Předkládej oběti, které se líbí Jehovovi

„Skrze něj vždy předkládejme Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu.“ — Hebr. 13:15.

1. K čemu vybízel Jehova hříšné Izraelity?

JEHOVA je pomocníkem těch, kteří mu předkládají přijatelné oběti. Proto kdysi spočívala jeho přízeň na Izraelitech, kteří předkládali zvířecí oběti. Ale co se stalo, když opětovně hřešili? Skrze proroka Ozeáše byli vybídnuti: „Pojď přece zpátky, Izraeli, k Jehovovi, svému Bohu, neboť jsi klopýtl ve svém provinění. Vezměte s sebou slova a pojďte zpět k Jehovovi. Řekněte mu všichni: ‚Kéž promineš provinění; a přijmi, co je dobré, a budeme za to obětovat mladé býky svých rtů.‘“ — Oz. 14:1, 2.

2. Co byli ‚mladí býci rtů‘ a jak připomněl apoštol Pavel Ozeášovo proroctví?

² Tak byl Boží starověký lid povzbuzován, aby obětoval Jehovovi „mladé býky svých rtů“. Co to bylo? Oběti upřímné chvály! S připomínkou tohoto proroctví vybízel apoštol Pavel hebrejské křesťany, aby ‚předkládali Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu‘. (Hebr. 13:15) Co může pomoci svědkům Jehovovým, aby dnes předkládali takové oběti?

„Napodobujte jejich víru“

3. Co řekl v podstatě Pavel v Hebrejcům 13:7 a jakou otázku vyvolal?

³ Uplatňování rady, kterou dal Pavel Hebrejcům, nám umožní, abychom předkládali přijatelné oběti našemu Velkému pomocníkovi, Jehovovi Bohu. Apoštol například napsal: „Pamatujte na ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení, kteří k vám mluvili Boží slovo, a když pozorně sledujete, k čemu vede jejich chování, napodobujte jejich víru.“ (Hebr. 13:7) O kom se zmiňoval Pavel, když řekl: „Pamatujte na ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení“ neboli „vás řídí“? — „Překlad nového světa s odkazy“, poznámka pod čarou.

4. (a) Co dělají ti, „kteří se . . . ujímají vedení“, podle řeckého textu? (b) Kdo se dnes „ujímá vedení“ mezi svědky Jehovovými?

⁴ Pavel mluvil o těch „kteří se . . . ujímají vedení“ neboli řídí. (Verše 7, 17, 24) V řečtině je tu slovo kybernao, což znamená „kormidlovat loď, spravovat, řídit“. Křesťanští starší řídí tím, že užívají své „schopnosti řídit“ (řecky kybernesis) při vedení a řízení místních sborů. (1. Kor. 12:28) Ale apoštolové a jiní starší v Jeruzalémě sloužili jako skupina k tomu, aby poskytovali vedení a rady všem sborům. (Sk. 15:1, 2, 27–29) Proto dnes poskytuje duchovní dozor svědkům Jehovovým na celém světě vedoucí sbor starších.

5. Proč a jak bychom se měli modlit za sborové starší a členy vedoucího sboru?

⁵ Místní starší a členové vedoucího sboru se mezi námi ujímají vedení, a proto bychom je měli uznávat a modlit se, aby jim Bůh dal moudrost potřebnou k řízení sboru. (Srovnej Efezanům 1:15–17.) Jak vhodné je pamatovat na ty, ‚kteří k nám mluvili Boží slovo‘! Timotea vyučovala nejen jeho matka a babička, ale později také Pavel a jiní. (2. Tim. 1:5, 6; 3:14) Tak mohl Timoteus rozjímat o tom, k čemu vedlo chování těch, kteří se ujímali vedení, a mohl napodobovat jejich víru.

6. Čí víru bychom měli napodobovat, ale koho následovat?

⁶ Lidé jako Abel, Noe, Abraham, Sára, Raab a Mojžíš projevili víru. (Hebr. 11:1–40) Můžeme tedy jejich víru napodobovat bez váhání, protože zemřeli ve věrné oddanosti Bohu. Můžeme však také ‚napodobovat víru‘ věrně oddaných mužů, kteří se nyní mezi námi ujímají vedení. Nenásledujeme ovšem nedokonalé lidi, protože upíráme zrak na Krista. Jak řekl překladatel Bible Edgar J. Goodspeed (čti gúdspíd): „Dávní hrdinové nejsou vzorem pro věřícího, neboť má lepší vzor v Kristu . . . Křesťanský běžec musí upírat oči na Ježíše.“ Ano, ‚Kristus za nás trpěl a zanechal nám vzor, abychom věrně následovali jeho šlépěje‘. — 1. Petra 2:21; Hebr. 12:1–3.

7. Jak by měl text Hebrejcům 13:8 ovlivnit náš postoj k utrpení pro Ježíše Krista?

⁷ Pavel obrátil pozornost na Božího Syna a řekl: „Ježíš Kristus je týž včera a dnes a navždy.“ (Hebr. 13:8) Věrní svědkové jako Štěpán a Jakub projevili nepohnutelnou ryzost podle Ježíšova vzoru stálosti. (Sk. 7:1–60; 12:1, 2) Protože byli ochotni zemřít jako Kristovi následovníci, jejich víra je hodna napodobení. V minulosti, v přítomnosti i v budoucnosti neodmítají zbožní lidé strpět mučednictví jako Ježíšovi učedníci.

Vyhýbat se falešným naukám

8. Jak bys připomněl Pavlova slova v Hebrejcům 13:9?

⁸ Neměnnost Ježíšovy osobnosti a nauk by nás měla přimět, abychom lpěli na tom, co učil on a jeho apoštolové. Hebrejcům bylo řečeno: „Nedejte se svést různými cizími naukami; je totiž znamenité, jestliže je srdce upevněno nezaslouženou laskavostí, ne jídlem, z něhož nemají žádný prospěch ti, kteří se jím zabývají.“ — Hebr. 13:9.

9. Na jaké nadřazené věci poukázal Pavel v dopise hebrejským křesťanům?

⁹ Židé poukazovali na takové věci jako okázalé předání Zákona na hoře Sinaji a na Davidovo trvalé království. Ale Pavel ukázal hebrejským křesťanům, že ustanovení smlouvy Zákona sice vzbuzovalo bázeň, ale když byla nastolena nová smlouva, vydal Jehova mohutnější svědectví znameními, předzvěstmi, mocnými skutky a sesláním svatého ducha. (Sk. 2:1–4; Hebr. 2:2–4) Kristovo nebeské království nemůže být otřeseno, jako bylo otřeseno pozemské králování davidovských panovníků v roce 607 př. n. l. (Hebr. 1:8, 9; 12:28) Navíc, Jehova shromažďuje pomazané před čímsi, co vzbuzuje mnohem větší bázeň než zázračná podívaná na hoře Sinaji. Přistupují k nebeskému Siónu. — Hebr. 12:18–27.

10. Čím nabývá srdce pevnosti podle Hebrejcům 13:9?

¹⁰ Hebrejci se proto neměli dát „odvést různými cizími naukami“ stoupenců judaismu. (Gal. 5:1–6) Srdce, aby zůstalo stálé v pravdě, se neupevní takovými naukami, ale Boží „nezaslouženou laskavostí“. Někteří se zřejmě přeli o pokrmy a oběti, protože Pavel řekl, že srdce není upevněno „jídlem, z něhož nemají žádný prospěch ti, kteří se jím zabývají“. Duchovní prospěch vyplývá ze zbožné oddanosti a ocenění pro výkupné, ne z nepatřičné starosti o to, aby se jedly určité pokrmy a dodržovaly jisté dny. (Řím. 14:5–9) Navíc byly levitské oběti po Kristově smrti neúčinné. — Hebr. 9:9–14; 10:5–10.

Oběti, které se líbí Bohu

11. (a) Co je podstatou Pavlových slov v Hebrejcům 13:10, 11? (b) Jaký obrazný oltář mají křesťané?

¹¹ Levitští kněží jedli maso z obětních zvířat, ale Pavel napsal: „Máme oltář, z něhož nemají autoritu jíst ti, kteří konají svatou službu ve stanu [svatostánku]. Těla těch zvířat, jejichž krev vnáší velekněz za hřích do svatého místa, jsou totiž spalována za táborem“ v Den smíření. (Hebr. 13:10, 11; 3. Mojž. 16:27; 1. Kor. 9:13) Křesťané mají obrazný oltář, který označuje přístup k Bohu na základě Ježíšovy oběti. Ta smiřuje hřích a vede k Jehovovu odpuštění a k věčnému životu.

12. K čemu jsou vybízeni křesťané v Hebrejcům 13:12–14?

¹² Pavel nezdůrazňuje obdobu s Dnem smíření, ale přesto dodává: „Proto také Ježíš trpěl za branou [Jeruzaléma], aby posvětil lid svou krví.“ Kristus tam zemřel a opatřil plně účinnou smírčí oběť. (Hebr. 13:12; Jan 19:17; 1. Jana 2:1, 2) Apoštol Pavel naléhal na pomazané spolukřesťany: „Vyjděme tedy k němu [Kristu] za tábor a snášejme pohanu, kterou snášel on, neboť zde nemáme trvalé město, ale vážně hledáme to budoucí.“ (Hebr. 13:13, 14; 3. Mojž. 16:10) Ačkoli jsme haněni stejně jako Ježíš, vytrváváme jako Jehovovi svědkové. ‚Odvrhujeme bezbožnost a světské žádosti a žijeme uprostřed tohoto nynějšího systému věcí se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností‘ a přitom se těšíme na nový svět. (Tit. 2:11–14; 2. Petra 3:13; 1. Jana 2:15–17) A pomazaní mezi námi vážně hledají „město“, nebeské království. — Hebr. 12:22.

13. Na co se neomezují oběti, které se líbí Bohu?

¹³ Potom se Pavel zmínil o obětech, které se líbí Bohu, slovy: „Skrze něj [Ježíše] vždy předkládejme Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu. A kromě toho nezapomínejme konat dobro a dělit se o věci s jinými, protože takové oběti se Bohu líbí.“ (Hebr. 13:15, 16) Křesťanské oběti se nesestávají pouze ze skutků lidskosti. To činí lidé všeobecně. Viděli jsme to například, když lidé z mnoha národů přišli na pomoc obětem zemětřesení v sovětské Arménii koncem roku 1988.

14. Na jaké dílo klade důraz předkládání přijatelných obětí Bohu?

¹⁴ Posvátná služba, kterou prokazujeme Jehovovi „se zbožnou bázní a posvátnou úctou“, je založena na obětavé lásce, kterou projevoval Ježíš. (Hebr. 12:28; Jan 13:34; 15:13) Tato služba klade důraz na naše kazatelské dílo, protože skrze velekněze Krista ‚předkládáme Bohu oběť chvály, ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu‘. (Oz. 14:2; Řím. 10:10–15; Hebr. 7:26) Samozřejmě nezapomínáme „konat dobro a dělit se o věci s jinými“, dokonce i s jinými než s těmi, „kteří jsou nám příbuzní ve víře“. (Gal. 6:10) Zejména když utrpí spolukřesťané neštěstí, jsou v nouzi nebo v tísni, prokazujeme jim láskyplnou hmotnou i duchovní pomoc. Proč? Protože se navzájem milujeme. Chceme také, aby se mohli pevně držet veřejného oznamování své naděje bez kolísání, „protože takové oběti se Bohu líbí“. — Hebr. 10:23–25; Jak. 1:27.

Buď poddajný

15. (a) Jak bys vyjádřil radu v Hebrejcům 13:17? (b) Proč projevovat úctu těm, kteří se ujímají vedení?

¹⁵ Máme-li přinášet přijatelné oběti, musíme plně spolupracovat s Boží organizací. Pavel nezdůrazňoval otázku autority, ale napsal: „Poslouchejte ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení, a buďte poddajní, protože oni stále bdí nad vašimi dušemi jako ti, kteří budou skládat účty, aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“ (Hebr. 13:17) Měli bychom mít úctu ke jmenovaným starším, kteří se ujímají vedení ve sboru, aby nemuseli vzdychat nad naší neochotou ke spolupráci. Kdybychom nebyli poddajní, bylo by to pro dozorce tíživé a vedlo by to k naší duchovní škodě. Duch spolupráce usnadňuje dozorcům, aby pomáhali, a přispívá k jednotě a pokroku díla kázání království. — Žalm 133:1–3.

16. Proč je vhodné být poddajný vůči těm, kteří se mezi námi ujímají vedení?

¹⁶ Je velmi vhodné, jestliže jsme poddajní vůči těm, kteří se ujímají vedení. Vyučují na shromážděních a pomáhají nám ve službě. Jako pastýři usilují o naše blaho. (1. Petra 5:2, 3) Pomáhají nám uchovat si dobrý vztah k Bohu a sboru. (Sk. 20:28–30) Poddajností vůči moudrému a láskyplnému dozoru projevujeme úctu ke svrchovanému dozorci Jehovovi Bohu, a jeho zastupujícímu dozorci, Ježíši Kristu. — 1. Petra 2:25; Zjev. 1:1; 2:1–3:22.

Modli se

17. O jaké modlitby prosil Pavel a proč o ně mohl právem požádat?

¹⁷ Protože byl Pavel se svými společníky — snad pronásledováním — odloučen od Hebrejců, napsal: „Stále se za nás modlete, neboť důvěřujeme, že máme poctivé svědomí, protože si přejeme chovat se ve všem poctivě. Ale zvláště vás vybízím, abyste to dělali, abych vám byl tím dříve navrácen.“ (Hebr. 13:18, 19) Kdyby byl Pavel úskočný člověk s necitlivým svědomím, jakým právem by mohl prosit Hebrejce, aby se modlili za to, aby se k nim připojil? (Přísl. 3:32; 1. Tim. 4:1, 2) Byl však poctivý služebník, který s dobrým svědomím odporoval zastáncům judaismu. (Sk. 20:17–27) Pavel měl také důvěru, že se za to budou modlit.

18. Jaké otázky bychom si měli položit, jestliže očekáváme, že se za nás budou druzí modlit?

¹⁸ Pavlova prosba o modlitby Hebrejců ukazuje, že je správné, aby se křesťané za sebe navzájem modlili, a to i jmenovitě. (Srovnej Efezanům 6:17–20.) Očekáváme-li však, že se druzí za nás budou modlit, neměli bychom být jako apoštol a ujistit se, že ‚máme poctivé svědomí a ve všem se chováme poctivě‘? Jsi poctivý v každém svém jednání? A máš stejnou důvěru v modlitbu, jakou měl Pavel? — 1. Jana 5:14, 15.

Závěrečná slova a vybídka

19. (a) Jakou modlitbu a přání za Hebrejce pronesl Pavel? (b) Proč je nová smlouva věčná smlouva?

¹⁹ Když požádal Hebrejce o modlitby, vyjádřil Pavel modlitbou přání: „Ať Bůh pokoje, který přivedl z mrtvých velkého pastýře ovcí s krví věčné smlouvy, našeho Pána Ježíše, vás vyzbrojí vším dobrým, abyste mohli činit jeho vůli, a ať v nás vykoná to, co je příjemné v jeho očích, skrze Ježíše Krista, jemuž buď sláva po celou věčnost. Amen.“ (Hebr. 13:20, 21) S plánem vytvořit pokojnou zemi vzkřísil „Bůh pokoje“ Krista k nesmrtelnému životu v nebi, kde Ježíš předložil hodnotu své prolité krve, jež stvrdila novou smlouvu. (Iz. 9:6, 7; Luk. 22:20) Je to věčná smlouva, protože ti na zemi obdrží trvalý prospěch ze služeb 144 000 duchovních synů Božích, kteří panují s Ježíšem v nebi a jsou v nové smlouvě. (Zjev. 14:1–4; 20:4–6) Právě prostřednictvím Krista Bůh, jemuž připisujeme slávu, ‚nás vyzbrojuje vším dobrým, abychom mohli činit jeho vůli a být příjemní v jeho očích‘.

20. Jak bys vlastními slovy vyjádřil a vysvětlil Pavlovu závěrečnou vybídku k hebrejským křesťanům?

²⁰ V nejistotě, jak Hebrejci zareagují na jeho dopis, řekl Pavel: „Vybízím vás, bratři, abyste přijali toto povzbuzující slovo [abyste naslouchali Božímu Synovi, ne stoupencům judaismu], neboť jsem vám opravdu složil dopis několika slovy [když vezmeme v úvahu jeho závažný obsah]. Povšimněte si, že byl propuštěn z vězení náš bratr Timoteus, s nímž vás uvidím, jestliže přijde dost brzy.“ Apoštol psal zřejmě z Říma a doufal, že s Timoteem navštíví Hebrejce v Jeruzalémě. Pak Pavel dodává: „Pozdravujte ode mne všechny, kteří se mezi vámi ujímají vedení [jako tvrdě pracující starší], a všechny svaté [s nebeskou nadějí]. Ti, kteří jsou v Itálii, vám posílají pozdravy. Ať je nezasloužená [Boží] laskavost s vámi se všemi.“ — Hebr. 13:22–25.

Dopis trvalé hodnoty

21. Jaké významné myšlenky nám pomáhá pochopit dopis Hebrejcům?

²¹ Dopis Hebrejcům nám snad víc než kterákoli jiná kniha Svatých písem pomáhá porozumět významu obětí předkládaných pod Zákonem. Epištola jasně ukazuje, že oběť Ježíše Krista je jediná, která opatřuje potřebné výkupné pro hříšné lidstvo. A důležitým poselstvím v dopise je to, že bychom měli naslouchat Božímu Synovi.

22. Uveď některé důvody, proč máme být vděční za dopis Hebrejcům.

²² Kromě toho, jak jsme viděli ve dvou předešlých článcích, máme další důvody být vděční za božsky inspirovaný dopis Hebrejcům. Pomáhá nám, abychom se neunavili ve své službě, a dává nám odvahu, protože víme, že Jehova je náš pomocník. Navíc nás povzbuzuje, abychom používali své rty a všechny své schopnosti z nesobeckých pohnutek, jestliže si přejeme dnem i nocí přinášet svatou službu a předkládat ze srdce oběti, jež se líbí našemu milujícímu Bohu, který si zaslouží chválu, Jehovovi.

Jak bys odpověděl?

◻ Jak pomohl Hebrejcům tento dopis, aby se vyhnuli falešným naukám?

◻ Na jaké důležité dílo se zaměřují oběti, které se líbí Bohu?

◻ Kdo jsou ti, „kteří se ujímají vedení“, a proč máme být vůči nim poddajní?

◻ Jak zdůrazňuje dopis Hebrejcům modlitbu?

◻ Proč můžeme říci, že má dopis hebrejským křesťanům trvalou hodnotu?