Choďme jako ti, kdo jsou poučováni Bohem
„Vystupme na Jehovovu horu . . . ; a bude nás poučovat o svých cestách a chceme chodit po jeho stezkách.“ — MICHEÁŠ 4:2.
1. Co podle Micheášových slov bude Bůh dělat pro svůj lid v posledních dnech?
BOŽÍ prorok Micheáš předpověděl, že „v konečné části dnů“, v naší době, budou mnozí lidé činným způsobem hledat Boha, aby ho uctívali. Budou se navzájem povzbuzovat a budou říkat: „Vystupme na Jehovovu horu . . . ; a bude nás poučovat o svých cestách a chceme chodit po jeho stezkách.“ — Micheáš 4:1, 2.
2, 3. Jak se dnes splňuje Pavlova předpověď o tom, že lidé budou milovat peníze?
2 Studium slov ve 2. Timoteovi 3:1–5 nám může pomoci poznat, k čemu to povede, jestliže jsme v „posledních dnech“ poučováni Bohem. V předcházejícím článku jsme začali tím, že jsme si povšimli, jaký prospěch mají ti, kdo si berou k srdci Pavlovu výstrahu, že nemáme „milovat sami sebe“. Pavel dodal, že v naší době budou lidé také „milovat peníze“.
3 K tomu, abychom pochopili, jak přesně odpovídají tato slova naší době, vůbec nepotřebujeme mít vyšší školní vzdělání v oboru novodobých dějin. Nečetl jsi snad o význačných osobách finančního světa a o vedoucích představitelích obchodních společností, kteří se nespokojí s tím, že každoročně vydělávají milióny? Tito lidé, kteří milují peníze, chtějí stále více, i kdyby to měli získat nezákonnými prostředky. Pavlova slova se také hodí na mnoho dnešních lidí, kteří sice nejsou bohatí, ale jsou právě tak chamtiví a nikdy nejsou spokojeni. Možná, že znáš mnoho takových lidí i ve svém okolí.
4–6. Jak Bible pomáhá křesťanům, aby nepodlehli lásce k penězům?
4 Je to, o čem Pavel mluví, prostě nevyhnutelná stránka lidské povahy? Podle Autora Bible to tak není. Již dávno vyjádřil tuto pravdu: „Láska k penězům je . . . kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ Povšimněme si, že Bůh neřekl: ‚Peníze jsou kořenem škodlivých věcí.‘ Řekl, že kořenem škodlivých věcí je „láska k penězům“. — 1. Timoteovi 6:10.
5 Zajímavý je kontext, který ukazuje, že někteří znamenití křesťané v prvním století byli v přítomném systému věcí bohatí; buď bohatství zdědili, nebo si je vydělali. (1. Timoteovi 6:17) Mělo by nám tedy být jasné, že bez ohledu na naše finanční postavení nás Bible varuje, že je nebezpečné začít milovat peníze. Poskytuje Bible nějaké další poučení o tom, jak se této politováníhodné a všeobecně rozšířené slabosti vyhnout? Ano, poskytuje, a to například v Ježíšově Kázání na hoře. Moudrost vyjádřená v tomto kázání je uznávána po celém světě. Povšimněme si například Ježíšových slov zaznamenaných v Matoušovi 6:26–33.
6 Podle zprávy u Lukáše 12:15–21 mluvil Ježíš o bohatém muži, který se stále snažil nahromadit si více bohatství, ale náhle přišel o život. Co tím chtěl Ježíš vysvětlit? Řekl: „Střežte se před jakoukoli chtivostí, protože i když má někdo hojnost, jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní.“ Bible dává tuto radu, a zároveň také odsuzuje lenost a zdůrazňuje hodnotu poctivé práce. (1. Tesaloničanům 4:11, 12) Někdo možná namítne, že se tyto poučky nehodí do naší doby — ale ve skutečnosti se hodí a jsou praktické.
Poučování a prospěch
7. Proč můžeme být pevně přesvědčeni o tom, že je možné úspěšně uplatňovat biblické rady týkající se bohatství?
7 V mnoha zemích najdeme příklady mužů a žen, kteří pocházejí ze všech sociálních a ekonomických vrstev a kteří v každodenním životě uplatňují božské zásady týkající se peněz. Prospělo to jim samotným i jejich rodinám, což mohou vidět i lidé, kteří nejsou svědky Jehovovými. Například v knize Religious Movements in Contemporary America (Náboženská hnutí v dnešní Americe), z vydavatelství pro Princetonskou univerzitu, napsal jeden antropolog: „[Svědkům Jehovovým] se v jejich publikacích a ve sborových přednáškách připomíná, že jejich postavení není závislé na tom, zda mají nové auto, drahé oblečení nebo zda žijí nákladným způsobem života. Zároveň však svědek Jehovův má odevzdávat svému zaměstnavateli plnou celodenní práci [a má být] ze zásady poctivý . . . S takovými vlastnostmi se i člověk bez velké kvalifikace stává užitečným zaměstnancem, a někteří svědkové v Severní Filadelfii ve Spojených státech se v zaměstnání dostali do značně odpovědných postavení.“ Je vidět, že lidé, kteří přijali poučování, jež Bůh dává prostřednictvím svého Slova, jsou varováni před postoji, při nichž je obtížnější vyrovnávat se s dnešními poměry. Jejich zkušenosti dokazují, že biblické poučování vede k lepšímu, šťastnějšímu životu.
8. Proč je možné spojit výrazy „sebejistí“, „domýšliví“ a „rouhači“, a co znamenají?
8 Další tři vlastnosti, které Pavel vyjmenovává, můžeme spojit. V posledních dnech budou lidé „sebejistí, domýšliví, rouhači“. Tyto tři vlastnosti sice nejsou totožné, ale všechny souvisejí s pýchou. Nejdříve se uvádí výraz „sebejistí“. Jeden slovník vysvětluje, že základní řecké slovo, které je na tomto místě, znamená „ ‚ten, kdo ze sebe dělá víc, než o čem svědčí skutečnost‘ nebo ‚kdo slibuje víc, než může splnit‘ “. Jistě pochopíš, proč je v některých Biblích použit výraz „chvástaví“. Dále je uveden výraz „domýšliví“ nebo doslova „jevící se jako nadřazení“. A konečně „rouhači“. Někteří lidé si myslí, že rouhači jsou ti, kdo mluví neuctivě o Bohu, ale v podstatě tento výraz obsahuje i urážlivou, znevažující nebo utrhačnou řeč proti lidem. Pavel tedy poukazuje na rouhačství proti Bohu i proti člověku.
9. Jaké postoje bychom měli na základě povzbuzení z Bible rozvíjet, v protikladu ke škodlivým postojům, jež jsou všeobecně rozšířené?
9 Jak se cítíš mezi lidmi, na které se hodí Pavlův popis, ať to jsou spolupracovníci, spolužáci, nebo příbuzní? Usnadňuje ti to život? Nebo ti takoví lidé život komplikují a působí, že se s dnešními časy vyrovnáváš obtížněji? Boží slovo nás ovšem učí, abychom se takovým postojům vyhýbali. Poučení o tom najdeme například v 1. Korinťanům 4:7; Kolosanům 3:12, 13 a Efezanům 4:29.
10. Co svědčí o tom, že je pro Jehovův lid prospěšné, jestliže přijímá biblické poučování?
10 Křesťané jsou sice nedokonalí, ale uplatňování tohoto znamenitého poučování jim v dnešních kritických časech velmi pomáhá. Italský časopis La Civiltà Cattolica uvedl, že jedním z důvodů, proč svědků Jehovových stále přibývá, „je, že toto hnutí dává svým členům vyhraněné a silné vědomí toho, kam patří“. Znamená však ‚silné vědomí toho, kam člověk patří‘, že by pisatel měl na mysli lidi ‚sebejisté, domýšlivé, rouhače‘? Naopak, onen jezuitský časopis poznamenává, že toto hnutí „dává svým členům vyhraněné a silné vědomí toho, kam patří, a je pro ně místem, kde jsou vítáni s vřelostí a s pocitem bratrství a solidarity“. Není z toho snad vidět, že poučování, které svědkové Jehovovi dostávají, jim pomáhá?
Poučování je prospěšné pro členy rodiny
11, 12. Jakými slovy se Pavel přesně vyjádřil o situaci v mnoha rodinách?
11 Další čtyři vlastnosti, které mají něco společného, můžeme zahrnout do jedné skupiny. Pavel předpověděl, že během posledních dnů budou mnozí lidé „neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti“. Jistě víš, že dvě z těchto špatných vlastností — nevděčnost a nevěrnost — jsou kolem nás všeobecně rozšířené. Můžeme však snadno pochopit, proč je Pavel uvedl mezi výrazy „neposlušní rodičů“ a „bez přirozené náklonnosti“. Tyto čtyři špatné vlastnosti totiž spolu úzce souvisejí.
12 Prakticky každý všímavý člověk — ať mladý, nebo starý — musí připustit, že neposlušnost vůči rodičům je patrná všude a že se zhoršuje. Mnozí rodiče si stěžují, že mladí lidé — jak se zdá — neprojevují vůbec žádnou vděčnost za to, co pro ně rodiče dělají. Mnoho mladých lidí se ohrazuje tím, že rodiče o ně (nebo o rodinu jako celek) ve skutečnosti neprojevují opravdový zájem, ale že jsou zabráni do své práce, do svých zábav nebo sami do sebe. Nebudeme rozhodovat, kdo je vinen, ale podívejme se na výsledky. Odcizení mezi dospělými a mládeží často vede k tomu, že si dospívající mládež vytváří vlastní pravidla ohledně toho, co je a co není mravné. A výsledky? Prudce vzrůstá počet těhotenství u mladistvých, počet potratů a pohlavně přenášených nemocí. Až příliš často se stává, že nedostatek přirozené náklonnosti v rodině vede k násilí. Pravděpodobně můžeš poukázat na příklady ze svého okolí. To vše je důkazem, že se přirozená náklonnost vytrácí.
13, 14. a) Proč bychom měli věnovat pozornost Bibli, když vidíme, že se mnoho rodin rozpadá? b) Jaké moudré rady pro rodinný život poskytuje Bůh?
13 Tím se možná vysvětluje, proč se stále více lidí staví proti těm, kdo se kdysi zdáli být členy jejich širší rodiny, proti lidem z téhož rodu, kmene nebo společenské vrstvy. Pamatujme však na to, že tyto věci neuvádíme proto, abychom zdůrazňovali negativní stránky dnešního života. Zajímáme se o dvě hlavní věci: Může nám to, čemu učí Bible, pomáhat, abychom se zbavili špatných vlastností, které vyjmenoval Pavel, a budeme mít ve svém životě prospěch z uplatňování biblických pouček? Odpovědi mohou být kladné, což vidíme v souvislosti s těmito čtyřmi body z Pavlova seznamu.
14 Plným právem můžeme vyjádřit zevšeobecnění: Máme-li na mysli vytváření citově povzbuzujícího a úspěšného rodinného života, pak vyučování, které pochází z Bible, nemůže být předstiženo žádným jiným vyučováním. Vyplývá to z pouhého vzorku biblických rad, které mohou členům rodiny pomoci, aby se nejen vyhnuli nástrahám, ale aby se jim navíc opravdu dobře dařilo. Výstižně to ukazují slova v Kolosanům 3:18–21; i když samozřejmě existuje i mnoho jiných krásných a praktických úseků určených manželům, manželkám i dětem. Toto poučování je v naší době úspěšné. Je pravda, že komplikace a náročné situace jsou i v rodinách pravých křesťanů. Celkové výsledky však dokazují, že Bible je pro rodiny velice užitečným zdrojem poučování.
15, 16. Co zjistila jedna výzkumná pracovnice, když prováděla výzkum mezi svědky Jehovovými v Zambii?
15 Jedna vědecká pracovnice z kanadské univerzity v Lethbridge studovala jeden a půl roku společenský život v Zambii. Došla k tomuto závěru: „Svědkové Jehovovi jsou v udržování pevných manželských svazků úspěšnější než členové jiných denominací . . . Jejich úspěch je výsledkem úpravy vzájemného vztahu mezi manželem a manželkou. Ti pro sebe objevili něco nového, totiž že se mohou bez vzájemných vyhrůžek snažit o spolupráci a že se za své jednání s druhými stávají odpovědnými někomu, za kým se nyní rozhodli jít, totiž Bohu . . . Svědek Jehovův, který je manželem, je veden k tomu, aby dozrál a naučil se nést odpovědnost za blaho své manželky a svých dětí . . . Manžel i manželka jsou povzbuzováni, aby byli mravně čistými lidmi . . . Tento prvořadý požadavek mravní čistoty stmeluje manželství.“
16 Uvedený výzkum se opíral o celou řadu pravdivých zkušeností. Tato výzkumná pracovnice například řekla, že na rozdíl od tamějších zvyků „jsou muži, svědkové Jehovovi, častěji vidět, jak svým manželkám pomáhají na zahradě, a to nejen s přípravnými pracemi, ale i při sázení a okopávání“. Nespočetné zkušenosti z celého světa tedy svědčí o tom, že biblické poučování ovlivňuje život lidí.
17, 18. Jaké překvapující výsledky vyšly najevo při výzkumu souvislosti mezi náboženským původem a předmanželskými pohlavními styky?
17 V předcházejícím článku byla zmínka o výsledcích zkoumání, jež byly uvedeny v časopise Journal for the Scientific Study of Religion. V roce 1991 obsahoval tento časopis článek nazvaný „Náboženská tradice a předmanželský sex: výsledky celostátního průzkumu u náhodně vybraných tělesně vyspělých mladých lidí“. Pravděpodobně víš, jak rozšířené jsou předmanželské pohlavní styky. V mládí mnozí lidé podlehnou vášni a mnoho mladistvých má celou řadu sexuálních partnerů. Může se tento všeobecně rozšířený způsob jednání změnit působením toho, co učí Bible?
18 Tři vysokoškolští vědečtí pracovníci, kteří tuto otázku zkoumali, očekávali, ‚že u dospívajících a tělesně vyspělých mladých lidí vychovávaných v konzervativnější křesťanské tradici bude výskyt předmanželských pohlavních styku méně pravděpodobný‘. Co se však ukázalo? Předmanželské pohlavní styky mělo celkem 70 až 82 procent těchto mladých lidí. U některých osob se „konzervativní tradicí pravděpodobnost předmanželských pohlavních styků [snížila], ale nesnížila se v případě ‚předmanželských pohlavních styků u dospívajících‘ “. Výzkumníci se zmínili o tom, že u některých mladých lidí ze zdánlivě velmi zbožných rodin byla „ve srovnání s příslušníky hlavních protestantských církví pravděpodobnost předmanželských pohlavních styků značně vyšší“. — Kurzíva od nás.
19, 20. Jak Boží poučování pomohlo mnoha mladým svědkům Jehovovým a jak jim poskytlo ochranu?
19 Zcela opačnou situaci tito pracovníci zjistili mezi mladými svědky Jehovovými, kteří byli ve „skupině, jež se nejvíce lišila od jiných“. Proč? „Úroveň pocitu odpovědnosti a sociální začlenění vyplývající ze zkušeností, vyhlídek do budoucnosti a z účasti na náboženské činnosti . . . může obvykle vést k tomu, že oddanost zásadám víry je na vyšší úrovni.“ Dodali: „Od svědků Jehovových se očekává, že budou plnit své evangelizační povinnosti již jako dospívající a tělesně dospělí mladí lidé.“
20 Biblické poučování tedy ovlivnilo svědky Jehovovy pozitivně v tom směru, že jim pomohlo vyvarovat se nemravnosti. Znamená to, že jsou chráněni před sexuálně přenášenými nemocemi, z nichž některé jsou neléčitelné a jiné jsou smrtelné. Znamená to, že nemají důvod podstupovat potraty, o nichž Bible učí, že se rovnají odnětí života. Znamená to také, že dospělí mladí lidé jsou schopni do manželství vstoupit s čistým svědomím. Manželství jsou pak budována na pevnějším základu. Poučování, které poskytuje Bible, nám tedy může pomoci, abychom si věděli rady a abychom byli zdravější a šťastnější.
Povzbuzující poučování
21. Které věci Pavel přesně předpověděl pro naši dobu?
21 Vraťme se nyní ke 2. Timoteovi 3:3, 4 a povšimněme si, co ještě podle Pavlových slov povede k tomu, že pro mnoho lidí — i když ne pro všechny — bude obtížné vyrovnat se s naší dobou: „[Lidé budou] nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, [a] budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha.“ To opravdu přesně odpovídá skutečnosti. Poučování z Bible však pro nás může být ochranou a může nás vyzbrojit, abychom se dokázali vyrovnat s problémy a aby se nám dobře dařilo.
22, 23. Jakým podnětným povzbuzením Pavel ukončil svůj výčet a proč je toto povzbuzení důležité?
22 Apoštol Pavel končí svůj výčet povzbudivě. Dostává se k poslednímu rysu dnešní doby a přechází v něm k božskému příkazu, který pro nás také může být nesmírně prospěšný. Pavel se zmiňuje o lidech, „kteří mají způsob zbožné oddanosti, ale vůči její síle se prokazují jako falešní; a od těch se odvracej“. Vzpomeňme si, že mezi mladými lidmi v některých církvích je ve skutečnosti výskyt předmanželských pohlavních styků vyšší, než jaký je v tomto směru průměr. Ovšem, i kdyby nemravnost těchto lidí, kteří chodí do kostela, byla jen na průměrné úrovni, nedokazovalo by to, že jejich způsob uctívání nemá žádnou sílu? A působí snad náboženské nauky nějakou změnu v tom, jak lidé jednají při obchodním podnikání, jak zacházejí s podřízenými nebo jak se chovají ke svým příbuzným?
23 Pavlova slova ukazují, že bychom to, co se učíme z Božího slova, měli uplatňovat a že bychom Boha měli uctívat takovým způsobem, z něhož je patrná skutečná síla křesťanství. O lidech, jejichž způsob uctívání nemá žádnou sílu, nám Pavel říká: „Od těch se odvracej.“ To je jasný příkaz, který nám přinese konkrétní prospěch.
24. Jak výzva v 18. kapitole Zjevení odpovídá Pavlově radě?
24 Jak nám tento příkaz prospěje? Poslední kniha Bible popisuje symbolickou ženu, nevěstku, která je nazvána Velký Babylón. Doklady ukazují, že Velký Babylón představuje celosvětovou říši falešného náboženství, kterou Jehova Bůh prozkoumal a zavrhl. My však nemusíme patřit k těm, kdo byli zavrženi. Zjevení 18:4 nás vybízí: „Vyjděte z něho, můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran.“ Není to snad totéž poselství, které nám sdělil Pavel, totiž „od těch se odvracej“? Jestliže toto poselství uposlechneme, budeme mít z Božího poučení prospěch ještě v dalším směru.
25, 26. Jaká budoucnost čeká ty, kdo nyní přijmou poučování od Jehovy Boha a budou je uplatňovat?
25 Bůh zanedlouho přímo zasáhne do lidských záležitostí. Odstraní veškeré falešné náboženství a zbytek přítomného ničemného systému. To bude důvodem k jásání, jak to ukazuje Zjevení 19:1, 2. Ti lidé, kteří přijmou Boží pokyny a budou se jimi řídit, budou smět na zemi jednat dále podle Božího poučování i tehdy, až pominou překážky, jimiž se vyznačují dnešní kritické časy. — Zjevení 21:3, 4.
26 Žít v tomto obnoveném pozemském ráji bude určitě nepředstavitelně nádherné. Bůh nám slibuje, že je to možné, a my mu můžeme naprosto důvěřovat. Bůh nám tedy poskytuje mnoho důvodů, abychom jeho užitečné vyučování přijali a abychom se jím řídili. Kdy? Řiďme se jeho pokyny nyní, v dnešních kritických časech, a pak i nadále v ráji, který Bůh slibuje. — Micheáš 4:3, 4.
O čem bychom měli uvažovat
◻ Jaký prospěch má Jehovův lid z Boží rady týkající se bohatství?
◻ Jak jeden jezuitský časopis dosvědčil, že Boží služebníci mají při uplatňování Božího slova dobré výsledky?
◻ Jak ukázal výzkum v Zambii, že uplatňování božského poučování je pro rodiny prospěšné?
◻ Jakou ochranu poskytuje božské poučování mladým lidem?
[Rámeček na straně 15]
JAKÁ HROZNÁ CENA SE MUSÍ ZAPLATIT!
„Pro mladistvé představuje AIDS mimořádné riziko. Mladí lidé totiž rádi experimentují se sexem a drogami, riskují a žijí jen pro přítomnost; myslí si, že jsou nesmrtelní, a pohrdají jakoukoli autoritou,“ uvádí se ve zprávě, která byla přednesena na konferenci o AIDS a mladistvých. — Newyorský list Daily News, neděle 7. března 1993.
„V ‚přední linii‘, pokud jde o epidemii AIDS, jsou nyní sexuálně aktivní mladistvé dívky, což vychází najevo z průzkumu, který v Evropě, Africe a jihovýchodní Asii provedla OSN.“ — The New York Times, pátek 30. července 1993.
[Obrázky na straně 16 a 17]
Biblické poučování přináší svědkům Jehovovým prospěch ve sboru i doma