Odděleni, abychom po celém světě radostně chválili Boha
„Chvalte Jah! Předkládejte chválu, Jehovovi sluhové, chvalte Jehovovo jméno.“ (ŽALM 113:1)
1, 2. (a) Kdo je podle Žalmu 113:1–3 hoden naší nadšené chvály? (b) Kterou otázku je vhodné si položit?
JEHOVA BŮH je Vznešený Stvořitel nebe a země a je naším Svrchovaným Panovníkem po celou věčnost. Plně si zaslouží, abychom ho nadšeně chválili. Proto nám Žalm 113:1–3 přikazuje: „Chvalte Jah! Předkládejte chválu, Jehovovi sluhové, chvalte Jehovovo jméno. Kéž se Jehovovo jméno stane požehnaným od nynějška a na neurčitý čas. Od východu slunce až po jeho západ má být Jehovovo jméno chváleno.“
2 Jako Boží svědkové se radujeme z toho, že to děláme. Je opravdu vzrušující, že Jehova Bůh brzy způsobí, aby tato radostná píseň chvály, kterou dnes zpíváme, naplnila celou zemi. (Žalm 22:27) Je v tomto velkém celosvětovém sboru slyšet i tvůj hlas? Jestliže ano, jistě jsi velmi šťastný, že jsi oddělen od tohoto rozděleného, neradostného světa.
3. (a) Co dělá z Jehovova lidu něco zvláštního a jedinečného? (b) Kterými způsoby se oddělujeme?
3 To, že sjednoceně chválíme Jehovu, z nás dělá něco zvláštního a jedinečného. Shodně mluvíme i učíme a při ohlašování ‚hojnosti Jehovovy dobroty‘ používáme stejné metody. (Žalm 145:7) Ano, jako Jehovův zasvěcený lid jsme odděleni pro službu našemu Bohu, Jehovovi. Bůh řekl svému starověkému zasvěcenému národu, Izraeli, aby byl stále oddělen od národů, které ho obklopovaly, a aby se praktikami těchto národů neposkvrnil. (2. Mojžíšova 34:12–16) Aby jim pomohl toho dosáhnout, dal svému lidu zákony. Podobné je to dnes — Jehova nám dává svoje Svaté Slovo, Bibli. Její pokyny nám ukazují, jak se můžeme držet odděleni od tohoto světa. (2. Korinťanům 6:17; 2. Timoteovi 3:16, 17) Nejsme odděleni tím, že bychom byli izolováni v klášterech, jako jsou mniši a jeptišky Velkého Babylóna. Podle vzoru Ježíše Krista veřejně chválíme Jehovu.
Napodobuj toho, kdo Jehovu chválil nejvíce
4. Jaký příklad v chválení Jehovy dal Ježíš?
4 Ježíš se nikdy neodchýlil od svého cíle chválit Jehovu. A to ho oddělovalo od světa. Chválil Boží svaté jméno v synagógách a v jeruzalémském chrámu. Ať už to bylo na vrcholu hory, nebo na mořském břehu, Ježíš veřejně ohlašoval Jehovovy pravdy všude, kde se shromáždil zástup lidí. Prohlásil: „Veřejně tě chválím, Otče, Pane nebe a země.“ (Matouš 11:25) Dokonce i když byl před soudem u Pontského Piláta, Ježíš potvrdil: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ (Jan 18:37) Ježíš si uvědomoval důležitost své práce. Ať byl Ježíš kdekoli, vydával svědectví o Jehovovi a veřejně ho chválil.
5. Na koho se vztahuje Žalm 22:22 a jaký postoj bychom měli mít my?
5 V Žalmu 22:22 nacházíme o Tom, kdo Jehovu chválil nejvíce, toto prohlášení: „Chci oznamovat tvé jméno svým bratrům; uprostřed sboru tě budu chválit.“ A v Hebrejcům 2:11, 12 apoštol Pavel uplatňuje tyto verše na Pána Ježíše a na ty, které Jehova Bůh posvětil k nebeské slávě. Podobně jako Ježíš ani oni se nestydí chválit Jehovovo jméno uprostřed sboru. Máme i my tento myšlenkový postoj, když navštěvujeme sborová shromáždění? Naše nadšená účast na shromážděních, kdy dáváme pozor na to, co se říká, podáváme komentáře a zpíváme, chválí Jehovu. Ale končí tím snad naše radostná chvála?
6. Čím pověřil Ježíš své učedníky a jak ti, kdo milují světlo, oslavují Boha?
6 Podle Matouše 5:14–16 Pán Ježíš také pověřil svoje následovníky, aby nechali svítit své světlo, aby i další lidé mohli chválit Jehovu. Řekl: „Jste světlo světa. . . . Ať září vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše znamenitá díla a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.“ Ti, kdo milují světlo, přinášejí Bohu slávu. Dělají to pouze tím, co říkají, a tím, že dělají pěkné humanitární skutky? Ne, spíše to dělají tak, že sjednoceně oslavují Jehovu. Ano, ti, kdo milují světlo, se zasvěcují Bohu a radostně ho chválí. Už jsi tento krok udělal?
Raduj se z toho, že chválíš Jehovu
7. Proč ti, kdo chválí Jehovu, mají radost a jakou radost zažívali ti, kdo Jehovu chválili o Letnicích 33 n. l.?
7 Proč jsou ti, kdo chválí Jehovu, tak radostní? Protože radost je ovoce Božího svatého ducha. V Galaťanům 5:22 je toto ovoce uvedeno hned za láskou. Ježíšovi učedníci v prvním století toto ovoce Jehovova ducha projevovali. Vždyť o Letnicích 33 n. l., když Bůh vylil svého ducha na sto dvacet Ježíšových učedníků, začali všichni chválit Boha různými jazyky. Uctiví Židé, kteří přišli do Jeruzaléma z mnoha národů, ‚byli zmatení a užaslí‘. Prohlašovali: „Slyšíme je, jak mluví našimi jazyky o velkolepých Božích věcech!“ (Skutky 2:1–11) Jaký byl výsledek tohoto mnohojazyčného chválení Boha? Asi 3 000 Židů a židovských proselytů přijalo dobrou zprávu o Království a Mesiášovi. Byli pokřtěni, přijali svatého ducha a dychtivě přidali svůj hlas k radostnému chválení Jehovy. (Skutky 2:37–42) Bylo to skutečně veliké požehnání!
8. Co dělali křesťané po Letnicích, aby zvětšili svoji radost?
8 Zpráva pokračuje: „A den co den byli jednomyslně stále přítomni v chrámu a přijímali jídlo v soukromých domech a účastnili se pokrmu s velkým radováním a upřímností srdce, chválili Boha a získávali přízeň u všech lidí. Současně k nim Jehova denně připojoval ty, kteří byli zachraňováni.“ (Skutky 2:46, 47) Radovali se snad pouze z toho, že se spolu scházeli a že se mohli najíst? Ne, jejich radost pramenila hlavně z toho, že každý den chválili Jehovu Boha. A jejich radost rostla, když viděli, jak na jejich poselství o záchraně reagují tisíce lidí. Totéž platí o nás dnes.
Radostná chvála ve všech národech
9. (a) Kdy a jak začal Bůh dávat lidem ze všech národů příležitost slyšet jeho dobrou zprávu? (b) Proč byl svatý duch vylit na Kornélia a jeho společníky ještě před jejich křtem?
9 Jehova nechtěl, aby jeho služebníci přinášeli světlo pouze v jednom národě. Od roku 36 n. l. dal proto možnost, aby tuto dobrou zprávu slyšeli lidé ve všech národech. Bůh vedl Petra, aby šel do domu jednoho pohanského vojenského důstojníka v Cesareji. Petr tam našel Kornélia, jeho nejbližší přátele a jeho rodinu. Když pozorně vyslechli Petrova slova, projevili potom ve svém srdci víru v Ježíše. Jak to víme? Protože na tyto pohanské věřící přišel svatý duch. Za normálních okolností byl dar Božího svatého ducha udělován pouze po křtu, ale při této příležitosti Jehova ukázal, že schvaluje tyto Nežidy ještě před jejich ponořením. Kdyby to Jehova neudělal, Petr by si nebyl jistý, zda Bůh nyní přijímá pohany jako své služebníky a zda jsou způsobilí pro křest. (Skutky 10:34, 35, 47, 48)
10. Jak bylo již od starověku předpovídáno, že Jehovu budou chválit lidé ze všech národů?
10 Jehova již od starověku předpovídal, že ho budou chválit lidé ze všech národů. V každé zemi měl mít lidi, kteří ho radostně chválí. Na důkaz toho apoštol Pavel citoval proroctví z Hebrejských písem. Mezinárodnímu sboru křesťanů v Římě řekl: „Vítejte se proto navzájem, právě jako i Kristus uvítal nás, aby to Bohu přineslo slávu. Říkám totiž, že se Kristus ve prospěch Boží pravdivosti skutečně stal služebníkem těch, kteří jsou obřezáni, aby potvrdil sliby, které On učinil jejich praotcům, a aby národy oslavovaly Boha pro jeho milosrdenství. Právě jak je napsáno [v Žalmu 18:49]: ‚Proto tě budu mezi národy otevřeně uznávat a tvému jménu chci hrát melodie.‘ A znovu říká [v 5. Mojžíšově 32:43]: ‚Radujte se, národy, s jeho lidem.‘ A zase [v Žalmu 117:1]: ‚Chvalte Jehovu, všechny národy, a ať ho chválí všichni lidé.‘ “ (Římanům 15:7–11)
11. Jak Bůh pomáhá lidem ze všech národů, aby poznali jeho pravdy, a jaké výsledky to přináší?
11 Lidé nemohou chválit Jehovu sjednoceně, pokud jejich naděje není založena na Ježíši Kristu, na tom, koho Bůh ustanovil, aby vládl nad lidmi všech národů. Aby Bůh lidem pomohl ocenit pravdy, které vedou k věčnému životu, uspořádal mezinárodní vyučovací program. Vedení poskytuje prostřednictvím své třídy věrného otroka. (Matouš 24:45–47) Výsledek? Chválu Jehovovi zpívá více než pět milionů radostných hlasů ve více než 230 zemích. A další miliony o to mají také zájem. Podívej se, kolik jich navštívilo Památnou slavnost v roce 1996: 12 921 933. To je úžasné!
Velký zástup těch, kdo radostně chválí, byl předpověděn
12. Jaké vzrušující vidění měl apoštol Jan a jaká je dnes realita tohoto vidění?
12 Apoštol Jan spatřil ve vidění „velký zástup“ ze všech národů. (Zjevení 7:9) Za co tento velký zástup společně s pomazaným ostatkem chválí Boha? Jan nám říká: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ (Zjevení 7:10) To je směle ohlašováno ve všech částech světa. Takříkajíc máváme palmovými ratolestmi a tím sjednoceně zdravíme Boha jako Svrchovaného Panovníka a před nebem i zemí radostně vyznáváme, že za záchranu „vděčíme“ jemu a jeho Synu, Beránkovi, Ježíši Kristu. Toto povzbudivé vidění velkého zástupu bylo pro Jana vzrušujícím zážitkem. A velké vzrušení zažíváme i my dnes, když vidíme skutečnost, kterou viděl Jan, a dokonce jsme její součástí.
13. Co Jehovův lid odděluje od světa?
13 Jako Jehovovi služebníci hrdě nosíme jeho jméno. (Izajáš 43:10, 12) To, že jsme svědkové Jehovovi, nás odlišuje od tohoto světa. Je to radost nést Boží vlastní jméno a mít práci na jeho božském díle jako smysl svého života. Jehovův velký záměr posvětit své svaté jméno a ospravedlnit svou univerzální svrchovanost prostřednictvím Království dal našemu životu smysl. Jehova nám pomohl najít místo ve svém božském záměru ohledně svého jména a Království. Udělal to třemi způsoby.
Byla nám svěřena pravda
14, 15. (a) Jaký je první způsob, kterým nám Bůh pomáhá, abychom měli své místo v jeho záměru týkajícím se jeho jména a Království? (b) Jak se Království ustanovené v roce 1914 n. l. liší od toho, jež bylo rozvráceno v roce 607 př. n. l.?
14 Za prvé, Jehova svému lidu svěřil pravdu. Nejvíce vzrušující zjevení je to, že jeho Království panuje od roku 1914. (Zjevení 12:10) Tato nebeská vláda je něco jiného než předobrazné království v Jeruzalémě, kde byli na trůn dosazováni králové z Davidovy rodové linie. Toto království bylo rozvráceno a od roku 607 př. n. l. byl Jeruzalém plně podřízen pohanským světovým velmocem. Nové Království, které Jehova ustanovil v roce 1914, je nebeská moc, která nikdy nebude podřízena nikomu kromě Jehovy ani nebude zničena. (Daniel 2:44) Také jeho vláda je jiná. V čem? Zjevení 11:15 odpovídá: „A v nebi nastaly silné hlasy a řekly: ‚Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista a bude kralovat po celou věčnost.‘ “
15 ‚Království našeho Pána a jeho Krista‘ uplatňuje moc nad celým světem lidstva. Tento nový projev Jehovovy svrchovanosti ve spojení s mesiášským Synem a Ježíšovými 144 000 bratry, z nichž většina je nyní vzkříšena v nebeské slávě, není pouze akademická otázka, něco teoretického, o čem by snad studenti rádi diskutovali. Ne, toto nebeské Království je skutečná vláda. A naše šťastná vyhlídka na věčný život v dokonalosti, což přijde jako výsledek jeho vlády, nám dává dostatek důvodů, abychom se stále radovali. To, že nám byly svěřeny takové pravdy z Jehovova slova, nás podněcuje, abychom o něm vždy mluvili dobře. (Žalm 56:10) Děláš to pravidelně tím, že každému říkáš, že Boží mesiášské Království nyní vládne v nebesích?
Pomáhá nám svatý duch a celosvětové společenství bratrů
16, 17. Jaký je druhý a třetí způsob, jimiž nám Jehova pomáhá mít místo v jeho záměru?
16 Druhý způsob, jak nám Bůh pomáhá mít místo v jeho božském záměru, je to, že nám dává svého svatého ducha, který nám umožňuje nést v životě jeho nádherné ovoce a získat Boží schválení. (Galaťanům 5:22, 23) Pavel navíc napsal pomazaným křesťanům: ‚Přijali jsme však ducha, který je od Boha, abychom znali věci, které nám Bůh laskavě dal.‘ (1. Korinťanům 2:12) Tím, že reagujeme na Jehovova ducha, může každý z nás nyní poznat a porozumět současným dobrým věcem, které nám Bůh laskavě dal — své sliby, zákony, zásady a tak dále. (Srovnej Matouše 13:11.)
17 Třetím způsobem, jak nám Jehova pomáhá, je to, že máme naše celosvětové společenství bratrů a Jehovovo úžasné organizační opatření pro uctívání. Mluvil o tom apoštol Petr, když nás vybízel, abychom ‚měli lásku k celému společenství bratrů‘. (1. Petra 2:17) Naše milující mezinárodní rodina bratrů a sester nám pomáhá sloužit Jehovovi s velkou radostí v srdci, jak přikazuje Žalm 100:2: „Služte Jehovovi s radováním. Přicházejte před něho s radostným voláním.“ Verš 4 dále říká: „Vcházejte do jeho bran s díkůvzdáním, do jeho nádvoří s chválou. Vzdávejte mu díky, žehnejte jeho jménu.“ Ať tedy veřejně kážeme, nebo navštěvujeme naše shromáždění, můžeme se radovat. Na nádherných nádvořích Jehovova duchovního chrámu nacházíme mír a bezpečí.
Radostně chval Jehovu
18. Proč se můžeme radovat z chválení Jehovy navzdory pronásledování a dalším problémům, které nás postihují?
18 Bez ohledu na to, v jak obtížných situacích jsme — v pronásledování nebo v jiných problémech —, radujme se z toho, že jsme v Jehovově domě uctívání. (Izajáš 2:2, 3) Pamatuj, že radost je vlastnost srdce. Naši křesťanští bratři a sestry z rané doby radostně chválili Boha navzdory mnoha těžkostem a ztrátám, které zažili. (Hebrejcům 10:34) Naši dnešní spoluvěřící jsou stejní. (Matouš 5:10–12)
19. (a) Který opakovaný příkaz nás podněcuje chválit Jehovu? (b) Na čem závisí náš věčný život a co jsme rozhodnuti dělat?
19 My všichni, kdo sloužíme Jehovovi, máme potěšení z toho, že posloucháme biblický příkaz, abychom chválili Boha. Kniha Zjevení opakovaně zdůrazňuje důležitost Boží chvály výrazem „Chvalte Jah!“. (Zjevení 19:1–6) Žalm 150 má šest veršů a v nich je nám třináctkrát řečeno, abychom chválili Jehovu. Tato výzva platí celému stvoření, aby radostně zpívalo Jehovovu chválu. Na tom, zda se připojíme k tomuto mohutnému chóru zpívajícímu Halelujah, závisí náš věčný život. Ano, věčně budou žít pouze ti lidé, kteří Jehovovi neustále přinášejí chválu. Proto jsme rozhodnuti pevně se držet Jehovova věrně oddaného celosvětového sboru, když se blíží konec. Potom můžeme doufat, že uvidíme, jak se úplně splňují závěrečná slova ze 150. žalmu: „Všechno, co dýchá — ať chválí Jah. Chvalte Jah!“
Jak bys odpověděl?
◻ Co dělá z Jehovova lidu něco zvláštního a jedinečného?
◻ Proč jsou Jehovovi služebníci tak radostní?
◻ Co nás odděluje od tohoto světa?
◻ Kterými třemi způsoby nám Jehova pomáhá, abychom měli místo v jeho božském záměru?
[Obrázek na straně 17]
Ať byl Ježíš kdekoli, vydával svědectví o Jehovovi a veřejně ho chválil