Boží lid musí milovat laskavost

„Co od tebe Jehova žádá zpět, než abys uplatňoval právo a miloval laskavost a byl skromný, když chodíš se svým Bohem?“ (MICHEÁŠ 6:8)

1, 2. (a) Proč by nás nemělo překvapovat, že Jehova od členů svého lidu očekává laskavé jednání? (b) Jaké otázky ohledně laskavosti si zasluhují naši pozornost?

JEHOVA je laskavý Bůh. (Římanům 2:4; 11:22) Adam a Eva, první lidský pár, si to jistě velmi dobře uvědomovali. V zahradě Eden byli obklopeni Božími viditelnými výtvory. Ty byly důkazem Boží laskavosti vůči lidem, kteří dostali schopnost se z nich těšit. A Bůh je laskavý i nadále, a to ke všem lidem, dokonce i k nevděčným a ničemným.

² Lidé byli stvořeni k Božímu obrazu, a mají tudíž schopnost zrcadlit Boží vlastnosti. (1. Mojžíšova 1:26) Jehova tedy právem očekává, že i my budeme projevovat laskavost. Micheáš 6:8 říká, že členové Božího lidu musí ‚milovat laskavost‘. Co však je laskavost? Jak souvisí s jinými bohulibými vlastnostmi? Jestliže jsou lidé schopni projevovat laskavost, proč je svět tak drsným a krutým místem? A proč bychom se jakožto křesťané měli snažit jednat s druhými lidmi laskavě?

Co je laskavost?

 3. Jak byste definovali laskavost?

³ Laskavost projevujeme tím, že se aktivně zajímáme o blaho druhých. Dáváme ji najevo prospěšnými skutky a ohleduplnými slovy. Být laskavý znamená činit dobro a nedělat nic, co ubližuje. Laskavý člověk je přátelský, jemný, soucitný a má příjemné způsoby. Je velkorysý a pozorný vůči druhým. Apoštol Pavel křesťany vybízel: „Oblékněte [si] něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a trpělivost.“ (Kolosanům 3:12) Laskavost je tedy součástí obrazného oděvu všech pravých křesťanů.

 4. Jak Jehova jako první projevil lidstvu laskavost?

⁴ Jehova Bůh projevil laskavost jako první. Jak řekl Pavel, když se ‚zjevila laskavost a láska k člověku ze strany našeho Zachránce, Boha, zachránil nás prostřednictvím koupele, která nás přivedla k životu, a tím, že nás obnovil svatým duchem‘. (Titovi 3:4, 5) Pomazané křesťany Bůh očišťuje ‚koupelí‘ v Ježíšově krvi tím, že v jejich prospěch uplatňuje hodnotu Kristovy výkupní oběti. Jsou také obnoveni svatým duchem a stávají se „novým stvořením“ jakožto duchem zplození Boží synové. (2. Korinťanům 5:17) Bůh svou laskavost a lásku projevuje i ‚velkému zástupu‘, jehož členové „vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi“. (Zjevení 7:9, 14; 1. Jana 2:1, 2)

 5. Proč by měli ti, kdo jsou vedeni Božím duchem, projevovat laskavost?

⁵ Laskavost také patří k ovoci Božího svatého ducha neboli Boží činné síly. Pavel řekl: „Ovoce ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání. Proti tomu není zákon.“ (Galaťanům 5:22, 23) Neměli by tedy ti, kdo jsou vedeni Božím duchem, jednat s druhými laskavě?

Pravá laskavost není slabost

 6. Kdy je laskavost slabostí a proč?

⁶ Někteří lidé považují laskavost za slabost. Myslí si, že člověk musí být tvrdý a občas i hrubý, aby druzí lidé viděli jeho sílu. Tak to ale není. Skutečné síly je totiž třeba právě k tomu, aby byl člověk opravdově laskavý a aby se vyvaroval takové laskavosti, která by byla nemístná. Pravá laskavost patří k ovoci Božího ducha, a nemůže to tudíž být lhostejný a povolný postoj vůči špatnému chování. Slabostí je nemístná laskavost, která vede k tomu, že dotyčný člověk nesprávné jednání přehlíží.

 7. (a) Jak se ukázalo, že Eli je nedbalý? (b) Proč si musí starší dávat pozor, aby neprojevovali nemístnou laskavost?

⁷ Uvažujme například o izraelském veleknězi Elim. Ten zanedbával ukázňování svých synů Chofniho a Pinechase, kteří sloužili jako kněží ve svatostánku. Podle Božího Zákona jim náležela určitá část z oběti, ale oni s tím nebyli spokojeni. Chtěli po sloužícím, aby od toho, kdo předkládal oběť, vyžádal syrové maso ještě před tím, než nechali tuk oběti dýmat na oltáři. Eliho synové také měli nemravné styky s ženami, které sloužily u vchodu do svatostánku. Avšak namísto aby Eli Chofniho a Pinechase zbavil jejich úřadu, pouze je mírně napomenul. (1. Samuelova 2:12–29) Není divu, že „Jehovovo slovo se v oněch dnech stalo vzácným“! (1. Samuelova 3:1) Křesťanští starší si musí dávat pozor, aby neprojevovali nemístnou laskavost provinilcům, kteří by mohli ohrozit duchovní zdraví sboru. Pravá laskavost nezavírá oči před špatnými slovy ani před skutky, které jsou v rozporu s Božími měřítky.

 8. Jak Ježíš projevoval pravou laskavost?

⁸ Ježíš Kristus, náš vzor, se nikdy nedopustil té chyby, že by projevoval nemístnou laskavost. Byl naopak zosobněním pravé laskavosti. Například cítil k lidem něžnou náklonnost, „protože byli sedření a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře“. Upřímní lidé se nebáli k němu přistupovat, a dokonce k němu přinášeli své malé děti. Pomysli na to, jakou laskavost a soucit Ježíš projevoval, když „bral děti do náruče a začal jim žehnat“. (Matouš 9:36; Marek 10:13–16) Ježíš byl laskavý, ale přesto se pevně zastával toho, co je správné v očích jeho nebeského Otce. Nikdy netoleroval zlo. Dostal od Boha sílu, aby odsoudil pokrytecké náboženské vůdce. Jak čteme u Matouše 23:13–26, několikrát opakoval prohlášení: „Běda vám, znalci Zákona a farizeové, pokrytci.“

Laskavost a jiné bohulibé vlastnosti

 9. Jak laskavost souvisí s trpělivostí a dobrotou?

⁹ Laskavost souvisí s dalšími vlastnostmi, jež jsou ovocem Božího ducha. Laskavost je uvedena mezi ‚trpělivostí‘ a ‚dobrotou‘. Ano, pěstuje-li člověk laskavost, dává ji najevo tím, že je trpělivý. Je trpělivý dokonce i k lidem, kteří laskaví nejsou. Laskavost také souvisí s dobrotou, protože se často projevuje ochotou pomáhat druhým. Řecké slovo, jež je v Bibli použito pro „laskavost“, je někdy možné přeložit i jako „dobrota“. Tento rys prvních křesťanů ohromoval pohany natolik, že podle Tertulliana nazývali tyto Ježíšovy následovníky ‚lidmi utvořenými z laskavosti‘.

10. Jak spolu souvisí laskavost a láska?

¹⁰ Laskavost je spojena také s láskou. Ježíš o svých následovnících řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) O této lásce Pavel řekl: „Láska je trpělivá a laskavá.“ (1. Korinťanům 13:4) Spojitost mezi laskavostí a láskou je také patrná ve výrazu „milující laskavost“, což je spojení, které se v Písmu často vyskytuje. Je to laskavost, která pramení z věrně oddané lásky. Hebrejské podstatné jméno překládané jako „milující laskavost“ v sobě zahrnuje víc než jenom něžný ohled. Tato laskavost se s láskou pevně drží někoho nebo něčeho, dokud není účel takového sepětí splněn. Jehovova milující laskavost neboli věrně oddaná láska se projevuje v mnoha směrech. Například je patrná ze skutků, jimiž Jehova někoho chrání nebo vysvobozuje. (Žalm 6:4; 40:11; 143:12)

11. O čem nás ujišťuje Boží milující laskavost?

¹¹ To, že Jehova projevuje milující laskavost, k němu lidi přitahuje. (Jeremjáš 31:3) Když věrní Boží služebníci potřebují vysvobození nebo pomoc, vědí, že jeho milující laskavost je skutečně věrně oddanou láskou. Nezklamou se v ní. Mohou se tedy modlit ve víře tak jako žalmista, který řekl: „Pokud jde o mne, já jsem důvěřoval v tvou milující laskavost; ať se mé srdce raduje z tvé záchrany.“ (Žalm 13:5) Boží láska je věrně oddaná, a proto mohou v Boha jeho služebníci naprosto důvěřovat. Mají toto ujištění: „Jehova neopustí svůj lid ani nezanechá své vlastní dědictví.“ (Žalm 94:14)

Proč je svět tak krutý?

12. Kdy a jak začala utiskující vláda?

¹² Odpověď na tuto otázku souvisí s tím, co se stalo v zahradě Eden. Jeden duchovní tvor se stal sobeckým a domýšlivým a už na začátku lidských dějin začal uskutečňovat plán, jak se stát vládcem světa. Výsledkem toho bylo, že se opravdu stal ‚panovníkem tohoto světa‘, a to panovníkem velmi utiskujícím. (Jan 12:31) Stal se známým jako Satan Ďábel, hlavní odpůrce Boha i lidí. (Jan 8:44; Zjevení 12:9) Jeho sobecký plán vytvořit vládu, která bude konkurovat Jehovovu laskavému panování, vyšel najevo krátce potom, co byla stvořena Eva. Špatná vláda tedy začala v okamžiku, kdy si Adam vybral cestu nezávislosti na Božím panství, a Boží laskavost zcela zavrhl. (1. Mojžíšova 3:1–6) Adam a Eva si však ve skutečnosti nevládli sami, ale místo toho na ně začal působit sobecký a pyšný Ďáblův vliv, a oni se stali poddanými Satanova panství.

13–15. (a) Například jaké následky mělo to, že lidé odmítli Jehovovo spravedlivé panství? (b) Proč je tento svět tak drsný?

¹³ Uvažujme o některých důsledcích, které to mělo. Adam a Eva byli vykázáni z území, jež bylo rájem. V onom vzkvétajícím parku jim stačilo natáhnout ruku a mohli si vzít zdravé plody nebo různé rostliny, ale oni se nyní ocitli mimo zahradu Eden a v obtížné situaci. Bůh řekl Adamovi: „Protože jsi naslouchal hlasu své manželky a pojedl jsi ze stromu, o němž jsem ti dal tento příkaz: ‚Nebudeš z něho jíst‘, je zemská půda kvůli tobě prokleta. V útrapách budeš jíst její výnos po všechny dny svého života. A poroste ti trní a bodláčí.“ Prokletí půdy znamenalo, že její obdělávání bude velmi obtížné. Prokletá země plodila trní a bodláčí, a účinky toho všeho byly pro Adamovy potomky natolik palčivé, že Noemův otec Lamek mluvil o ‚útrapách jejich rukou, jež pocházejí ze zemské půdy, kterou Jehova proklel‘. (1. Mojžíšova 3:17–19; 5:29)

¹⁴ Adam a Eva také vyměnili pokojný způsob života za trápení. Bůh řekl Evě: „Velmi zvětším útrapy tvého těhotenství; v bolestivých porodních křečích budeš rodit děti a budeš dychtit po svém manželovi, a on bude nad tebou panovat.“ Později se Kain, prvorozený syn Adama a Evy, dopustil krutého činu, když zavraždil svého bratra Abela. (1. Mojžíšova 3:16; 4:8)

¹⁵ „Celý svět leží v moci toho ničemného,“ prohlásil apoštol Jan. (1. Jana 5:19) Dnešní svět, stejně jako jeho vládce, projevuje ničemné rysy, k nimž patří sobectví a pýcha. Není divu, že je svět tak drsný a krutý. Ale nebude to tak vždycky. Jehova zajistí, aby drsnost a krutost byly vystřídány laskavostí a soucitem, a to pod vládou jeho Království.

Boží Království se bude vyznačovat laskavostí

16. Proč se Boží vláda vykonávaná prostřednictvím Krista Ježíše vyznačuje laskavostí a k jakému jednání nás to zavazuje?

¹⁶ Jehova a ustanovený Král jeho Království, Kristus Ježíš, od svých poddaných očekávají, že budou známi svou laskavostí. (Micheáš 6:8) Ježíš Kristus předem poukázal na to, že až mu jeho Otec svěří správu nad zemí, bude se toto řízení vyznačovat laskavostí. (Hebrejcům 1:3) Vidíme to z jeho slov, jimiž odhalil falešné náboženské vůdce, kteří lid zatěžovali těžkým nákladem. Řekl: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Matouš 11:28–30) Nespočet pozemských vládců, ať už náboženských nebo jiných, vyčerpává lidi únavnými břemeny v podobě nekonečných pravidel a nevděčných úkolů. Ale to, co vyžaduje od svých následovníků Ježíš, odpovídá jejich schopnostem a uspokojuje jejich potřeby. Je to opravdu občerstvující, laskavé jho! Nepodněcuje nás to snad, abychom podle Ježíšova vzoru i my projevovali laskavost druhým lidem? (Jan 13:15)

17, 18. Proč můžeme mít důvěru, že Kristovi nebeští spoluvládci i jeho pozemští představitelé budou projevovat laskavost?

¹⁷ Z Ježíšových jasných výroků určených jeho apoštolům vidíme, jak výrazně se vláda Božího Království liší od lidských panství. Bible říká: „Vyvstal ... také mezi nimi [učedníky] prudký spor o to, který z nich se zdá být největší. Ale řekl jim: ‚Králové národů se nad nimi vypínají jako páni a ti, kdo mají nad nimi autoritu, jsou nazýváni dobrodinci. Takoví však nemáte být. Ale ať ten, kdo je mezi vámi největší, se stane jakoby nejmladším a ten, kdo jedná jako představený, jako ten, kdo slouží. Kdo je totiž větší, ten, kdo spočívá u stolu, nebo ten, kdo slouží? Není to ten, kdo spočívá u stolu? Ale jsem uprostřed vás jako ten, kdo slouží.‘“ (Lukáš 22:24–27)

¹⁸ Pozemští vládci se snaží upevnit svou velikost tím, že se nad lidmi „vypínají jako páni“ a že usilují o honosné tituly, jako kdyby je tyto tituly mohly učinit lepšími, než jsou občané jejich země. Ježíš však řekl, že pravá velikost vyplývá z toho, že druhým sloužíme a že se to snažíme dělat s horlivostí a vytrvalostí. Všichni, kdo budou s Kristem vládnout v nebi nebo kdo budou sloužit jako jeho pozemští představitelé, musí usilovně napodobovat jeho příklad pokory a laskavosti.

19, 20. (a) Jak Ježíš popsal velikost Jehovovy laskavosti? (b) Jak můžeme Jehovu napodobovat v projevování laskavosti?

¹⁹ Podívejme se na jinou láskyplnou radu, kterou Ježíš dal. Ježíš ukázal velikost Jehovovy laskavosti těmito slovy: „Jestliže milujete ty, kdo milují vás, jaká je to pro vás zásluha? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo milují je. A jestliže činíte dobro těm, kdo činí dobro vám, skutečně, jaká je to pro vás zásluha? I hříšníci dělají totéž. A jestliže půjčujete bez úroku těm, od nichž doufáte, že dostanete, jaká je to pro vás zásluha? I hříšníci půjčují bez úroku hříšníkům, aby stejně tolik dostali zpět. Naopak dále milujte své nepřátele a čiňte dobro a půjčujte bez úroku a nedoufejte, že něco dostanete zpět; a vaše odměna bude velká a budete syny Nejvyššího, protože je laskavý k nevděčným a ničemným. Stávejte se milosrdnými, právě jako je milosrdný váš Otec.“ (Lukáš 6:32–36)

²⁰ Zbožná laskavost je nesobecká. Nic nepožaduje ani nic neočekává na oplátku. Jehova laskavě „působí, aby jeho slunce vycházelo nad lidmi ničemnými i dobrými, a dává déšť na lidi spravedlivé i nespravedlivé“. (Matouš 5:43–45; Skutky 14:16, 17) Našeho nebeského Otce napodobujeme tak, že nevděčným lidem nejen neubližujeme, ale projevujeme jim dobro, a to i těm, kdo se k nám zachovali nepřátelsky. Laskavým jednáním dáváme Jehovovi a Ježíšovi najevo, že toužíme žít pod vládou Božího Království, tedy v době, kdy laskavost a jiné bohulibé vlastnosti budou prostupovat všechny lidské vztahy.

Proč projevovat laskavost?

21, 22. Proč bychom měli projevovat laskavost?

²¹ Jednat laskavě je pro pravého křesťana obzvláště důležité. Je to důkazem, že na nás působí Boží duch. Kromě toho projevováním pravé laskavosti napodobujeme Jehovu Boha a Krista Ježíše. Laskavost je také požadavkem pro ty, kdo budou poddanými Božího Království. Proto musíme laskavost milovat a učit se ji projevovat.

²² Co patří k praktickým způsobům, jimiž můžeme projevovat laskavost v našem každodenním životě? Touto otázkou se bude zabývat následující článek.

Jak odpovíte?

• Co je laskavost?

• Proč je svět krutým a drsným místem?

• Jak víme, že Boží vláda se bude vyznačovat laskavostí?

• Proč je důležité, aby ti, kdo touží žít pod vládou Božího Království, projevovali laskavost?

[Obrázek na straně 13]

Křesťanští starší usilují o to, aby jednali se stádem laskavě

[Obrázek na straně 15]

Ani v obtížných situacích Jehovova milující laskavost jeho služebníky neopustí

[Obrázky na straně 16]

Jehova laskavě dovoluje, aby slunce svítilo na všechny lidi a aby všichni lidé dostávali déšť