FILEMON

[milující].

Křesťan, který byl majitelem otroků a byl spojen se sborem v Kolosech. V tomto městě v jz. Malé Asii měl dům a v něm se shromažďoval tamější sbor. Pro spolukřesťany se Filemon prokázal jako zdroj osvěžení a byl příkladem víry a lásky. Apoštol Pavel ho považoval za milovaného spolupracovníka. (Fm 1, 2, 5–7; srovnej Kol 4:9 s Fm 10–12.) Pavel si přál bydlet u Filemona, což svědčí o tom, že tento muž byl pohostinný. (Fm 22; srovnej Sk 16:14, 15.)

Zdá se, že k Filemonově domácnosti patřili Apfia a Archippos; Pavlův osobní dopis Filemonovi je totiž adresován také jim. Apfia snad byla Filemonova manželka a Archippos mohl být jeho syn. (Fm 2)

Podle všeho to bylo Pavlovo úsilí, jež vedlo k tomu, že se Filemon stal křesťanem. (Fm 19) V Kolosech samotných však Pavel nekázal (Kol 2:1), a je proto možné, že se Filemon seznámil s křesťanstvím díky tomu, že apoštol pracoval dva roky v Efezu, kdy „všichni ti, kdo obývali oblast Asie [kam patřily i Kolosy], Židé i Řekové, slyšeli Pánovo slovo“. (Sk 19:10)

Nějaký čas před tím, než Filemon dostal Pavlův dopis, opustil ho jeho otrok Onesimos. Je možné, že tento uprchlý otrok dokonce svému pánovi ukradl nějaké peníze, aby si mohl zaplatit cestu do Říma; tam se později setkal s Pavlem a stal se křesťanem. (Fm 10, 11, 18, 19; viz heslo OTROK.)