Muži, podřizujete se Kristovu vedení?

„Hlavou každého muže je Kristus.“ (1. KOR. 11:3)

 1. Z čeho je patrné, že Jehova není Bohem nepořádku?

VE ZJEVENÍ 4:11 je napsáno: „Hoden jsi, Jehovo, ano náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.“ Jehova je Stvořitelem, a tudíž je Svrchovaným Panovníkem a má autoritu nad veškerým stvořením. Skutečnost, že „není Bohem nepořádku, ale pokoje“, je patrná z toho, jak zorganizoval anděly. (1. Kor. 14:33; Iz. 6:1–3; Hebr. 12:22, 23)

2, 3. (a) Kdo je Jehovovým prvním stvořením? (b) Jaké postavení má vzhledem ke svému Otci prvorozený Syn?

² Předtím než Bůh cokoli vytvořil, byl po nespočetné věky sám. Jeho prvním výtvorem byl duchovní tvor označovaný jako „Slovo“, protože se stal Jehovovým Mluvčím. Skrze něj začalo existovat všechno ostatní a později přišel na zem jako dokonalý člověk — Ježíš Kristus. (Přečti Jana 1:1–3, 14.)

³ Co Bible říká o tom, jaké postavení má prvorozený Syn vzhledem k Bohu? Apoštol Pavel pod inspirací napsal: „Chci . . ., abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus; hlavou ženy je zase muž; hlavou Krista je zase Bůh.“ (1. Kor. 11:3) Kristus je tedy svému Otci podřízen. Uznávat autoritu je nezbytné k tomu, aby mezi inteligentními tvory panoval pokoj a řád. Proto Bůh vyžaduje podřízenost i od toho, ‚jehož prostřednictvím byly stvořeny všechny ostatní věci‘. (Kol. 1:16)

4, 5. S jakým postojem se Ježíš podřizoval svému Otci?

⁴ S jakým postojem se Ježíš podřizoval Jehovově autoritě, když přišel na zem? Bible uvádí: „Kristus Ježíš . . ., ačkoli existoval v Boží podobě, neuvažoval o tom, že by něco uchvátil, totiž aby byl roven Bohu. Ne, ale zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobným lidem. Více než to: Když se nalézal v lidské podobě, pokořil se a stal se poslušným až do smrti, ano, smrti na mučednickém kůlu.“ (Fil. 2:5–8)

⁵ Vůli svého Otce se Ježíš vždy podřizoval pokorně. Řekl: „Nemohu dělat ani jedinou věc ze své vlastní iniciativy; . . . soud, který vykonávám, je spravedlivý, protože nehledám svou vlastní vůli, ale vůli toho, který mě poslal.“ (Jan 5:30) Také prohlásil: „Vždy dělám to, co se [mému Otci] líbí.“ (Jan 8:29) Před koncem svého pozemského života Ježíš svému Otci v modlitbě řekl: „Oslavil jsem tě na zemi, když jsem dokončil dílo, které jsi mi dal, abych je konal.“ (Jan 17:4) Je zřejmé, že uznávat Boží autoritu nebylo pro Ježíše obtížné.

Co se Syn naučil od svého Otce?

 6. Jaké krásné vlastnosti Ježíš projevoval?

⁶ Během života na zemi Ježíš projevoval mnoho krásných vlastností. Patřilo k nim i to, že dával najevo velkou lásku ke svému Otci. Řekl: „Miluji Otce.“ (Jan 14:31) Velkou lásku Ježíš projevoval také vůči lidem. (Přečti Matouše 22:35–40.) Byl laskavý a ohleduplný, ne drsný a náročný. Své posluchače láskyplně vybídl: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Mat. 11:28–30) Být v přítomnosti někoho, kdo měl tak nádherné vlastnosti a mluvil o povzbuzujících pravdách, přinášelo velkou útěchu mírným lidem jakéhokoli věku, a zvláště když byli utiskováni.

7, 8. V jakém postavení byla z hlediska Zákona žena trpící abnormálním krvácením a jak s ní Ježíš jednal?

⁷ Uvažujme o tom, jak Ježíš jednal se ženami. V průběhu dějin se mnozí muži chovali k ženám velmi špatně. To platilo i o náboženských vůdcích ve starověkém Izraeli. Ježíš se však choval jinak. To je patrné z toho, jak jednal se ženou, která dvanáct let trpěla abnormálním krvácením. „Byla vystavena mnoha bolestem“ od lékařů a ve snaze najít úlevu utratila všechny své prostředky. Navzdory veškerému úsilí se její stav ‚spíše zhoršil‘. Podle Zákona byla považována za nečistou, a nečistým by se stal každý, kdo by se jí dotkl. (3. Mojž. 15:19, 25)

⁸ Když se doslechla, že Ježíš uzdravuje nemocné, vmísila se do zástupu, který ho obklopoval. Řekla si: „Jestliže se dotknu jen jeho svrchních oděvů, uzdravím se.“ Jakmile to udělala, okamžitě pocítila, že je uzdravena. Ježíš věděl, že se ho neměla dotýkat, ale přesto ji nenapomenul. Byl k ní naopak laskavý. Chápal, jak se po tolika letech, kdy byla nemocná, musela cítit, a uvědomoval si, že zoufale hledala pomoc. Soucitně jí proto řekl: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď zdravá.“ (Mar. 5:25–34)

 9. Jak Ježíš reagoval, když k němu jeho učedníci nechtěli pustit děti?

⁹ S Ježíšem se dobře cítily i děti. Při jedné příležitosti k němu lidé začali přinášet malé děti, ale učedníci jim to vytýkali. Zřejmě měli pocit, že přítomnost dětí by Ježíše obtěžovala. On si to ale nemyslel. Biblická zpráva uvádí: „Když to Ježíš viděl, rozhořčil se a řekl [učedníkům]: ‚Ať ke mně malé děti přicházejí; nepokoušejte se je zastavit, neboť takovým patří Boží království.‘ . . . A bral děti do náruče a začal jim žehnat a vkládat na ně ruce.“ Ježíš trávil čas s dětmi ne proto, že by mu nic jiného nezbývalo, ale proto, že je měl rád. (Mar. 10:13–16)

10. Jak Ježíš získal vlastnosti, které projevoval?

¹⁰ Jak Ježíš získal vlastnosti, které na zemi projevoval? Během nespočetných věků pozoroval v nebi svého Otce a učil se od něj. (Přečti Přísloví 8:22, 23, 30.) Viděl, s jakou láskou Jehova projevuje autoritu nade vším, co stvořil. Boží způsob smýšlení a jednání si osvojil díky tomu, že se svému Otci s potěšením podřizoval. Jehova měl radost z toho, že má takového Syna. Ježíš v době svého pozemského života nádherné vlastnosti svého nebeského Otce dokonale napodoboval. Podřizovat se Kristu, ustanovenému Panovníkovi Božího nebeského Království, je pro nás tedy velkou výsadou.

Napodobujme Kristovy vlastnosti

11. (a) Koho bychom se měli usilovně snažit napodobovat? (b) Proč by se zvláště muži měli ze všech sil snažit, aby Ježíše napodobovali?

¹¹ Všichni členové křesťanského sboru, a zvláště muži, by se měli usilovně snažit, aby vlastnosti Krista napodobovali. Jak již bylo uvedeno, Bible jasně říká, že „hlavou každého muže je Kristus“. Stejně jako Kristus napodoboval svou Hlavu, pravého Boha, křesťanští muži by se měli ze všech sil snažit napodobovat svou hlavu, Krista. Přesně to dělal apoštol Pavel, když se stal křesťanem. Své spoluvěřící nabádal: „Staňte se mými napodobiteli, jako i já jsem Kristův.“ (1. Kor. 11:1) A apoštol Petr řekl: „Byli jste vskutku k tomu povoláni, protože i Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje.“ (1. Petra 2:21) Pokyn napodobovat Krista je pro muže zvláště důležitý i proto, že slouží jako starší a služební pomocníci. Stejně jako Ježíš měl radost z toho, že napodoboval Jehovu, křesťanští muži by měli mít radost z toho, že napodobují Krista a jeho vlastnosti.

12, 13. Jak by starší měli jednat s ovcemi, které jim byly svěřeny do péče?

¹² Povinností sborových starších je učit se být jako Kristus. Petr jim dal tento pokyn: „Paste Boží stádo, které je ve vaší péči, ne z donucení, ale ochotně; ani ne z lásky k nečestnému zisku, ale dychtivě; ani jako byste panovali nad těmi, kdo jsou Božím dědictvím, ale tak, že se stanete příkladem stádu.“ (1. Petra 5:1–3) Starší nemají být panovační, neústupní nebo drsní. Jelikož napodobují Kristův příklad, snaží se o to, aby s ovcemi, které jim byly svěřeny do péče, jednali s láskou, ohleduplně, pokorně a laskavě.

¹³ Bratři, kteří ve sboru poskytují vedení, by neměli zapomínat na to, že jsou nedokonalí. (Řím. 3:23) Musí mít proto touhu učit se o Ježíšovi a napodobovat jeho lásku. Je nutné, aby přemýšleli o tom, jak s lidmi jedná Bůh a Kristus, a pak se ze všech sil snažili je napodobovat. Petr nás nabádá: „Všichni se . . . přepásejte ponížeností mysli k sobě navzájem, protože Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným dává nezaslouženou laskavost.“ (1. Petra 5:5)

14. Jakým způsobem by starší měli druhým projevovat úctu?

¹⁴ Jmenovaní muži ve sboru mají při jednání se členy Božího stáda projevovat vynikající vlastnosti. V Římanům 12:10 čteme: „V bratrské lásce mějte k sobě navzájem něžnou náklonnost. Poskytujte vedení v projevování vzájemné úcty.“ Starší a služební pomocníci projevují druhým úctu. Stejně jako ostatní křesťané ani tito muži nemají ‚nic dělat ze svárlivosti ani ze samolibosti, ale s ponížeností mysli mají považovat ostatní za sobě nadřazené‘. (Fil. 2:3) Bratři, kteří poskytují vedení, by jistě měli druhé považovat za sobě nadřazené. Pokud to dělají, pak se řídí radou apoštola Pavla: „My však, kteří jsme silní, měli bychom nést slabosti těch, kdo nejsou silní, a ne líbit se sami sobě. Ať se každý z nás líbí svému bližnímu v tom, co je dobré k jeho budování. Vždyť ani Kristus se nelíbil sám sobě.“ (Řím. 15:1–3)

‚Prokazovat manželce čest‘

15. Jak by měl manžel jednat se svou manželkou?

¹⁵ Přemýšlejme teď nad radou, kterou Petr dal ženatým mužům. Napsal: „Vy, manželé, bydlete [se svou manželkou] nadále podle poznání a prokazujte [jí] čest jako slabší, totiž ženské nádobě.“ (1. Petra 3:7) Prokazovat někomu čest znamená takového člověka si velmi vážit. Jestliže si někoho vážíme, bereme v úvahu jeho názory, potřeby a přání, a je-li to jen trochu možné, snažíme se mu vyhovět. Tak by měl manžel jednat se svou manželkou.

16. Jakou varovnou připomínku dává Boží Slovo manželům?

¹⁶ Poté, co Petr manžely vybídl, aby projevovali svým manželkám čest, dodal: „Aby vašim modlitbám nic nebránilo.“ (1. Petra 3:7) Z této varovné připomínky je jasně vidět, že to, jak muž jedná s manželkou, je v Jehovových očích velmi důležité. Pokud by jí neprokazoval čest, mohlo by to bránit vyslyšení jeho modliteb. Kromě toho, obvykle je to tak, že když manžel jedná v duchu Petrových slov, manželka se mu ochotněji podřizuje.

17. Do jaké míry by měl manžel svou manželku milovat?

¹⁷ O vztahu manžela k manželce je v Božím Slově uvedeno: „Manželé [by měli] milovat své manželky jako svá vlastní těla. . . . Neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová, stejně jako i Kristus něžně chová sbor.“ Dále je napsáno: „Ať také každý z vás osobně miluje svou manželku jako sám sebe.“ (Ef. 5:28, 29, 33) Do jaké míry by manžel měl svou manželku milovat? „Manželé,“ uvedl Pavel, „milujte stále své manželky, právě jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj.“ (Ef. 5:25) Manžel by tedy měl být ochoten za svou manželku i položit život, stejně jako to Kristus udělal za lidi. Když se křesťanský manžel ke své manželce chová něžně, ohleduplně, pozorně a nesobecky, je pro ni snadnější, aby se podřizovala jeho autoritě.

18. Co může manželovi pomáhat, aby se svou manželkou dokázal jednat s úctou?

¹⁸ Nežádá Jehova od manžela příliš, když očekává, že manželce bude takovým způsobem prokazovat čest? Ne. Jehova od lidí nikdy nežádá to, co je nad jejich možnosti. Navíc svým ctitelům dává k dispozici tu nejmocnější sílu v celém vesmíru — svatého ducha. Ježíš řekl: „Jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm, kdo ho prosí!“ (Luk. 11:13) Manžel může v modlitbě Jehovu prosit, aby mu prostřednictvím svatého ducha pomáhal jednat s druhými — a také s manželkou — podle Kristova příkladu. (Přečti Skutky 5:32.)

19. O čem bude pojednávat následující článek?

¹⁹ Muži tedy mají náročný úkol — musí se učit podřizovat Kristu a napodobovat jeho způsob uplatňování autority. A co ženy, zejména manželky? Následující článek pojednává o tom, jaký postoj by měly mít ke své úloze v Jehovově uspořádání.

Zapamatovali jste si?

• Které Ježíšovy vlastnosti bychom měli napodobovat?

• Jak by starší měli jednat se spolukřesťany ve sboru?

• Jak by manžel měl jednat s manželkou?

[Obrázky na straně 10]

Napodobuj Ježíše tím, že s druhými jednáš s úctou