-
Svatá tajná věc se odhalujeStrážná věž – 1990 (vydáno v Rakousku) | 1. června
-
-
Svatá tajná věc se odhaluje
„Uznává se, že svatá tajná věc této zbožné oddanosti je velká.“ — 1. TIMOTEOVI 3:16.
1. Která tajná věc je popsána v 1. Timoteovi 3:16?
ZAJÍMAJÍ tě tajemství? Rád zkoumáš tajné věci? Většina z nás ano. Připoj se tedy k nám a budeme společně zkoumat jednu z nejvelkolepějších tajných věcí — tajnou věc, která byla po tisíciletí uzavřena v Božím slovu. Tato svatá tajná věc se rozhodujícím způsobem dotýká našeho života, v přítomnosti i v budoucnosti. Je to ‚svatá tajná věc zbožné oddanosti‘, která je pro nás popsána v 1. Timoteovi 3:16. Jak vděčni bychom měli být Jehovovi, ‚Zjevovateli tajných věcí‘, za to, že nám milostivě oznamuje tuto vznešenou tajnou věc i její výklad! — Daniel 2:28, 29.
2. a) Kdy mluvil Jehova poprvé o jedné svaté tajné věci a co tehdy slíbil? b) Které otázky vyžadují odpověď?
2 Poprvé mluvil Jehova o jedné svaté tajné věci poté, kdy had podvedl Evu a Adam ji následoval ve vzpouře. Tehdy Bůh slíbil, že jakési „semeno“ neboli potomstvo rozdrtí hadovi hlavu. (1. Mojžíšova 3:15) Kdo je toto Semeno? Jak přemůže hada? Ospravedlní Boží pravdomluvnost a jeho předsevzetí s touto Zemí?
3. Která vodítka ke zjištění totožnosti a činnosti Semene obsahují božská proroctví?
3 V božských proroctvích byly časem zjeveny záchytné body ke zjištění totožnosti a budoucí činnosti Semene. Bude to potomek Abrahamův, zdědí Davidovo království a bude nazván Kníže pokoje. ‚Hojnosti jeho knížecího panství a pokoje nebude konec.‘ (Izajáš 9:6, 7; 1. Mojžíšova 22:15–18; Žalm 89:35–37; 89:36–38, KB) V Římanům 16:25 je však řečeno, že byla tato svatá tajná věc ‚po dlouhý čas uchovávána v mlčení‘.
Tajemství objasněno
4. Jak se začala v roce 29 n. l. objasňovat svatá tajná věc?
4 Konečně přišlo po čtyřech tisíciletích náhlé vysvětlení. Jak? V roce 29 n. l. pokřtil Jan v řece Jordánu Ježíše Nazaretského a z nebe se ozval Boží hlas: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ (Matouš 3:17) Zde je tedy konečně to zaslíbené Semeno! Začaly se odhalovat všechny skvělé stránky svaté tajné věci, včetně zbožné oddanosti.
5. Co je „zbožná oddanost“? Jak působí na ty, kteří ji pěstují?
5 Co rozumíme výrazem „zbožná oddanost“? V Křesťanských řeckých písmech se tento výraz vyskytuje přesně dvacetkrát, přičemž je víc než polovina těchto výskytů ve dvou Pavlových dopisech Timoteovi. Publikace Hlubší pohled na Písma definuje „zbožnou oddanost“ jako „hlubokou úctu, uctívání a službu Bohu s věrnou oddaností jeho univerzální svrchovanosti“. Hluboká úcta vyvěrá ze srdce, které se přibližuje k Bohu s posvátnou bázní před jeho majestátem, jeho věčností a mnohotvárností jeho velkolepého stvoření, s vděčností za duchovní a hmotné dary, jimiž zahrnuje lidi, kteří mají ocenění. My všichni, kteří pěstujeme zbožnou oddanost, můžeme opravdu říci totéž, co řekl žalmista v Žalmu 104:1: „Žehnej Jehovovi, má duše. Jehovo, můj Bože, prokázal ses velmi velikým. Důstojností a nádherou ses oděl.“
6. a) Čím se liší ctitelé Jehovovi od lidí, kteří sedají v kostelích křesťanstva? b) Co řekl Pavel v Římanům 11:33, 34 a které otázky přitom vznikají?
6 Naše oddanost Bohu se musí nějak projevit, a to se děje činností. V tomto ohledu se ctitelé pravého Boha, Jehovy, velice liší od těch, kteří sedí v kostelních lavicích upadajících církví křesťanstva. Pro mnoho lidí na zemi je náboženství — pokud ještě nějaké mají — formalitou, jako pláštík, který si oblékají, aby se zdáli svatí, zatímco se v životě přizpůsobují okolnímu zkaženému světu. Ani nevědí, kdo je Bůh. Takoví lidé musí jistě vzít v úvahu Pavlova slova ve Skutcích 17:23. Athéňanům, kteří uctívali „Neznámého Boha“, tehdy Pavel řekl: „Čemu jste . . . nevědomky zbožně oddáni, to vám zvěstuji.“ O onom velkolepém Bohu volá Pavel v Římanům 11:33, 34: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak je nemožné vystopovat jeho cesty! Vždyť ‚kdo poznal Jehovovu mysl nebo kdo se stal jeho rádcem‘?“ Jak tedy poznáváme Boží cesty? Tím, že poznáme ‚svatou tajnou věc zbožné oddanosti‘. Ale jak?
7. Proč je možné říci, že „svatá tajná věc této zbožné oddanosti je velká“?
7 Ve 3. kapitole 1. Timoteovi apoštol Pavel nejdříve ukazuje, co se požaduje od odpovědných služebníků v Boží domácnosti, která je v 15. verši popsána jako „sbor živého Boha, sloup a opora pravdy“. Potom Pavel v 16. verši dodává: „Uznává se, že svatá tajná věc této zbožné oddanosti je velká.“ Je opravdu velká, protože Jehova poslal na zem svého jednozplozeného Syna, aby tuto tajnou věc odhalil, aby předvedl, co je skutečná zbožná oddanost a jak je bezpodmínečně nutná, nevyhnutelná při pravém uctívání. Svatá tajná věc této zbožné oddanosti je osvětlena Ježíšovou životní dráhou zde na zemi. Všichni, kteří milují Jehovu, musí budovat svou víru a svůj život na Kristu, který byl příkladem zbožné oddanosti. Jak tedy Ježíš objasnil svatou tajnou věc zbožné oddanosti?
Šest hledisek
8. a) Kterých šest hledisek svaté tajné věci popisuje Pavel v 1. Timoteovi 3:16? b) Kdo je ten, který je učiněn zjevným?
8 Pavel odpovídá na tuto otázku pod božskou inspirací. Zde, v 1. Timoteovi 3:16, popisuje šest hledisek této svaté tajné věci. Říká: „[1.] Byl učiněn zjevným v těle, [2.] byl prohlášen za spravedlivého v duchu, [3.] objevil se andělům, [4.] bylo o něm kázáno mezi národy, [5.] uvěřili v něj ve světě, [6.] byl přijat nahoru ve slávě.“ Kdo byl učiněn zjevným? Zřejmě zaslíbené Semeno, Ježíš, který přišel kázat Boží vůli. Je středem svaté tajné věci a činí ji opravdu velkou.
9. Co dokazuje, že 1. Timoteovi 3:16 nemá znít: „Bůh zjeven jest v těle“?
9 Zastánci trojice se pokoušejí zatemnit porozumění svaté tajné věci, když říkají, že se v 1. Timoteovi 3:16 mluví o samotném Bohu. Toto tvrzení zakládají například na znění Kralické bible: „Bůh zjeven jest v těle.“ Co však říkají nejspolehlivější řecké rukopisy? Soustavně užívají zájmeno „on“ místo „Bůh“. Kritici textu dnes souhlasí s tím, že vložení slova „Bůh“ v tomto textu je písařský omyl. Proto novější překlady jako Žilka, Petrů, Ekumenický překlad a Překlad nového světa správně uvádějí: ‚Byl učiněn zjevným v těle [nebo: Ten, který se zjevil v těle].‘ Ne, Bůh sám se nezjevil „v těle“. Byl to naopak jeho milovaný Syn a první stvoření, o němž napsal apoštol Jan: „Tak se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi a dívali jsem se na jeho slávu, slávu, jaká patří od Otce jednozplozenému synovi; a byl plný nezasloužené laskavosti a pravdy.“ — Jan 1:14.
„Učiněn zjevným v těle“
10. a) Jak se při Ježíšově křtu objasnilo první hledisko svaté tajné věci? b) Proč se stal Ježíš „posledním Adamem“?
10 Při Ježíšově křtu se jasně ukázal první rys svaté tajné věci: Ježíš „byl učiněn zjevným v těle“ jako pomazaný Boží Syn. Jehova Bůh předtím přenesl život svého Syna z nebe do Mariina lůna, takže se mohl Ježíš narodit v těle jako dokonalý člověk. Tak se mohl Ježíš stát druhým neboli „posledním“ Adamem, jak ukazuje 1. Korinťanům 15:45–47. Stal se totiž dokonalou lidskou duší, přesně odpovídající prvnímu Adamovi. Proč? První Timoteovi 2:5, 6 mluví o „posledním Adamovi“ jako o „člověku Kristu Ježíši, který dal sám sebe jako odpovídající výkupné za všechny“. Na tomto zákonném základu dokonalé lidské oběti zprostředkovává Ježíš novou smlouvu se 144 000 lidmi, kteří se s ním stávají spoludědici v jeho království. — Zjevení 14:1–3.
11. Komu jsou předložena dobrodiní Ježíšovy výkupní oběti?
11 Budou mít z Ježíšovy obětní smrti prospěch i jiní? Rozhodně ano. První Jana 2:2 říká, že Ježíš Kristus je „usmiřující obětí za naše hříchy [totiž za hříchy pomazaných křesťanů jako Jan], ne však pouze za naše, ale také za hříchy celého světa“. Dobrodiní Ježíšovy výkupní oběti tedy neplatí jen na 144 000 pomazaných křesťanů, ale nabízí se daleko většímu množství, totiž celému světu lidstva. „Velký zástup“, který žije nyní, a miliardy lidí, kteří budou vzkříšeni na rajskou zemi, mají obdržet věčný život na základě své víry v Ježíšovu výkupní oběť. Jak je prorokováno ve Zjevení 7:9, 10, velký zástup již vypral svá roucha a vybílil je tím, že projevuje víru v prolitou krev Beránka, Ježíše Krista. Jsou počítáni za spravedlivé, pokud jde o přátelství s Bohem. S radostí poznávají různá hlediska svaté tajné věci a projevují zbožnou oddanost v souladu s Ježíšovým příkladem.
Další hlediska
12. Jak byl Ježíš „prohlášen za spravedlivého v duchu“?
12 A co druhý rys v 1. Timoteovi 3:16? Ježíš byl „prohlášen za spravedlivého v duchu“. Ale jak? Tím, že Jehova vzkřísil svého Syna, který zachoval ryzost, z mrtvých k duchovnímu životu. Tím v podstatě Bůh prohlásil, že je Ježíš naprosto spravedlivý a že si zaslouží další vznešená pověření. Podle Římanům 1:4 byl Ježíš „prohlášen Božím Synem podle ducha svatosti prostřednictvím vzkříšení z mrtvých“. Petr potvrzuje ve svém prvním dopise, v kapitole 3 a verši 18: „Kristus zemřel jednou provždy vzhledem k hříchům, spravedlivý za nespravedlivé, aby vás vedl k Bohu, on, který byl usmrcen v těle, ale oživen v duchu.“ Vede Ježíšův příklad zbožné oddanosti i tebe k Bohu?
13. Kterým andělům se objevil vzkříšený Ježíš a jaké poselství jim kázal?
13 Pavel se v 1. Timoteovi 3:16 dále zmiňuje o třetím rysu svaté tajné věci. Říká totiž, že se Ježíš „objevil . . . andělům“. Kdo mohli být tito andělé? Petr píše o Ježíšovi, nyní ‚oživeném v duchu‘, v 1. Petra 3:19, 20: „V tomto stavu také odešel a kázal duchům ve vězení, kteří byli kdysi neposlušní, když Boží trpělivost čekala v Noemových dnech.“ Podle 6. verše Judy byli tito duchové ‚andělé, kteří si nezachovali své původní postavení, ale opustili své správné bydliště‘ v nebesích. Vzali na sebe masitá těla, aby se těšili z nedovolených sexuálních styků se ženami. Když potopa donutila tyto anděly, aby se vrátili do duchovní říše, byli uvrženi do tartaru, stavu naprostého ponížení. (2. Petra 2:4) Tam jim kázal vzkříšený Ježíš. Bylo to však poselství záchrany? Rozhodně ne. Ježíš naopak odsoudil jejich ničemnost jako pravý protiklad zbožné oddanosti. Každý z Božího lidu, kdo si dnes zahrává se sexuální nemravností, by si měl vzít výstrahu z rozsudku, vyneseného nad těmito anděly.
14. Jak začalo být o Ježíšovi „kázáno mezi národy“?
14 Čtvrtý rys 1. Timoteovi 3:16 tkví v tom, že bylo o Ježíšovi kázáno mezi národy. Jak se to splnilo? Těsně před svým zatčením řekl Ježíš apoštolům: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo projevuje víru ve mne, ten bude také konat skutky, které já konám; a bude konat skutky větší než tyto, protože odcházím k Otci.“ (Jan 14:12) Krátce nato, o letnicích 33 n. l., vylil Ježíš na své učedníky svatého ducha, a úžasná zpráva, že „toho Ježíše Bůh vzkřísil“, začala být kázána Židům. Později přijali Boží slovo také Samaritáni a začali přijímat svatého ducha. (Skutky 2:32; 8:14–17) Pak v roce 36 n. l. kázal Petr Kornéliovi a jiným pohanům shromážděným v jeho domě. Tak začalo být dobré poselství o Ježíšovi „kázáno mezi národy“, totiž mezi Nežidy, kteří byli také pomazáni svatým duchem.
15. Co dokazuje, že křesťané v 1. století dobře poznali svatou tajnou věc zbožné oddanosti?
15 Ve Skutcích 12:24 je zpráva o tom, že „Jehovovo slovo . . . rostlo a šířilo se“. Ve Skutcích 17:6 se vypráví, že v severním Řecku vykřikovali odpůrci stejně, jako to tam činí až dodnes: „Ti muži, kteří převrátili obydlenou zem, jsou také zde.“ Za necelých 30 let mohl napsat Pavel z Říma, že bylo dobré poselství „kázáno v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Tehdejší křesťané dobře poznali svatou tajnou věc zbožné oddanosti a nadšeně to uplatňovali. Poznejme ji také a v tomto vrcholném dnu kázání o království ji uplatňujme.
16. Jaké bylo páté hledisko svaté tajné věci a kterou činností se stalo zjevným?
16 Jako odezva na toto kázání v prvním století se nápadně projevil pátý rys svaté tajné věci z 1. Timoteovi 3:16. V Ježíše nyní „uvěřili . . . ve světě“. Vedla k tomu zbožná oddanost horlivých misionářů, jako byli Pavel a Timoteus, kteří se v tom podobali Kristu. Přinesli dobré poselství do Malé Asie a do Evropy, snad dokonce až do Španělska. Ústy pokřtěného Etiopa se poselství dostalo do východní Afriky, zatímco Petr sloužil v Babylóně.
17. Proč věří v Ježíše lidé v celém dnešním světě?
17 A co dnes? Od roku 1919 projevuje pomazaný ostatek příkladnou zbožnou oddanost. Tito pomazaní pevně budují na základu víry, který položil Ježíš. Zejména od roku 1935 shromažďují velký zástup, který se raduje z vyhlídky na to, že projde „velkým soužením“ a bude se těšit z věčného života na rajské zemi. (Zjevení 7:9, 14) Dobrému poselství, jež se zaměřuje na Ježíše, tedy věří lidé v celém dnešním světě. Více než 3 700 000 svědků Jehovových nyní ve zbožné oddanosti úspěšně káže po celé zeměkouli.
18. Jak byl Ježíš „přijat nahoru ve slávě“?
18 Zbývá ještě jedno hledisko svaté tajné věci, šesté: Ježíš „byl přijat nahoru ve slávě“. Během čtyřiceti dnů po tom, kdy byl oživen v duchu, zjevoval se Ježíš svým učedníkům ve zhmotněných masitých tělech a říkal jim „o Božím království“. Potom vystoupil do nebe. (Skutky 1:3, 6–9) Tak byla vyslyšena jeho modlitba zaznamenaná u Jana 17:1–5: „Otče . . . oslav svého syna, aby tvůj syn oslavil tebe . . . Oslavil jsem tě na zemi . . . Otče, nyní mne tedy oslav vedle sebe slávou, kterou jsem měl vedle tebe, dříve než byl svět.“
19. Co jistě doprovázelo Ježíšův návrat do nebe?
19 Jak velké jásání jistě doprovázelo Ježíšův návrat do nebe. Mnohem dříve, když Jehova zakládal Zemi, „všichni Boží synové začali pochvalně křičet“. (Job 38:7) Ještě větší radost jistě měly zástupy andělů, když mezi sebe opět přijaly věrně oddaného zastánce Jehovovy svrchovanosti.
20. Proč zdědil Ježíš tak znamenité jméno a co dělal, dokud byl na zemi?
20 V Hebrejcům 1:3, 4 říká Pavel o vítězném Ježíšovi: „Když způsobil očištění za naše hříchy, posadil se po pravici majestátu ve výšinách. Tak se stal lepším než andělé do té míry, že zdědil jméno znamenitější než jejich.“ Kristus obdržel toto „jméno“, protože zvítězil nad nespravedlností. Tento Boží Syn skutečně vytyčil stezku zbožné oddanosti zde na zemi. Stanovil také vzor pro všechny ostatní, kteří dosáhnou věčného života. Když byl Ježíš vyvýšen na Boží pravici v nebi, byla svatá tajná věc této zbožné oddanosti zjevena ve všech svých rysech.
-
-
Učit se svaté tajné věci zbožné oddanostiStrážná věž – 1990 (vydáno v Rakousku) | 1. června
-
-
Učit se svaté tajné věci zbožné oddanosti
„I Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje.“ — 1. PETRA 2:21.
1. Jaké měl Jehova předsevzetí se ‚svatou tajnou věcí zbožné oddanosti‘?
„SVATÁ tajná věc této zbožné oddanosti“ již není tajná. (1. Timoteovi 3:16) Jak velice se liší od tajných věcí falešného náboženství, jako je mystická trojice, jež zůstávají tajemstvími. Nikdo jim nemůže porozumět. Jehova si naopak předsevzal, aby byla svatá tajná věc, zjevená v osobě Ježíše Krista, co nejrozsáhleji zveřejněna. Sám Ježíš se stal vynikajícím příkladem horlivého zvěstovatele Božího Království. Dále uvidíme, že se můžeme z jeho poselství a z jeho způsobu kázání mnoho naučit.
2. Proč je postavena Ježíšova služba před výkupné? (Matouš 20:28)
2 Uvažujme nyní dále o tom, že byl Ježíš „učiněn zjevným v těle“. (1. Timoteovi 3:16) U Matouše 20:28 čteme, že Ježíš „nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé“. To klade jeho službu dokonce před výkupné. Proč? Kdysi v Edenu zpochybnil lstivý had Jehovovu oprávněnou svrchovanost nad lidstvem a naznačil, že je Boží stvoření vadné a že žádný člověk nemůže ve zkoušce zachovat ryzost vůči Nejvyššímu. (Srovnej Joba 1:6–12; 2:1–10.) Ježíšova bezúhonná služba, kterou vykonával jako dokonalý člověk, „poslední Adam“, prokázala, že vyzývavý satan je ničemný lhář. (1. Korinťanům 15:45) Ježíš také plně dokázal, že je způsobilý sloužit Bohu jako „hlavní prostředník a zachránce“ a „soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“ k ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti. — Skutky 5:31; 17:31.
3. Jak Ježíš naprosto odrazil satanovu výzvu?
3 Ježíš zcela vyvrátil satanovu posměšnou výzvu. V celých dějinách nesloužil žádný člověk Bohu tak oddaně, a to přes výsměch, bičování a tělesná i duševní muka. Kristus musel jako Boží Syn snášet rouhavé potupování. Při tom všem zůstal — až do kruté a potupné smrti — stálý, nepohnutelný ve věrné oddanosti svému Otci. Ve Filipanům 2:8, 9 Pavel píše, že byl Ježíš poslušný „až do smrti, ano do smrti na mučednickém kůlu“, a proto ‚ho také Bůh povýšil a dal mu jméno, které je nad každým jiným jménem‘. Ježíš odhalil satana jako nenávistného lháře.
4. Proč mohl říci Ježíš Pilátovi, že přišel na svět, aby svědčil o pravdě?
4 Proto mohl Ježíš na konci několika let intenzívního kázání směle dosvědčit Pilátovi Pontskému: „Ty sám říkáš, že jsem králem. Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych svědčil o pravdě. Každý, kdo je na straně pravdy, naslouchá mému hlasu.“ (Jan 18:37) Ježíš projevil vynikající zbožnou oddanost, když kázal pravdu o Božím Království po celé Palestině. Vyškolil své učedníky, aby byli také horlivými kazateli. Dnes nás jeho příklad podněcuje, abychom šli v jeho stopách.
Učit se od toho, který nám dal příklad
5. Co se můžeme naučit o zbožné oddanosti, jestliže bedlivě pozorujeme Ježíše?
5 Svou zbožnou oddaností při konání Jehovovy vůle můžeme i my dokazovat, že ďábel je lhář. Ať trpíme v jakýchkoli zkouškách, žádná z nich se nevyrovná utrpení a znevažování, jež zakoušel Ježíš. Učme se tedy od svého vzoru. Hebrejcům 12:1, 2 nás vybízí, abychom s vytrvalostí běželi závod a ‚upřeně přitom hleděli na Ježíše, hlavního prostředníka a zdokonalovatele naší víry‘. Na rozdíl od Adama, který ve zkoušce zbožné oddanosti selhal, Ježíš se stal jediným člověkem na zemi, který ve všech zkouškách dokonale obstál. Až do smrti dokazoval, že je „věrně oddaný, bezelstný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků“. (Hebrejcům 7:26) V naprosté ryzosti mohl říci svým nepřátelům: „Kdo z vás mne usvědčí z hříchu?“ Ježíš odrazil satanovu výzvu, když prohlásil: „Panovník světa . . . nemá nade mnou moc.“ A v závěru svého posledního proslovu k učedníkům předtím, než byl zrazen a zatčen, řekl: „Buďte odvážní! Já jsem zvítězil nad světem.“ — Jan 8:46; 14:30; 16:33.
6. a) Proč Ježíš věděl, jaký druh osvěžení lidstvo potřebuje? b) Jak dalece projevoval Ježíš zbožnou bázeň?
6 Když byl Ježíš v těle zde na zemi, poznal, co to znamená být člověkem, „maličko nižším než andělé“. (Hebrejcům 2:7) Poznal, jak je člověk křehký, a je proto dobře vyzbrojen, aby mohl tisíc let sloužit jako král a soudce lidstva. Tento Boží Syn, který řekl: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“, ví, jaký druh občerstvení lidstvo potřebuje. (Matouš 11:28) Hebrejcům 5:7–9 nám říká: „Ve dnech svého těla Kristus předkládal úpěnlivé prosby a také prosebné žádosti se silnými výkřiky a slzami tomu, který byl schopen ho zachránit ze smrti, a pro svou zbožnou bázeň byl příznivě vyslyšen. Ačkoli byl Syn, naučil se poslušnosti z toho, co vytrpěl; a když byl učiněn dokonalým [v poslušnosti], stal se zodpovědným za věčnou záchranu všech těch, kteří ho poslouchají.“ Ježíš nekolísal, i když musel vydržet až do okamžiku, kdy prožil osten lidské smrti, když mu totiž nenávistný had způsobil ‚ránu na patě‘. (1. Mojžíšova 3:15) Jako Ježíš projevujme i my vždy zbožnou bázeň — kdyby bylo nutné, až do smrti — s důvěrou, že Jehova Bůh vyslyší naše úpěnlivé prosby a poskytne nám záchranu.
‚Žít pro spravedlnost‘
7. Jaký příklad nám zanechal Kristus podle 1. Petra 2:21–24 a jak by na nás měl působit jeho životní běh?
7 Když byl Ježíš učiněn zjevným v těle, věrně a oddaně odhaloval svatou tajnou věc zbožné oddanosti. V První Petra 2:21–24 čteme: „I Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje. Nedopustil se žádného hříchu ani nebyl nalezen klam v jeho ústech. Když mu spílali, neodpovídal spíláním. Když trpěl, nevyhrožoval, ale dále se svěřoval tomu, který soudí spravedlivě. Sám vynesl naše hříchy ve svém těle na kůl, abychom skoncovali s hříchy a žili pro spravedlnost.“ Když rozjímáme o Ježíšově dráze, velmi nás to povzbuzuje, abychom usilovali o zbožnou oddanost, zachovávali ryzost a abychom žili pro spravedlnost jako on.
8. Jak můžeme žít pro spravedlnost jako Ježíš?
8 Ježíš opravdu ‚žil pro spravedlnost‘. V Žalmu 45:7 (45:8, KB) čteme o něm proroctví: „Zamiloval sis spravedlnost a nenávidíš ničemnost.“ Apoštol Pavel uplatnil tato slova na Ježíše a řekl v Hebrejcům 1:9: „Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi bezzákonnost.“ Kéž ve světle svého porozumění svaté tajné věci této zbožné oddanosti také jako Ježíš stále milujeme to, co je spravedlivé, a nenávidíme to, co je špatné. Buďme odhodláni žít pro spravedlnost a zastávat se Jehovových správných zásad v křesťanské mravnosti, která je dnes tak prudce napadána satanovým světem, a také v celém svém jednání s druhými uvnitř Boží organizace i mimo ni. A neustále vychutnávejme Boží slovo, abychom měli zbožné pochopení tak nezbytně nutné k tomu, abychom odolali ďáblovi a jeho lstivým úskokům.
9. Co ještě přispívalo k Ježíšově horlivosti ve službě? Co bylo součástí této služby, pokud jde o falešné náboženské pastýře?
9 Ježíše vedlo k horlivé službě ještě něco jiného. Co to bylo? U Matouše 9:36 čteme: „Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli sedření a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře.“ Proto je Ježíš „začal . . . vyučovat mnoho věcí“. (Marek 6:34) K tomu nutně patřilo, že otevřeně odhalil ničemnost a bezzákonnost falešných náboženských pastýřů. Podle Matouše 15:7–9 řekl Ježíš některým z nich: „Pokrytci, vhodně o vás prorokoval Izajáš, když řekl: ‚Tento lid mne ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Uctívají mě však marně, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.‘ “
Neblahé tajemství
10. Na koho se dnes soustřeďuje „tajemství této bezzákonnosti“ a čím se provinili?
10 Ježíš mluvil proti falešným náboženským vůdcům otevřeně. A stejně i my dnes odsuzujeme tajemství, které vyvstává v ostrém protikladu k svaté tajné věci zbožné oddanosti. Ve Druhé Tesaloničanům 2:7 je Pavel označil jako „tajemství této bezzákonnosti“. V prvním století n. l. to opravdu bylo tajemství, protože mělo být odhaleno až dlouho po smrti apoštolů. Dnes se soustřeďuje na duchovenstvo křesťanstva, které se více zajímá o politiku než o oznamování dobrého poselství o Božím spravedlivém Království. V jeho řadách bují pokrytectví. Nápadným příkladem toho jsou televizní evangelisté protestantských sekt křesťanstva: šarlatáni, kteří stříhají své ovečky, budují si říše za mnoho miliónů dolarů, žijí s prostitutkami, roní krokodýlí slzy, když jsou sami odhaleni, a ustavičně žadoní znovu a znovu o peníze. Podobně nechutný obraz poskytuje římskokatolický Vatikán se svými bezostyšnými politickými svazky, vnější okázalostí a zkaženou bankéřskou praxí.
11. Co se stane s duchovenstvem křesťanstva a s celým Velkým Babylónem?
11 Není divu, že je možné označit třídu duchovenstva křesťanstva jako „člověka bezzákonnosti“. (2. Tesaloničanům 2:3) Tato nejvýznačnější část Velkého Babylóna podobného nevěstce bude zcela odhalena a zpustošena spolu s ostatním falešným náboženstvím. Jak čteme ve Zjevení 18:9–17, budou pak politikové a obchodníci (a jejich bankéři) naříkat: „Běda, běda — velké město!“ Velký Babylón se svými tajemstvími pak bude obnažen, v příkrém protikladu ke všemu, co osvětluje svatou tajnou věc zbožné oddanosti.
12. K čemu vedla Ježíše jeho láska ke spravedlnosti?
12 Láska ke spravedlnosti a nenávist k bezzákonnosti vedla Ježíše k tomu, že vynakládal své síly pro pravé uctívání, a nijak se přitom nešetřil. Když Kristus přišel poprvé do Jeruzaléma jako Boží pomazaný Syn, vyhnal z chrámu obchodníky a penězoměnce. Prohlásil: „Odneste to odtud! Přestaňte dělat z domu mého Otce obchodní dům!“ (Jan 2:13–17) Při jedné pozdější návštěvě chrámu řekl Ježíš odporujícím Židům: „Vy jste ze svého otce, z ďábla, a přejete si činit žádosti svého otce. Ten byl zabijákem, když začal, a nestál pevně v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví podle svého vlastního sklonu, protože je lhář a otec lži.“ (Jan 8:44) Ježíš opravdu projevil odvahu, když těm zastáncům náboženství otevřeně řekl, že jsou lháři a ďáblovi synové.
13. a) Kde především se projevila Ježíšova nenávist k bezzákonnosti? b) Proč si bezzákonné duchovenstvo zaslouží podobný soud, jako byl soud, který vyjádřil Ježíš proti znalcům Písma a farizeům?
13 Nikde není Ježíšova nenávist k bezzákonnosti vyjádřena lépe než v jeho palčivém odsouzení znalců Písma a farizeů, které přirovnal ke zmijím, jak je zaznamenáno ve 23. kapitole Matoušově. Tam prohlašuje sedminásobné „běda“ a přirovnává je k ‚obíleným hrobům — plným nečistoty, pokrytectví a bezzákonnosti všeho druhu‘. Ježíš opravdu toužil osvobodit utlačované lidi od té bezzákonnosti. „Jeruzalém, Jeruzalém,“ zvolal, „jak často jsem chtěl shromáždit tvé děti jako slepice shromažďuje svá kuřátka pod svými křídly! Ale vy jste to nechtěli. Pohleďte, váš dům je vám zanechán.“ (Verše 37, 38) Bezzákonné duchovenstvo v naší době si zaslouží podobný rozsudek, protože, vyjádřeno slovy 2. Tesaloničanům 2:12, ‚nevěří pravdě, ale mají zalíbení v nespravedlnosti‘. Jejich bezzákonnost je pravý opak zbožné oddanosti, kterou tak věrně projevoval Ježíš zde na zemi.
Oznamovat Boží soudy
14. K čemu by nás mělo podněcovat ocenění pro svatou tajnou věc zbožné oddanosti?
14 Naše ocenění pro svatou tajnou věc zbožné oddanosti by nás mělo stále vést k tomu, abychom věrně následovali Ježíšovy šlépěje. Měli bychom být stejně jako on horliví v oznamování toho, co Izajáš 61:2 popisuje jako „rok dobré vůle od Jehovy a den pomsty od našeho Boha“. A my sami horlivě ‚utěšujme všechny truchlící‘. Stejně jako v době, kdy byl Ježíš na zemi, je i dnes třeba odvahy k oznamování Božích soudů, včetně důrazných poselství v článcích Strážné věže a v knize Zjevení — Jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo. Musíme kázat směle a taktně a naše výroky ať jsou „okořeněné solí“, aby chutnaly těm, kteří jsou nakloněni ke spravedlnosti. (Kolosanům 4:6) Když jsme se poučili z Ježíšova příkladu zbožné oddanosti, kéž můžeme v patřičném čase podat zprávu, že jsme dokončili práci, kterou nám Jehova uložil. — Matouš 24:14; Jan 17:4.
15. Co se stalo od roku 1914, pokud jde o Boží svatou tajnou věc?
15 Když byl Ježíš „učiněn zjevným v těle“, stal se skvělým příkladem. Jasně se na něm splnila svatá tajná věc zbožné oddanosti. Jak směle velebil Jehovovo jméno! A jak úžasně odměnil Ježíše jeho Otec za zachování ryzosti! Ale Boží svatá tajná věc zahrnuje ještě něco jiného. Od roku 1914 žijeme v „Pánově dnu“. (Zjevení 1:10) Jak říká Zjevení 10:7, je čas, ‚aby byla dovedena do konce svatá tajná Boží věc podle dobrého poselství‘. Nebeské hlasy nyní oznámily: „Království světa se stalo královstvím našeho Pána [Jehovy] a jeho Krista a bude vládnout jako král po celou věčnost.“ (Zjevení 11:15) Jehova nastolil mesiášského krále, Ježíše Krista, na jeho slavný trůn, aby byl jeho spoluvládcem.
16. Jak nově nastolený král, Ježíš Kristus, v nebi ihned dokázal svou úctu ke zbožnosti?
16 Jako spoluvládce s Bohem v nově zrozeném království je Ježíš také označen jako Michael (což znamená „Kdo je jako Bůh?“). Žádnému vzbouřenci se nikdy nesmí podařit, aby byl jako Bůh, a proto nově na trůn dosazený král rychle jednal a svrhl prahada, satana, a jeho anděly na zem. (Zjevení 12:7–9) Ano, Ježíš má v nebi úctu ke zbožnosti, stejně jako projevoval zbožnou oddanost, dokud byl na zemi. Oslavený Ježíš Kristus neustane, dokud nevymýtí falešné náboženství a úplně nevyhladí viditelnou i neviditelnou satanovu organizaci.
17. Co se děje od roku 1914 ve splnění Matouše 25:31–33?
17 Od roku 1914 zářivě osvětluje Boží svatou tajnou věc splňování Ježíšova vlastního proroctví u Matouše 25:31–33. Ježíš tam prohlašuje: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. A postaví ovce po své pravici, ale kozly po své levici.“ Ze svého výhodného postavení v nebesích uvede tento slavný král, soudce a zastánce zbožné oddanosti pomstu nejprve na člověka bezzákonnosti a na všechny složky Velkého Babylóna, a pak na všechny ostatní prvky a kozlům podobné podporovatele satanovy ničemné pozemské organizace. Pak bude satan uvržen do propasti. (Zjevení 20:1–3) Ale „spravedliví“ podobní ovcím odejdou do věčného života. (Matouš 25:46) Kéž tě úsilí o zbožnou oddanost uvede do této bezúhonné skupiny.
18. Jakou radostnou výsadu máme ve spojení se svatou tajnou věcí zbožné oddanosti?
18 Zjevení 19:10 nás povzbuzuje, abychom ‚uctívali Boha‘. A proč? Text pokračuje: „Neboť vydávání svědectví o Ježíšovi je to, co inspiruje k prorokování.“ Tolik inspirovaných proroctví ze starých dob vydávalo svědectví o Ježíšovi! A když se tato proroctví splnila, Boží svatá tajná věc se stala křišťálově jasnou. Radujme se tedy, protože víme, že svatá tajná věc této zbožné oddanosti byla zosobněna v Ježíšovi. Máme podivuhodnou výsadu, že můžeme jít v jeho stopách jako pokorní služebníci Božího království. Ano, je pro nás ctí, že se můžeme podílet na porozumění a oznamování celé svaté tajné Boží věci podle dobrého poselství.
-