Co je klíčem k bratrské náklonnosti

„Dodejte ke své . . . zbožné oddanosti bratrskou náklonnost.“ — 2. PETRA 1:5–7.

1. Co je jedním z hlavních důvodů, proč jsou shromáždění Jehovova lidu takovými radostnými událostmi?

DCERA jednoho lékaře, který nebyl svědkem Jehovovým, kdysi obdržela misionářské školení v Biblické škole Strážné věže Gilead a její otec navštívil program graduace. To velké množství šťastných lidí na něj udělalo velký dojem — prohlásil, že mezi těmito lidmi musí být velmi málo nemocí. Proč to velké množství lidí pociťovalo takové štěstí? Čím to vlastně je, že veškerá shromáždění Jehovova lidu, ve sborech i na krajských a oblastních sjezdech, jsou radostnými událostmi? Není to snad díky bratrské náklonnosti, kterou si navzájem projevují? Bratrská náklonnost je nepochybně jedním z důvodů, proč se říká, že žádné jiné náboženské skupině nepřináší náboženství tolik radosti, štěstí a uspokojení jako svědkům Jehovovým.

2, 3. Jaká dvě řecká slova se zabývají city, které bychom měli mít k sobě navzájem, a jakými příznačnými rysy se vyznačují?

² Takovou bratrskou náklonnost bychom měli očekávat, uvážíme-li slova apoštola Petra uvedená v 1. Petra 1:22: „Když jste nyní očistili své duše poslušností pravdy, jejímž výsledkem je nepokrytecká bratrská náklonnost, milujte jeden druhého vřele ze srdce.“ Jednou ze základních složek řeckého slova zde přeloženého jako „bratrská náklonnost“ je filia (náklonnost). Jeho význam je úzce spojen s významem slova agapé, které se obvykle překládá jako „láska“. (1. Jana 4:8) Přestože výrazy bratrská náklonnost a láska se při používání často zaměňují, přece má každý z těchto výrazů své specifické rysy. Neměli bychom je navzájem zaměňovat, jak to dělají mnozí překladatelé Bible. (V tomto článku a v následujícím článku budeme pojednávat o obou uvedených slovech.)

³ O rozdílu mezi těmito dvěma řeckými výrazy jeden znalec uvedl, že filia je „rozhodně slovo vyjadřující vřelost, blízkost a náklonnost“. Naproti tomu agapé více souvisí s myslí. Je nám tedy sice řečeno, že máme své nepřátele milovat (agapé), ale nechováme k nim náklonnost. Proč ne? Protože „špatná společenství kazí užitečné návyky“. (1. Korinťanům 15:33) Na určitou rozdílnost dále poukazují slova apoštola Petra: „Dodejte ke své . . . bratrské náklonnosti lásku.“ — 2. Petra 1:5–7; srovnej Jana 21:15–17.a

Příklady velmi silné bratrské náklonnosti

4. Proč Ježíš a Jan měli k sobě zvlášť silnou náklonnost?

⁴ Boží slovo nám dává řadu znamenitých příkladů zvlášť silné bratrské náklonnosti. Tato silná náklonnost není výsledkem nějakého rozmaru, ale je založena na ocenění vynikajících vlastností. Nejznámějším příkladem je nepochybně příklad náklonnosti, kterou měl Ježíš Kristus k apoštolu Janovi. Ježíš měl jistě bratrskou náklonnost ke všem svým věrným apoštolům, a měl k tomu dobrý důvod. (Lukáš 22:28) Dal to mimo jiné najevo tím, že jim umyl nohy, a tak jim poskytl poučení o pokoře. (Jan 13:3–16) Ale Ježíš choval zvláštní náklonnost k Janovi, a Jan se o tom opakovaně zmiňuje. (Jan 13:23; 19:26; 20:2) Tak jako měl Ježíš důvod projevovat náklonnost svým učedníkům a apoštolům, i Jan s největší pravděpodobností dal Ježíšovi důvod, aby k němu Ježíš choval zvlášť silnou náklonnost, protože Jan si Ježíše více vážil. Můžeme to vidět z Janových spisů — jak z jeho evangelia, tak z jeho inspirovaných dopisů. Jak často se v těchto spisech zmiňuje o lásce! Janovo velké ocenění pro Ježíšovy duchovní vlastnosti je vidět z toho, co napsal v Janovu evangeliu, v kapitolách 1 a 13 až 17, a také z toho, jak se opakovaně zmiňuje o Ježíšově předlidské existenci. — Jan 1:1–3; 3:13; 6:38, 42, 58; 17:5; 18:37.

5. Co je možné říci o zvlášť silné náklonnosti, kterou k sobě cítili Pavel a Timoteus?

⁵ Podobně bychom nechtěli přehlédnout velmi silnou bratrskou náklonnost, kterou k sobě pociťovali apoštol Pavel a jeho křesťanský společník Timoteus, náklonnost, která byla jistě založena na tom, že vzájemně oceňovali své vlastnosti. V Pavlových spisech se nacházejí znamenitá vyjádření o Timoteovi, jako například: „Nemám nikoho jiného s takovou povahou jako on, který se bude opravdově starat o to, co se vás týká . . . Vy znáte důkaz, který o sobě dal, že se mnou jako dítě s otcem sloužil jako otrok při podpoře dobré zprávy.“ (Filipanům 2:20–22) V dopisech Timoteovi je mnoho osobních zmínek, z nichž je vidět Pavlova vřelá náklonnost k Timoteovi. Povšimněme si například 1. Timoteovi 6:20: „Timotee, střež, co je ti s důvěrou svěřeno.“ (Viz též 1. Timoteovi 4:12–16; 5:23; 2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15.) Pavlova zvlášť silná náklonnost k tomuto mladému muži vyvstává zejména tehdy, když srovnáme Pavlovy dopisy Timoteovi s jeho dopisem Titovi. Timoteus jistě o jejich přátelství smýšlel stejně, jak to můžeme vidět z Pavlových slov ve 2. Timoteovi 1:3, 4: „Nikdy [na tebe] nepřestávám pamatovat ve svých úpěnlivých prosbách, a . . . toužím [tě] vidět, protože si pamatuji tvé slzy, abych byl naplněn radostí.“

6, 7. Co k sobě navzájem pociťovali David a Jonatan a proč?

⁶ Znamenité příklady jsou i v Hebrejských písmech. Uvažujme například o Davidovi a Jonatanovi. Dočítáme se, že poté, co David zabil Goliata, „Jonatanova duše, ta se spoutala s Davidovou duší a Jonatan si ho zamiloval jako svou vlastní duši“. (1. Samuelova 18:1) Zvlášť silná náklonnost k Davidovi se rozvinula u Jonatana nepochybně proto, že oceňoval Davidův příklad horlivosti pro Jehovovo jméno a příkladnou nebojácnost, když vyšel, aby se střetl s Goliatem.

⁷ Jonatan měl k Davidovi takovou náklonnost, že vydal v nebezpečí svůj vlastní život, když Davida chránil před králem Saulem. Jonatan nikdy neprojevil nelibost nad tím, že David byl Jehovou vybrán, aby byl příštím králem Izraele. (1. Samuelova 23:17) David měl k Jonatanovi stejně hlubokou náklonnost, což je zjevné z toho, co řekl, když truchlil nad Jonatanovou smrtí: „Jsem kvůli tobě stísněn, můj bratře Jonatane, byl jsi mi velmi příjemný. Tvá láska byla pro mne podivuhodnější než láska žen.“ Jejich vztah se vyznačoval opravdu hlubokým oceněním. — 2. Samuelova 1:26.

8. Které dvě ženy si navzájem projevovaly zvlášť silnou náklonnost a proč?

⁸ V Hebrejských písmech také máme znamenitý příklad zvlášť silné náklonnosti, kterou si projevovaly dvě ženy, Noemi a její ovdovělá snacha Rut. Připomeňme si slova Rut, která řekla Noemi: „Nenaléhej na mne, abych tě opustila, abych se obrátila zpět a nedoprovázela tě; vždyť kam jdeš ty, půjdu já, a kde strávíš noc ty, tam strávím noc já. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“ (Rut 1:16) Nevede nás to k závěru, že to byla právě Noemi, kdo — svým chováním a tím, jak mluvila o Jehovovi — zřejmě vyvolal v Rut takový projev ocenění? — Srovnej Lukáše 6:40.

Příklad apoštola Pavla

9. Z čeho je vidět, že Pavel byl příkladný, pokud jde o bratrskou náklonnost?

⁹ Jak jsme viděli, apoštol Pavel choval zvlášť silnou bratrskou náklonnost k Timoteovi. Ale Pavel dal také vynikající příklad v tom, jak dával najevo vřelou bratrskou náklonnost bratrům všeobecně. Starším v Efezu řekl, že „nepřestal po tři roky nocí i dnem každého se slzami napomínat“. Byla to vřelá bratrská náklonnost? Určitě! A Efezané pociťovali k Pavlovi totéž. Když slyšeli, že ho již nikdy neuvidí, pak „mezi nimi všemi skutečně propukl velký pláč a padli Pavlovi kolem krku a něžně ho líbali“. (Skutky 20:31, 37) Byla to bratrská náklonnost založená na ocenění? Ano! Pavlova bratrská náklonnost je také vidět z jeho slov ve 2. Korinťanům 6:11–13: „Naše ústa se k vám otevřela, Korinťané, naše srdce se rozšířilo. Nemáte v nás stísněné místo, ale máte stísněné místo ve své vlastní něžné náklonnosti. Proto se jako odplatou za to — mluvím jako k dětem — rozšiřte i vy.“

10. Jaký nedostatek bratrské náklonnosti vedl Pavla k tomu, že ve 2. Korinťanům, 11. kapitole, uvedl své zkoušky?

¹⁰ Mnohým Korinťanům jistě scházela bratrská náklonnost k apoštolu Pavlovi založená na ocenění. Proto si někteří stěžovali: „Jeho dopisy jsou závažné a silné, ale jeho osobní přítomnost je slabá a jeho řeč opovrženíhodná.“ (2. Korinťanům 10:10) Proto se Pavel zmiňoval o jejich „veleapoštolech“ a proto byl podnícen, aby vypovídal o zkouškách, které snášel, jak je to zaznamenáno ve 2. Korinťanům 11:5, 22–33, Ekumenický překlad.

11. Jaké máme svědectví o Pavlově náklonnosti ke křesťanům v Tesalonice?

¹¹ Pavlova vřelá náklonnost k těm, jimž sloužil, je zvlášť vidět z jeho slov v 1. Tesaloničanům 2:8: „Protože jsme k vám tedy měli něžnou náklonnost, velmi se nám líbilo, že jsme vám předali nejen Boží dobrou zprávu, ale také své vlastní duše, protože jste se stali našimi milovanými.“ Pociťoval k oněm novým bratrům vlastně takovou náklonnost, že když to již nemohl vydržet — byl totiž tak dychtivý vědět, jak snášejí pronásledování —, poslal Timotea, který přinesl dobrou zprávu, jež apoštola Pavla velice občerstvila. (1. Tesaloničanům 3:1, 2, 6, 7) V publikaci Insight on the Scriptures se vhodně podotýká: „Mezi Pavlem a těmi, jimž sloužil, existovalo těsné pouto bratrské náklonnosti.“

Ocenění — klíč k bratrské náklonnosti

12. Jaké jsou důvody k tomu, abychom svým bratrům projevovali vřelou náklonnost?

¹² Klíčem k bratrské náklonnosti je nepochybně ocenění. Což všichni oddaní služebníci Jehovy nemají vlastnosti, které oceňujeme, které v nás vzbuzují náklonnost a díky nimž máme tyto služebníky rádi? Všichni hledáme nejprve Boží Království a jeho spravedlnost. Všichni statečně bojujeme proti třem našim společným nepřátelům: proti Satanovi a jeho démonům, proti ničemnému světu ovládanému Satanem a proti zděděným sobeckým sklonům padlého těla. Neměli bychom vždy zastávat postoj, že naši bratři — s přihlédnutím k jejich situaci — dělají to nejlepší, co mohou? Každý jednotlivec na zemi je buď na straně Jehovy, nebo na straně Satana. Naši oddaní bratři a sestry jsou na straně Jehovy, ano, na naší straně, a proto si zasluhují naši bratrskou náklonnost.

13. Proč bychom měli mít vřelou náklonnost ke starším?

¹³ A jak je to s oceněním pro naše starší? Neměli bychom mít pro ně v srdci vřelé místo vzhledem k tomu, jak v zájmu sboru tvrdě pracují? Stejně jako my všichni, musí se i oni postarat o sebe a o svou rodinu. Také mají stejné povinnosti jako my všichni — osobní studium, návštěvu sborových shromáždění a účast v kazatelské službě. Kromě toho mají povinnost připravovat si části programu na shromáždění, mají veřejné přednášky a řeší problémy, které vyvstávají ve sboru, což někdy zahrnuje i hodiny strávené při právních jednáních. Jistě chceme „stále pokládat takové muže za drahé“. — Filipanům 2:29.

Jak projevovat bratrskou náklonnost

14. Které biblické texty nám přikazují projevovat bratrskou náklonnost?

¹⁴ Jestliže chceme Jehovovi působit radost, musíme projevovat vůči svým spoluvěřícím vřelý cit bratrské náklonnosti, stejně jako to dělal Ježíš Kristus a Pavel. Čteme o tom: „V [bratrské náklonnosti] mějte k sobě navzájem něžnou náklonnost.“ (Římanům 12:10, Kingdom Interlinear) „Pokud . . . jde o [bratrskou náklonnost], nepotřebujete, abychom vám psali, neboť jste sami vyučováni Bohem, abyste milovali jeden druhého.“ (1. Tesaloničanům 4:9, Int) „Ať zůstává vaše [bratrská náklonnost] .“ (Hebrejcům 13:1, Int) Našemu nebeskému Otci jistě působí potěšení, když jeho pozemským dětem projevujeme bratrskou náklonnost!

15. Například jakými způsoby se projevuje bratrská náklonnost?

¹⁵ V době apoštolů měli křesťané ve zvyku navzájem se zdravit „svatým políbením“ nebo „políbením lásky“. (Římanům 16:16; 1. Petra 5:14) To byl opravdu projev bratrské náklonnosti! Dnes patrně bude na většině míst na zemi vhodnějším vyjádřením této náklonnosti upřímný, přátelský úsměv a pevný stisk ruky. V latinskoamerických zemích, jako například v Mexiku, patří k pozdravu objetí, které je opravdovým vyjádřením náklonnosti. Tato vřelá náklonnost, kterou zde bratři projevují, by snad mohla být jedním z důvodů velkého vzrůstu, k němuž v těchto zemích dochází.

16. Jaké příležitosti k projevování bratrské náklonnosti máme v sále Království?

¹⁶ Když vejdeme do sálu Království, snažíme se opravdu projevovat bratrskou náklonnost? Ta nás přiměje, abychom řekli něco povzbudivého — především těm, kdo vypadají sklíčeně. Je nám řečeno, že máme mluvit „utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším“. (1. Tesaloničanům 5:14) Jistě je to jeden ze způsobů, jak můžeme dát najevo vřelou bratrskou náklonnost. Dále je možné vyjádřit ocenění za pěknou veřejnou přednášku, za dobře provedenou část programu, za chvályhodné úsilí, které vynaložil nějaký řečník zapsaný v teokratické škole kazatelské služby, a tak dále.

17. Jak si jeden starší získal náklonnost sboru?

¹⁷ A co pozvat různé křesťany k sobě domů na oběd anebo třeba po shromáždění na malé občerstvení, pokud není příliš pozdě? Neměli bychom se nechat vést Ježíšovou radou v Lukášovi 14:12–14? Kdysi byl jeden bývalý misionář jmenován předsedajícím dozorcem sboru, v němž všichni ostatní byli jiné rasy. Pocítil od bratrů nedostatek bratrské náklonnosti, a proto začal s nápravou situace. Jak? Neděli co neděli zval postupně různé rodiny na oběd. Neuplynul ani rok, a všichni mu dávali najevo bratrskou náklonnost.

18. Jak můžeme projevovat bratrskou náklonnost našim nemocným bratrům a sestrám?

¹⁸ Když nějaký bratr nebo sestra onemocní a léčí se doma nebo v nemocnici, bratrská náklonnost nás podnítí, abychom takovému člověku dali najevo, že o něj máme starost. A co ti, kdo žijí v pečovatelských domovech? Nemohli bychom je osobně navštívit, zatelefonovat jim nebo jim poslat pohlednici s vyjádřením vřelých citů?

19, 20. Jak můžeme dát najevo, že se naše bratrská náklonnost rozšířila?

¹⁹ Při projevování bratrské náklonnosti si můžeme položit otázku: ‚Jsem ve své bratrské náklonnosti stranický? Nechávám se při projevování bratrské náklonnosti ovlivňovat takovými činiteli, jako je barva pleti, míra vzdělání nebo hmotný majetek? Potřebuji se ve své bratrské náklonnosti rozšířit, jak k tomu apoštol Pavel nabádal křesťany v Korintu?‘ Bratrská náklonnost nás přiměje, abychom na bratry pohlíželi pozitivně, abychom si jich vážili pro jejich dobré stránky. Bratrská náklonnost nám také pomůže, abychom se radovali z pokroku svých bratrů a nezáviděli jim ho.

²⁰ Bratrská náklonnost by nás také měla vést k tomu, abychom bratrům pohotově pomáhali ve službě. Mělo by to být tak, jak se uvádí v jedné naší písni (číslo 92):

„Pomáhej slabým s laskavostí,

by mohli mluvit se smělostí.

A útlé mládí nepřehlížej,

na jeho růst vždycky pečlivě dbej.“

21. Jakou odezvu můžeme očekávat, když projevujeme bratrskou náklonnost?

²¹ Nezapomeňme tedy, že na projevování bratrské náklonnosti se vztahuje zásada, kterou uvedl Ježíš ve svém Kázání na hoře: „Mějte ve zvyku dávat, a lidé vám budou dávat. Nasypou vám do klína znamenitou míru, stlačenou, setřesenou a překypující. Jakou mírou totiž odměřujete vy, takovou mírou budou na oplátku měřit vám.“ (Lukáš 6:38) My sami máme prospěch z toho, když projevujeme bratrskou náklonnost, když vyjadřujeme úctu těm, kdo jsou stejně jako my služebníky Jehovy. Ti, kdo s potěšením projevují bratrskou náklonnost, jsou opravdu šťastní!

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jaká řecká slova se zabývají našimi city a čím se tato slova liší?

◻ Co je klíčem k bratrské náklonnosti?

◻ Jaké jsou biblické příklady zvlášť silné bratrské náklonnosti?

◻ Proč bychom měli mít k bratrům a ke starším vřelou náklonnost?

[Obrázek na straně 15]

Apoštol Petr své bratry nabádal, aby ke své víře a dalším křesťanským vlastnostem připojili bratrskou náklonnost