Poslouchejte ty, kteří se ujímají vedení
„Poslouchejte ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení, a buďte poddajní, protože oni stále bdí nad vašimi dušemi jako ti, kteří budou skládat účty.“ — Hebr. 13:17.
1. Jaký prospěch máme z práce křesťanských dozorců?
JEHOVA opatřil pro svou organizaci v tomto „čase konce“ dozorce. (Dan. 12:4) Ujímají se vedení v péči o lidi podobné ovcím, a jejich dozor osvěžuje. (Iz. 32:1, 2) Láskyplný dozor starších, kteří něžně zacházejí s Božím stádem, navíc slouží jako ochrana před satanem a tímto ničemným světem. — Sk. 20:28–30; 1. Petra 5:8; 1. Jana 5:19.
2. Jak pohlíželi někteří na apoštola Pavla, ale jaký postoj ke starším je vhodný?
2 Ale jak pohlížíš na starší? Říkáš si v duchu: ‚Víckrát za žádným starším z tohoto sboru nepůjdu, když budu mít problém, protože k nikomu z nich nemám důvěru?‘ Jestliže máš takové pocity, nezdůrazňuješ snad příliš jejich nedokonalost? Ve starověkém Korintu říkali někteří o apoštolu Pavlovi: „Jeho dopisy jsou závažné a silné, ale jeho osobní přítomnost je slabá a jeho řeč opovrženíhodná.“ Přesto Bůh svěřil Pavlovi službu a používal ho jako „apoštola k národům“. (2. Kor. 10:10; Řím. 11:13; 1. Tim. 1:12) Doufejme tedy, že smýšlíš spíš jako sestra, která řekla: „Máme nejlepší radu starších na světě. Byli hned na místě, když bylo třeba pomoci.“
PROČ JE MÁME POSLOUCHAT?
3. Jak bychom měli pohlížet na křesťanské nižší pastýře, jestliže má být Pán s duchem, kterého projevujeme?
3 Křesťanské nižší pastýře přece opatřil Velký pastýř, Jehova Bůh; co myslíš, jak bychom měli podle něho na ně pohlížet? Bůh jistě očekává, že se budeme řídit biblickým vedením, jež dostáváme prostřednictvím láskyplných dozorců pod dohledem vedoucího sboru svědků Jehovových. Potom ‚bude Pán s duchem, kterého projevujeme‘, budeme se těšit z pokoje a budeme se duchovně budovat. — 2. Tim. 4:22; srovnej Skutky 9:31; 15:23–32.
4. Jak můžeme osobně uplatnit Hebrejcům 13:7?
4 Pavel nabádal: „Pamatujte na ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení, kteří k vám mluvili Boží slovo, a když pozorně sledujete, k čemu vede jejich chování, napodobujte jejich víru.“ (Hebr. 13:7) Mezi ranými křesťany se v první řadě ujímali vedení apoštolové. Dnes můžeme pozorovat, jak se mezi námi ujímají vedení ti, kteří tvoří vedoucí sbor svědků Jehovových, jiní pomazaní dozorci a muži z „velkého zástupu“. (Zjev. 7:9) Nejsme nabádáni k napodobování jejich hlasového projevu, držení těla nebo jiných lidských rysů, ale měli bychom se učit dobře se chovat tím, že napodobujeme jejich víru.
5. Komu dnes byla na zemi svěřena hlavní odpovědnost starat se o křesťanský sbor a co si zaslouží?
5 Hlavní odpovědnost za péči o naše duchovní potřeby byla dnes na zemi svěřena „věrnému a rozvážnému otroku“. Vedoucí sbor, který jej reprezentuje, se ujímá vedení a koordinuje světaširé dílo kázání království. (Mat. 24:14, 45 až 47) Zejména tito duchem pomazaní starší by mohli být chápáni jako duchovní místodržitelé, protože Hebrejcům 13:7 se dá přeložit: „Myslete na ty, kteří jsou vládnoucí. . . vám.“ („Meziřádkový překlad Království“) Při více než 60 000 sborech a více než třech a půl miliónu zvěstovatelích království má dvanáct starších, kteří tvoří vedoucí sbor, ‚mnoho práce v Pánově díle‘. (1. Kor. 15:58) Vzhledem ke svému pověření od Boha si zaslouží naši plnou spolupráci, stejně jako s vedoucím sborem v prvním století spolupracovali raní křesťané. — Sk. 15:1, 2.
6. Co například dělají starší ve prospěch Jehovova lidu?
6 Dozorci byli ustanoveni duchem, aby se starali o duchovní potřeby sboru. (Sk. 20:28) Dbají, aby se v obvodu místního sboru kázalo poselství o království. Tito biblicky způsobilí muži také láskyplně poskytují duchovní vedení. Nabádají, utěšují a vydávají svědectví svým duchovním bratrům a sestrám, aby dále chodili hodní Boha. (1. Tes. 2:7, 8, 11, 12) I když někdo udělá falešný krok dříve, než si to uvědomí, tito muži se ho snaží usměrnit „v duchu mírnosti“. — Gal. 6:1.
7. Jakou radu dal Pavel v Hebrejcům 13:17?
7 V našem srdci vzniká touha spolupracovat s takovými láskyplnými dozorci. To je vhodné, protože Pavel napsal: „Poslouchejte ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení, a buďte poddajní, protože oni stále bdí nad vašimi dušemi jako ti, kteří budou skládat účty, aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“ (Hebr. 13:17) Jak máme rozumět této radě?
8, 9. a) Proč bychom měli vzhledem k Hebrejcům 13:17 poslouchat ty, kteří se ujímají vedení? b) Jaké dobré účinky může mít naše poslušnost a poddajnost?
8 Pavel nás vybízí, abychom poslouchali ty, kteří nás duchovně vedou. Máme být „poddajní“, podřizovat se těmto nižším pastýřům. Proč? Protože ‚bdí nad našimi dušemi‘ neboli životy oddanými Bohu. A jak „bdí“? Přítomný čas oznamovací činný řeckého slovesa agrupneó zde doslova znamená, že se starší „zdržují spánku“. To nám připomíná osamělého pastýře, který se zříká spánku, aby ochránil své stádo před nočním nebezpečím. Starší někdy tráví bezesné noci na modlitbách ve starosti o Boží stádo nebo při duchovní pomoci spoluvěřícím. Měli bychom velmi oceňovat jejich věrnou službu. Nechceme přece být jako „bezbožní lidé“ z Judových dnů, kteří ‚nedbali na panství a mluvili utrhačně o slavných‘, pomazaných křesťanských starších, jimž byla Bohem udělena sláva neboli čest. — Juda 3, 4, 8.
9 Jehovovi by se nelíbilo, kdybychom neposlouchali křesťanské dozorce a nebyli vůči nim poddajní. Také pro ně by to bylo břemenem a nám by to duchovně škodilo. Kdybychom nespolupracovali, mohli by starší plnit své povinnosti se vzdycháním, možná s duchem malomyslnosti, který by mohl vést ke ztrátě radosti z našich křesťanských činností. Ale naše poslušnost a poddajnost podporují zbožné chování a posilují naši víru. ‚Pán je s duchem, kterého projevujeme‘, a v takovém ovzduší spolupráce, pokoje a jednoty vzkvétá radost. — 2. Tim. 4:22; Žalm 133:1.
10. Proč si podle 1. Timoteovi 5:17 zaslouží čest ti, kteří předsedají znamenitým způsobem?
10 Poslušnost a poddajnost vůči sborovým starším neznamená, že se chceme líbit lidem. To by bylo nebiblické, protože křesťanským otrokům v prvním století bylo řečeno, že mají poslouchat své pány „ne službou naoko jako ti, kteří se chtějí zalíbit lidem, ale s upřímností srdce, s bázní před Jehovou“. (Kol. 3:22; Ef. 6:5, 6) Dozorci, ‚kteří předsedají znamenitým způsobem a tvrdě pracují slovem a vyučováním‘, si zaslouží čest především proto, že je jejich učení založeno na Božím slově. Jak napsal Pavel: „Ať jsou starší muži, kteří předsedají znamenitým způsobem, považováni za hodné dvojnásobné cti, zvláště ti, kteří tvrdě pracují slovem a vyučováním. Text Písma totiž říká: ‚Nenasadíš náhubek býkovi, když mlátí obilí‘, a: ‚Dělník je hoden své mzdy.‘“ — 1. Tim. 5:17, 18.
11. Jak může starší obdržet „dvojnásobnou čest“, ale čemu se musí vyhýbat?
11 Právě citovaná Pavlova slova naznačují, že je možné právem poskytnout hmotnou pomoc těm, kteří se starají o duchovní zájmy jiných. To však neznamená, že by měli starší dostávat plat, a „dvojnásobná čest“ rozhodně není něco, co si starší vynucuje. Může vycházet spontánně od členů sboru, ale on nesmí nikdy využívat svého pověření k získání moci nebo hmotného majetku. Neměl by hledat vlastní slávu nebo se stýkat hlavně s bohatšími pro hmotné výhody a jiné zanedbávat. (Přísl. 25:27; 29:23; Juda 16) Dozorce naopak musí pást Boží stádo ‚ochotně, ne z lásky k nepoctivému zisku, ale dychtivě‘. — 1. Petra 5:2.
12. Co si máme připomínat, aby nám to pomohlo poslouchat ty, kteří se mezi námi ujímají vedení?
12 K poslušnosti a úctě vůči těm, kteří se ujímají vedení, nám pomůže, připomeneme-li si, že starší opatřil sám Bůh. (Ef. 4:7 až 13) Protože tito muži jsou ustanoveni duchem a Boží organizace má v životě svědků Jehovových velmi důležité místo, jistě chceme dokazovat svou vděčnost a úctu k teokratickému uspořádání. Navíc můžeme pomáhat novým, aby si tento postoj vypěstovali, pokud dáváme znamenitý příklad poslušnosti a poddajnosti vůči těm, kteří se mezi námi ujímají vedení.
PROČ OCEŇOVAT JEJICH SLUŽBU?
13. a) Jaké protikladné názory na vedení existují ve světě a v Boží organizaci? b) Jaké máme dobré důvody důvěřovat mužům, kteří se mezi námi ujímají vedení? c) Co bychom měli dělat místo zveličování nedokonalosti tvrdě pracujících starších?
13 Ve světě panuje tendence odmítat vedení. Jeden pedagog řekl: „Zvyšující se úroveň vzdělanosti natolik posunula stupeň způsobilosti, že lidé jsou velmi kritičtí a téměř se nedají vést.“ Ale v Boží organizaci duch nezávislého myšlení nepřevažuje a máme dobré důvody důvěřovat mužům, kteří se mezi námi ujímají vedení. Jako starší jsou například jmenováni jen ti, kteří odpovídají biblickým požadavkům. (1. Tim. 3:1–7) Jsou školeni, aby byli laskaví, láskyplní a ochotní pomáhat, a přitom se pevně zastávali Jehovových spravedlivých norem. Starší se drží biblické pravdy, ‚pevně se drží spolehlivého slova, aby byli schopni vybízet zdravým učením‘. (Tit. 1:5 až 9) Neměli bychom ovšem zveličovat jejich lidskou nedokonalost, protože nedokonalí jsme všichni. (1. Král. 8:46; Řím. 5:12) Místo aby nás rozčilovala jejich omezení a brali jsme jejich rady na lehkou váhu, oceňujme a přijímejme vedení starších, založené na Bibli, jako když pochází od Boha.
14. Jak by měl vzhledem k 1. Timoteovi 1:12 pohlížet starší na službu, která je mu přidělena?
14 Pavel, člověk plný ocenění, řekl: „Jsem vděčný Kristu Ježíšovi, našemu Pánovi, který mi propůjčil sílu, protože mě uznal za věrného tím, že mi přidělil službu.“ (1. Tim. 1:12) Ta služba zahrnovala kazatelské dílo a službu spoluvěřícím. Přestože má dozorce od svatého ducha pověření sloužit jako pastýř, neměl by se proto cítit nadřazený druhým, protože sám patří do Božího stáda lidí podobných ovcím. (1. Petra 5:4) Místo toho by měl být vděčný za to, že ho hlava sboru, Ježíš Kristus, pokládá za hodného sloužit členům stáda a že mu Bůh dal způsobilost tím, že mu udělil míru poznání, moudrosti a porozumění. (2. Kor. 3:5) Protože starší má důvod k vděčnosti za své přednosti, které mu dal Bůh, měli by jiní členové sboru tuto službu oceňovat.
15. Co je podstatou Pavlovy rady v 1. Tesaloničanům 5:12, 13?
15 Svědkové Jehovovi jsou vděční za organizaci, kterou Bůh vybudoval v těchto posledních dnech, a toto ocenění nás vede k respektování starších. Měli bychom s radostí plně spolupracovat s opatřeními, která činí pro náš prospěch. Pavel řekl: „Bratři, prosím vás, abyste si vážili těch, kteří mezi vámi tvrdě pracují a kteří vám předsedají v Pánu a napomínají vás, a abyste jim pro jejich práci projevovali mimořádnou úctu v lásce.“ (1. Tes. 5:12, 13) Uplatňování této rady přináší radost a Jehovovo požehnání.
POHOTOVĚ UPLATŇUJ RADU
16, 17. Jakou radu by mohli dát starší ohledně manželství a k čemu by vedlo uposlechnutí této rady?
16 Pavel nabádal Tita, aby ‚vybízel a káral s plnou autoritou‘. (Tit. 2:15) Podobně nás dnes Boží představitelé upozorňují na biblické zásady a zákony. Jsou dobré důvody přijímat opětovné nabádání, abychom uplatňovali rady a vedení Jehovovy organizace a jmenovaných starších.
17 Znázorněme to: Starší například vybízejí křesťana, aby se řídil biblickou radou a oženil se „pouze v Pánu“. (1. Kor. 7:39; 5. Mojž. 7:3, 4) Poukáží snad, že sňatek s nepokřtěnou osobou může vést k vážným problémům, stejně jako se král Šalomoun vážně provinil, když se oženil s cizinkami a ty naklonily jeho srdce k falešným bohům a odklonily je od Jehovy. (1. Král. 11:1–6) Starší snad také vysvětlí, že Ezra přiměl židovské muže, aby poslali pryč své pohanské manželky, a Nehemjáš řekl, že ti, kdo si brali nevěřící, ‚se dopouštěli velké špatnosti a jednali nevěrně proti Bohu‘. (Neh. 13:23–27; Ezra 10:10 až 14; viz „Strážnou věž“ 17, 1982, „Otázky čtenářů“; 10, 1987, čl. „Hledáš životního partnera?“) Z uplatnění takové biblické rady od milujících starších může vyplynout požehnání a uspokojení z toho, že se líbíme Jehovovi.
18. Jak bychom měli vzhledem k tomu, co napsal Pavel v 1. Korinťanům 5:9–13, reagovat, jestliže je odňata pospolitost členu rodiny?
18 Sluší se také respektovat právní rozhodnutí starších. Pavel napsal křesťanům v Korintu, aby „se přestali směšovat s kýmkoli, kdo je nazýván bratrem, když je smilník nebo chamtivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo vyděrač“, aby „s takovým ani nejedli“. Měli ‚odstranit toho ničemu ze svého středu‘. (1. Kor. 5:9–13) Jak bys však jednal, kdyby byla odňata pospolitost jednomu z tvých příbuzných? Možná, že by sice byl nutný omezený styk kvůli rodinným záležitostem, ale veškeré duchovní společenství s vyloučeným příbuzným by muselo být přeťato. (Viz „Strážnou věž“ 17, 1988, 3. stud. článek.) Věrná oddanost Bohu a jeho organizaci by nás jistě měla pohnout k tomu, abychom respektovali právní rozhodnutí dozorců.
19. Co bychom měli dělat, jestliže nám starší ukážou, že jdeme duchovně nesprávnou cestou?
19 Není snadné zůstat na úzké cestě k životu. Musíme se proto dát vést Božím slovem a těmi, jimž jsou svěřeny pastýřské odpovědnosti v Jehovově organizaci. (Mat. 7:13, 14) Jestliže cestujeme z jednoho města do druhého automobilem a špatně odbočíme, bude nutné něco dělat, abychom napravili svou dráhu. Jistě bychom nikdy nedojeli k svému cíli. Podobně jestliže nám starší ukáží, že jdeme duchovně nesprávnou cestou, snad tím, že chodíme s nevěřícím, měli bychom pohotově uplatnit jejich biblickou radu. To by byl jeden způsob, jak ukázat, že skutečně ‚důvěřujeme v Jehovu‘. — Přísl. 3:5, 6.
ÚCTA I V MALÝCH VĚCECH
20. Jaké otázky si můžeme položit a jak nám to pomůže, abychom projevovali úctu vedení starších i v malých věcech?
20 Je třeba projevovat úctu k vedení staršími i v malých věcech. Můžeme se tedy zeptat sami sebe: ‚Jsem ochotný ke spolupráci, když nás starší prosí, abychom navštěvovali nemocné nebo zaučovali nové do kazatelské služby? Přijímám pohotově úkoly na shromáždění a dobře si je připravuji? Jsem přístupný, když starší dávají pokyny k tomu, jak si máme zajišťovat místo na sjezdu, jak se oblékat, a tak dále? Spolupracuji, když nás prosí, abychom pomohli uklidit sál království, okamžitě podávali zprávu o své kazatelské službě nebo chodili na shromáždění včas?‘
21. Která Ježíšova slova nám může připomenout to, že projevujeme úctu ke starším?
21 Sboroví dozorci naši spolupráci oceňují a má to velmi dobré výsledky. Úcta a spolupráce i v malých věcech může také připomenout Ježíšova slova: „Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i v mnohém.“ (Luk. 16:10) Jistě chceme být považováni za věrné.
REAGUJ NA LÁSKYPLNÝ DOZOR
22. Jaký prospěch přináší láskyplný dozor věrného otroka a sborových starších?
22 Prospěch, který přináší láskyplný dozor věrného otroka a sborových starších, dokazuje, že Jehova bohatě žehná své pozemské organizaci. Obratné vedení starších navíc využívá jejich osobních schopností a podporuje mezi námi jednotu. Vede také k sladěnému a úspěšnému úsilí o prosazování zájmů království. Jeden pozitivní výsledek našeho ocenění pro dozor těch, kteří se ujímají vedení, je ten, že Bůh žehná našemu dílu kázání a činění učedníků. (Mat. 28:19, 20) Spolupráce se staršími nás také připravuje na věčný život v novém světě.
23. Co bychom měli chtít dělat ve světle 1. Jana 5:3?
23 Protože milujeme Jehovu, poslouchat ho není nepříjemnou povinností. Apoštol Jan napsal: „V tom spočívá láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou obtížná.“ (1. Jana 5:3) Věrně oddaní křesťané s radostí poslouchají Jehovova přikázání a chtějí spolupracovat s těmi, jimž Bůh svěřil dozor ve sboru. Jsme velmi vděční, že jsme v Boží organizaci a máme takové „dary v podobě lidí“. (Ef. 4:8) Stále tedy poslouchejme ty, kteří mají přednost ujímat se vedení mezi svědky Jehovovými, s plnou důvěrou, že Bůh řídí svůj lid.
Jaký podáš komentář?
◆ Proč poslouchat ty, kteří se mezi námi ujímají vedení?
◆ Jaký postoj k službě prokazované tvrdě pracujícími staršími bychom měli mít?
◆ Proč pohotově uplatňovat radu od starších?
◆ Jaký prospěch vyplývá z našeho ocenění pro láskyplný dozor?
[Praporek na straně 23]
Spolupracuješ se staršími tím, že přijímáš úkoly na shromáždění, že pomáháš uklidit sál Království, že okamžitě podáváš zprávu z kazatelské služby, a v jiných ohledech?