Dávej pozor, abys nezneužíval moci

„Bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné. Sebevyvyšování a pýchu a špatnou cestu a zvrácená ústa nenávidím.“ — Přísloví 8:13.

1. V jakém směru se projevuje nedokonalé lidské srdce jako zrádné?

SOBECKÉ zneužívání moci patří bezpochyby ke špatným cestám, které Jehova nenávidí. Jeho Slovo nás varuje před tímto sklonem nedokonalých lidi, protože Bůh rozumí lidskému srdci. Čteme: „Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání. Kdo je může znát? Já, Jehova, zkoumám srdce, zkouším ledviny, dokonce abych dal každému podle jeho cest, podle ovoce jeho jednání.“ — Jeremjáš 17:9, 10.

2. V jakém nebezpečí jsou ti, kteří mají moc?

² Je dobrý důvod, proč nás Boží slovo varuje před zneužíváním moci. Sklon ke zneužívání moci je takový, že jeden anglický učenec prohlásil: „Moc kazí, a absolutní moc kazí absolutně.“ Také řekl: „Ze všeho, co lidi kazí a demoralizuje, je moc tou nejtrvalejší a nejpůsobivější příčinou.“ Je pravda, že moc nemusí mít nutně takový zhoubný vliv, jak jsme viděli v předcházejícím článku, ale nebezpečí zde je.

3. Ve kterých lidských vztazích může být moc zneužívána a proč k tomu může dojít?

³ Kdo musí dávat pozor, aby nezneužíval moci? Prostě každý! Téměř ve všech lidských vztazích jsou situace, kdy má někdo nějakou výhodu před druhými, snad na základě svého bohatství, svého vzdělání, tělesné síly, postavení, nebo své přitažlivosti. Čím větší má výhodu, tím větší je pokušení užívat jí sobecky. Proč? Protože „sklon lidského srdce je špatný od jeho mládí“. (1. Mojžíšova 8:21) Ano, nedokonalé lidské srdce je ‚zrádné‘, lstivé, proradné a má sklon ke zlému. — Jeremjáš 17:9.

KŘESŤANŠTÍ STARŠÍ

4. Ze které znamenité rady, kterou dal Jetro Mojžíšovi, je patrné, že moc a autorita s sebou nesou pokušení?

⁴ Začněme u starších, u dozorců v křesťanském sboru. Uvažujeme-li o jejich způsobilosti, můžeme si připomenout, co řekl Jetro Mojžíšovi o výběru mužů, kteří měli být nad tisíci, sty, padesáti a deseti: „Sám bys měl vybrat ze všeho lidu schopné muže bojící se Boha, důvěryhodné muže, kteří nenávidí nepoctivý zisk.“ (2. Mojžíšova 18:21) Takovým mužům by mohl být svěřen dozor. Nebudou zneužívat výhod, spojených s postavením dozorců, protože bázeň před Bohem znamená nenávidět zlo. Takoví lidé budou opravdu ‚nenávidět nepoctivý zisk‘, místo aby ho hledali nebo milovali.

5. Proč je tak výstižná rada v 1. Petra 5:2, 3 a jak může být uplatněna?

⁵ Apoštol Petr věděl, jak by bylo nebezpečné, kdyby starší zneužívali své moci. Proto radí dozorcům v křesťanském sboru: „Paste Boží stádo, které je ve vaší péči, ne z donucení, ale ochotně; ani ne z lásky k nepoctivému zisku, ale dychtivě; ani jako byste panovali nad těmi, kteří jsou Božím dědictvím, ale že se stanete příkladem stádu.“ (1. Petra 5:2, 3) Pást Boží stádo pro nepoctivý zisk by bylo zneužívání moci. Podobně i panovat nad stádem by znamenalo sobecky využívat své moci. Starší má možná určité názory na to, jak se má oblékat jeho rodina. Ale musí být opatrný, aby se nepokoušel vnutit takové osobní názory stádu. To by znamenalo nad ním panovat.

6. Co je nepotismus a jak by se jím mohli provinit starší?

⁶ Nejsou-li starší obezřetní, mohli by se provinit nepotismem (protěžování), což by rovněž bylo zneužívání moci. Nepotismus? Ano, toto označení pochází z latinského slova, jež znamená „synovci“. Toto označení se razilo v souvislosti s nechvalně známým zvykem papežů a jiných církevních hodnostářů, kteří udíleli náboženské i hmotné výsady svým příbuzným, zejména dětem svých bratrů a sester. Papež Mikuláš III. byl dokonce znám jako „patriarcha papežského nepotismu“. Nedávají-li křesťanští starší velmi dobrý pozor, mohli by být nepatřičně ovlivněni rodinnými pouty, a ne duchovními zásadami. Jeden starší se důrazně domáhal toho, aby jeho syn byl doporučen jako dozorce, ačkoli ostatní starší s tím nesouhlasili. Otec se pak odstěhoval do jiného sboru. O několik let později nebyl však jeho syn stále ještě starším. Je zřejmé, že se otec dal ovlivnit pokrevním příbuzenstvím.

7, 8. Které příklady ukazují, že nepotismus může být pro starší opravdu nebezpečný?

⁷ K jinému zneužívání moci ve formě nepotismu dochází, když starší nereagují na nesprávné jednání svých příbuzných. (Srovnej 1. Samuelovu 2:22–25, 30–35.) Před několika lety došlo v některých sborech ve střední části Spojených států k otřesné situaci, pokud jde o nesprávné jednání. Nedávno došlo k něčemu takovému v některých sborech v Evropě. Mnoho mladých lidí se provinilo smilstvem, zneužíváním drog a podobným jednáním. Mnozí z nich byli dětmi starších, kteří přivírali oči nad nesprávným jednáním svých dětí. Když vyšly tyto skutečnosti na světlo, ztratili někteří starší své služební postavení, protože zneužili svého postavení starších nebo, přesněji řečeno, nepoužili správně své moci.

⁸ Někdy se zdá, že jde o sklon k nepotismu, když starší nebo služební pomocník vede nějaký bod programu s účastí posluchačů. Musí dávat pozor, aby se vyvaroval stranickosti. Členové jeho rodiny s ním mohou v tomto směru spolupracovat tím, že budou dávat pozor, aby se hlásili ke komentáři, když se jiní nehlásí, a ne aby se překotně hlásili ke komentáři, když se hlásí mnozí jiní.

CESTUJÍCÍ ZÁSTUPCI

9. Co je zneužívání moci známé jako simonie a jaký je původ tohoto názvu?

⁹ Křesťané v odpovědném postavení, především cestující zástupci Společnosti Strážná věž, musí dávat pozor, aby se vědomě či nevědomky neprovinili tím, čemu se říká simonie. Tento výraz pochází od jména Šimon, o němž se mluví ve Skutcích 8:9–24. Nabídl apoštolům peníze za dar předávat vkládáním rukou svatého ducha. Lukáš o tom podává zprávu: „Petr mu řekl: ‚Ať tvé stříbro zahyne s tebou, protože sis myslel, že si penězi přivlastníš velkorysý Boží dar. Nemáš v této záležitosti ani účast, ani podíl, neboť tvé srdce není v Božích očích přímé. Čiň tedy pokání za tuto svou špatnost a úpěnlivě pros Jehovu, aby ti odpustil úskok tvého srdce, je-li to možné.‘ “ V minulých letech to byl nechvalně známý zvyk i mezi hodnostáři římsko–katolické církve. Jedna encyklopedie o tom říká, že „tento trestný čin se stal v jedenáctém a dvanáctém století v církvi zcela běžným“.

10, 11. Jak by mohli starší upadnout do léčky simonie?

¹⁰ Jak by se mohli Jehovovi služebníci dopustit v tomto směru nějakého přestupku? Pokud nedávají pozor, mohli by mít sklon doporučit některého staršího k účasti na programu při krajském nebo oblastním sjezdu, protože jim poskytl znamenité pohostinství nebo jim dal štědré dary. Občas se opravdu stalo, že nějaký starší dal štědré dary a současně mluvil o možnosti dostat nějakou zvláštní přednost. Takoví lidé se zřejmě nespokojili s tím, aby se chovali jako ‚menší‘ a aby ponechali svatému duchu, zda podnítí osoby v odpovědném postavení, pokud jde o teokratické jmenování. (Lukáš 9:48) Za takových okolností byly dary odmítnuty, a tím byl dán dobrý příklad nezneužívání daru moci. Všechny takové případy ukazují, jak musí význační starší dávat pozor, aby se neposkvrnili simonií.

¹¹ Někdy také bývá nutné, aby cestující služebník dal některému staršímu důraznou radu. Jestliže však cestující služebník od tohoto staršího předtím dostával dary nebo užíval jeho pohostinnosti, bude mu možná zatěžko udělit mu nekompromisní radu. Zabrání mu sobecké ohledy v tom, aby splnil svou povinnost a udělil potřebnou radu? Postaví duchovní zájmy svých bratrů před své vlastní hmotné výhody? Bude se snažit líbit se Bohu, nebo lidem? — Galaťanům 1:10.

RODINNÝ KRUH

12. Proč musí dávat manželé pozor, aby užívali správně své moci?

¹² V rodinném kruhu musí také každý člen dávat pozor, aby nezneužíval svých výhod nebo své moci. Některý manžel by mohl jednat despoticky, sobecky, necitelně a bez schopnosti vžít se do situace druhých, a to v důsledku svého postavení, které má jako hlava, nebo protože má větší tělesnou sílu nebo protože vydělává na obživu. Pavel silně zdůrazňuje, že by manželky měly být podřízené svým manželům. Současně říká manželům, aby milovali své manželky jako své vlastní tělo a aby byli ochotni za ně zemřít, stejně jako Kristus zemřel za křesťanský sbor. (Efezanům 5 :25–33) Taková rada by měla zabránit manželovi ve zneužívání jeho moci nebo výsad. Když dal apoštol Petr radu manželkám, aby se podřizovaly svým manželům, vybízí manžely: „Podobně vy, manželé, bydlete s nimi nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě, neboť jste s nimi také dědici nezasloužené přízně života, aby vašim modlitbám nic nebránilo.“ Ano, manželé musí být opatrní, aby správně užívali své moci, chtějí-li mít dobrý vztah k Jehovovi Bohu. —1. Petra 3:7.

13. a) Kterého rysu žen manželé někdy využívají? b) Jak sobecké manželky zneužívají své moci a kterému biblickému pokynu tím odporují?

¹³ Říká se. že ten z manželů, který více miluje, je vydán na milost tomu, kdo miluje méně. Zdá se, že je na tom něco pravdy. Manželky obvykle milují hlouběji než manželé — láska je pro ně důležitější a mnozí manželé toho sobecky využívají. Naproti tomu je známo, že manželky se zdráhají plnit svou manželskou povinnost, když nejsou splněna jejich přání. Některé manželky dokonce vůbec odmítají plnit své manželské povinnosti. To žel přispělo v některých případech k tomu, že se manžel dopustil cizoložství. Každé takové jednání v rozporu s Pavlovou radou v 1. Korinťanům 7:3–5 je rovněž sobecké zneužívání moci.

14. Co dokazuje, že někteří rodiče zneužívají své moci nad dětmi?

¹⁴ Děti mají poslouchat své rodiče ve spojení s Pánem, a to dává rodičům, především otcům, moc nad nimi. Jak budou této moci užívat? Bezmyšlenkovitě, necitelně, bez schopnosti vžít se do postavení svých dětí? Mnozí světští otcové a některé matky tak jednají, takže přibývá „syndromu zraněného dítěte“. Podle časopisu „World Health“ z ledna/února 1984 „jsou v každé společnosti děti, s nimiž se špatně zachází,“ a „zdá se, že dnes je stále více dětí, s nimiž je zacházeno špatně, které jsou vykořisťovány, bity nebo opuštěny, a to bez výjimky v každé části světa“. Další zpráva říká, že ve Spojených státech se špatné zacházení s dětmi v posledních deseti letech zdvojnásobilo. Je jisté, že to vše je zneužívání moci. Špatného zacházení s dětmi by se mohl dopustit i křesťanský rodič, který vůbec nemá v úmyslu jednat s dítětem špatně. Můžeme to poznat z Pavlovy rady: „Otcové, nedrážděte své děti, ale vychovávejte je v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ „Otcové, nedrážděte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ — Efezanům 6:4; Kolosanům 3:21.

15, 16. Jak se mohou děti provinit zneužíváním moci a co to vyžaduje ze strany rodičů?

¹⁵ Může to snad znít podivně, ale i děti mohou zneužívat moci. V jakém směru? Děti mohou způsobit, že rodiče z náklonnosti k nim jednají v rozporu se svým lepším úsudkem. Dítě, které ví, že si zaslouží naplácat, pláče možná tak žalostně, že se matka prostě nemůže přimět k tomu, aby mu po zásluze naplácala. Jedna žena úspěšná ve finančním světě se chlubí tím, jak umí zmanipulovat zákazníky, a říká: „Ženy se s tím rodí. Měli byste vidět, jak moje dcera manipuluje se svým otcem.“

¹⁶ Podle zprávy v jedněch novinách „roste v Severní Americe znepokojujícím způsobem počet ‚dětí opilých mocí‘, dětí, které ovládají a řídí život svých rodičů“. Lék však nespočívá v tom, aby byly dávány rady dětem, ale rady musí být dány rodičům. Rodiče musí vystupovat před svými dětmi jednotně. Mladí poznají okamžitě jakoukoli nesvornost a ve snaze dosáhnout svého manévrují jedním rodičem proti druhému. Rodiče se také musí pevně zastávat toho, co je správné, a současně musí stále ujišťovat své děti láskou. Křesťanští rodiče udělují kázeň z lásky, stejně jako Jehova. — Hebrejcům 12:5, 6.

V JINÝCH VZTAZÍCH

17. K jakému zneužívání moci může dojít ve vztahu zaměstnavatelů a zaměstnanců?

¹⁷ Vztah zaměstnavatele a zaměstnance s sebou také nese pokušení k zneužití moci. S touto myšlenkou udělil Pavel radu majitelům otroků, kteří do jisté míry odpovídají dnešním zaměstnavatelům, vedoucím pracovníkům a nadřízeným osobám: „Vy, páni, . . . zanechte vyhrožování, protože víte, že jejich i váš Pán je v nebesích, a ten není stranický.“ (Efezanům 6:9; Kolosanům 4:1) Křesťané, kteří mají dohled ve světských věcech, by měli dávat pozor, aby své moci nezneužívali. Starověký Boaz byl dobrým příkladem, protože měl znamenitý vztah k těm, kteří pro něho pracovali. — Rut 2:4.

18. Ve které oblasti musí dávat pozor svobodní bratři a svobodné sestry, aby se neprovinili zneužíváním moci?

¹⁸ Další oblast, ve které musí křesťané dávat pozor, aby se nedopustili zneužívání moci, je pohlavní přitažlivost. Mnohé mladé sestry se chtějí podle svého založení vdát a mít děti. Proto bratři často shledávají, že je snadné zahrávat si s náklonností sester. To je jistě zneužívání moci. Pavel radil Timoteovi, aby jednal se ‚staršími ženami jako s matkami, s mladšími ženami jako se sestrami se vší cudností‘. Křesťanské ženy dostávají naproti tomu radu, aby se „zdobily dobře upravenými šaty se skromností a zdravou myslí“. Ať již jsou vdané nebo svobodné, měly by také dávat pozor, aby projevovaly ‚cudné chování‘. — 1. Timoteovi 2:9; 5:2; 1. Petra 3:2.

19. Na kterou vlastnost kromě moudrosti, spravedlnosti a lásky musíme dávat pozor?

¹⁹ V naší biblické literatuře již bylo mnoho řečeno o tom, že se křesťané mají dávat vést božskou moudrostí, že mají ve všem svém jednání uplatňovat spravedlnost a že se mají nechat podněcovat láskou založenou na zásadách (agapé). Z toho, co již bylo řečeno, vyplývá, že se všichni Jehovovi služebníci musí také zabývat mocí jakožto vlastností. Nikdy by jí neměli zneužívat, ale vždy jí mají užívat správně. V radách, které v tomto směru poskytuje Boží slovo, se opravdu projevuje božská moudrost. Řídíme-li se svědomitě touto radou, budeme působit ke cti Jehovova jména, budeme požehnáním pro druhé a získáme Boží schválení.

Na kterou radu si vzpomeneš?

◆ Proč lze říci, že máme vrozený sklon k zneužívání moci?

◆ Proč musí starší dávat pozor, aby nezneužívali své moci?

◆ V jakých směrech nesmějí manželé a manželky zneužívat své moci ve vzájemných vztazích?

◆ Čeho se musí vyvarovat rodiče i děti, pokud jde o zneužívání moci ve vzájemných vztazích?

[Obrázek na straně 12]

Šimon se snažil využít svého bohatství, aby ovlivnil Petra. Jaké poučení nám poskytuje tato zpráva?

[Obrázek na straně 14]

Zneužívá tvé dítě moci, aby tebou manipulovalo?