‚Nedej se rychle zviklat a tím odvést od rozumného myšlení‘
„Prosíme vás abyste se nedali rychle zviklat a tím odvést od rozumného myšlení ani roznítit buď inspirovaným výrokem nebo ústním poselstvím nebo dopisem jakoby od nás.“ — 2. TESALONIČANŮM 2:1, 2.
1. Jaké přijemné vzpomínky se nám vybavují, když uvažujeme o době, kdy jsme se poprvé dověděli o pravdě?
PŘÍJEMNÉ vzpomínky nám vyvstanou v mysli, kdykoli jako křesťané přemýšlíme o době, kdy jsme se poprvé dověděli pravdu z Božího slova. Bylo to nádherné, logické a přineslo nám to uspokojení. Naše srdce opravdu překypovalo oceněním, když jsme se dovídali o Jehovovi a o jeho vznešených vlastnostech, k nimž patří jeho velká láska a jeho milosrdenství. Radovali jsme se, když jsme přicházeli do společnosti spoluvěřících, kteří projevovali pravou křesťanskou lásku a žili podle biblických zásad.
2. Jaké vyhlídky máme jako Jehovovi služebníci a v jakém duchovním stavu jsme?
2 Byli jsme opravdu vděční, když jsme se dověděli, že Jehova brzy odstraní bolest, zármutek, a dokonce i smrt. (Zjev. 21:3, 4) Představ si, žít věčně na rajské zemi, v dokonalém zdraví a naprostém štěstí! Zdálo se to příliš krásné, než aby to byla pravda. Ale byla to pravda. Bylo to založeno na Božím slovu. Jak vzrušující! Bezpochyby jsme cítili totéž, co Ježíšovi učedníci, když se jim Ježíš objevil po svém vzkříšení. Řekli si navzájem: „Nehořelo naše srdce, když k nám po cestě mluvil, jak nám plně otevíral Písma?“ (Luk. 24:32) Ano, když jsme poznali pravdu a oddali jsme Jehovovi svůj život, ocitli jsme se v duchovním ráji. Jaké požehnání!
3. Jak se snaží ďábel a ostatní odpůrci připravit nás o dobrodiní Jehovova duchovního ráje?
3 Ale to, že jsme v Jehovově duchovním ráji, nemůžeme považovat za samozřejmost. Do tohoto ráje jsme vešli dobrovolně; můžeme z něj také vyjít (nebo z něj můžeme být odstraněni), propadneme-li nevíře nebo porušíme-li svévolně Jehovovy spravedlivé zákony. To se nám ovšem nestane, jestliže zachováváme pevnou ‚lásku, kterou jsme měli na počátku‘, jestliže stále oceňujeme všechna Jehovova opatření, jež nám pomáhají zůstat duchovně silnými. (Zjev. 2:4) Ale ďábel a jiní odpůrci pravého uctívání umějí obratně klamat. Nikdy bychom neměli zapomenout, že se stále snaží pokud možno porušit naši ryzost. Jejich propaganda má oslabit naši víru, má ochladit naši lásku k Bohu a zasít do naší mysli nejistotu — ano, vyvolat dojem, že duchovní ráj není vůbec žádným rájem.
4. K čemu to může vést, připustíme-li, aby naše víra slábla a aby vznikly vážné pochybnosti?
4 Mohlo by se nám stát to, co vystihuje jedno přísloví, že bychom totiž měli dojem, že je obtížné, nebo dokonce nemožné vidět les duchovního ráje, protože se příliš zblízka díváme na stromy v podobě nedokonalých lidí, kteří v něm nyní jsou. Vzrušení, které jsme pociťovali, když jsme poznávali pravdu Božího slova, nádherná naděje, kterou jsme získali, láska k Bohu a k našim bratrům, kterou jsme si vytvořili, i nadšení, jež jsme pociťovali pro Jehovovu službu, to vše může ochabnout. Nepodnikneme-li rozhodné kroky, abychom zabránili takovému duchovnímu úpadku, začnou se nám Boží milující požadavky zakrátko zdát tvrdé. Blahodárný duchovní pokrm od „věrného a rozvážného otroka“ se může zdát něčím opovrženíhodným a bratrství Jehovových milujících služebníků se může jevit jako domácnost nepřátel. Jediné uspokojení, a to zvrácené, může pak spočívat v tom, že člověk začne bít své spoluotroky pomluvami a polopravdami. — Mat. 24:45–51.
5. Jak může být něčí ztráta srovnatelná s tím, co ztratili Adam s Evou, když byli vyhnáni z edenského ráje?
5 Ano, mohli bychom nejen ztratit požehnání dnešního duchovního ráje, ale mohlo by se stát něco ještě horšího, mohli bychom ztratit i naději na věčný život v pozemském ráji. A mohli bychom utrpět ztrátu z téhož důvodu, pro který Adam a Eva ztratili edenský ráj. Měli všechno, co potřebovali, aby byli dokonale šťastní, a mohli žít věčně. Ale nezávislost — vlastně odlišné učení — bylo pro ně důležitější než poslušnost Jehovy a edenská požehnání. Eva byla oklamána. Adam oklamán nebyl, ale připustil, aby jej síla okolností, včetně silného vlivu jeho manželky, rovněž přiměla k hříchu. Lidé byli proto odstraněni z ráje a měli žít bídným životem až do své smrti. Ztratili pro sebe vyhlídku na věčný život a svému potomstvu přivodili dědictví hříchu a smrti. (1. Mojž. 3:1–7, 14–19, 24; 1. Tim. 2:14; Řím. 5:12) Jak hroznou cenu museli zaplatit za takzvanou nezávislost!
6. a) Jakou starost vyjadřuje Pavel ohledně některých členů korintského sboru? b) Jak se projevila stejná starost ve slovech napsaných sboru v Tesalonice?
6 Apoštol Pavel vyjádřil starost: „Obávám se, aby jako had svou vychytralostí svedl Evu, nebyla vaše mysl nějak zkažena, pryč od upřímnosti a cudnosti, která náleží Kristu.“ (2. Kor. 11:3) Pavel považoval za nutné psát o některých klamných učeních, která se rozšiřovala v jeho době. Ve svém druhém dopise sboru v Tesalonice napsal: „Prosíme vás . . . , abyste se nedali rychle zviklat a tím odvést od rozumného myšlení ani roznítit buď inspirovaným výrokem nebo ústním poselstvím nebo dopisem jakoby od nás v tom smyslu, že Jehovův den je zde. Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede.“ — 2. Tes. 2:1–3.
Neměj nic společného s odpadlíky
7. a) Které otázky vzniknou, dostaneme-li poštou odpadlickou literaturu? b) Proč je přílišná sebedůvěra nebezpečná, máme-li se chránit před vlivem odpadlíků?
7 Co tedy uděláš, setkáš-li se s odpadlickým učením — se lstivými úvahami, jež tvrdí, že to, v co věříš jako jeden ze svědků Jehovových, není pravda? Co například uděláš, dostaneš-li dopis nebo nějakou literaturu a po otevření ihned vidíš, že pochází od nějakého odpadlíka? Přiměje tě zvědavost, abys tyto věci četl, jen abys viděl, co v nich říká? Snad si dokonce řekneš: ‚Na mne to nezapůsobí; jsem v pravdě příliš silný. A kromě toho, máme-li pravdu, nemusíme se ničeho bát. Pravda ve zkoušce obstojí.‘ Někteří uvažovali tímto způsobem, sytili svou mysl odpadlickými úvahami a pak začali vážně pochybovat. (Srovnej s Jakubem 1:5–8.) Proto pamatuj na výstrahu v 1. Korinťanům 10:12: „Proto ať ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby neupadl.“
8. Jakou pomoc potřebují ti, kteří byli přemoženi pochybnostmi?
8 Někteří z těch, kteří propadli pochybnostem, jež zaseli odpadlíci, se s milující pomocí laskavých bratrů po nějakém čase duchovních zmatků a úrazů opět vzpamatovali. Ale této bolesti se mohli vyhnout. V Příslovích 11:9 je nám řečeno: „Ten, kdo je odpadlík, ničí svými ústy svého bližního, ale spravedliví jsou vyproštěni poznáním.“ Juda řekl spolukřesťanům, aby ‚nadále projevovali milosrdenství těm, kteří mají pochybnosti; zachraňovali je tím, že je vychvacují z ohně‘. (Juda 22, 23) Pavel radil dozorci Timoteovi, aby poučoval „s mírností . . . ty, kteří nejsou příznivě nakloněni. Snad jim Bůh dá pokání, jež vede k přesnému poznání pravdy, aby vystřízlivěli, dostali se z ďáblovy léčky a poznali, že jím byli zaživa chyceni pro jeho vůli.“ — 2. Tim. 2:25, 26.
9. K jakému tragickému konci dospívají ti, kteří opouštějí pravé uctívání?
9 Je tragické, že jiní se dostali do úplné temnoty, a dokonce se vrátili k mylným učením křesťanstva. Apoštol Petr psal o tom, jak tragicky dopadli ti, kteří kdysi chodili v pravdě, ale pak se odvrátili. Řekl: „Jestliže potom, co unikli poskvrnám světa přesným poznáním Pána a zachránce Ježíše Krista, se opět zapletli právě do těchto věcí a jsou jimi přemoženi, jistě se pro ně stala jejich konečná situace horší než počáteční.“ Petr řekl, že jsou jako pes, který se vrací k svému zvratku a jako vykoupaná svině, která se začne opět válet v blátě. — 2. Petra 2:20–22.
10. a) Co říká Jehova o naslouchání odpadlíkům? b) Jakému jednání by se podobalo čtení odpadlické literatury?
10 Když nám nějaký jiný člověk řekne: „To nečti“ nebo „Tomu nenaslouchej“, máme snad sklon jeho rady nedbat. Ale uvědom si, že v tomto případě je to Jehova, kdo nám ve svém Slovu říká, co máme dělat. A co říká o odpadlících? „Abyste se jim vyhýbali“ (Řím. 16:17, 18); „abyste se přestali [s nimi] směšovat“ (1. Kor. 5:11) a „nepřijímejte [je] nikdy do svého domu ani [je] nezdravte“ (2. Jana 9, 10). To jsou důrazná slova, jasné pokyny. Kdybychom snad ze zvědavosti četli literaturu nějakého známého odpadlíka, nebylo by to totéž, jako kdybychom si zvali tohoto nepřítele pravého uctívání přímo domů a vybízeli ho, aby se s námi posadil a sdělil nám své odpadlické myšlenky?
11, 12. a) Jaké znázornění nám pomáhá pochopit, že nemůžeme číst odpadlickou literaturu a přitom zůstat bez viny? b) Jak to lze uplatnit v souvislosti s péčí, kterou projevuje Jehova o svůj lid?
11 Znázorněme si to: Představ si, že by tvůj dospívající syn dostal poštou nějaké pornografické materiály. Co bys učinil? Kdyby to chtěl ze zvědavosti číst, řekl bys: ‚Ano, chlapče, jen si to přečti. To ti neublíží. Od dětství jsme tě učili, že nemravnost je špatná. A musíš ostatně vědět, co se děje ve světě, abys viděl, že je opravdu špatný‘? Uvažoval bys tímto způsobem? Rozhodně ne! Naopak, zcela jistě bys poukázal na to, jak je nebezpečné číst pornografickou literaturu, a vyžadoval bys, aby byla zničena. Proč? Protože bez ohledu na to, jak je snad člověk silný v pravdě, zapůsobí na jeho mysl i srdce, jakmile začne svou mysl sytit převrácenými myšlenkami z takové literatury. Z dřímající nesprávné touhy pěstované v koutku srdce může nakonec vzniknout zvrácená sexuální žádost. K čemu to vede? Jakub říká, že když se nesprávná žádost stane plodnou, porodí hřích, a hřích vede k smrti. (Jak. 1:15) Proč tedy uvádět v chod takovou řetězovou reakci?
12 Jestliže bychom tedy jednali tak rozhodně, abychom chránili své děti před účinky pornografie, neměli bychom očekávat, že náš milující nebeský Otec nás bude podobně varovat a chránit před duchovním smilstvem, k němuž patří i odpadlictví? Říká: ‚Vyvaruj se toho!‘
13. Co můžeme činit, dostaneme-li při kazatelské službě vyzývavé otázky založené na tom, co odpadlíci řekli nebo napsali?
13 Ale dejme tomu, že kážeš dobré poselství a lidé ti dají otázky nebo námitky podobné těm, které vyjadřují odpůrci. Jestliže někdo není upřímný a chce se jen přít, bývá obvykle nejlépe omluvit se a jít k sousedním dveřím. Co však dělat, jestliže se někdo upřímně ptá na některé tvrzení odpadlíků? V první řadě se můžeme zeptat, co vlastně způsobilo zneklidnění. Je to snad jen jeden bod nebo dva. Pak se jich můžeme držet a odpovědět na ně z Písma, z publikací Společnosti a podle toho, co o věci po pravdě víme. Není třeba z toho usuzovat, že bychom museli číst nějakou knihu nebo pojednání, plné pomluv a polopravd, abychom mohli vyvrátit falešná tvrzení a nauky odpůrců.
Důvěra v Jehovu
14. Jaký laskavý zájem nám projevuje náš nebeský Otec a proč se na něj můžeme plně spoléhat?
14 Když budujeme svou víru a zůstáváme pilně zaměstnáni ve službě království, můžeme se spolehnout na Jehovu s vědomím, že jako náš milující nebeský Otec chce pro nás jen to nejlepší. Bůh nás učí; varuje nás. Činí to prostřednictvím svého Slova a jasným vedením, které poskytuje jeho viditelná organizace. Kdybychom snad požádali milujícího rodiče o chléb a o rybu, nedal by nám kámen ani hada. Ani Bůh nás nebude klamat nebo podvádět. (Mat. 7:7–11) Bůh nás však nebude úplně chránit před pokušeními, a dokonce ani před podvodnou lží a ďábelskou propagandou. Říká o sobě: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit.“ (Iz. 48:17) Ano, Jehova nás učí ‚k našemu prospěchu‘. Říká nám, abychom zůstávali odděleni od odpadlíků a jejich učení, a to nám slouží k ochraně. Znamená to pro nás život.
15. Jakou výstrahu dal apoštol Pavel ohledně některých lidí, kteří se budou snažit odvést učedníky?
15 Apoštol Pavel varoval křesťanské spolustarší: „Z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky.“ (Sk. 20:30) Jestliže déle nasloucháme lstivému argumentování a klamným úvahám, mohou „převrácené věci“ znít pravdivě. Čím déle se Eva dívala na zakázané ovoce a naslouchala převráceným úvahám ďáblovým, tím více byla přesvědčena, že satan má pravdu. Pavel varoval: „Dejte pozor, aby vás snad někdo neodvedl jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného klamu podle lidského podání, podle základních věcí světa, a ne podle Krista.“ (Kol. 2:8) Apoštol také ukázal, že odpadlíci „hladkým mluvením a lichotivou řečí svádějí srdce bezelstných“. (Řím. 16:17, 18; srovnej 2. Korinťanům 11:13–15.) Někteří následkem takové propagandy odstoupili, ale to neznamená, že bychom je měli následovat. Musíme však být stále bdělí.
16. Uplatnění které biblické výstrahy nám pomůže odolávat satanovým snahám oklamat lidi a odvést je od pravého uctívání?
16 Od Edenu se ďáblova taktika nezměnila. Užívá rafinovaného dotazování a dovolává se sobeckých zájmů. Petr napsal: „Budou falešní učitelé. Právě ti budou nenápadně zavádět ničivé sekty . . . Také vás budou chtivě vykořisťovat podvodnými slovy.“ (2. Petra 2:1–3) Padělek má vypadat nebo znít jako něco pravého. Ve 2. Timoteovi 2:14–19 zdůraznil Pavel, jak je nutné užívat Jehovova slova k urovnávání záležitostí, ale varoval, že je nutné vyhýbat se odpadlíkům, jejichž ‚prázdné řeči . . . porušují to, co je svaté‘, protože, jak řekl, „jejich slovo se rozšíří jako sněť “.
17, 18. a) Jak se odpadlické učení podobá sněti? b) Jakou výstrahu dává apoštol Petr ohledně těch, kteří se snaží odvrátit nás od pravého uctívání? c) Na které otázky bude dána odpověď v příštím studijním článku?
17 To je opravdu výstižné přirovnání. Podobně jako sněť není odpadlické uvažování nic jiného než rychle se šířící duchovní smrt. A protože jsou členové sboru jako jedno tělo, je nebezpečí, že by se druzí mohli nakazit. Jestliže se ten, kdo rozšiřuje odpadlické nauky, nemůže duchovně uzdravit laskavým, ale pevným uplatňováním balzámu Božího slova, pak může být amputace (odnětí pospolitosti) tohoto údu neboli člena jedinou možností k ochraně ostatních údů těla. (Srovnej Titovi 1:10, 11.) Nedej se nakazit smrtelnou duchovní snětí! Zachovávej si dobré duchovní zdraví tím, že se budeš vyhýbat infekci v podobě odpadlického uvažování. Řiď se zdravou radou ve 2. Petrově 3:17, 18: „Milovaní, když tedy máte předem takové poznání, chraňte se, abyste s nimi nebyli svedeni omylem těch, kteří vzdorují zákonu, a neodpadli od vlastního stálého postoje. Ne, ale vyrůstejte dále v nezasloužené laskavosti a v poznání našeho Pána a zachránce Ježíše Krista.“
18 Ale jak se můžeme chránit před odpadlictvím? Jak můžeme chránit své srdce, aby nepřijímalo odpadlické úvahy? O těchto otázkách bude pojednávat příští článek.
Vzpomínáš si?
◆ Jak bychom mohli přijít o dobrodiní Jehovova duchovního ráje?
◆ Proč se čtení odpadlických publikací podobá čtení pornografické literatury?
◆ Co můžeme činit, jestliže se nás někdo dotazuje na to, co tvrdí odpadlíci?
◆ Proč jsou odpadlické nauky jako sněť?
[Obrázek na straně 12]
Jednáš moudře a zničíš veškerý odpadlický materiál?