Pevně vytrvávejme ve své drahocenné víře!

„Těm, kteří získali víru stejnou výsadou jako my.“ (2. PETRA 1:1)

1. Jak Ježíš varoval své apoštoly, ale jak se chlubil Petr?

VEČER před svou smrtí Ježíš řekl, že ho všichni jeho apoštolové opustí. Jeden z nich, Petr, se chlubil: „I když všichni ostatní klopýtnou ve spojitosti s tebou, já nikdy nechci klopýtnout!“ (Matouš 26:33) Ale Ježíš věděl své. Proto Petrovi při této příležitosti řekl: „Úpěnlivě jsem . . . za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, jakmile se vrátíš, posiluj své bratry.“ (Lukáš 22:32)

2. Co prozradilo, že je Petrova víra slabá, ačkoli si velmi věřil?

² Petr na svou víru spoléhal přespříliš a ještě tu noc Ježíše zapřel. Třikrát popřel, že by Krista znal. (Matouš 26:69–75) Když se ‚vrátil‘, v uších mu jistě jasně zněla slova jeho Mistra „Posiluj své bratry“. Zbytek Petrova života byl touto vybídkou hluboce ovlivněn, což dokazují dva dopisy, jež napsal a jež se dochovaly v Bibli.

Proč psal Petr svoje dopisy

3. Proč Petr napsal svůj první dopis?

³ Svůj první dopis napsal Petr asi třicet let po Ježíšově smrti a adresoval ho svým bratrům v Pontu, Galácii, Kappadokii, Asii a Bithýnii, tedy do oblastí, které dnes leží v severním a západním Turecku. (1. Petra 1:1) Mezi těmito bratry, jimž Petr psal, byli bezpochyby Židé, z nichž někteří se stali křesťany o Letnicích roku 33 n. l. (Skutky 2:1, 7–9) Patřili k nim také pohané, kteří procházeli krutými zkouškami z rukou odpůrců. (1. Petra 1:6, 7; 2:12, 19, 20; 3:13–17; 4:12–14) Petr těmto bratrům tedy psal, aby je povzbudil. Jeho cílem bylo pomoci jim, aby „[přijali] konec své víry, záchranu svých duší“. Součástí jeho vybídky tedy bylo: „Postavte se však proti [Ďáblovi], pevní ve víře.“ (1. Petra 1:9; 5:8–10)

4. Proč Petr napsal svůj druhý dopis?

⁴ Později napsal Petr těmto křesťanům druhý dopis. (2. Petra 3:1) Proč? Protože jim hrozilo ještě větší nebezpečí. Nemorální jedinci se pokoušeli prosazovat svůj nečistý způsob chování mezi věřícími a někteří se jimi nechali svést. (2. Petra 2:1–3) Petr navíc varoval před posměvači. Ve svém prvním dopise napsal, že „konec všech věcí se přiblížil“, ale nyní se někteří této myšlence vysmívali. (1. Petra 4:7; 2. Petra 3:3, 4) Prozkoumejme Petrův druhý dopis a podívejme se, jak jím byli bratři posíleni, aby zůstali pevní ve víře. V tomto prvním článku budeme uvažovat o první kapitole druhého Petrova dopisu.

Účel první kapitoly

5. Jak Petr připravuje své čtenáře na rozbor problémů?

⁵ Petr se ihned nezabývá vážnými problémy. Spíše připravuje cestu pro rozbor těchto problémů tím, že zvyšuje ocenění svých čtenářů pro to, co přijali, když se stali křesťany. Připomíná jim úžasné Boží sliby a spolehlivost biblických proroctví. Vypráví jim o proměnění Krista v moci Království, o vidění, které osobně měl. (Matouš 17:1–8; 2. Petra 1:3, 4, 11, 16–21)

6, 7. (a) Co se můžeme naučit z toho, jak Petr uvedl svůj dopis? (b) Jaký přístup může být užitečný, když dáváme radu?

⁶ Můžeme se z Petrova úvodu něco naučit? Rada je jistě přijatelnější, když těm, komu je určena, nejprve připomeneme nádhernou naději na Království, kterou společně chováme. A co vyprávění osobních zážitků? Po Ježíšově smrti Petr o vidění Ježíše ve slávě Království pravděpodobně častokrát mluvil. (Matouš 17:9)

⁷ Vzpomeň si také, že v době, kdy Petr psal svůj druhý dopis, bylo pravděpodobně již velmi rozšířeno Matoušovo evangelium a dopis apoštola Pavla Galaťanům. A tak se mezi Petrovými současníky dobře vědělo o jeho lidských selháních, ale také o jeho víře. (Matouš 16:21–23; Galaťanům 2:11–14) To mu však nevzalo volnost řeči. Pro lidi, kteří si byli vědomi svých vlastních slabostí, byl možná díky tomu jeho dopis ještě přitažlivější. Když tedy pomáháme druhým lidem s jejich problémy, jistě bude účinné připustit, že i my děláme chyby. (Římanům 3:23; Galaťanům 6:1)

Posilující pozdrav

8. V jakém smyslu Petr pravděpodobně použil slovo „víra“?

⁸ Zamysli se nyní nad Petrovým pozdravem. Okamžitě se zmiňuje o víře, protože své čtenáře oslovil jako ty, „kteří získali víru stejnou výsadou jako my“. (2. Petra 1:1) Pojem ‚víra‘ zde znamená pravděpodobně „pevné přesvědčení“ a vztahuje se na soustavu křesťanských názorů a nauk, která se v Písmu někdy nazývá ‚pravda‘. (Galaťanům 5:7; 2. Petra 2:2; 2. Jana 1) Slovo víra je častěji používáno v tomto významu než v obecném smyslu důvěra nebo jistota vložená na nějakou osobu nebo věc. (Skutky 6:7; 2. Korinťanům 13:5; Galaťanům 6:10; Efezanům 4:5; Juda 3)

9. Proč musel Petrův pozdrav znít vřele zvláště Nežidům?

⁹ Zvláště vřele musel Petrův pozdrav působit na čtenáře, kteří pocházeli z pohanských národů. Židé se s pohany vůbec nestýkali, dokonce jimi opovrhovali a předsudky proti pohanům přetrvaly i mezi těmi Židy, kteří se stali křesťany. (Lukáš 10:29–37; Jan 4:9; Skutky 10:28) Ale Petr, jenž byl původem Žid a byl apoštolem Ježíše Krista, řekl, že jeho čtenáři — Židé i pohané — se podílejí na téže víře a radují se ze stejné výsady jako on.

10. Co se můžeme naučit z Petrova pozdravu?

¹⁰ Zamysli se nad krásným poučením, které dnes můžeme z Petrova pozdravu získat. Bůh není stranický; neupřednostňuje jednu rasu nebo národnost před druhou. (Skutky 10:34, 35; 11:1, 17; 15:3–9) Sám Ježíš učil, že všichni křesťané jsou bratři, a nikdo z nás by se neměl cítit nadřazený. Petrův pozdrav navíc zdůrazňuje myšlenku, že jsme ve skutečnosti celosvětové společenství bratrů, kteří mají ‚stejnou výsadu víry‘ jako Petr a další apoštolové. (Matouš 23:8; 1. Petra 5:9)

Poznání a Boží sliby

11. Které důležité věci Petr zdůraznil po svém pozdravu?

¹¹ Po pozdravu Petr píše: „Kéž vám přibývá nezasloužená laskavost a pokoj.“ Jak nám má přibývat nezasloužená laskavost a pokoj? „Přesným poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána,“ odpovídá Petr. Potom říká: „Božská moc [nám] velkoryse dala všechno, co se týká života a zbožné oddanosti.“ Ale jak dostáváme všechny tyto důležité věci? „Skrze přesné poznání toho, kdo nás povolal prostřednictvím slávy a ctnosti.“ Tímto způsobem Petr dvakrát zdůrazňuje, že přesné poznání Boha a jeho Syna je nezbytné. (2. Petra 1:2, 3; Jan 17:3)

12. (a) Proč Petr zdůrazňuje důležitost přesného poznání? (b) Co musíme nejprve udělat, abychom se mohli radovat z Božích slibů?

¹² „Falešní učitelé“, před kterými Petr varuje ve druhé kapitole, používají ‚podvodná slova‘, aby svedli křesťany. Tak se je snaží svést zpátky k nemorálnosti, z níž byli osvobozeni. Každý, kdo byl zachráněn prostřednictvím ‚přesného poznání Pána a Zachránce Ježíše Krista‘, ale později tomuto podvodu podlehne, nese hrozné následky. (2. Petra 2:1–3, 20) Je zřejmé, že se Petr chtěl tomuto problému ještě věnovat, a proto na úplném začátku svého dopisu zdůrazňuje potřebu přesného poznání pro udržení čistého postavení před Bohem. Petr poznamenává, že Bůh „nám velkoryse dal drahocenné a velmi velkolepé sliby, [abychom] se jejich prostřednictvím stali podílníky na božské přirozenosti“. Ale abychom se z těchto slibů, které jsou nedílnou součástí naší víry, mohli radovat, Petr říká, že musíme nejprve „[uniknout] porušenosti, která je ve světě skrze chtíč“. (2. Petra 1:4)

13. V čem mají pomazaní křesťané i „jiné ovce“ pevně vytrvávat?

¹³ Jak se díváš na Boží sliby? Vnímáš je stejně jako ostatek pomazaných křesťanů? V roce 1991 shrnul tehdejší prezident Watch Tower Bible and Tract Society Frederick Franz, který v celodobé službě vytrval více než sedmdesát pět let, pocity těch, kdo doufají, že budou vládnout s Kristem: „Pevně vytrváváme až do této hodiny, a vytrváme až do chvíle, kdy Bůh skutečně dokáže, jak věrně plní své ‚drahocenné a velmi velkolepé sliby‘.“ Bratr Franz nepřestal důvěřovat v Boží slib nebeského vzkříšení a pevně vytrval ve své víře až do své smrti ve věku devadesáti devíti let. (1. Korinťanům 15:42–44; Filipanům 3:13, 14; 2. Timoteovi 2:10–12) Podobně pevně vytrvávají ve víře miliony lidí a zaměřují se na Boží slib o pozemském ráji, v němž budou lidé žít na věky ve štěstí. Patříš k těmto lidem i ty? (Lukáš 23:43; 2. Petra 3:13; Zjevení 21:3, 4)

Reakce na Boží sliby

14. Proč Petr jmenuje ctnost jako první vlastnost, jež má být dodána k víře?

¹⁴ Jsme Bohu vděční za to, co slíbil? Jestliže ano, Petr nás nabádá, abychom to dali najevo. „Ano, právě proto“ (protože nám Bůh dal velmi drahocenné sliby) bychom měli být ve víře aktivní. Nemůžeme být spokojeni s tím, že pouze jsme ve víře, nebo s tím, že jsme se s biblickou pravdou pouze seznámili. To nestačí! V Petrově době možná někteří lidé ve sboru měli plná ústa víry, ale byli zapleteni do nemorálního jednání. Museli se však chovat ctnostně, a proto Petr vybízí: „Dodejte ke své víře ctnost.“ (2. Petra 1:5; Jakub 2:14–17)

15. (a) Proč je poznání jmenováno za ctností jako vlastnost, která má být dodána k víře? (b) Které další vlastnosti nám umožní, abychom vytrvali ve víře?

¹⁵ Po zmínce o ctnosti Petr vyjmenovává dalších šest vlastností, kterými je třeba přispět k naší víře neboli které je třeba dodat. Každá z nich je potřebná k tomu, abychom „[stáli] pevně ve víře“. (1. Korinťanům 16:13) Odpadlíci ‚překrucovali Písmo‘ a prosazovali ‚podvodné nauky‘, a proto Petr dále uvádí jako velmi důležité poznání: „Ke své ctnosti [dodejte] poznání.“ Potom pokračuje: „Ke svému poznání sebeovládání, ke svému sebeovládání vytrvalost, ke své vytrvalosti zbožnou oddanost, ke své zbožné oddanosti bratrskou náklonnost, ke své bratrské náklonnosti lásku.“ (2. Petra 1:5–7; 2:12, 13; 3:16)

16. Co se stane, když jsou k víře dodány vlastnosti, které Petr vyjmenovává, ale co se stane, když to tak není?

¹⁶ Co se stane, když těchto sedm věcí dodáme ke své víře? „Jestliže tyto věci totiž ve vás existují a překypují,“ odpovídá Petr, „zabrání vám, abyste nebyli ani nečinní ani neplodní vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista.“ (2. Petra 1:8) Petr ovšem také říká: „Vždyť nejsou-li v někom přítomny tyto věci, je slepý, zavírá oči před světlem a zapomněl na své očištění od svých dávných hříchů.“ (2. Petra 1:9) Všimni si, že Petr již nepoužívá zájmena „nám“ a „vás“, ale používá obecnější zájmeno ‚někdo‘. Ačkoli je smutné, že někteří lidé jsou slepí, zapomnětliví nebo nečistí, Petr je laskavý a nenaznačuje, že jeho čtenáři patří k takovým lidem. (2. Petra 2:2)

Posiluje své bratry

17. Co možná Petra vedlo k tomu, že bratry laskavě vyzval, aby „tyto věci“ uplatňovali?

¹⁷ Petr si možná uvědomoval, že zvláště noví mohou být snadno podvedeni, a proto je laskavě povzbuzuje: „Tím spíše se, bratři, proto vynasnažte, abyste si zajistili své povolání a vyvolení, neboť budete-li dál činit tyto věci, rozhodně nikdy neselžete.“ (2. Petra 1:10; 2:18) Pomazaní křesťané, kteří ke své víře dodají těchto sedm věcí, se budou radovat z velké odměny, protože Petr říká: „Tak vám vskutku bude bohatě opatřen vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.“ (2. Petra 1:11) I „jiné ovce“ obdrží věčné dědictví, a to v pozemské říši Božího Království. (Jan 10:16; Matouš 25:33, 34)

18. Proč je Petr vždy nakloněn tomu, aby tyto věci bratrům „připomínal“?

¹⁸ Petr upřímně chce, aby jeho bratři takovou odměnu získali. „Proto budu vždy nakloněn tomu,“ píše, „abych vám to připomínal, ačkoli to znáte a jste upevněni v pravdě.“ (2. Petra 1:12) Petr použil řecké slovo sterizo, které je zde přeloženo jako „upevněni“, ale v Ježíšově dřívější vybídce adresované Petrovi je přeloženo jako „posiluj“: „Posiluj své bratry.“ (Lukáš 22:32) To, že Petr tohoto slova užil, možná naznačuje, že si pamatuje mocnou vybídku svého Pána. Petr nyní říká: „Považuji . . . za správné, dokud jsem v tomto stánku [lidském těle], abych vás burcoval připomínáním, protože opravdu vím, že můj stánek má být brzy složen.“ (2. Petra 1:13, 14)

19. Jakou pomoc dnes potřebujeme?

¹⁹ Ačkoli Petr laskavě říká, že jeho čtenáři jsou „upevněni v pravdě“, uvědomuje si, že jejich víra by mohla ztroskotat. (1. Timoteovi 1:19) Petr ví, že má brzy zemřít, a proto posiluje své bratry tím, že se zmiňuje o věcech, které by si později mohli připomínat a tak se udržovat duchovně silní. (2. Petra 1:15; 3:12, 13) I my dnes potřebujeme neustálé připomínky, abychom se udrželi pevní ve víře. Bez ohledu na to, kdo jsme nebo jak dlouho jsme v pravdě, nemůžeme zanedbat pravidelné čtení Bible, osobní studium ani návštěvu sborových shromáždění. Někteří svou neúčast na shromážděních omlouvají tím, že jsou příliš unaveni nebo že jsou shromáždění stejná nebo že program není dobře předkládán. Ale Petr věděl, jak rychle může kdokoli z nás ztratit víru, pokud si přespříliš důvěřuje. (Marek 14:66–72; 1. Korinťanům 10:12; Hebrejcům 10:25)

Pevný základ pro naši víru

20, 21. Jak proměnění posílilo Petrovu víru a víru jeho čtenářů včetně nás dnes?

²⁰ Je snad naše víra založena pouze na dovedně vymyšlených mýtech? „Ne,“ odpovídá Petr rezolutně, „neseznámili jsme vás s mocí a přítomností našeho Pána Ježíše Krista tím, že jsme následovali dovedně vynalezené falešné historky, ale tím, že jsme se stali očitými svědky jeho velkoleposti.“ Petr, Jakub a Jan byli s Ježíšem, když měli vidění Ježíše v moci Království. Petr vysvětluje: „Přijal totiž od Boha, Otce, čest a slávu, když mu byla předána od velkolepé slávy takováto slova: ‚To je můj syn, můj milovaný, kterého jsem sám schválil.‘ Ano, slyšeli jsme tato slova z nebe, když jsme s ním byli na svaté hoře.“ (2. Petra 1:16–18)

²¹ Když Petr, Jakub a Jan měli toto vidění, Království se pro ně jistě stalo skutečností. „Proto máme prorocké slovo ještě jistější,“ poznamenává Petr, „a činíte dobře, jestliže mu věnujete pozornost.“ Ano, čtenáři Petrova dopisu, včetně nás dnes, mají silné důvody věnovat pozornost proroctvím o Božím Království. Jak to můžeme dělat? Petr odpovídá: „Jako lampě, která svítí na temném místě, dokud se nerozední a nevyjde denní hvězda, ve vašem srdci.“ (2. Petra 1:19; Daniel 7:13, 14; Izajáš 9:6, 7)

22. (a) Vzhledem k čemu musí být naše srdce ostražité? (b) Jak věnujeme pozornost prorockému slovu?

²² Bez záře prorockého slova by naše srdce bylo temné. Ale když mu křesťané věnují pozornost, jejich srdce je ostražité vzhledem k době, kdy nadejde den, kdy „jitřní hvězda“, Ježíš Kristus, přijde ve slávě Království. (Zjevení 22:16) Jak můžeme věnovat pozornost prorockému slovu dnes? Biblickým studiem, přípravou na shromáždění a účastí na nich a tím, že se ‚nad tím zahloubáme a zabereme se do toho‘. (1. Timoteovi 4:15) Jestliže má prorocké slovo zářit jako lampa na ‚temném místě‘ (v našem srdci), musíme mu dovolit, aby nás hluboce ovlivňovalo — naše touhy, emoce, pohnutky a cíle. Musíme být badateli Bible, neboť Petr uzavírá první kapitolu slovy: „Žádné proroctví Písma nepramení z nějakého soukromého výkladu. Vždyť v žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle, ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem.“ (2. Petra 1:20, 21)

23. Na co připravuje čtenáře první kapitola druhého Petrova dopisu?

²³ V úvodní kapitole svého druhého dopisu nám Petr poskytl silný důvod k tomu, abychom pevně vytrvali ve své drahocenné víře. Nyní jsme připraveni k úvaze nad důležitými věcmi, které následují. Další článek bude rozebírat druhou kapitolu druhého Petrova dopisu. Apoštol tam pojednává o nemravném vlivu, který pronikl do sborů.

Pamatuješ si?

◻ Proč Petr zdůrazňuje důležitost přesného poznání?

◻ Z jakého důvodu je ctnost možná jmenována jako první vlastnost, jež má být dodána k víře?

◻ Proč je Petr vždy nakloněn tomu, aby dával svým bratrům připomínky?

◻ Jaký pevný základ pro naši víru Petr poskytuje?

[Obrázek na straně 9]

Petrovo pochybení nezpůsobilo, že by opustil svou víru