Proroctví proti bezbožným

Uprostřed bezbožných lidí dodržovat vysoká měřítka je už samo o sobě dost obtížné. Enoch však také oznamoval nekompromisní poselství o soudu nad ničemnými. Pod působením Božího ducha Enoch pronesl proroctví: „Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými myriádami, aby vykonal soud nad všemi a aby všechny bezbožné usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které bezbožně činili, a ze všech otřesných věcí, které proti němu mluvili bezbožní hříšníci.“ (Juda 14, 15)

Jak asi toto poselství zapůsobilo na zvrácené, nevěřící lidi? Logicky je možno předpokládat, že kvůli takovým bodavým slovům byl Enoch neoblíbený; tato slova možná vyvolala posměšky, pošklebky a hrozby. Někteří ho jistě chtěli umlčet navždy. Enoch se však nedal zastrašit. Věděl, co se stalo spravedlivému Abelovi, a byl rozhodnut za každou cenu sloužit Bohu stejně, jako mu sloužil on.

[Rámeček na straně 30]

Cituje Bible z Knihy Enochovy?

Kniha Enochova patří mezi apokryfní texty a mezi pseudoepigrafy. Nesprávně se připisuje Enochovi. Pravděpodobně byla vytvořena někdy ve druhém a prvním století př. n. l. Je to sbírka fantastických a nehistorických židovských mýtů, která je patrně výsledkem vykladačského rozpracování stručné zprávy o Enochovi, obsažené v 1. Mojžíšově. To je samo o sobě pro milovníky Božího inspirovaného slova dostatečným důvodem k tomu, aby tuto knihu odmítli.

Jedině biblická kniha Juda obsahuje Enochova prorocká slova: „Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými myriádami, aby vykonal soud nad všemi a aby všechny bezbožné usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které bezbožně činili, a ze všech otřesných věcí, které proti němu mluvili bezbožní hříšníci.“ (Juda 14, 15) Mnozí učenci tvrdí, že Enochovo proroctví proti jeho bezbožným současníkům je citováno přímo z Knihy Enochovy. Je možné, že by Juda čerpal z nespolehlivé apokryfní knihy?

Písmo neukazuje, odkud Juda znal Enochovo proroctví. Mohl jednoduše citovat z nějakého všeobecně známého pramene, ze spolehlivé tradice, která se zachovala z dávné minulosti. Pavel zřejmě postupoval podobně, když o bezejmenných kouzelnících, kteří na faraónově dvoře odporovali Mojžíšovi, uvedl, že se jmenovali Jannes a Jambres. Jestliže měl tedy k nějakému starobylému pramenu přístup pisatel Knihy Enochovy, proč by k němu nemohl mít přístup Juda?a (2. Mojžíšova 7:11, 22; 2. Timoteovi 3:8)

Způsob, jakým Juda obdržel informaci o Enochově poselství bezbožným lidem, není podstatný. Spolehlivost této zprávy je potvrzena tím, že Juda psal pod Boží inspirací. (2. Timoteovi 3:16) Boží svatý duch ho chránil, aby neuvedl nic nepravdivého.

[Poznámka pod čarou]