1. O čem Pavel opakovaně psal ve svých dopisech?

APOŠTOL Pavel ve svých dopisech opakovaně psal o tom, že si přeje, aby Bůh a Kristus schvalovali ducha, kterého jednotlivé sbory projevují. Například Galaťanům napsal: „Bratři, buď nezasloužená laskavost našeho Pána Ježíše Krista s duchem, kterého projevujete. Amen.“ (Gal. 6:18) Co Pavel myslel výrazem „duch, kterého projevujete“?

2., 3. (a) Co měl v určitém kontextu Pavel na mysli, když použil slovo „duch“? (b) Jaké otázky bychom si měli položit?

² V tomto kontextu Pavel slovem „duch“ myslel sílu, která nás podněcuje, abychom určitým způsobem mluvili a jednali. Někdo je například jemný, ohleduplný, mírný, štědrý nebo milosrdný. V Bibli se pozitivně mluví o člověku, který má „tichého a mírného ducha“ nebo „chladného ducha“. (1. Petra 3:4; Přísl. 17:27) Naproti tomu někdo je sarkastický, hmotařský, urážlivý nebo má sklon k nezávislosti. A ještě horší je, když se ve smýšlení člověka projevuje nečistota, neposlušnost, nebo dokonce vzpurnost.

³ Když tedy Pavel napsal „Pán buď s duchem, kterého projevuješ“, povzbuzoval tím své spoluvěřící, aby napodobovali Krista a smýšleli způsobem, který se líbí Bohu. (2. Tim. 4:22; přečti Kolosanům 3:9–12) Každý z nás by si proto měl položit otázky: Jaký duch neboli způsob uvažování je pro mě charakteristický? Jak mohu své postoje upravit a dělat tak Bohu větší radost? Jak mohu přispívat k tomu, aby náš sbor měl ducha, který se Bohu líbí? Uveďme si příklad. Pole plné rozkvetlých slunečnic je krásné díky tomu, že každá z nich má zářivě žlutou barvu. Podobáme se jim? Přispíváme k tomu, aby náš sbor byl krásný? Určitě bychom se o to měli snažit. Zamysleme se nyní nad tím, jak můžeme projevovat ducha, který dělá Bohu radost.