‚Věnujme více než obvyklou pozornost‘

„Je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost, abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ (HEBREJCŮM 2:1)

1. Jak může rozptýlení vést ke katastrofě?

PŘI dopravních nehodách jen v samotných Spojených státech přijde o život přibližně 37 000 lidí ročně. Odborníci říkají, že mnozí z těchto lidí nemuseli přijít o život, kdyby řidiči dávali při jízdě větší pozor. Někteří motoristé se nechají rozptýlit značkami a billboardy nebo tím, že používají mobilní telefon. Někteří řidiči při jízdě také rádi jedí. Za všech těchto situací může rozptýlení vést ke katastrofě.

2, 3. Jakou výzvu Pavel adresoval hebrejským křesťanům a proč byla jeho rada na místě?

² Téměř 2 000 let před tím, než byl vynalezen automobil, apoštol Pavel poukázal na určitý druh rozptýlení, který měl pro některé hebrejské křesťany katastrofální důsledky. Pavel zdůraznil, že vzkříšený Ježíš Kristus dostal postavení, ve kterém byl nadřazen všem andělům. Dostal totiž místo po Boží pravici. Apoštol dále uvedl: „Proto je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost, abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ (Hebrejcům 2:1)

³ Proč měli hebrejští křesťané ‚věnovat více než obvyklou pozornost věcem, které slyšeli‘ o Ježíšovi? Protože od chvíle, kdy Ježíš opustil zemi, uplynulo již téměř 30 let. Za nepřítomnosti svého Mistra se někteří hebrejští křesťané nechali rozptylovat judaismem, svým dřívějším způsobem uctívání, a tak byli zavlékáni pryč od pravé víry.

Měli věnovat větší pozornost

4. Proč byli někteří hebrejští křesťané v pokušení vrátit se k judaismu?

⁴ Proč mohli být někteří křesťané v pokušení vrátit se zpět k judaismu? K tomuto systému uctívání pod Zákonem patřily hmatatelné věci. Lidé mohli vidět kněze a cítit vůni zápalných obětí. Naproti tomu křesťanství bylo v určitých ohledech úplně odlišné. Křesťané měli Velekněze, Ježíše Krista, ale toho už 30 let na zemi nikdo neviděl. (Hebrejcům 4:14) Měli sice chrám, ale jeho svaté místo bylo samotné nebe. (Hebrejcům 9:24) A na rozdíl od tělesné obřízky, která byla vyžadována pod Zákonem, měli křesťané obřízku „srdce duchem“. (Římanům 2:29) Hebrejským křesťanům se tedy mohlo začít zdát, že křesťanství je něco velmi abstraktního.

5. Jak Pavel ukázal, že systém uctívání, který zavedl Ježíš, je nadřazen systému uctívání pod Zákonem?

⁵ Hebrejští křesťané si v souvislosti se systémem uctívání, který zavedl Kristus, měli uvědomit něco velmi důležitého. Tento systém byl založen spíše na víře než na tom, co je vidět, a přece byl nadřazen Zákonu, který byl předán prostřednictvím proroka Mojžíše. „Jestliže ... krev kozlů a býků, a popel z jalovice, jimiž jsou pokropeni ti, kdo byli poskvrněni, posvěcuje do té míry, že je tělo čisté,“ napsal Pavel, „oč více krev Krista, který se prostřednictvím věčného ducha obětoval bez vady Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků, abychom prokazovali posvátnou službu živému Bohu?“ (Hebrejcům 9:13, 14) Ano, odpuštění, které je možné získat prostřednictvím víry ve výkupní oběť Ježíše Krista, v mnoha směrech daleko převyšuje odpuštění poskytované na základě obětí předkládaných pod Zákonem. (Hebrejcům 7:26–28)

6, 7. (a) Kvůli které situaci bylo naléhavě nutné, aby hebrejští křesťané ‚věnovali více než obvyklou pozornost věcem, které slyšeli‘? (b) Kolik času ještě Jeruzalému zbývalo, když Pavel psal svůj dopis Hebrejcům? (Viz poznámku pod čarou.)

⁶ Existoval ještě další důvod, proč hebrejští křesťané měli věnovat bedlivou pozornost věcem, které slyšeli o Ježíšovi. Ježíš totiž předpověděl, že bude zničen Jeruzalém. Prohlásil: „Přijdou [na tebe] dny, kdy tvoji nepřátelé kolem tebe vystaví opevnění ze špičatých kůlů a obklíčí tě a ze všech stran tě budou tísnit a mrští o zem tebou a tvými dětmi uprostřed tebe a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nerozeznalo čas, kdy jsi bylo zkoumáno.“ (Lukáš 19:43, 44)

⁷ Kdy se to mělo stát? Ježíš neuvedl den ani hodinu. Dal však tento pokyn: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kdo jsou v Judeji, začnou prchat k horám, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevstupují.“ (Lukáš 21:20, 21) Během těch třiceti let od chvíle, kdy Ježíš pronesl tato slova, si někteří křesťané v Jeruzalémě přestali být vědomi naléhavosti doby a nechali se rozptýlit. Byli jako řidič, který nedává pozor na cestu. Pokud by neupravili své smýšlení, čekala by je zcela jistě katastrofa. Ať už si to uvědomovali, nebo ne, zničení Jeruzaléma se již neodvratně blížilo.a Pro duchovně dřímající křesťany v Jeruzalémě mohla být Pavlova výstraha varovným signálem.

I my musíme věnovat „více než obvyklou pozornost“

8. Proč musíme ‚věnovat více než obvyklou pozornost‘ pravdám z Božího slova?

⁸ Stejně jako křesťané v prvním století, i my musíme ‚věnovat více než obvyklou pozornost‘ pravdám z Božího slova. Proč? Protože i dnes se neodvratně blíží zničení, nikoli pouze jednoho národa, ale celého systému věcí. (Zjevení 11:18; 16:14, 16) My samozřejmě nevíme přesně o tom dni ani hodině, kdy Jehova zasáhne. (Matouš 24:36) Jsme však očitými svědky toho, že se splňují biblická proroctví, a je jasně patrné, že žijeme v „posledních dnech“. (2. Timoteovi 3:1–5) Proto bychom se neměli nechat ničím rozptylovat. Musíme věnovat pozornost Božímu slovu a uchovávat si vědomí naléhavosti. Jedině tak se nám ‚podaří uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly‘. (Lukáš 21:36)