Jaký je křesťanský názor na alkohol?

„KDO má bědu? Kdo má nevolnost? Kdo má sváry? Kdo má starost? Kdo má bezdůvodná zranění? Kdo má zakalené oči? Ti, kteří se dlouho zdržují u vína.“ (Přísl. 23:29, 30) Ano, Bible uznává, že alkoholické nápoje mohou mít některé velmi zlé účinky: halucinace, ostudné nebo psychotické chování, zdravotní poruchy, rodinné problémy, dokonce i chudobu.

Povšimni si, že uvedený biblický text mluví o těch, kteří „se dlouho zdržují“ u vína, o notorických pijácích. Pro takové je alkohol jako jed, často vyvolává nepříznivé tělesné i duševní účinky. (Přísl. 23:32–35) Těžcí pijani mohou ztratit sebeovládání a dělat věci, za které by se normálně styděli. Bible tedy varuje: „Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kteří nenasytně jedí maso. Opilec a nenasyta totiž zchudnou a ospalost oblékne člověka v pouhé hadry.“ (Přísl. 23:20, 21) Opilství je také zařazeno mezi „skutky těla“, které mohou zabránit ve vstupu do Božího království. — Gal. 5:19, 21; 1. Kor. 6:10.

„NEJSOU MOUDŘÍ“ — ALE KDO?

Znamená to, že alkohol je křesťanům úplně zakázán? Jak je to s tvrzením duchovního, o němž byla řeč v předešlém článku, údajně na základě Přísloví 20:1, že „moudří lidé vůbec nepijí víno“? V „Kralické bibli“ tento verš zní: „Víno činí posměvače a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdo se kochá v něm, nebývá moudrý.“ Bible tedy neodsuzuje ty, kteří víno pijí, ale opět ty, kteří se v něm kochají. „Ti, kteří se dlouho zdržují u vína,“ a „silní pijani vína“ — ti „nejsou moudří“.

Uvažuj také o Izajášovi 5:11, 22. Tyto verše znějí: „Běda těm, kteří vstávají časně ráno, aby hledali jen opojný nápoj, kteří otálejí pozdě do večerní tmy, takže je rozněcuje víno. Běda těm, kteří jsou silní v pití vína, a mužům se životní energií k míchání opojného nápoje.“ Co odsuzuje Izajáš? Není to snad nemírné pití, totiž pití od ‚časného rána‘ až „pozdě do večerní tmy“?

O věrných Božích služebnících jako Abraham, Izák a Ježíš je uvedeno, že umírněně pili víno. (1. Mojž. 14:18; 27:25; Luk. 7:34) Bible také jmenuje víno mezi požehnáními, jež přicházejí od Jehovy. (1. Mojž. 27:37; 5. Mojž. 11:14; Iz. 25:6–8) Bible dokonce naznačuje, že víno v umírněném množství může mít blahodárné účinky. Víno „rozradostňuje srdce smrtelného člověka,“ řekl žalmista. (Žalm 104:15) Apoštol Pavel doporučil Timoteovi: „Nepij již [nakaženou] vodu, ale používej trochu vína na svůj žaludek a na svá častá onemocnění.“ — 1. Tim. 5:23.

VÍNO, NEBO HROZNOVÁ ŠŤÁVA?

Někteří dokazují, že „víno“, o němž se mluví v takových biblických textech, byla obyčejná hroznová šťáva. McClintockova a Strongova „Cyclopedia“ nám však připomíná, že „Bible nijak nerozlišuje opojná a neopojná vína — nikdy se o takovém rozdílu nezmiňuje“. V Bibli se také „víno“ důsledně uvádí jako opojný nápoj a je spojováno se „silným nápojem“. — 1. Mojž. 9:21; Luk. 1:15; 5. Mojž. 14:26; Přísl. 31:4, 6.

Je zajímavé, že první Ježíšův zázrak bylo proměnění vody ve víno. Biblická zpráva říká: „Když vedoucí hostiny ochutnal. . . víno, ale nevěděl, odkud je, . . . zavolal ženicha a řekl mu: ‚Každý jiný člověk nejdříve předloží znamenité víno, a to horší, když jsou lidé opilí. Ty jsi zachoval znamenité víno až dosud.‘ “ (Jan 2:9, 10) Ano, „znamenité víno“, které vytvořil Ježíš, bylo skutečné víno.

Samospravedliví náboženští vůdci v Ježíšově době ho dokonce kritizovali, protože občas pil víno. Ježíš řekl: „Přišel Jan Křtitel a nejedl chleba ani nepil víno, ale vy říkáte: ‚Má démona.‘ Syn člověka přišel a jedl a pil, ale vy říkáte: ‚Podívejte se, člověk nenasytný a propadlý pití vína!‘ “ (Luk. 7:33, 34) Jak by se lišilo Ježíšovo pití a Janovo nepití, kdyby Ježíš pil pouhou nealkoholickou hroznovou šťávu? Pamatuj, že o Janovi bylo řečeno, že „nemá. . . vůbec pít víno a silný nápoj“. — Luk. 1:15.

Ježíš očividně neodsuzoval umírněné pití alkoholických nápojů. V jeho době patřilo víno k oslavě pasach.a A skutečné víno zůstalo součástí Pánovy večeře, která nahradila pasach.

JE NUTNÁ SOUDNOST

Bible tedy nezakazuje pití alkoholických nápojů. Většinou je to věc osobního rozhodnutí, zda pít alkohol nebo ne. Nicméně Bible důrazně odsuzuje opilství spolu s nenasytností: „Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kteří nenasytně jedí maso. Opilec a nenasyta totiž zchudnou.“ (Přísl. 23:20, 21) Všichni by tedy měli projevovat umírněnost a sebeovládání. „Také se neopíjejte vínem, v němž je prostopášnost, ale buďte neustále naplněni duchem.“ Pamatuj, že sebeovládání je jedno z plodů Božího ducha. — Ef. 5:18; Gal. 5:19–23.

Člověk se ani nemusí opít, aby si alkoholem přivodil problémy. Brožura vydaná Národním institutem USA pro otázky zneužívání drog nám připomíná: „Když se někdo napije, alkohol se trávicí soustavou vstřebá do krve a rychle se dostane do mozku. Začne zpomalovat ty části mozku, které ovládají myšlení a city. Osoba cítí méně zábran a více volnosti.“ Tento pocit „méně zábran“ může člověka přivést do mravního nebezpečí.

Jiné nebezpečí vzniká při řízení vozidla. Podle některých odhadů je jen ve Spojených státech ročně zabito 25 000 lidí při nehodách způsobených opilými řidiči. Mnozí zjevně podceňují sílu, jakou alkohol poškozuje jejich reflexy. Ale křesťané se dívají na život jako na dar od Jehovy. (Žalm 36:9; 36:10, „KB“) Shodovalo by se s tímto názorem, kdyby někdo riskoval vlastní život i životy jiných tím, že řídí, když má reflexy zpomalené alkoholem? Proto se mnozí křesťané rozhodli, že se ani nedotknou alkoholu, když mají řídit.

Křesťan se také stará o to, jak jeho pití působí na druhé. Bezpochyby proto jsou křesťanští dozorci, služební pomocníci a starší ženy vybízeni, aby se neoddávali „množství vína“. (1. Tim. 3:2, 3, 8; Tit. 2:2, 3) Někdo sice zdánlivě dobře snáší alkoholické nápoje, ale dává si pozor, aby pil umírněně, aby totiž nesprávně neovlivnil někoho jiného; nesnaží se také vnutit alkohol někomu, kdo pít nechce. Bible dále říká: „Je dobré nejíst maso nebo nepít víno nebo nedělat nic, oč tvůj bratr klopýtá.“ — Řím. 14:21.

Za některých okolností je dokonce žádoucí zdržet se pití. Například v těhotenství. Pařížské vydání „International Herald Tribune“ citovalo průzkum konaný na Severokarolinské univerzitě v USA a podalo zprávu, že „jen jednou se těžce opít v raných fázích těhotenství, a může to způsobit vážné tělesné i duševní poškození vyvíjejícího se dítěte.“ Ženy by měly seriózně zvážit toto riziko spojené s pitím v těhotenství.

Také ti, kteří bývali pijáky nebo mají sklon k neumírněnosti, možná shledají, že nejlepší je úplně se zříci pití.b Podobně by asi bylo nejlepší vyhnout se pití v přítomnosti alkoholika nebo někoho, jehož svědomí odsuzuje pití. A pít opojné nápoje před křesťanskými shromážděními, nebo když se věnuješ veřejné kazatelské službě, by bylo neslušné. Vzorem pro to jsou starověcí levité, kteří se zdržovali alkoholu, když sloužili v chrámu. — 3. Mojž. 10:8–10.

Konečně by se měl brát ohled na zákony té které země. Někde je alkohol zcela zakázán. Jinde je vyhrazen dospělým po dosažení určitého věku. Křesťan poslouchá taková nařízení „nadřazených autorit“. — Řím. 13:1.

Zda budeš pít alkoholické nápoje nebo ne, nebo kolik vypiješ, je samozřejmě osobní rozhodnutí. Bůh je oslaven, když používáme rozlišovací schopnost a dobrovolně volíme dráhu umírněnosti. Jděte tedy touto moudrou dráhou, aby platilo: „Ať tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ — 1. Kor. 10:31.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 6]

Křesťan se může rozhodnout, že nebude pít alkoholické nápoje kvůli svědomí druhého