Jehova je rozumný!

„Moudrost shora je . . . rozumná.“ — JAKUB 3:17.

1. Jak někteří lidé líčili Boha jako nerozumného a co si o takovém názoru na Boha myslíš ty?

JAKÝ je Bůh, jehož uctíváš? Domníváš se, že to je Bůh, který se vyznačuje neoblomnou, přísnou spravedlností a je svou povahou strohý a nesmlouvavý? Protestantský reformátor Jan Kalvín se zřejmě domníval, že Bůh takový je. Kalvín tvrdil, že Bůh má s každým jednotlivcem „věčný a neměnný plán“ a že každému je předem určeno, zda bude žít věčně a šťastně, nebo bude navěky mučen v pekelném ohni. Představ si to: Kdyby to tak bylo, pak ať bys dělal cokoli a snažil ses sebevíce, nic by nezměnilo trvalý, pevný Boží plán vzhledem k tobě a tvé budoucnosti. Cítil by ses přitahován k takovému nerozumnému Bohu? — Srovnej Jakuba 4:8.

2, 3. a) Jak bychom mohli znázornit nerozumnost lidských institucí a organizací? b) Jak nám Ezekielovo vidění Jehovova nebeského vozu ukazuje, že Jehova je přizpůsobivý?

² Je pro nás skutečně úlevou, když poznáváme, že Bůh Bible je neobyčejně rozumný. Nikoli Bůh, ale právě lidé mají sklon ke strnulosti a neoblomnosti, protože je svazuje jejich vlastní nedokonalost. Lidské organizace mohou být těžko ovladatelné, podobně jako nákladní vlaky. Když se obrovský nákladní vlak řítí k nějaké překážce na trati, je vyloučené obrátit směr jeho jízdy; a zastavit vlak je také velice obtížné. Některé vlaky mají při pohybu vpřed tak velkou hybnost, že potřebují více než kilometrovou vzdálenost k tomu, aby se po zabrzdění zastavily. Podobně i obří tanková loď se může po vypnutí motorů pohybovat dále ještě na vzdálenost osmi kilometrů. I když jsou motory uvedeny do zpětného chodu, může tanker brázdit vodu směrem vpřed ještě další tři kilometry. Ale teď si představ dopravní prostředek daleko úžasnější než ty, o nichž se zde mluvilo; představ si dopravní prostředek, který znázorňuje Boží organizaci.

³ Před více než 2600 lety dal Jehova proroku Ezekielovi vidění, které znázorňovalo Boží nebeskou organizaci duchovních tvorů. Byl to vůz úžasných rozměrů, Jehovův „dopravní prostředek“, který je vždy v Jehovově moci. Velice zajímavý byl způsob, jak se vůz pohyboval. Obrovská kola se mohla pohybovat na čtyři strany a byla plná očí, takže mohla vidět všude a mohla měnit svůj směr okamžitě, aniž se zastavila nebo obrátila. A tento mohutný dopravní prostředek se nemusel pohybovat těžce jako nějaký obří tanker nebo nákladní vlak. Mohl se pohybovat rychlostí blesku, a dokonce mohl zatáčet do pravého úhlu. (Ezekiel 1:1, 14–28) Jehova se liší od Boha, o němž kázal Kalvín, stejně jako se Jehovův vůz liší od nemotorných dopravních prostředků, které vyrábějí lidé. Jehova je dokonale přizpůsobivý. Budeme-li si vážit tohoto rysu Jehovovy osobnosti, mělo by nám to pomoci, abychom zůstali přizpůsobiví a nedostali se do léčky v podobě nerozumnosti.

Jehova — nejpřizpůsobivější bytost ve vesmíru

4. a) Jak samotné Jehovovo jméno zjevuje, že Jehova je přizpůsobivým Bohem? b) Jaké tituly jsou dávány Jehovovi Bohu, a proč jsou vhodné?

⁴ Již v samotném Jehovovu jménu je vyjádřena ta skutečnost, že Jehova je přizpůsobivý. „Jehova“ doslovně znamená „působí, aby se stalo“. To zjevně znamená, že Jehova působí, aby se on sám stal Splňovatelem všech svých slibů. Když se Mojžíš ptal Boha na jeho jméno, Jehova podrobně rozvedl význam svého jména takto: „Prokáži, že jsem tím, čím prokáži, že jsem.“ (2. Mojžíšova 3:14) Rotherhamův překlad výstižně říká: „Stanu se, čím chci.“ Jehova prokazuje, že je — nebo že se chce stát — tím, co je nutné ke splnění jeho spravedlivých předsevzetí a slibů. Proto je nositelem pozoruhodné řady titulů jako například Stvořitel, Otec, Svrchovaný Pán, Pastýř, Jehova vojsk, Ten, který slyší modlitbu, Soudce, Vznešený učitel, Výplatce. Způsobil, že se tím vším stal, a pro splnění svých láskyplných předsevzetí toho vykonal ještě více. — Izajáš 8:13; 30:20; 40:28; 41:14; Žalm 23:1; 65:2; 73:28; 89:26; Soudci 11:27; viz též Překlad Nového světa — Reference Bible, Dodatek 1J, angl.

5. Proč bychom z Jehovovy přizpůsobivosti neměli vyvozovat, že jeho povaha nebo jeho normy jsou proměnlivé?

⁵ Znamená to tedy, že se mění Boží povaha nebo Boží normy? Ne, Jakub 1:17 totiž říká, že „u něho není změna v otáčení stínu“. Je v tom nějaký rozpor? Rozhodně není. Například kdo z láskyplných rodičů nepřijímá v zájmu svých dětí různé úlohy? Někdo z rodičů může být během jediného dne rádcem, kuchařem, hospodyní, učitelem, ukázňovatelem, přítelem, montérem, ošetřovatelkou — a výčet může ještě dlouho pokračovat. Když rodiče přijímají tyto úlohy, nemění tím svou osobnost; pouze se přizpůsobují okamžitým potřebám. Stejně jedná Jehova, jenže v daleko větším rozsahu. To, čím se může podle svého rozhodnutí stát ve prospěch svých tvorů, není nijak omezeno. Hloubka jeho moudrosti je skutečně úžasná! — Římanům 11:33.

Rozumnost — příznačný rys božské moudrosti

6. Jaký je doslovný překlad řeckého slova, jehož Jakub použil k popisu božské moudrosti, a co všechno toto slovo znamená?

⁶ Když učedník Jakub popisoval moudrost tohoto vrcholně přizpůsobivého Boha, použil přitom jednoho zajímavého slova. Napsal: „Moudrost shora je . . . rozumná.“ (Jakub 3:17) Řecké slovo, jehož zde použil (epieikés), se obtížně překládá. V překladech byla použita například slova „mírná“, „povolná“, „shovívavá“ a „ohleduplná“. Překlad nového světa je překládá slovem „rozumná“ s poznámkou pod čarou, jež ukazuje, že doslovný význam je „poddajná“ (Reference Bible).a Toto slovo také znamená netrvat na liteře zákona, nebýt nepatřičně přísný nebo strohý. V díle New Testament Words (Novozákonní slova) učenec William Barclay k tomu říká: „Základní a podstatnou věcí na epieikeia je to, že pochází od Boha. Kdyby Bůh trval na svých právech, kdyby na nás Bůh uplatňoval jedině strnulé normy zákona, kde bychom byli? Bůh je svrchovaným příkladem toho, kdo je epieikés a kdo jedná s druhými s epieikeia.“

7. Jak Jehova projevil rozumnost v zahradě Eden?

⁷ Zamysleme se nad tím, jaké to bylo, když se lidstvo dopustilo vzpoury proti Jehovově svrchovanosti. Jak snadno mohl Bůh vykonat rozsudek nad těmi třemi nevděčnými vzbouřenci — nad Adamem, Evou a Satanem! Kolik bolesti si tím mohl ušetřit! A kdo by mohl tvrdit, že Bůh nebyl oprávněn vyžadovat tak přísnou spravedlnost? Jehova však svou nebeskou organizaci podobající se vozu nikdy nesevřel do nějaké striktní, nepřizpůsobitelné právní normy. Nedošlo tedy k tomu, že by tento vůz neúprosně lidskou rodinu převálcoval, a že by tak zničil všechny vyhlídky lidstva na šťastnou budoucnost. Naopak, Jehova řídil svůj vůz rychlostí blesku. Okamžitě po vzpouře Jehova Bůh vytyčil dlouhodobé předsevzetí, jímž bylo všem Adamovým potomkům nabídnuto milosrdenství a naděje. — 1. Mojžíšova 3:15.

8. a) Jak se nesprávný názor na rozumnost, který má křesťanstvo, liší od Jehovovy pravé rozumnosti? b) Proč můžeme říci, že Jehovova rozumnost neznamená, že by snad Jehova činil kompromisy v božských zásadách?

⁸ Skutečnost, že se Jehova vyznačuje rozumností, však neznamená, že by snad činil kompromisy v božských zásadách. Dnešní církve křesťanstva si možná myslí, že jsou rozumné, když přehlížejí nemravnost jen proto, aby se vlichotily do přízně svých svévolných stád. (Srovnej 2. Timoteovi 4:3.) Jehova nikdy neporušuje své vlastní zákony a nikdy nečiní kompromisy ve svých zásadách. Projevuje však ochotu odstoupit od něčeho, přizpůsobit se okolnostem, aby tyto zásady mohly být uplatněny jak podle práva, tak i milosrdně. Vždy pamatuje na to, aby uplatňování práva a moci vyrovnával svou láskou a rozumnou moudrostí. Rozeberme si trojí způsob, jak Jehova projevuje rozumnost.

„Přichystaný odpouštět“

9, 10. a) Jak pojem „přichystaný odpouštět“ souvisí s rozumností? b) Jaký užitek měl David z toho, že Jehova je přichystaný odpouštět, a proč?

⁹ David napsal: „Ty, Jehovo, jsi totiž dobrý a přichystaný odpouštět; a milující laskavost ke všem, kteří tě vzývají, je hojná.“ (Žalm 86:5) Když byla Hebrejská písma překládána do řečtiny, bylo slovo pro „přichystaný odpouštět“ přeloženo slovem epieikés neboli „rozumný“. Ano, být ochoten odpouštět a projevovat milosrdenství je snad hlavní způsob, jak je možné dávat najevo rozumnost.

¹⁰ David sám si byl velmi dobře vědom toho, jak je Jehova v tomto směru rozumný. Když se David dopustil cizoložství s Bat-Šebou a postaral se o to, aby byl její manžel zabit, jak on, tak i Bat-Šeba podléhali trestu smrti. (5. Mojžíšova 22:22; 2. Samuelova 11:2–27) Kdyby tento případ projednávali přísní lidští soudci, mohli oba přijít o život. Jehova však projevil rozumnost (epieikés), která se — jak uvádí Vine’s Expository Dictionary of Biblical Words (Vineův výkladový slovník biblických slov) — „projevuje ohleduplností, jež se ‚na skutkovou podstatu případu‘ dívá ‚lidsky a rozumně‘ “. Ke skutečnostem, jež ovlivnily Jehovovo milosrdné rozhodnutí, pravděpodobně patřilo to, že provinilci projevili upřímné pokání a že David sám předtím projevoval milosrdenství ve prospěch druhých. (1. Samuelova 24:4–6; 25:32–35; 26:7–11; Matouš 5:7; Jakub 2:13) Avšak v souladu s tím, jak Jehova popisuje sám sebe ve 2. Mojžíšově 34:4–7, bylo rozumné, že Jehova udělil Davidovi pokárání. Poslal k Davidovi proroka Natana s důrazným poselstvím, a Davidovi tím bylo zřetelně ukázáno, že předtím pohrdl Jehovovým slovem. David činil pokání, a proto za svůj hřích nezemřel. — 2. Samuelova 12:1–14.

11. Jak v případě Manaseho Jehova projevil, že je přichystaný odpouštět?

¹¹ Příklad judského krále Manaseho je v tomto ohledu ještě pozoruhodnější, protože na rozdíl od Davida jednal Manase velice ničemně dlouhou dobu. Manase podporoval v zemi odporné náboženské zvyky, včetně lidských obětí. Nesl možná také odpovědnost za to, že věrný prorok Izajáš byl ‚rozřezán pilou‘. (Hebrejcům 11:37) Jehova Manaseho potrestal tím, že připustil, aby byl Manase odveden jako zajatec do Babylóna. Manase však ve vězení činil pokání a prosil o milosrdenství. Jehova toto upřímné pokání vyslyšel a byl — i v tomto mimořádném případě — „přichystaný odpouštět“. — 2. Paralipomenon 33:9–13.

Změna způsobu jednání za nových okolností

12, 13. a) Jaká změna okolností v případě Ninive přiměla Jehovu k tomu, aby změnil svůj postup? b) Jak dal Jonáš najevo, že je méně rozumný než Jehova Bůh?

¹² Jehovova rozumnost se projevuje i v tom, že když vzniknou nové okolnosti, Jehova je ochoten změnit zamýšlený způsob jednání. Když například prorok Jonáš procházel ulicemi starověkého Ninive, jeho inspirované proroctví bylo docela jednoduché: To mocné město bude za čtyřicet dnů zničeno. Okolnosti se však změnily — a to výrazně! Obyvatelé Ninive činili pokání. — Jonáš, 3. kapitola.

¹³ Je poučné uvědomit si, jak se za těchto změněných okolností od sebe lišilo jednání Jehovy a jednání Jonáše. Jehova v podstatě změnil směr svého nebeského vozu. V tomto případě se přizpůsobil, což vedlo k tomu, že se stal tím, kdo odpouští hříchy, a ne ‚mužným válečníkem‘. (2. Mojžíšova 15:3) Naproti tomu Jonáš byl mnohem méně pružný. Místo aby držel krok s Jehovovým vozem, jednal spíše jako nákladní vlak nebo obří tanker, o nichž byla zmínka na začátku článku. Oznámil, že přijde zkáza, a tak zkáza přece musí nastat! Měl možná dojem, že jakákoli změna v této věci by vedla k tomu, že by v očích obyvatel Ninive ztratil tvář. Jehova však trpělivě dal svému tvrdohlavému prorokovi pamětihodné poučení o rozumnosti a milosrdenství. — Jonáš, 4. kapitola.

14. Proč Jehova změnil svůj postup jednání, když šlo o jeho proroka Ezekiela?

¹⁴ Jehova změnil svůj postup i při jiných příležitostech — i v poměrně nezávažných věcech. Když například jednou pověřil proroka Ezekiela, aby sehrál prorocké drama, byl mezi Jehovovými pokyny příkaz, aby si Ezekiel vařil jídlo na ohni a aby palivem byly lidské výkaly. To bylo pro tohoto proroka příliš a vykřikl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo!“ a prosil, aby nemusel dělat něco, co mu bylo tak odporné. Jehova nepovažoval prorokovy pocity za nerozumné; naopak připustil, aby Ezekiel použil dobytčí trus, který je v mnoha zemích běžným palivem až dodnes. — Ezekiel 4:12–15.

15. a) Z jakých příkladů je vidět, že Jehova je ochoten naslouchat a odpovídat lidským bytostem? b) Jaké bychom z toho mohli získat poučení?

¹⁵ Cožpak to v nás nevyvolává hřejivý pocit, když uvažujeme o pokoře našeho Boha Jehovy? (Žalm 18:35) Je nekonečně vyšší než my, a přece trpělivě naslouchá nedokonalým lidem — a dokonce podle potřeby někdy mění svůj postup. Dovolil Abrahamovi, aby se u něho dlouze přimlouval, když šlo o zničení Sodomy a Gomory. (1. Mojžíšova 18:23–33) A dovolil, aby Mojžíš vznesl námitky proti Jehovovu úmyslu zničit vzpurné Izraelity a místo nich mocný národ vytvořit z Mojžíše. (2. Mojžíšova 32:7–14; 5. Mojžíšova 9:14, 19; srovnej Amose 7:1–6.) Jehova tím dal dokonalý příklad těm lidem, kteří jsou jeho služebníky a kteří by měli projevovat podobnou ochotu naslouchat druhým, pokud je to rozumné a možné. — Srovnej Jakuba 1:19.

Rozumnost při uplatňování autority

16. Jak se Jehova liší od mnoha lidí ve způsobu, jak uplatňuje svou autoritu?

¹⁶ Už sis někdy povšiml toho, že mnozí lidé, jakmile získají větší autoritu, jako by se stali méně rozumnými? Jehova naproti tomu má ve vesmíru postavení, v němž má nejvyšší autoritu, a přece je vrcholným příkladem rozumnosti. Svou autoritu uplatňuje bez výjimky rozumně. Na rozdíl od mnoha lidí Jehova nemá ohledně své autority žádnou nejistotu, a proto se nedomnívá, že by ji musel žárlivě střežit — jako by poskytnutí určité míry autority druhým mohlo nějak ohrozit jeho vlastní autoritu. Ano, když kromě Jehovy byla ve vesmíru jen jediná jiná bytost, Jehova této osobnosti udělil rozsáhlou autoritu. Logose učinil svým „mistrem v díle“ a od té doby působil, že všechny věci začaly existovat prostřednictvím tohoto milovaného Syna. (Přísloví 8:22, 29–31; Jan 1:1–3, 14; Kolosanům 1:15–17) Později jej pověřil veškerou ‚autoritou v nebi a na zemi‘. — Matouš 28:18; Jan 5:22.

17, 18. a) Proč Jehova poslal anděly do Sodomy a Gomory? b) Proč Jehova žádal anděly o to, aby navrhli, jak by bylo možné oklamat Achaba?

¹⁷ Podobně Jehova pověřuje mnohé ze svých tvorů úkoly, které by mohl daleko lépe vykonat sám. Když například řekl Abrahamovi: „Jsem pevně rozhodnut sestoupit [k Sodomě a Gomoře], abych viděl, zda jednají zcela podle křiku nad tím, co ke mně došlo,“ nemínil tím, že tam půjde osobně. Jehova se naopak rozhodl někoho pověřit autoritou, a ustanovil anděly, aby pro něho shromáždili informace. Dal jim autoritu k tomu, aby zjistili skutečnosti a aby mu pak podali zprávu. — 1. Mojžíšova 18:1–3, 20–22.

¹⁸ Při jiné příležitosti, když se Jehova rozhodl, že vykoná rozsudek nad ničemným králem Achabem, vyzval při nebeském shromáždění anděly, aby předložili návrhy, jak tohoto odpadlického krále ‚obelstít‘, aby se pustil do bitvy, při níž přijde o život. Jehova, zdroj veškeré moudrosti, jistě nepotřeboval, aby mu někdo navrhl nejlepší způsob jednání. Poctil však anděly výsadou, že mohli navrhnout různá řešení, a dal jim autoritu k tomu, aby podle řešení, které on vybral, jednali. — 1. Královská 22:19–22.

19. a) Proč Jehova omezuje počet zákonů, které vydává? b) Jak Jehova ukazuje, že je rozumný, pokud jde o to, co očekává od nás?

¹⁹ Jehova nepoužívá své autority k tomu, aby nepatřičně ovládal druhé. Také v tom projevuje nesrovnatelnou rozumnost. Pečlivě omezuje počet zákonů, které vydává, a svým služebníkům přikazuje, aby ‚nešli nad to, co je napsáno,‘ tím, že by připojovali své vlastní tíživé zákony. (1. Korinťanům 4:6; Skutky 15:28; na rozdíl od Matouše 23:4.) Nikdy nevyžaduje od svých tvorů slepou poslušnost, ale obvykle poskytuje dostatečné informace, kterými je vede, a dává jim možnost volby, přičemž jim ukazuje, jaký prospěch budou mít z poslušnosti a jaké následky přinese neposlušnost. (5. Mojžíšova 30:19, 20) Nesnaží se lidi k něčemu nutit tím, že by v nich vyvolával pocit viny, hanby nebo strachu, ale snaží se naopak dosáhnout jejich srdce; přeje si, aby mu lidé sloužili z pravé lásky, a ne z donucení. (2. Korinťanům 9:7) Každá taková služba, která je vykonávána celou duší, rozveseluje Boží srdce; Bůh tedy není nerozumný a není ‚těžké se mu líbit‘. — 1. Petra 2:18; Přísloví 27:11; srovnej Micheáše 6:8.

20. Jak na tebe působí Jehovova rozumnost?

²⁰ Není snad pozoruhodné, že Jehova Bůh, který má větší moc než kdokoli z jeho tvorů, nikdy tuto moc neuplatňuje nerozumně a nikdy ji nepoužívá k tomu, aby druhé zastrašoval? Avšak lidé, kteří jsou ve srovnání s ním nepatrní, mají za sebou minulost, kdy panovali jeden nad druhým. (Kazatel 8:9) Je zřejmé, že rozumnost je drahocenná vlastnost — vlastnost, která nás vede k tomu, abychom stále více milovali Jehovu. To nás pak může podněcovat, abychom tuto vlastnost sami pěstovali. Jak to můžeme dělat? Tím se bude zabývat následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jak Jehovovo jméno a vidění Jehovova nebeského vozu zdůrazňují, že Jehova je přizpůsobivý?

◻ Co je rozumnost a proč je rozumnost znakem božské moudrosti?

◻ Jakými způsoby Jehova ukázal, že je „přichystaný odpouštět“?

◻ Proč se Jehova rozhodl, že v určitých případech změní zamýšlený způsob jednání?

◻ Jak Jehova dává najevo rozumnost při uplatňování autority?

[Obrázek na straně 10]

Proč Jehova odpustil ničemnému králi Manasemu?