Uvedení smlouvy Zákona v platnost. Apoštol Pavel říká: „Není prostředník tam, kde jde pouze o jednu osobu, a Bůh je pouze jeden.“ (Ga 3:20) Ve smlouvě Zákona byl jednou stranou Bůh a druhou ‚stranu‘ tvořil izraelský národ. Kvůli svému hříšnému stavu Izraelité nebyli schopni přiblížit se ve smlouvě k Bohu. Potřebovali prostředníka. Jejich slabost se prokázala tehdy, když Mojžíše žádali: „Mluv s námi ty, a my naslouchejme; ale Bůh ať s námi nemluví, abychom nezemřeli.“ (2Mo 20:19; Heb 12:18–20) Proto Jehova milosrdně ustanovil Mojžíše jako prostředníka smlouvy Zákona a zařídil, aby byla obětována zvířata, a smlouva tak byla uvedena v platnost. Mojžíš byl pochopitelně také nedokonalý a hříšný, avšak těšil se z příznivého postavení před Bohem, stejně jako dříve Abraham. (Heb 11:23–28; viz heslo PROHLÁSIT ZA SPRAVEDLIVÉHO, Co znamená, být „počítán“ za spravedlivého.) Při příležitosti zasvěcení smlouvy Mojžíš řídil obětování zvířat. Potom vykropil jejich krev na svitek neboli „knihu smlouvy“. Tuto knihu četl lidu a seznámil jej se smluvními podmínkami. Lid ve své odpovědi souhlasil s tím, že bude poslouchat. Potom je (bezpochyby starší muže, kteří zastupovali národ) Mojžíš pokropil krví a řekl: „Zde je krev smlouvy, kterou Jehova s vámi uzavřel s ohledem na všechna tato slova.“ (2Mo 24:3–8; Heb 9:18–22)

Zasvěcení nové smlouvy. Po své smrti a vzkříšení vystoupil Ježíš do nebe, aby se objevil před osobou Boha a předložil mu svou oběť, ze které mají užitek nejprve ti, kdo jsou vzati do nové smlouvy. (Heb 9:24) Zde jedná jako Velekněz i jako Prostředník. V souladu se vzorem, podle kterého proběhlo zasvěcení smlouvy Zákona, předložil Ježíš Kristus hodnotu své oběti v nebi před Bohem (stejně jako Mojžíš pokropil krví knihu Zákona [protože Bůh tam nebyl osobně přítomen]). Potom, o Letnicích roku 33 n. l., Ježíš vylil svatého ducha od Boha na přibližně 120 lidí, kteří byli jako první uvedeni do nové smlouvy. Později se ten den připojilo ke sboru asi 3 000 lidí, Židů i proselytů. (Sk 1:15; 2:1–47; Heb 9:19) A právě jako Mojžíš lidu četl Zákon, tak Ježíš Kristus jasně formuloval podmínky nové smlouvy a její zákony pro ty, kdo se na ní podíleli. (2Mo 24:3–8; Heb 1:1, 2; Jan 13:34; 15:14; 1Ja 5:1–3)