‚Zavolejme starší muže‘

„Je mezi vámi někdo nemocný? Ať k sobě zavolá starší muže sboru.“ — JAKUB 5:14.

1, 2. a) V jaké nebezpečné situaci jsou nyní Jehovovi služebníci a jak se mohou cítit? b) Na jaké otázky je nyní třeba si odpovědět?

NASTALY ‚kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. Lidé v těchto „posledních dnech“ jednají sobecky, hmotařsky, pyšně a často podněcují k nepokoji. (2. Timoteovi 3:1–5) Jako křesťané žijící v přítomném ničemném systému věcí zjišťujeme, že nás ohrožují tři velká nebezpečí: Satan Ďábel, svět bezbožného lidstva a naše vlastní zděděné hříšné sklony. — Římanům 5:12; 1. Petra 5:8; 1. Jana 5:19.

² V takovém stavu ohrožení někdy můžeme cítit, že nás všechno zmáhá. Kde tedy můžeme nalézt oporu, abychom mohli věrně vytrvat? Na koho se můžeme obrátit o vedení, když stojíme před rozhodnutími týkajícími se naší křesťanské činnosti a našeho uctívání?

Pomoc je nablízku

3. Od koho můžeme získat útěchu a povzbuzení a jak?

³ Poznání, že Zdrojem naší síly je Jehova, nám dává útěchu a povzbuzení. (2. Korinťanům 1:3, 4; Filipanům 4:13) Žalmista David, který zakusil božskou pomoc, prohlásil: „Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.“ „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ (Žalm 37:5; 55:22) Za takovou podporu můžeme být opravdu vděční!

4. Jakou útěchu nám dávají Petr i Pavel?

⁴ Útěchu můžeme načerpat také z poznání, že zkouškám a nebezpečím nečelíme sami. Apoštol Petr nabádal spolukřesťany: „Postavte se však proti němu [Satanu Ďáblu], pevní ve víře, protože víte, že se tatáž utrpení dovršují v celém společenství vašich bratrů na světě.“ (1. Petra 5:9) Všichni křesťané si jistě přejí stát pevně ve víře. Ano, můžeme často cítit, že „jsme všemožně tlačeni“, jako to pociťoval apoštol Pavel. Ale přesto nebyl ‚stísněn tak, že by se nemohl hnout‘. I my můžeme být na rozpacích, stejně jako on, „ale ne naprosto bez východiska“. Dokonce i když jsme pronásledováni, „nejsme ponecháni na holičkách“. Pokud „jsme sráženi“, nejsme „zničeni“. Proto „se nevzdáváme“. Snažíme se upírat „oči [ne] na to, co je vidět, ale na to, co není vidět“. (2. Korinťanům 4:8, 9, 16, 18) Jak to můžeme dělat?

5. Jakou trojí pomoc nám poskytuje Jehova?

⁵ Jehova, ‚který slyší modlitbu‘, poskytuje trojí pomoc. (Žalm 65:2; 1. Jana 5:14) Za prvé nám poskytuje vedení prostřednictvím svého inspirovaného Slova, Bible. (Žalm 119:105; 2. Timoteovi 3:16) Za druhé nás jeho svatý duch posiluje k činění jeho vůle. (Srovnej Skutky 4:29–31.) A za třetí je nám připravena pomáhat Jehovova pozemská organizace. Co musíme dělat, abychom obdrželi pomoc?

„Dary v podobě lidí“

6. Jakou pomoc poskytl Jehova u Tabery a jak?

⁶ Jedna událost z doby proroka Mojžíše nám pomůže pochopit, s jakým láskyplným zájmem Jehova poskytuje pomoc svým služebníkům. Stalo se to u místa zvaného Tabera, což znamená „požár, vzplanutí, žár“. Bůh na tomto místě v pustině Sinaj způsobil, aby proti stěžujícím si Izraelitům vzplanul oheň. K projevům nespokojenosti kvůli pokrmu, který poskytl Bůh, se připojil „smíšený zástup“, jenž spolu s lidem Izraele vyšel z Egypta. Mojžíš pozoroval Boží hněv a cítil, že jej odpovědnost za lid a jeho potřeby zmáhá, a proto zvolal: „Nejsem schopen sám o sobě nést všechen tenhle lid, protože je pro mne příliš těžký. Jestliže mi tedy činíš takhle, prosím, zabij mě nadobro, pokud jsem ve tvých očích našel přízeň, a nenechávej mě hledět na mé neštěstí.“ (4. Mojžíšova 11:1–15) Jak reagoval Jehova? Jmenoval „sedmdesát mužů z izraelských starších mužů“ a vložil na ně svého ducha, takže se s Mojžíšem mohli vhodně podílet na organizační práci. (4. Mojžíšova 11:16, 17, 24, 25) Když byli ustanoveni takoví způsobilí muži, měli Izraelité i „ohromná smíšená společnost“ pohotověji k dispozici pomoc. — 2. Mojžíšova 12:38.

7, 8. a) Jak Jehova poskytl ve starověkém Izraeli „dary v podobě lidí“? b) Jak v prvním století uplatnil Pavel Žalm 68:18?

⁷ Když byli Izraelité v Zaslíbené zemi mnoho let, Jehova obrazně vystoupil na horu Sion, a Jeruzalém učinil hlavním městem předobrazného království, jehož králem byl David. David pozvedl svůj hlas ke chvále Boha, ‚Všemohoucího‘, a zpíval: „Vystoupil jsi do výše; odvedl jsi zajatce; vzal jsi dary v podobě lidí.“ (Žalm 68:14, 18) Ano, muži zajatí během dobývání Zaslíbené země byli k dispozici Levitům, aby jim pomáhali v jejich úkolech. — Ezra 8:20.

⁸ V prvním století n. l. křesťanský apoštol Pavel upozornil na prorocké splnění žalmistových slov. Pavel napsal: „Každému z nás byla dána nezasloužená laskavost podle toho, jak Kristus vyměřil velkorysý dar. Proto říká: ‚Když vystoupil do výše, odvedl zajatce; dal dary v podobě lidí.‘ Co jiného tedy znamená výraz ‚vystoupil‘, než že také sestoupil do nižších oblastí, totiž na zemi? Právě ten, kdo sestoupil, je také ten, kdo vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby dal všemu plnost.“ (Efezanům 4:7–10) Kdo je „právě ten“? Nikdo jiný než Jehovův představitel, větší David a mesiášský Král, Ježíš Kristus. On je ten, koho Bůh vzkřísil a koho vyvýšil do „nadřazeného postavení“. — Filipanům 2:5–11.

9. a) Kdo byli dáni jako dary v podobě lidí v prvním století? b) Kdo jsou novodobé dary v podobě lidí?

⁹ Kdo jsou tedy zmíněné „dary v podobě lidí“ (neboli „sestávající z lidí“)? Pavel vysvětluje, že Boží hlavní Představitel „dal některé jako apoštoly, některé jako proroky, některé jako evangelisty, některé jako pastýře a učitele, s ohledem na usměrňování svatých, pro služební dílo, pro budování Kristova těla“. (Efezanům 4:11, 12) Všichni Kristovi následovníci, kteří sloužili jako apoštolové, proroci, evangelisté, pastýři a učitelé, sloužili pod teokratickým vedením. (Lukáš 6:12–16; Skutky 8:12; 11:27, 28; 15:22; 1. Petra 5:1–3) V naší době duchovně způsobilí starší muži jmenovaní svatým duchem slouží asi v 70 000 sborech svědků Jehovových na celém světě jako dozorci. Oni jsou našimi dary v podobě lidí. (Skutky 20:28) Dílo kázání o Království spěšně pokračuje a šíří se po celém světě, a stále více bratrů tedy „usiluje“ a ujímá se odpovědných úkolů spojených s ‚úřadem dozorce‘. (1. Timoteovi 3:1) Když jsou jmenováni, i oni se stávají dary v podobě lidí.

10. Jak Izajášův popis ‚knížat‘ odpovídá úloze, kterou dnes plní křesťanští starší?

¹⁰ Tito křesťanští starší neboli dary v podobě lidí odpovídají popisu, který dal prorok Izajáš, když předpovídal úlohu ‚knížat‘, správců pod vládou Království. Každý musí být „jako úkryt před větrem a jako skrýš před lijavcem, jako proudy vody v bezvodé krajině, jako stín mohutného skalního útesu ve vyčerpané zemi“. (Izajáš 32:1, 2) To nám ukazuje, jakou oporou by měl být láskyplný dozor těchto jmenovaných mužů. Jak z něj můžeš mít prospěch v té největší míře?

Chopit se iniciativy

11. Jak můžeme obdržet pomoc, když se duchovně cítíme špatně?

¹¹ Topící se člověk instinktivně volá o pomoc. Neváhá. Když jde o život, nikdo nemusí být pobízen, aby volal o pomoc. Což král David nevolal opakovaně o pomoc k Jehovovi? (Žalm 3:4; 4:1; 5:1–3; 17:1, 6; 34:6, 17–19; 39:12) Když se cítíme duchovně špatně a snad propadáme zoufalství, i my se v modlitbě obracíme k Jehovovi a naléhavě ho prosíme, aby nás vedl svým svatým duchem. (Žalm 55:22; Filipanům 4:6, 7) Hledáme útěchu v Písmech. (Římanům 15:4) Praktickou radu hledáme v křesťanských publikacích Watch Tower Society. To nám často umožní naše vlastní problémy řešit. Jestliže se nám však zdá, že nás naše potíže zmáhají, můžeme hledat radu také u jmenovaných sborových starších. Ano, mohou být chvíle, kdy opravdu potřebujeme ‚zavolat starší muže‘. Proč by se měli zavolat křesťanští starší? Jak mohou pomoci těm, kdo potřebují duchovní podporu?

12–14. a) Jaké jednání je moudré, když je někdo nemocný? b) Co se podle Jakuba 5:14 radí ‚nemocným‘ křesťanům? c) Na jaký druh nemoci se poukazuje v Jakubovi 5:14 a proč tak odpovídáš?

¹² Když onemocníme, dopřejeme si odpočinek, aby mohly působit regenerační schopnosti našeho těla. Jestliže však nemoc trvá dál, je moudré vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Neměli bychom udělat totéž, když zeslábneme duchovně?

¹³ Povšimněme si, co nám v tomto ohledu radí učedník Jakub. Říká: „Je mezi vámi někdo nemocný? Ať k sobě zavolá starší muže sboru a ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem v Jehovově jménu.“ (Jakub 5:14) Na jakou nemoc zde Jakub poukazuje? Někteří bibličtí komentátoři usuzují, že jde o tělesné onemocnění, a odůvodňují to tím, že potírání olejem bylo v té době běžným lékařským postupem. (Lukáš 10:34) Také se domnívají, že Jakub měl na mysli zázračné vyléčení prostřednictvím daru uzdravování. Co však ukazuje kontext?

¹⁴ Do protikladu je postavena ‚dobrá nálada‘ a stav, kdy člověk ‚trpí zlem‘. Z toho plyne, že Jakub mluvil o duchovní nemoci. (Jakub 5:13) Měli být zavoláni ‚starší muži [starší, Kralická bible] sboru‘, nikoli lékaři, a dokonce ani ne ti, kdo měli zázračný dar uzdravování. A co měli dělat? Jakub řekl: „Ať se nad ním modlí. . . A modlitba víry prospěje churavému.“ (Jakub 5:14, 15; srovnej Žalm 119:9–16.) Konečným důkazem toho, že se Jakub zmiňuje o duchovním onemocnění, je skutečnost, že ve spojitosti s očekávaným uzdravením povzbuzuje k vyznání hříchů. Píše: „Otevřeně vyznávejte své hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.“ Jestliže je příčinou duchovního onemocnění závažný hřích, může nemocný člověk očekávat zotavení pouze tehdy, když příznivě reaguje na povzbuzení založené na Božím slově, kaje se a odvrátí se od hříšného způsobu života. — Jakub 5:16; Skutky 3:19.

15. Jaký druh jednání se doporučuje v Jakubovi 5:13, 14?

¹⁵ Na radě, kterou dává Jakub, si můžeme povšimnout ještě něčeho. Když křesťan trpí zlem, měl by se ‚dál modlit‘. Je-li v dobré náladě, „ať zpívá žalmy“. Ať člověk trpí zlem, anebo je v dobré náladě — každý stav vyžaduje určitý způsob jednání. Na jedné straně je zapotřebí modlitby, na druhé straně je to radostné volání. Co bychom tedy měli očekávat, když se Jakub ptá: „Je mezi vámi někdo nemocný?“ Opět doporučuje pozitivní jednání, ano, člověk se má chopit iniciativy. „Ať k sobě zavolá starší muže sboru.“ — Žalm 50:15; Efezanům 5:19; Kolosanům 3:16.

Jak ‚starší muži‘ pomáhají

16, 17. Jak nám starší muži pomáhají uplatňovat biblické zásady?

¹⁶ Někdy je pro nás obtížné, abychom věděli, jak máme biblické zásady uplatnit na své osobní okolnosti. Zde se mohou křesťanští starší prokázat jako neocenitelný zdroj pomoci. Například se nad duchovně nemocným člověkem modlí a „potírají ho olejem v Jehovově jménu“ tím, že obratně uplatňují léčivé poučení z Božího slova. Starší tak mohou značně přispět k našemu duchovnímu zotavení. (Žalm 141:5) Často potřebujeme jen ujištění, že uvažujeme správným způsobem. Promluvíme-li si o svých záležitostech se zkušeným křesťanským starším, posílí se naše rozhodnutí dělat to, co je správné. — Přísloví 27:17.

¹⁷ Když jsou křesťanští starší zavoláni na návštěvu, je třeba, aby mluvili „utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším“. Budou také ‚podpírat slabé a budou ke všem shovívaví‘. (1. Tesaloničanům 5:14) Takový důvěrný vztah plný pochopení mezi ‚staršími muži‘ a ‚slabými‘ jednotlivci je dobrou předzvěstí toho, že dojde k úplnému obnovení duchovního zdraví.

Osobní odpovědnost a modlitba

18, 19. Jakou úlohu mají křesťanští starší ve spojitosti s vyjádřením v Galaťanům 6:2, 5?

¹⁸ Křesťanští starší musí nést odpovědnost vůči Božímu stádu. Musí být oporou. Pavel například řekl: „Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kteří jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti, zatímco každý hledíš sám na sebe, abys také nebyl pokoušen. Dál noste břemena jedni druhých, a tak plňte Kristův zákon.“ Apoštol také napsal: „Každý. . . ponese svůj vlastní náklad.“ — Galaťanům 6:1, 2, 5.

¹⁹ Jak můžeme nosit břemena jedni druhých, a přesto nést svůj vlastní náklad? Klíčem k odpovědi je rozdíl ve významu řeckých slov přeložených jako „břemena“ a „náklad“. Jestliže se křesťan dostane do duchovně obtížné situace, která je pro něj velkým břemenem, starší a jiní spoluvěřící mu bezpochyby budou nápomocni, a tak mu pomohou nést jeho „břemena“. Od jednotlivce se však očekává, že ponese svůj vlastní „náklad“ odpovědnosti vůči Bohu.a Starší s radostí nesou „břemena“ svých bratrů, a to tím, že je povzbuzují, poskytují rady založené na Písmu a modlí se za ně. Starší nás ovšem nezbaví našeho osobního ‚nákladu‘ duchovní odpovědnosti. — Římanům 15:1.

20. Proč by se neměla zanedbávat modlitba?

²⁰ Modlitba je nezbytná a neměla by se zanedbávat. Ale mnozí duchovně nemocní křesťané zjišťují, že modlit se je pro ně obtížné. S jakým úmyslem starší pronášejí modlitby víry za duchovně nemocného člověka? „Jehova ho pozvedne“, například z malomyslnosti, a posílí ho, aby usiloval o způsob života v pravdě a spravedlnosti. Duchovně nemocný křesťan může mít nesprávný postoj, ale nemusel se nutně dopustit nějakého závažného hříchu, protože Jakub říká: „Také když hřešil, bude mu odpuštěno.“ Biblické rady od starších společně s upřímnou modlitbou někdy přimějí duchovně slabého člověka k tomu, že vyzná závažné hříchy, kterých se snad dopustil, a že projeví kajícného ducha. To zase vytváří podmínky k odpuštění ze strany Boha. — Jakub 5:15, 16.

21. a) Proč se někteří křesťané zdráhají zavolat starší muže? b) O čem budeme uvažovat v příštím článku?

²¹ Svědomití starší muži stojí před náročným úkolem pečovat o zástupy nových osob, které přicházejí do křesťanského sboru, a proto mají-li poskytovat přiměřený dozor, znamená to mnoho práce. Tyto dary v podobě lidí jsou od Jehovy opravdu znamenitým opatřením, které nám pomáhá, abychom během dnešních kritických časů zůstali pevní. Někteří křesťané se přesto zdráhají zavolat je na pomoc, protože si myslí, že tito bratři jsou příliš zaneprázdněni anebo že jsou přetíženi problémy. Příští článek nám pomůže, abychom si uvědomili, že tito muži jsou šťastní, když mohou být nápomocni, protože v křesťanském sboru ochotně slouží jako nižší pastýři.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jakou trojí pomoc Jehova poskytuje, když potřebujeme oporu?

◻ Kdo jsou novodobé dary v podobě lidí?

◻ Kdy bychom měli zavolat starší muže?

◻ Jakou pomoc můžeme očekávat od křesťanských starších?

[Obrázek na straně 15]

Máš duchovní prospěch z modlitby, studia Bible a z pomoci křesťanských starších?