Biblická kniha číslo 61 — 2. Petra

Pisatel: Petr

Místo psaní: Babylón (?)

Psaní dokončeno: asi 64 n. l.

1. Které skutečnosti dokazují, že pisatelem Druhého dopisu Petra je Petr?

KDYŽ Petr psal svůj druhý dopis, uvědomoval si, že brzy bude stát tváří v tvář smrti. Dychtivě toužil připomenout spolukřesťanům důležitost přesného poznání, aby jim pomohl zachovat stálost ve službě. Je snad nějaký důvod pochybovat, že apoštol Petr byl pisatelem druhého dopisu, který nese jeho jméno? Dopis sám vylučuje jakékoli pochybnosti. Pisatel říká, že je „Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše Krista“. (2. Petra 1:1) Mluví o tomto dopise jako o „druhém dopise, který vám píši“. (3:1) Poukazuje na sebe jako na očitého svědka proměnění Ježíše Krista. Na této přednosti se Petr podílel s Jakubem a Janem, a píše o tom opravdu se vší procítěností očitého svědka. (1:16–21) Zmiňuje se také, že Ježíš předpověděl jeho smrt. — 2. Petra 1:14; Jan 21:18, 19.

2. Co dokazuje kanonicitu Druhého dopisu Petra?

² Někteří kritikové však poukazovali na odlišný sloh těchto dvou dopisů jako na důvod, proč nepovažují druhý dopis za Petrovo dílo. To by však neměl být žádný skutečný problém, neboť námět a účel psaní byly odlišné. Kromě toho Petr psal svůj první dopis „prostřednictvím Silvana, věrného bratra“, a jestliže byla Silvanovi dána určitá volnost ve formulaci vět, mohlo by to vysvětlovat rozdíly ve způsobu psaní obou dopisů. Silvanus zřejmě neměl podíl na vzniku druhého dopisu. (1. Petra 5:12) O kanonicitě dopisu se pochybovalo také proto, že „je slabě osvědčen v Otcích“. Ale jak je možné si všimnout v tabulce „Význačné rané seznamy Křesťanských řeckých písem“, byl Druhý Petra řadou autorit považován za součást seznamu biblických knih před třetím kartaginským koncilem.a

3. Kdy a kde byl zřejmě napsán Druhý Petra a komu byl adresován?

³ Kdy byl napsán Petrův druhý dopis? Je nejpravděpodobnější, že byl napsán kolem roku 64 n. l. z Babylóna nebo z jeho blízkosti, a to krátce po prvním dopise. Pro to ale není žádný přímý doklad, zejména pokud jde o místo. V době psaní už obíhala ve sborech většina Pavlových dopisů. Petr o nich věděl, považoval je za Bohem inspirované a řadil je k ‚ostatním Písmům‘. Petrův druhý dopis je adresován „těm, kteří získali víru stejnou výsadou jako my“ a zahrnuje ty, jimž byl adresován první dopis, i jiné, jimž Petr kázal. Stejně jako obíhal první dopis na mnoha územích, tak měl i druhý dopis všeobecný ráz. — 2. Petra 3:15, 16; 1:1; 3:1; 1. Petra 1:1.

OBSAH DRUHÉHO PETRA

4. a) Jak by se bratři měli snažit, aby se stali plodnými vzhledem k přesnému poznání, a jaký slib dostávají? b) Čím je prorocké slovo ještě jistější a proč bychom na ně měli dbát?

⁴ Zajistit si povolání k nebeskému království (1:1–21). Petr rychle projevuje láskyplnou starost o ty, „kteří získali víru“. Přeje si, aby jim přibývala nezasloužená laskavost a pokoj „přesným poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána“. Bůh jim velkoryse dal „drahocenné a velmi velkolepé sliby“, jejichž prostřednictvím se mohou stát podílníky na božské přirozenosti. Ať tedy s vážným úsilím připojí ke své víře ctnost, poznání, sebeovládání, vytrvalost, zbožnou oddanost, bratrskou náklonnost a lásku. Jestliže v nich budou překypovat tyto vlastnosti, nikdy se nestanou nečinnými nebo neplodnými vzhledem k přesnému poznání. Bratři by se měli vynasnažit, aby si zajistili své povolání a vyvolení, stejně jako svůj vstup do věčného Království svého Pána. Petr ví, že jeho „stánek má být brzy složen“, a proto jim chce pohotově připomenout tyto věci, aby o nich mohli mluvit po jeho odchodu. Petr byl očitým svědkem Kristovy velkoleposti na svaté hoře, „když mu byla předána od velkolepé slávy tato slova: ‚To je můj syn, můj milovaný, kterého jsem sám schválil.‘“ Tak je prorocké slovo ještě jistější, a měli by na ně dbát, protože nevzniklo z lidské vůle, „ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem“. — 1:1, 2, 4, 14, 17, 21.

5. Jak Petr varuje před falešnými učiteli a jakých mocných znázornění používá, aby ukázal jistotu Božích rozsudků nad takovými lidmi?

⁵ Silné varování před falešnými učiteli (2:1–22). Falešní proroci a učitelé budou zavádět ničivé sekty, podporovat nevázané chování a uvádět pohanu na pravdu. Ale jejich zničení nedříme. Bůh se nezdržel potrestání andělů, kteří zhřešili, uvedení potopy v Noemových dnech ani obrácení Sodomy a Gomory v popel. Osvobodil však kazatele Noema a spravedlivého Lota, takže „Jehova ví, jak osvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti, ale nespravedlivé lidi uchovat ke dni soudu, aby byli odříznuti“. Jsou to lidé opovážliví, umínění, podobní nerozumným zvířatům, nevědomí, mluví utrhačně, mají potěšení v podvodných naukách, jsou cizoložní, chtiví a jako Balám milují odměnu za nesprávné jednání. Slibují svobodu, ale sami jsou otroky porušenosti. Bylo by pro ně lépe, kdyby nepoznali stezku spravedlnosti, neboť se jim přihodilo, co říká přísloví: „Pes se navrátil ke svému vlastnímu zvratku a vykoupaná svině k válení v blátě.“ — 2:9, 22.

6. a) Proč jim Petr píše a co říká ohledně Božího slibu? b) Jak musejí křesťané prokázat, že jsou na rozdíl od posměvačů ostražití?

⁶ Pevně chovat v mysli Jehovův den (3:1–18). Petr jim píše proto, aby vyburcoval schopnost křesťanů jasně přemýšlet, aby si vzpomněli na dříve pronesené výroky. V posledních dnech přijdou posměvači a budou říkat: „Kde je ta [Kristova] slíbená přítomnost?“ Pozornosti těchto lidí uniká skutečnost, že Bůh zničil starověký svět vodou a že „týmž slovem jsou však nynější nebesa a země schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí“. Tisíc let je u Jehovy jako jeden den, takže „Jehova není pomalý vzhledem ke svému slibu“, ale je trpělivý, protože si nepřeje, aby byl někdo zahuben. Proto by křesťané měli dávat pozor na své chování a konat skutky zbožné oddanosti, když očekávají a pevně chovají v mysli přítomnost Jehovova dne, jímž se nebesa rozplynou ohněm a prvky se silným žárem roztaví. Ale mají přijít „nová nebesa a nová země“ podle Božího slibu. — 3:4, 7, 9, 13.

7. O co by se měli křesťané snažit, když mají předem toto poznání?

⁷ Proto by se měli vynasnažit, aby „jím tedy nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji“. Měli by považovat trpělivost svého Pána za záchranu, právě jak jim psal milovaný Pavel. Když mají předem toto poznání, ať se střeží, aby neodpadli od své vlastní stálosti. „Ne,“ uzavírá Petr, „ale vyrůstejte dále v nezasloužené laskavosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i do dne věčnosti.“ — 3:14, 18.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

8. a) Jak Petr dosvědčuje inspiraci Hebrejských i Řeckých písem? b) Jaký z toho budeme mít prospěch, budeme-li se pevně držet přesného poznání?

⁸ Jak velmi důležité je přesné poznání! I Petr vetkává do svého dokazování přesné poznání, jež získal z Hebrejských písem. Dosvědčuje, že byla inspirována svatým duchem: „Vždyť v žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle, ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem.“ Ukazuje, že i Pavlovi byla moudrost „dána“. (1:21; 3:15) Přináší nám to velký prospěch, jestliže uvažujeme o všech těchto inspirovaných Písmech a pevně se držíme přesného poznání. Tak se nikdy nestaneme samolibými jako ti, které Petr popisuje, jak říkají: „Všechno pokračuje přesně jako od počátku stvoření.“ (3:4) Ani neupadneme do léček falešných učitelů jako ti, které Petr popisuje ve 2. kapitole svého dopisu. Spíše bychom měli neustále uvažovat o připomínkách, které dal Petr i jiní pisatelé Bible. To nám pomůže, abychom zůstali „upevněni v pravdě“ a trpělivě a se stálostí vyrůstali „dále v nezasloužené laskavosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista“. — 1:12; 3:18.

9. K jakému vážnému úsilí jsme povzbuzováni a proč?

⁹ Jako pomoc k prohloubení „přesného poznání Boha a Ježíše, našeho Pána“ doporučuje Petr vážné úsilí o vybudování těch křesťanských vlastností, které jsou uvedeny v 1. kapitole, verších 5 až 7. V 8. verši pak připojuje: „Jestliže tyto věci totiž ve vás existují a překypují, zabrání vám, abyste nebyli ani nečinní ani neplodní vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista.“ To je opravdu skvělé povzbuzení, abychom byli v těchto kritických dnech činní jako Boží služebníci! — 1:2.

10. a) Jaké sliby Petr zdůrazňuje a k čemu vybízí v této souvislosti? b) Jaké ujištění dává ohledně proroctví o Království?

¹⁰ Jak je tedy důležité, abychom vynaložili co největší úsilí a tak se zcela jistě podíleli na ‚drahocenných a velmi velkolepých slibech‘ Jehovy Boha! Petr proto vybízí pomazané křesťany, aby upírali oči na cíl Království, když říká: „Vynasnažte [se], abyste si zajistili své povolání a vyvolení, neboť budete-li dál činit tyto věci, rozhodně nikdy neselžete. Tak vám vskutku bude bohatě opatřen vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.“ Potom Petr upozorňuje na velkolepost Ježíšovy královské slávy, jíž byl očitým svědkem při vidění proměny, a dodává: „Proto máme prorocké slovo ještě jistější.“ Ano, každé proroctví o velkolepém Jehovově království se určitě splní. A tak s důvěrou opakujeme Petrova slova citovaná z Izajášova proroctví: „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ — 2. Petra 1:4, 10, 11, 19; 3:13; Iz. 65:17, 18.

[Poznámka pod čarou]