Opravdu pohlížíte na manželství jako na dar od Boha?

„Kéž vám dá Jehova dar a najdete každá místo odpočinku v domě svého manžela.“ (RUT 1:9)

JAK ODPOVÍŠ NA NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY?

Z čeho je vidět, že si Boží služebníci ve starověku vážili daru manželství?

Jak víme, že Jehovovi záleží na tom, koho si vybereme za manželského partnera?

Kterou biblickou radu k manželství chceš uplatnit?

 1. Jak Adam reagoval na to, že dostal manželku?

„TO JE konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla. Ta se bude nazývat Žena, protože byla vzata z muže.“ (1. Mojž. 2:23) Když Adam dostal manželku, byl nesmírně šťastný. Není divu, že se z něj na chvíli stal básník! Tu nádhernou ženu Jehova vytvořil z jeho žebra poté, co ho uvedl do hlubokého spánku, a Adam jí později dal jméno Eva. Původcem jejich manželství byl Bůh. Vzhledem k tomu, že ke stvoření Evy použil Adamovo žebro, jejich pouto bylo těsnější, než je tomu u jakéhokoli manželského páru v dnešní době.

 2. Proč mezi ženou a mužem existuje vzájemná přitažlivost?

² Ve své nepřekonatelné moudrosti Jehova stvořil muže a ženu se schopností chovat k sobě milostné city a přitahovat se. The World Book Encyclopedia uvádí: „Muž a žena, kteří vstupují do manželství, touží po společném intimním životě a přejí si, aby jejich vzájemná přitažlivost nikdy nevyprchala.“ V bezpočtu manželství Jehovových služebníků to tak skutečně je.

VÁŽILI SI DARU MANŽELSTVÍ

 3. Jak Izák získal manželku?

³ Zbožný Abraham měl manželství ve velké úctě. Poslal proto svého nejstaršího služebníka do Mezopotámie, aby odtamtud Izákovi přivedl manželku. Tento služebník se modlil o Boží vedení a celá záležitost dobře dopadla. Bohabojná Rebeka se stala Izákovou milovanou ženou a podílela se na splnění Jehovova slibu ohledně zachování Abrahamovy rodové linie. (1. Mojž. 22:18; 24:12–14, 67) Z tohoto příběhu bychom neměli vyvozovat, že člověk může, byť v dobré víře, dávat dohromady ty, kdo ho o to nepožádali. V dnešní společnosti je zvykem, že si lidé vybírají manželského partnera sami. Neměli bychom ani očekávat, že nám případného partnera najde Bůh, ale podobně jako v jiných oblastech života od něj můžeme načerpat dobré rady. Je však nutné se o to modlit a nechat se vést jeho duchem. (Gal. 5:18, 25)

4., 5. Z čeho je vidět, že láska Šulamitky a pastýře byla opravdová?

⁴ Půvabná Šulamitka ze starověkého Izraele nechtěla, aby ji druzí nutili stát se jednou z mnoha manželek krále Šalomouna. Řekla: „Zavázala jsem vás přísahou, jeruzalémské dcery, abyste se nepokoušely probudit či vyburcovat ve mně lásku, dokud k tomu nebude nakloněna.“ (Pís. 8:4) Šulamitka milovala jistého pastýře, který její lásku opětoval. Pokorně řekla: „Jsem pouhý šafrán z pobřežní pláně, lilie z nížin.“ Pastýř na to ale reagoval slovy: „Jako lilie mezi trnitým plevelem, taková je má družka mezi dcerami.“ (Pís. 2:1, 2) Je vidět, že jejich láska byla opravdová.

⁵ Šulamitka a pastýř milovali Boha víc než jeden druhého, a tak měli jistotu, že jejich manželské pouto bude silné. Šulamitka svému pastýři řekla: „Polož si mě jako pečeť na své srdce, jako pečeť na svou paži; protože láska je silná jako smrt, trvání na výlučné oddanosti je tak neústupné jako šeol. Její planutí je planutí ohně, plamen Jah [protože on je zdrojem pravé lásky]. Ani mnohé vody nedokážou uhasit lásku, ani řeky ji nemohou odplavit.“ (Pís. 8:6, 7) Jehovovi služebníci mohou od svého budoucího manželského druha právem očekávat totéž.

BOHU NA TVÉM ROZHODNUTÍ ZÁLEŽÍ

6., 7. Jak víme, že Bohu záleží na tom, koho si vybereme za manželského partnera?

⁶ Jehovovi záleží na tom, koho si vybereš za svého manželského partnera. Izraelité dostali v souvislosti s obyvateli Kanaánu tento příkaz: „Neuzavřeš s nimi manželský svazek. Svou dceru nedáš jeho synovi a jeho dceru nevezmeš pro svého syna. Odvrátí totiž tvého syna, aby mě nenásledoval, a jistě budou sloužit jiným bohům; a Jehovův hněv vskutku vzplane proti vám, a jistě tě spěšně vyhladí.“ (5. Mojž. 7:3, 4) O staletí později kněz Ezra prohlásil: „Sami jste jednali nevěrně v tom, že jste dali obydlí cizozemským manželkám, abyste tak přidali k provinilosti Izraele.“ (Ezra 10:10) A apoštol Pavel spolukřesťanům napsal: „Manželka je vázána po celý čas, kdy je její manžel naživu. Ale kdyby její manžel usnul ve smrti, je volná, aby se provdala, za koho chce, pouze v Pánu.“ (1. Kor. 7:39)

⁷ Pokud by člověk, který se zasvětil Jehovovi, uzavřel sňatek s nevěřícím, byl by to projev neposlušnosti. Když Izraelité v Ezrově době poskytovali „obydlí cizozemským manželkám“, jejich jednání bylo označeno za nevěrnost. Písmo jasně říká, s kým mají křesťané vstoupit do manželství, a proto by bylo nesprávné biblické pokyny ředit. (Ezra 10:10; 2. Kor. 6:14, 15) Křesťan, který si vezme nevěřícího, není příkladný a neváží si Božího daru manželství. Také může přijít o výsady, které má ve sboru. A bylo by nelogické očekávat, že Jehova vyslyší prosby o požehnání, když ho člověk vědomě neposlechne.

NÁŠ NEBESKÝ OTEC JE NEJLEPŠÍM RÁDCEM

 8. Proč bychom se měli řídit Božími pokyny ohledně manželství?

⁸ Výrobce přesně ví, jak má jeho přístroj fungovat, a proto může dát podrobné pokyny k jeho sestavení. Jak by to dopadlo, kdybychom jeho pokyny ignorovali a přístroj sestavili podle svého? Výsledek by mohl být katastrofální. A podobné je to s manželstvím. Pokud chceme, aby bylo šťastné, musíme se řídit pokyny jeho Původce, tedy Jehovy.

 9. Z čeho je vidět, že Jehova rozumí pocitům osamělosti a ví, jaká radost může být s manželstvím spojena?

⁹ O lidech a manželství ví Jehova úplně všechno. To on stvořil lidi se sexuálními potřebami, takže mohli mít děti a naplnit zemi. (1. Mojž. 1:28) Také rozumí pocitům osamělosti. Před stvořením první ženy totiž řekl: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.“ (1. Mojž. 2:18) Bůh si rovněž plně uvědomuje, jakou radost může manželství přinášet. (Přečti Přísloví 5:15–18.)

10. Jak by měli křesťané v manželství pohlížet na intimní život?

¹⁰ Kvůli hříchu a nedokonalosti, které jsme zdědili po Adamovi, není žádný manželský svazek v dnešní době bez problémů. Jehovovi služebníci ale mohou být v manželství šťastní, pokud se řídí Božím Slovem. Zamysleme se například nad jasnou radou apoštola Pavla, která se týká intimního života. (Přečti 1. Korinťanům 7:1–5.) V Písmu není řečeno, že jediným účelem sexuálních styků v manželství je početí potomků. Intimní život slouží k tomu, aby manželé vzájemně uspokojovali své citové a tělesné potřeby. Zvrácené praktiky se však Bohu rozhodně nelíbí. Křesťané jistě chtějí v této oblasti života jednat něžně a jeden druhému tak upřímně projevovat náklonnost. A v žádném případě nechtějí dělat nic, co by Jehova neschvaloval.

11. Jak Bůh požehnal Rut za to, že dělala věci jeho způsobem?

¹¹ Manželství by mělo být zdrojem radosti, a ne trápení a nekonečných povinností. A křesťanský domov by obzvlášť měl být oázou klidu a pokoje. Uvažujme o tom, co se stalo asi před 3 000 lety, když se letitá vdova Noemi vracela se svými ovdovělými snachami Orpou a Rut z Moabu do Judy. Noemi tyto mladé ženy vybízela, aby šly zpět ke svému lidu. Moabka Rut však s Noemi zůstala, přidržela se pravého Boha a získala toto ujištění: „Dostane [se ti] dokonalé mzdy od Jehovy, Boha Izraele, pod jehož křídla jsi přišla hledat útočiště.“ (Rut 1:9; 2:12) Rut měla Boží dar manželství ve velké úctě, a proto se stala manželkou ctitele pravého Boha Jehovy, postaršího Boaza. Po svém vzkříšení v novém světě bude mít určitě radost, až se dozví, že patřila k předkům Ježíše Krista. (Mat. 1:1, 5, 6; Luk. 3:23, 32) Díky tomu, že dělala věci Jehovovým způsobem, získala velké požehnání.

SPOLEHLIVÉ RADY PRO ŠŤASTNÉ MANŽELSTVÍ

12. Kde můžeme najít spolehlivé rady do manželství?

¹² Jehova nám sděluje vše, co ke šťastnému manželství potřebujeme vědět. Žádný člověk toho o vztahu muže a ženy neví tolik jako on. Bible je jediným zdrojem rad do manželství, které se vždy prokázaly jako správné. Jestliže tedy někomu chceme něco poradit, mělo by to být v souladu s biblickými měřítky. Apoštol Pavel pod inspirací například napsal: „Ať . . . každý z vás osobně miluje svou manželku jako sám sebe; naproti tomu manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ (Ef. 5:33) Na této biblické radě není nic, čemu by zralí křesťané nemohli rozumět. Otázkou ale je: Budou podle ní jednat? Ano, pokud na manželství opravdu pohlížejí jako na dar od Boha.a

13. K čemu by mohlo vést to, kdyby manžel nejednal podle rady v 1. Petra 3:7?

¹³ Z toho, jak křesťanský manžel jedná se svou manželkou, by mělo být vidět, že ji miluje. Apoštol Petr napsal: „Podobně vy, manželé, bydlete s nimi nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě, neboť jste s nimi také dědici nezasloužené přízně života, aby vašim modlitbám nic nebránilo.“ (1. Petra 3:7) Pokud by manžel nejednal podle biblických rad, Jehova by nemusel vyslýchat jeho modlitby. To by mohlo negativně ovlivnit duchovní stav obou manželů a také způsobit, že budou ve stresu, budou se hádat a jednat spolu hrubě.

14. Jaký vliv může mít manželka na atmosféru v rodině?

¹⁴ Manželka, která se řídí Božím Slovem a nechává se vést svatým duchem, může udělat hodně pro to, aby domov byl pokojným místem, kde se všichni cítí dobře. Je přirozené, že bohabojný manžel svou ženu miluje a fyzicky i duchovně ji ochraňuje. Manželka touží po jeho lásce, a proto by měla projevovat takové vlastnosti, aby pro něj bylo snadné ji milovat. „Opravdu moudrá žena vybudovala svůj dům,“ píše se v Příslovích 14:1, „ale pošetilá jej strhává svýma vlastníma rukama.“ Pokud žena jedná moudře a laskavě, velmi tím přispívá k tomu, že je manželství šťastné a pevné. Zároveň tak dává najevo, že na něj skutečně pohlíží jako na dar od Boha.

15. Vysvětli radu zapsanou v Efezanům 5:22–25.

¹⁵ Manžel a manželka, kteří jsou vděční za Boží dar manželství, si berou za vzor vztah mezi Ježíšem a sborem. (Přečti Efezanům 5:22–25.) Mají se opravdově rádi a své manželství chrání tím, že se dětinsky netrestají „tichou domácností“, nejednají pyšně a snaží se vyvarovat i dalších špatných vlastností. Takovým párům Jehova žehná.

AŤ JE ŽÁDNÝ ČLOVĚK NEODDĚLUJE

16. Proč někteří křesťané zůstávají svobodní?

¹⁶ Většina lidí přirozeně touží vstoupit do manželství, ale někteří Jehovovi služebníci zůstávají svobodní. Důvodem může být to, že nenašli partnera, který by odpovídal jejich potřebám a přáním a také Božím měřítkům. Jiní zase potřebu vstoupit do manželství nepociťují. Svobodní křesťané se mohou plně věnovat službě Jehovovi, aniž by je závazky spojené s manželstvím nějak omezovaly. I oni se samozřejmě musí řídit Jehovovými mravními měřítky. (Mat. 19:10–12; 1. Kor. 7:1, 6, 7, 17)

17. (a) Co Ježíš řekl o manželství? (b) Jestliže křesťan začal toužit po manželském partnerovi někoho jiného, co by měl okamžitě udělat?

¹⁷ Ať už jsme svobodní, nebo v manželství, musíme mít stále na paměti tato Ježíšova slova: „Nečetli jste, že ten, kdo je stvořil, učinil je od počátku jako muže a ženu a řekl: ‚Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky, a ti dva budou jedno tělo‘? Takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Mat. 19:4–6) Toužit po manželském partnerovi někoho jiného je hřích. (5. Mojž. 5:21) Jestliže se nějaký křesťan začal takovými myšlenkami zaobírat, musí jednat rychle a této nečisté touhy se zbavit. Musí to udělat i v případě, že dovolil, aby v něm tato sobecká touha zakořenila — přestože mu to možná způsobí velkou citovou bolest. (Mat. 5:27–30) Je velmi důležité, aby křesťan takové nesprávné uvažování napravil a hříšnou touhu svého zrádného srdce umlčel. (Jer. 17:9)

18. Jak bychom měli pohlížet na manželství?

¹⁸ I ti, kdo Jehovu znají málo nebo vůbec a nevědí, že manželství je dar od něj, mají manželský svazek do určité míry v úctě. Oč víc bychom měli my, zasvěcení služebníci „šťastného Boha“ Jehovy, dávat svým způsobem života najevo, že si daru manželství opravdu vážíme. (1. Tim. 1:11)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 6]

Pevné manželství dělá čest Jehovovi a přináší radost všem členům rodiny.

[Obrázek na straně 5]

Rut měla Boží dar manželství ve velké úctě

[Obrázek na straně 7]

Opravdu na manželství pohlížíš jako na dar od Jehovy?