediska, a tak se těšit z pokoje, který dává Bůh. Je samozřejmé, že pokoj prožívaný takovými lidmi se zvětší, až zmizí tento sobecký svět, a prohloubí se, až celé lidstvo dosáhne dokonalosti. Ale božský pokoj, který je možný již nyní, je klid mysli a srdce, vnitřní stav uklidnění bez ohledu na to, co se snad děje venku. (Žalm 4:8; 4:9, „KB“) Pramení ze schváleného vztahu k Bohu. To je neocenitelné vlastnictví.
SYNOVÉ VYUČENÍ JEHOVOU
8. Kdo se jako první těšil z tohoto pokoje s Bohem prostřednictvím Ježíše Krista?
8 Kdo má takový pokoj, protože je vyučován Jehovou a věnuje pozornost jeho přikázáním? Bible odpovídá tím, že nejprve obrací naši pozornost k těm, kdo tvoří duchovní Izrael. Mluví se o nich v Galaťanům 6:16, kde čteme: „Ať nade všemi, kteří budou řádně chodit podle tohoto pravidla chování, je pokoj a milosrdenství, i nad Božím Izraelem.“ To je 144 000 těch, kteří byli vyvoleni Bohem, aby sdíleli nebeský život s Ježíšem Kristem. — Zjev. 14:1.
9. Jaké „pravidlo chování“ souviselo s tím, že se duchovní Izrael mohl těšit z pokoje?
9 V prvním století se členové duchovního Izraele učili základní pravdě, „pravidlu chování“, jež přímo souviselo s tím, zda se budou těšit z pokoje. Bylo nezbytné, aby toto pravidlo chování pochopili. Více než 15 století používal Jehova mojžíšský Zákon, aby předložil stíny budoucích dobrých věcí. Ale po obětní smrti Ježíše Krista už nebyly požadavky mojžíšského Zákona závazné. (Hebr. 10:1; Řím. 6:14) To se zračilo v rozhodnutí křesťanského vedoucího sboru v Jeruzalémě o sporné otázce obřízky. (Sk. 15:5, 28, 29) Znovu to bylo zdůrazněno v inspirovaném dopise Galaťanům. Dobré věci, jež předstiňoval mojžíšský Zákon, se staly skutkem. Jehova trpělivě vštěpoval do myslí a srdcí Kristových pomazaných následovníků význam své nezasloužené laskavosti vyjádřené prostřednictvím Krista. Když projevovali víru v toto opatření, když se chovali v souladu s ním, mohli se těšit z pokoje, jaký nikdy předtím nebyl možný pro hříšné lidi. — Gal. 3:24, 25; 6:16, 18.
10. a) Ze splnění jakého slibu zaznamenaného u Izajáše 54:13 se těšil duchovní Izrael? b) Jak přispívalo k jejich pokoji to, že je Bůh ukázňoval?
10 Členové duchovního Izraele prožívali splnění velkolepého slibu zaznamenaného u Izajáše 54:13. Tam řekl sám Bůh své organizaci podobné manželce, jež sestává z věrně oddaných duchovních tvorů: „Všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a pokoj tvých synů bude hojný.“ Jejím prvořadým Synem je samozřejmě sám Ježíš Kristus, zrozený jako Mesiáš, když byl v roce 29 n. l. pomazán svatým duchem. Ale Jehovova nebeská „žena“ má více synů — 144 000 jiných, kteří se stávají druhotnou částí semene předpovězeného v 1. Mojžíšově 3:15. Jehova slíbil, že bude vznešeným učitelem všech těchto synů. Vyučil je pravdě o sobě a o svých předsevzetích. Pověděl jim, jak mu mají sloužit. Někdy je musel ukázňovat. Bylo to nutné, když nedbali na jeho slovo. Kázeň se někdy přijímá těžko. Ale oni pokorně uznali, že ji potřebují, učinili požadované změny, a kázeň přinesla dobré výsledky: „pokojné ovoce, totiž spravedlnost“. — Hebr. 12:7, 11; Žalm 85:8; 85:9, „KB“.
„VELKÝ ZÁSTUP“ POUČOVANÝ O BOŽÍCH CESTÁCH
11. a) Kdo ještě je v našich dnech vyučován Jehovou? b) Jak dokazují, že se na ně hodí popis u Izajáše 2:2, 3, a jak to působí na jiné?
11 Za našich dnů není duchovní Izrael jediná skupina, kterou Jehova vyučuje. Během uplynulého půlstoletí byla pozornost obrácena i k jiným. Izajáš byl inspirován, aby o nich napsal ve 2. kapitole, verších 2 a 3: „V konečné části dnů se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit všechny národy.“ Ano, ti, kdo se chopí uctívání jediného pravého Boha, mu dávají nejvyvýšenější místo v životě. Tak se pozvedá nad všechny jiné druhy uctívání, jimž se předtím věnovali a jimž se dál věnuje svět kolem nich. Povšimli si toho lidé ze všech národů. Viděli, že bez ohledu na požadavky světských autorit nebo na převahu nekřesťanských zvyklostí ve světě ti, kteří uctívají Jehovu, kladou svůj vztah k němu nad všechno ostatní. Pozorovatelé také viděli plody, které to přináší v životě takových ctitelů, a mnozí se chtějí podílet na pravém uctívání. Přes tři milióny lidí tedy dnes říkají jiným: „Pojďte a vystupme na Jehovovu horu, k domu Jákobova Boha; a bude nás poučovat o svých cestách a budeme chodit po jeho stezkách.“ — Viz také Zacharjáše 8:23.
12. Jak prospívá lidem zmíněným u Izajáše 2:2, 3, že mají za svého učitele Boha? Co je význačnou součástí poučení, které jim dává?
12 Jen pomysli, co to znamená — mít jako učitele Boha! Ti, kdo přijímají takové vyučování a opravdu oceňují jeho zdroj, nejsou stíháni ustavičnými myšlenkovými konflikty. Nejsou zmítáni mezi dvěma názory ani netrpí nerozhodností ohledně toho, co je správné. Pravda z Božího slova je křišťálově jasná. A co bude podle Izajáše 2:4 významnou součástí přijímaného vyučování? Ukazuje, jak se těšit z pokoje ve světě plném svárů. A tak se ti, kteří jsou vyučováni Jehovou, bez ohledu na to, co dělají jiní, chápou iniciativy a překovávají své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Již se neučí válce.
13. Z jakých prostředí vyšel „velký zástup“, ale co z nich učinilo lidi, jakými jsou?
13 Právě tato skupina je popsána ve Zjevení 7:9, 10, 14 jako přežívající do Boží pokojné nové země, která následuje po přicházejícím „velkém soužení“. Přežijící „velký zástup“ pochází ze všech etnických skupin, kmenů, lidí a jazyků. Mnozí dříve patřili k válčícím stranám. Jiní si prostě sobecky žili; i to jim však bránilo, aby se těšili z pokoje. Nyní jsou však ti, kteří vyšli ze všech národů, lidem milujícím a prosazujícím pokoj. A jak to, že se stali takovými? Byli vyučeni Jehovou. — Iz. 11:9.
JEDINEČNÝ DRUH POKOJE
14. Na čem je založen pokoj Jehovova lidu a jak to?
14 Pokoj, který Jehova dopřává svému lidu, je opravdu jedinečný. Není to výsledek nejisté dohody mezi dvěma stranami, které si navzájem nedůvěřují. Nejsou v něm žádné kompromisy. Je založen na spravedlnosti. (Iz. 32:17) Jak to ale může platit o pokoji mezi nedokonalými lidmi? Jakou spravedlnost máme jako hříšníci? Díky víře se můžeme těšit ze spravedlnosti, kterou umožňuje hodnota Ježíšovy oběti, jež smiřuje hříchy.
15. Co bylo nezbytné pro pokoj a čemu vyučoval Jehova své budoucí syny během Ježíšovy pozemské služby?
15 To nám pomáhá ocenit Ježíšova slova zaznamenaná u Jana 6:45–47. Mluvil tam k Židům, které nepřitahoval jako Mesiáš, a proto proti němu reptali. Vzhledem ke svým učedníkům však řekl: „V Prorocích [přesně u Izajáše 54:13] je napsáno: ‚A všichni budou vyučováni Jehovou.‘ Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. Ne že by někdo viděl Otce kromě toho, který je od Boha; ten viděl Otce. Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo věří, má věčný život.“ Ti učedníci přijímali poznání, které jim dával Jehova. Byli přitahováni k Ježíšovi. Když jiní odmítali to, čemu vyučoval, a opouštěli ho, jeho apoštolové zůstali. Jak řekl Petr: „My jsme uvěřili a poznali, že jsi Boží Svatý.“ (Jan 6:69) Pro svou víru v Ježíše Krista mohli navázat pokojný vztah s Jehovou Bohem, vztah, který s sebou nese ujištění o věčném životě.
16. a) Jaký užitek měli Ježíšovi následovníci od letnic 33 n. l. z opatření učiněného prostřednictvím Krista? b) Co bylo od nich nadále požadováno?
16 Počínaje letnicemi 33 n. l. začal být užitek z Kristovy oběti uplatňován na tyto věrné Ježíšovy následovníky. Začalo o nich platit, co později napsal Pavel v Římanům 5:1: „Nyní, když jsme byli prohlášeni za spravedlivé následkem víry, se těšme z pokoje s Bohem prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista.“ Všichni se narodili jako Adamovi potomci. Jako hříšníci byli odcizeni Bohu. Jejich zděděný hřích nemohly zrušit žádné dobré skutky, které snad osobně konali. Ale Jehova ze své nezasloužené laskavosti přijal oběť Ježíšova dokonalého lidského života ve prospěch Adamova potomstva. Nyní bylo možné, aby těm, kteří projevovali víru v toto opatření, byla připsána spravedlnost a oni byli přijati Bohem za syny s vyhlídkou na nebeský život. (Ef. 1:5–7) Co ještě však bylo od nich požadováno? Ano, museli chodit po Jehovových cestách. Již nesměli pěstovat hřích. Uvědomují si však, že veškerá spravedlnost, kterou mají, vyplývá z Boží nezasloužené laskavosti projevené skrze Krista. Jak říká Písmo, ‚těší se z pokoje s Bohem prostřednictvím Ježíše Krista‘.
17, 18. a) Těší se z takového pokoje s Bohem „jiné ovce“? b) Jaké další otázky si zaslouží úvahu?
17 A co ti, o nichž Ježíš mluvil jako o „jiných ovcích“? (Jan 10:16) Těší se z takového pokoje s Bohem? Ne jako Boží synové, ale Kolosanům 1:19, 20 je opravdu zahrnuje mezi ty, kdo přijímají Boží pokoj. Říká, že Bůh uznal za dobré, aby skrze Krista „opět smířil se sebou všechny jiné věci, ať již věci na zemi [tedy ty, kterým se dostane věčného života na rajské zemi] nebo věci na nebesích — tím, že způsobil pokoj prostřednictvím krve, kterou [Ježíš] prolil na mučednickém kůlu“. Ti, kteří mají pozemské vyhlídky, jsou prohlášeni za spravedlivé a těší se z pokoje s Bohem již nyní, ne jako synové, ale jako ‚Boží přátelé‘, jako byl Abraham. To je veliká přízeň! — Jak. 2:23.
18 Těšíš se ty sám z tohoto pokoje? Prožíváš jej tak plně, jak jen mohou lidé žijící v této nejvýznamnější době v dějinách? V následujícím článku budeme uvažovat o některých věcech, které to umožňují.
Otázky k opakování
◆ Proč nemá svět pokoj?
◆ Jaký pokoj dává Bůh nyní?
◆ Kdo se může z takového pokoje těšit?
◆ Jak je pro tento pokoj nezbytná spravedlnost?
[Obrázek na straně 14]
„Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně“