Velekněžský úřad Ježíše Krista. Biblická kniha Hebrejcům poukazuje na to, že po svém vzkříšení a vystoupení do nebe je Ježíš Kristus „navždy veleknězem podle způsobu Melchisedeka“. (Heb 6:20; 7:17, 21) Pisatel chce ukázat velkolepost Kristova kněžského úřadu a jeho nadřazenost nad áronským kněžstvem, a uvádí, že Melchisedek byl králem i knězem proto, že ho Bůh jmenoval, tedy ne dědičně. Kristus Ježíš, který nebyl z kmene Levi, ale byl z kmene Juda a z Davidovy linie, nezdědil svůj úřad jako potomek Árona, ale získal ho tak, že ho Bůh přímo jmenoval stejně jako Melchisedeka. (Heb 5:10) V Žalmu 110:4 je zapsán slib: „Jehova přísahal (a nepocítí lítost): ‚Jsi knězem na neurčitý čas podle způsobu Melchisedeka!‘“ Kromě toho, že se Kristovo jmenování nebeským Králem a Knězem uskutečnilo na základě tohoto slibu, má Kristus královskou autoritu také proto, že je potomkem Davida. V souvislosti s tím se stává dědicem království, které bylo slíbeno v davidovské smlouvě. (2Sa 7:11–16) Proto je v něm úřad krále a kněze spojen jako v případě Melchisedeka.

Neobyčejná znamenitost Kristova velekněžského úřadu je ukázána ještě jiným způsobem — Melchisedekovi totiž dal desátky ve skutečnosti Levi, předek židovského kněžstva, protože když salemský kněz a král dostal desátek od Abrahama, Levi byl v té době ještě ‚v bedrech‘ tohoto patriarchy. V tomto smyslu Melchisedek Levimu navíc požehnal, a je pravidlem, že tomu, kdo má nižší postavení, žehná ten, kdo má postavení vyšší. (Heb 7:4–10) Apoštol Pavel také obrací pozornost na to, že Melchisedek je „bez otce, bez matky, bez rodokmenu, nemá ani počátek dnů, ani konec života“, což představuje věčný kněžský úřad Ježíše Krista, který byl vzkříšen k ‚nezničitelnému životu‘. (Heb 7:3, 15–17)

Křesťanští nižší kněží. Ježíš Kristus je jediný kněz „podle způsobu Melchisedeka“ (Heb 7:17), ale podobně jako Áron, velekněz Izraele, má Ježíš Kristus třídu nižších kněží, které mu opatřil jeho Otec, Jehova. Těmto nižším kněžím je slíbeno, že budou mít s Ježíšem společné dědictví v nebesích, kde se také budou podílet jako spolukrálové na jeho Království. (Ří 8:17) Jsou známi jako „královské kněžstvo“. (1Pe 2:9) Ve vidění zapsaném v biblické knize Zjevení zpívají novou píseň, v níž říkají, že Kristus je vykoupil svou krví a ‚udělal z nich království a kněze našemu Bohu, aby kralovali nad zemí‘. (Zj 5:9, 10) Později je v tomto vidění ukázáno, že jejich počet je 144 000. Píše se o nich také, že „byli koupeni zprostřed lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi“. (Zj 14:1–4; srovnej Jk 1:18.) V této kapitole knihy Zjevení (14) je zapsáno varování v souvislosti s označením zvířete; odmítání tohoto označení „znamená vytrvalost pro svaté“. (Zj 14:9–12) Těchto 144 000 vykoupených jsou ti, kdo věrně vytrvávají, kdo přicházejí k životu, kdo vládnou jako králové s Kristem a kdo „budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat těch tisíc let“. (Zj 20:4, 6) Do tohoto slavného postavení se dostávají díky Ježíšovým velekněžským službám.