„Staňte se i vy sami svatými v celém svém chování“

„Ve shodě s tím Svatým, který vás povolal, staňte se i vy sami svatými v celém svém chování, protože je napsáno: ‚Budete svatí, protože já jsem svatý.‘ “ (1. PETRA 1:15, 16)

1. Proč vybízel Petr křesťany ke svatosti?

PROČ dal apoštol Petr tuto radu? Protože viděl, že je nutné, aby každý křesťan dával pozor na své myšlenky a skutky a na to, že mají být v souladu s Jehovovou svatostí. Proto předtím, než tato slova řekl, uvedl: „Přepásejte . . . svou mysl k činnosti, buďte zcela střízliví . . . Jako poslušné děti se přestaňte utvářet podle žádostí, které jste měli dříve ve své nevědomosti.“ (1. Petra 1:13, 14)

2. Proč byly naše žádosti nesvaté, než jsme poznali pravdu?

² Naše dřívější žádosti byly nesvaté. Proč? Protože před přijetím křesťanské pravdy jednali mnozí z nás světsky. Petr to věděl, a proto jasně napsal: „Vždyť stačí, že jste v uplynulém čase vykonávali vůli národů, když jste chodili ve skutcích nevázaného chování, v chtíčích, nadměrném pití vína, hýření, pitkách a nezákonných modlářstvích.“ Petr samozřejmě neuvedl ty nesvaté skutky, které jsou příznačné pro dnešní svět, protože takové věci v jeho době ještě nebyly známé. (1. Petra 4:3, 4)

3., 4. a) Jak můžeme bojovat proti nesprávným žádostem? b) Musí být křesťané bez emocí? Vysvětli to.

³ Ale všiml sis, že touhy, o kterých Petr psal, působí na lidské tělo, smysly a city? Když se necháme takovými věcmi ovládnout, pak se naše myšlenky a skutky snadno stanou nesvatými. Z toho je zřetelně vidět, že je nutné, aby byly naše skutky ovládány ‚silou rozumu‘. Pavel to vyjádřil těmito slovy: „Snažně [vás] prosím při Božím soucitu, abyste předkládali svá těla jako živou, svatou, Bohu přijatelnou oběť, jako posvátnou službu se svou silou rozumu.“ (Římanům 12:1, 2)

⁴ Pro to, abychom Bohu přinášeli svaté oběti, musíme nechat převládnout sílu rozumu, nikoli své city. Kolik lidí už propadlo nemravnosti kvůli tomu, že se ve svém jednání nechali ovládat city! To neznamená, že musíme své city potlačovat — vždyť jak bychom potom mohli vyjadřovat svou radost ze služby Jehovovi? Chceme-li však nést ovoce ducha, a ne činit skutky těla, musíme předělat svou mysl tak, aby odpovídala Kristovu způsobu myšlení. (Galaťanům 5:22, 23; Filipanům 2:5)

Za svatý život byla zaplacena svatá cena

5. Proč Petr zdůrazňoval, že potřebujeme svatost?

⁵ Proč Petr tolik zdůrazňoval, že potřebujeme křesťanskou svatost? Protože dobře věděl, že byla zaplacena svatá cena, aby mohlo být poslušné lidstvo vykoupeno. Napsal: „Víte, že od svého neplodného způsobu chování, který jste přijali ústním podáním od svých praotců, jste nebyli osvobozeni porušitelnými věcmi, stříbrem či zlatem, ale bylo to drahocennou krví jako bezvadného a neposkvrněného beránka, totiž Kristovou.“ (1. Petra 1:18, 19) Ano, Zdroj svatosti, Jehova Bůh, poslal svého jediného zplozeného Syna, ‚Božího Svatého‘, na zemi, aby zaplatil výkupné, které by lidem umožnilo být v dobrém vztahu k Bohu. (Jan 3:16; 6:69; 2. Mojžíšova 28:36; Matouš 20:28)

6. a) Proč není snadné jednat svatě? b) Co nám může pomoci, abychom si udrželi svaté chování?

⁶ Musíme si však uvědomit, že není snadné vést svatý život uprostřed Satanova zkaženého světa. Satan klade léčky pravým křesťanům, kteří se snaží v jeho systému věcí přežít. (Efezanům 6:12; 1. Timoteovi 6:9, 10) Nepříjemnosti ve světské práci, odpor v rodině, výsměch ve škole a tlak vrstevníků — to jsou vlivy, kvůli nimž je nezbytné, abychom měli zdravé duchovní smýšlení, chceme-li si udržet svou svatost. Z toho vyplývá, jak důležité je osobní studium a pravidelná účast na křesťanských shromážděních. Pavel radil Timoteovi: „Stále se drž vzoru zdravých slov, která jsi ode mne slyšel s vírou a láskou, jež jsou ve spojitosti s Kristem Ježíšem.“ (2. Timoteovi 1:13) Tato zdravá slova slyšíme v sále Království a připomínáme si je i při svém osobním studiu Bible. Mohou nám pomoci, abychom se každý den a za různých okolností chovali svatě.

Svaté chování v rodině

7. Jak by měla svatost ovlivňovat náš rodinný život?

⁷ Když Petr citoval 3. Mojžíšovu 11:44, použil řecké slovo hagios, které znamená „oddělený od hříchu, a proto zasvěcený Bohu, posvátný“. (An Expository Dictionary of New Testament Words, W. E. Vine) Jak by to mělo zapůsobit na náš křesťanský rodinný život? Rozhodně to znamená, že náš rodinný život by měl být založen na lásce, protože „Bůh je láska“. (1. Jana 4:8) Obětavá láska je jako olej, který promazává vztahy mezi manželi a mezi rodiči a dětmi. (1. Korinťanům 13:4–8; Efezanům 5:28, 29, 33; 6:4; Kolosanům 3:18, 21)

8., 9. a) K jaké situaci někdy dochází v křesťanských rodinách? b) Jakou radu dává v této věci Bible?

⁸ Možná si myslíme, že v křesťanské rodině bude taková láska projevována automaticky. Je však nutné připustit, že v některých křesťanských rodinách není vždy lásky tolik, kolik by jí být mělo. V sále Království by se mohlo zdát, že lásky je dostatek, ale jak snadno se naše svatost může vytratit, když přijdeme domů. Najednou můžeme zapomenout, že manželka je stále naše křesťanská sestra nebo že manžel je stále ten křesťanský bratr (a snad služební pomocník nebo i starší), kterému jsme v sále Království zjevně projevovali úctu. Necháme se vydráždit a může vzniknout zanícená hádka. Do našeho života by se mohlo vloudit dvojí měřítko hodnot. Najednou to není vztah mezi křesťanským manželem a křesťanskou manželkou, ale pouhý spor muže a ženy. Oba zapomněli, že doma má být svaté ovzduší. Možná, že začínají mluvit jako světští lidé. Jak snadno pak vyjde z úst nějaká nechutná, řezavá poznámka! (Přísloví 12:18; srovnej Skutky 15:37–39.)

⁹ Pavel nám však radí: „Ať z vašich úst nevychází žádné zkažené slovo [řecky: logos sapros, „znečišťující řeč,“ tedy nesvatá], ale každé slovo, které je dobré k budování podle potřeby, aby předalo posluchačům to, co je příznivé.“ A to zahrnuje všechny posluchače v rodině včetně dětí. (Efezanům 4:29; Jakub 3:8–10)

10. Jak se rada o svatosti vztahuje na děti?

¹⁰ Tato rada o svatosti se v křesťanské rodině vztahuje stejnou měrou i na děti. Jak snadno se stane, že děti přijdou domů ze školy a začnou napodobovat vzpurnou a neuctivou řeč svých světských vrstevníků! Děti, nenalézejte zalíbení v takovém postoji, jaký projevili hrubí chlapci, kteří napadli Jehovova proroka a kteří mají dnes svůj protějšek mezi sprostými, rouhavými dětmi. (2. Královská 2:23, 24) Vaše řeč by neměla být znečištěná hrubými pouličními výrazy lidí, kteří jsou příliš líní nebo příliš bezohlední, než aby mluvili slušně. Jsme křesťané, a naše řeč by proto měla být svatá, příjemná, povzbudivá, laskavá a ‚okořeněná solí‘. Měli bychom se svou řečí od ostatních lidí lišit. (Kolosanům 3:8–10; 4:6)

Svatost a neveřící rodinní příslušníci

11. Proč být svatý neznamená být samospravedlivý?

¹¹ Když se svědomitě snažíme chovat se svatě, neměli bychom vystupovat nadřazeně nebo samospravedlivě, zvláště když jednáme s nevěřícími rodinnými příslušníky. Naše laskavé křesťanské chování by jim mělo přinejmenším pomoci, aby viděli, že se odlišujeme v pozitivním směru, že víme, jak projevovat lásku a soucit, tak jako to věděl dobrý Samaritán v Ježíšově podobenství. (Lukáš 10:30–37)

12. Jak může křesťanský manželský druh způsobit, že bude pravda pro jeho partnera přitažlivější?

¹² Petr zdůraznil, jak důležité je mít k nevěřícím členům rodiny správný postoj, když křesťanským manželkám napsal: „Podobně se, vy manželky, podřizujte svým vlastním manželům, aby někteří, jestliže nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých manželek, protože jsou očitými svědky vašeho cudného chování spolu s hlubokou úctou.“ Křesťanská manželka (nebo i křesťanský manžel) může svým cudným, ohleduplným a uctivým chováním způsobit, že se pravda stane pro nevěřícího manželského druha přitažlivější. To znamená, že teokratický časový plán by měl být pružný, aby nevěřící manželský druh nebyl ignorován a aby se necítil odstrčený.a (1. Petra 3:1, 2)

13. Jak někdy mohou pomoci starší a služební pomocníci, aby nevěřící manželé získali ocenění pro pravdu?

¹³ Někdy mohou pomoci starší a služební pomocníci, když se s nevěřícím manželem seznámí na společenské úrovni. Tak může nevěřící manžel vidět, že svědkové jsou normální, slušní lidé, kteří se zajímají o mnoho věcí, ne jen o Bibli. V jednom případě se stalo, že starší projevil zájem o manželovu zálibu v rybaření. To stačilo k tomu, aby se prolomily ledy. Manžel se nakonec stal naším bratrem. Jiný nevěřící manžel se velmi zajímal o kanárky. Starší nezůstali pozadu. Jeden z nich se pustil do studia kanárků, a při příštím setkání zavedl řeč právě na téma, ve kterém si onen manžel tolik liboval! Být svatý tedy neznamená být upjatý či úzkoprsý. (1. Korinťanům 9:20–23)

Jak můžeme být svatí ve sboru?

14. a) Co je jednou ze Satanových metod, jak narušit sbor? b) Jak se můžeme Satanově léčce bránit?

¹⁴ Satan Ďábel je pomlouvač, protože řecké slovo pro Ďábla, diabolos, znamená „žalobce“ nebo „pomlouvač“. Pomluva je jednou ze Satanových specialit, a snaží se ji uplatňovat i ve sboru. Jeho oblíbenou metodou je tlachání. Připustíme, aby se z nás v tomto nesvatém jednání staly loutky v Satanových rukách? Jak by se nám to mohlo stát? Tím, že bychom sami začali tlachat, tím, že bychom rozšiřovali tlachy, které jsme slyšeli, anebo také tím, že bychom tlachání naslouchali. Moudré přísloví říká: „Intrikán stále vysílá svár, a pomlouvač rozděluje ty, kteří se důvěrně znají.“ (Přísloví 16:28) Existuje na tlachání a pomlouvání nějaký protijed? Měli bychom se ujistit, že naše řeč je vždy povzbuzující a že je založená na lásce. Když budeme vyhlížet po ctnostech našich bratrů, a ne po jejich domnělých vadách, budou naše rozhovory vždy příjemné a duchovní. Pamatuj, že kritizovat je snadné. A člověk, který před tebou tlachá o jiných, může před jinými tlachat také o tobě! (1. Timoteovi 5:13; Titovi 2:3)

15. Jaká vlastnost, která je příznačná pro Krista, pomůže všem členům sboru, aby byli svatí?

¹⁵ Má-li sbor zůstat svatý, musíme mít všichni Kristovu mysl. Víme, že Kristovou převažující vlastností je láska. Proto Pavel radil Kolosanům, aby byli soucitní jako Kristus: „Jako Boží vyvolení, svatí a milovaní, si tedy oblékněte něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a shovívavost . . . a velkoryse jeden druhému odpouštějte . . . Kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ A dále dodal: „Ať také vládne ve vašem srdci Kristův pokoj.“ K udržení jednoty a svatosti sboru je tedy nezbytná také ochota odpouštět. (Kolosanům 3:12–15)

Mohou naši svatost vidět sousedé?

16. Proč by mělo být naše svaté uctívání zdrojem štěstí?

¹⁶ A co naši sousedé? Jak se na nás dívají oni? Vyzařuje z nás radost z pravdy, anebo děláme, jako by pravda byla břemenem? Jestliže jsme svatí, jako je Jehova svatý, mělo by to být patrné z naší řeči a z našeho chování. Mělo by být zřejmé, že naše svaté uctívání je zdrojem štěstí. Proč? Protože Jehova, náš Bůh, je šťastný Bůh, který si přeje, aby jeho ctitelé byli radostní. Proto mohl žalmista o Jehovově starověkém lidu říci: „Šťastný je lid, jehož Bohem je Jehova!“ Zrcadlí se na nás toto štěstí? Projevují i naše děti v sále Království a na sjezdech spokojenost s tím, že patří k Jehovovu lidu? (Žalm 89:15, 16; 144:15b)

17. Co můžeme udělat praktického, abychom vyrovnaně projevovali svatost?

¹⁷ Svatost můžeme vyrovnaně projevit také svou ochotou spolupracovat a také laskavostí k sousedům. Někdy je nutné, aby se sousedé společně pustili do nějaké práce, například do úklidu okolí, nebo v některých zemích do opravy cest a silnic. Naše svatost může být vidět také v tom, jak pečujeme o svou zahrádku, o dvorek nebo o jinou součást majetku. Jestliže necháme okolo domu ležet odpadky nebo jestliže máme neuklizený dvorek, na kterém všem na očích stojí třeba staré rozbité auto, můžeme opravdu říci, že se k sousedům chováme uctivě? (Zjevení 11:18)

Svatost v zaměstnání a ve škole

18. a) Co je dnes pro křesťany určitým problémem? b) Jak se můžeme odlišovat od světa?

¹⁸ Apoštol Pavel napsal křesťanům, kteří žili v nesvatém městě Korintu: „Ve svém dopise jsem vám napsal, abyste se přestali společensky stýkat se smilníky, což neznamená úplně se smilníky tohoto světa nebo chamtivci a vyděrači nebo modláři. Jinak byste skutečně museli ze světa vyjít.“ (1. Korinťanům 5:9, 10) To je pro křesťany určitým problémem — křesťané se totiž musí denně stýkat s nemravnými nebo mravně lhostejnými lidmi. Je to velkou zkouškou ryzosti, zvláště v zemích, kde je podporováno nebo přehlíženo sexuální obtěžování, korupce a nepoctivost. V takovém prostředí si nesmíme dovolit snížit své zásady jen proto, abychom snad lidem okolo připadali „normální“. Naopak, naše laskavé, přitom však odlišné křesťanské chování by mělo způsobit, že budeme nápadní bystrým lidem, kteří si uvědomují svou duchovní potřebu a vyhlížejí po něčem lepším. (Matouš 5:3; 1. Petra 3:16, 17)

19. a) Jakým zkouškám jste vy, děti, vystaveny ve škole? b) Co mohou rodiče dělat, aby své děti podpořili ve svatém jednání?

¹⁹ I naše děti jsou ve škole vystaveny mnoha zkouškám. Rodiče, zajdete občas do školy, kterou vaše děti navštěvují? Víte, jaká tam panuje atmosféra? Navázali jste dobré vztahy s učiteli? Proč jsou tyto otázky tak důležité? Protože v mnoha městech světa se školy staly místem násilí, drog a sexu. Jak by si mohly vaše děti udržet ryzost a svaté chování, kdyby neměly soucitnou podporu svých rodičů? Pavel rodičům právem radí: „Otcové, nepopouzejte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ (Kolosanům 3:21) Rodiče by mohli popouzet děti například tím, že by neměli porozumění pro jejich každodenní problémy a zkoušky. Příprava na pokušení, se kterým se děti ve škole setkávají, začíná v duchovní atmosféře křesťanského domova. (5. Mojžíšova 6:6–9; Přísloví 22:6)

20. Proč je pro nás všechny nezbytné, abychom byli svatí?

²⁰ Proč je tedy svatost pro každého z nás nezbytná? Protože svatost je ochranou před útoky Satanova světa a Satanova způsobu myšlení. Svatost je, a nadále zůstane požehnáním. Pomáhá nám zaručit skutečný život v novém světě spravedlnosti. Pomáhá nám být vyrovnanými, přístupnými, sdílnými křesťany — ne neúprosnými fanatiky. Stručně řečeno, díky svatosti se můžeme podobat Kristu. (1. Timoteovi 6:19)

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Proč Petr považoval za potřebné radit křesťanům, že mají být svatí?

◻ Proč není snadné vést svatý život?

◻ Co můžeme všichni dělat pro to, abychom přispěli ke svatosti své rodiny?

◻ Jakému nesvatému jednání se musíme vyhýbat, má-li sbor zůstat svatý?

◻ Jak můžeme zůstat svatí v zaměstnání i ve škole?

[Obrázky na straně 16 a 17]

Jako svědkové Jehovovi bychom měli být ve službě Bohu i při jiných činnostech radostní