Armagedon — Radostný začátek

SLOVO „Armagedon“ je odvozeno z hebrejského výrazu „Har-Magedon“ neboli „hora Megiddo“. Je uvedeno ve Zjevení 16:16, kde čteme: „Shromáždily je na místo, které se hebrejsky nazývá Har-Magedon.“ Kdo je shromážděn k Armagedonu a proč? O dva verše dříve, ve Zjevení 16:14, čteme, že ‚králové celé obydlené země‘ jsou shromážděni „k válce velikého dne Boha Všemohoucího“. Tyto výroky samozřejmě dávají podnět k dalším velmi zajímavým otázkám. Kde tito ‚králové‘ bojují? Kvůli jakému sporu bojují a s kým? Použijí při tom zbraně hromadného ničení, jak se často tvrdí? Přežije někdo Armagedon? Prozkoumejme, jak na tyto otázky odpovídá Bible.

Ukazuje spojitost s ‚horou Megiddo‘ na to, že Armagedon bude probíhat na nějaké konkrétní hoře na Středním východě? Ne. Především žádná taková hora ve skutečnosti neexistuje. Na místě, kde ve starověku leželo Megiddo, je pouze pahorek, který se zvedá asi 20 metrů nad přilehlou údolní pláň. Kromě toho oblast v okolí Megidda není tak rozsáhlá, aby se do ní vešli ‚králové země a jejich vojska‘. (Zjevení 19:19) Megiddo však bylo dějištěm některých z nejtěžších a nejvýznamnějších bitev v dějinách Středního východu. Jménem Armagedon je tedy symbolicky označen rozhodující konflikt, v němž je pouze jeden nesporný vítěz. (Viz rámeček „Megiddo — vhodný symbol“ na straně 5.)

Armagedon nemůže být pouhým konfliktem mezi pozemskými národy. Ve Zjevení 16:14 je totiž uvedeno, že ve „válce velikého dne Boha Všemohoucího“ vytvoří ‚králové celé obydlené země‘ jednotné seskupení. Jeremjáš ve svém inspirovaném proroctví uvedl, že „pobití od Jehovy“ budou roztroušeni „z jednoho konce země až na druhý konec země“. (Jeremjáš 25:33) Armagedon tedy není lidská válka, která by se odehrála jen na nějakém určitém místě na Středním východě. Je to Jehovova válka a její rozsah je celosvětový.

Je však třeba si uvědomit, že ve Zjevení 16:16 je Armagedon označen jako „místo“. Výraz „místo“ může v Bibli znamenat stav nebo situaci — v tomto případě jde o stav nebo situaci, kdy bude celý svět sjednocen v odporu proti Jehovovi. (Zjevení 12:6, 14) V Armagedonu se všechny pozemské národy sjednotí proti ‚vojskům, jež byla v nebi‘ pod vojenským velením ‚Krále králů a Pána pánů‘, Ježíše Krista. (Zjevení 19:14, 16)

Jak je to s tvrzením, že Armagedon bude holocaust, při němž budou použity zbraně hromadného ničení nebo k němuž dojde následkem srážky s nějakým kosmickým tělesem? Dovolil by láskyplný Bůh, aby lidi a jejich domov — totiž zemi — čekal takový úděsný konec? Ne. Bůh výslovně říká, že zemi nestvořil „prostě nadarmo“, ale že ji „utvořil, dokonce aby byla obývána“. (Izajáš 45:18; Žalm 96:10) V Armagedonu Jehova nezničí naši zeměkouli žádným katastrofálním požárem. Naopak ‚zničí ty, kdo ničí zemi‘. (Zjevení 11:18)

Kdy Armagedon přijde?

Po celá staletí se mnozí lidé zaměstnávají naléhavou otázkou, která vyvolává nekonečné spekulace. Je to otázka, kdy Armagedon přijde. Budeme-li zkoumat knihu Zjevení ve světle jiných částí Bible, pomůže nám to zjistit, jak je tato rozhodující bitva načasována. Ve Zjevení 16:15 je ve spojení s Armagedonem uvedeno sdělení, že Ježíš přijde jako zloděj. Tuto metaforu použil Ježíš také tehdy, když popisoval, jaké to bude, až přijde vykonat rozsudek nad tímto systémem věcí. (Matouš 24:43, 44; 1. Tesaloničanům 5:2)

Ze splňování biblických proroctví je patrné, že od roku 1914 žijeme v posledních dnech tohoto systému věcí.a Závěrečnou částí posledních dnů bude období, které Ježíš označil jako „velké soužení“. Bible neříká, jak bude toto období dlouhé, ale katastrofy, k nimž bude v té době docházet, budou horší než všechno, co kdy svět zažil. Toto velké soužení vyvrcholí v Armagedonu. (Matouš 24:21, 29)

Armagedon je ‚válka velikého dne Boha Všemohoucího‘, a žádný člověk tedy nemůže Armagedon oddálit. Tato válka začne v Jehovově ‚ustanoveném čase‘. „Neopozdí se.“ (Habakuk 2:3)

Spravedlivý Bůh vede spravedlivou válku

Proč by však Bůh vedl válku celosvětového rozsahu? Armagedon je úzce spjat s jednou z Božích hlavních vlastností, totiž se smyslem pro právo. Bible prohlašuje: „Jehova . . . miluje právo.“ (Žalm 37:28) Viděl všechny ty skutky bezpráví, jež byly napáchány v průběhu lidských dějin. To přirozeně vyvolává jeho oprávněnou nelibost. Proto rozhodl, že jeho Syn povede spravedlivou válku, aby celý tento ničemný systém odstranil.

Pouze Jehova je schopen vést válku, která je skutečně spravedlivá a je vedena skutečně selektivně — upřímní jednotlivci žijící na kterémkoli místě na světě budou zachováni naživu. (Matouš 24:40, 41; Zjevení 7:9, 10, 13, 14) A jen on má právo prosadit svou svrchovanost nad celou zemí, protože ji stvořil. (Zjevení 4:11)

Jaké síly Jehova použije proti svým nepřátelům? To zkrátka nevíme. Víme však, že má k dispozici prostředky k tomu, aby úplně odstranil ničemné národy. (Job 38:22, 23; Sefanjáš 1:15–18) Boží ctitelé na zemi se však této bitvy účastnit nebudou. Vidění popsané v 19. kapitole Zjevení ukazuje, že na tomto boji se budou s Ježíšem Kristem podílet pouze nebeská vojska. Žádný z Jehovových křesťanských služebníků na zemi se toho účastnit nebude. (2. Paralipomenon 20:15, 17)

Moudrý Bůh dává dostatečnou výstrahu

Přežije vůbec někdo? Jistě. Nikdo nemusí v Armagedonu zahynout. Apoštol Petr napsal: „Jehova . . . netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání.“ (2. Petra 3:9) A apoštol Pavel prohlásil, že Boží „vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4)

Proto se Jehova ve své moudrosti postaral o to, aby v celosvětovém rozsahu, ve stovkách jazyků, byla oznamována „dobrá zpráva o království“. Lidé všude na světě dostávají možnost přežít a být zachráněni. (Matouš 24:14; Žalm 37:34; Filipanům 2:12) Ti, kdo na dobrou zprávu reagují příznivě, mohou Armagedon přežít a navždy se těšit z dokonalého života v pozemském ráji. (Ezekiel 18:23, 32; Sefanjáš 2:3; Římanům 10:13) Od Boha, který je láska, bychom jistě očekávali, že takovou možnost poskytne. (1. Jana 4:8)

Může láskyplný Bůh bojovat?

Mnozí lidé si však kladou otázku, proč by Bůh, který je přímo zosobněním lásky, působil smrt a zkázu velké části lidstva. Můžeme to přirovnat k situaci, kdy je nějaký dům zamořen škůdci. Co myslíte, jestliže je majitel takového domu svědomitý a má zájem o zdraví a blaho své rodiny, neměl by škůdce vyhubit?

Podobné je to s armagedonskou bitvou. Bude k ní muset dojít proto, že Jehova má hlubokou náklonnost k lidstvu. Božím záměrem je vytvořit na zemi ráj a pozvednout lidstvo do stavu dokonalosti a míru — stavu, kdy „nikdo nezpůsobí, aby se chvěli“. (Micheáš 4:3, 4; Zjevení 21:4) Co se tedy má stát s těmi, kdo ohrožují mír a bezpečí druhých? Takové „škůdce“ — nenapravitelně ničemné lidi — Bůh musí v zájmu spravedlivých vyhladit. (2. Tesaloničanům 1:8, 9; Zjevení 21:8)

Spory a krveprolévání jsou dnes většinou důsledkem nedokonalého lidského panování a sobeckého úsilí o prosazování nacionalistických zájmů. (Kazatel 8:9) Lidské vlády se snaží rozšiřovat sféru svého vlivu a přitom zcela přehlížejí skutečnost, že bylo zřízeno Boží Království. Nic nenasvědčuje tomu, že se své svrchovanosti vzdají a že ji předají Bohu a Kristu. (Žalm 2:1–9) Takové vlády proto musí být odstraněny, aby byla připravena cesta pro spravedlivou vládu Jehovova Království v rukou Krista. (Daniel 2:44) Armagedon musí být vybojován, aby byla jednou provždy vyřešena sporná otázka, kdo má právo vládnout nad touto planetou a nad lidstvem.

To, že Jehova aktivně zasáhne v Armagedonu, bude projevem jeho hlubokého zájmu o lidstvo. Ze zhoršujících se poměrů ve světě je patrné, že potřeby lidstva může plně uspokojit jen Boží dokonalé panství. Jedině díky jeho Království zavládne pravý mír a blahobyt. Jak by vypadaly poměry na světě, kdyby Bůh nikdy nezasáhl? Nebylo by snad lidstvo dále sužováno nenávistí, násilím a válkami, jako tomu bylo po celá staletí lidského panství? Armagedonská bitva skutečně patří k tomu nejlepšímu, co nás může potkat. (Lukáš 18:7, 8; 2. Petra 3:13)

Válka, která skoncuje se všemi válkami

Armagedon přinese výsledek, jaký nepřinesla dosud žádná válka — se všemi válkami totiž skoncuje. Kdo by netoužil po tom, aby jednoho dne veškeré války patřily minulosti? Ale skoncovat s válkami, to se lidem přes veškeré jejich úsilí nedaří. Skutečnost, že v tomto směru lidské snahy stále selhávají, jen potvrzuje Jeremjášova slova: „Dobře vím, Jehovo, že pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23) O tom, co vykoná Bůh, čteme biblický slib: „Působí, aby války ustaly až do nejzazšího konce země. Láme luk, a kopí opravdu seká na kusy; vozy pálí v ohni.“ (Žalm 46:8, 9)

Až národy užijí své smrtící zbraně vůči sobě navzájem a bude hrozit zničení životního prostředí, Tvůrce země zasáhne — v biblickém Armagedonu! (Zjevení 11:18) Tato válka tedy přivodí změnu, ve kterou mohli bohabojní lidé po celé věky jen doufat. Bude důkazem toho, že Vlastník země, Jehova Bůh, oprávněně vládne nad veškerým svým stvořením.

Lidé, kteří milují spravedlnost, se tedy nemusí Armagedonu bát. Armagedon naopak poskytuje základ pro naději. Díky této válce bude ze země vymýcena veškerá zkaženost a ničemnost, a vše bude připraveno pro spravedlivý nový systém věcí pod vládou Božího mesiášského Království. (Izajáš 11:4, 5) Armagedon nebude úděsný katastrofální konec. Pro spravedlivé lidi, kteří budou žít navždy v pozemském ráji, to naopak bude znamenat radostný začátek. (Žalm 37:29)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 5]

MEGIDDO—VHODNÝ SYMBOL

Starověké Megiddo ležící v severním Izraeli mělo strategickou polohu, neboť se zvedalo nad západní částí úrodného údolí Jezreel. Ovládalo mezinárodní obchodní a vojenské cesty, které se zde protínaly. Megiddo se tudíž stalo dějištěm rozhodujících bitev. Profesor Graham Davies ve své knize Cities of the Biblical World—Megiddo (Města biblického světa — Megiddo) píše: „Město Megiddo . . . bylo pro obchodníky a kočovníky, kteří přicházeli ze všech stran, snadno přístupné; pokud však mělo dostatečnou moc, mohlo přístup, který tyto cesty umožňovaly, zároveň ovládat a mohlo tak usměrňovat obchodování i válčení. Proto nás nijak nepřekvapuje, že . . . bylo žádoucí kořistí, o kterou se často bojovalo, a když bylo dobyto, bylo pak intenzivně hájeno.“

Dlouhé dějiny Megidda začaly ve druhém tisíciletí před naším letopočtem, kdy tam egyptský vládce Thutmóse III. porazil kananejské panovníky. Dějiny Megidda pokračovaly po mnoho staletí a v roce 1918 zde britský generál Edmund Allenby způsobil tvrdou porážku turecké armádě. Právě u Megidda umožnil Bůh soudci Barakovi zasadit zdrcující ránu kananejskému králi Jabinovi. (Soudci 4:12–24; 5:19, 20) V okolí tohoto místa soudce Gideon přivodil drtivou porážku Midianitům. (Soudci 7:1–22) Zde byli také zabiti králové Achazjáš a Josijáš. (2. Královská 9:27; 23:29, 30)

Spojení Armagedonu s tímto územím je tedy vhodné, protože to bylo místo, kde se odehrálo mnoho rozhodujících bitev. Je to vhodný symbol Božího úplného vítězství nad všemi odpůrci.

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázky na straně 7]

Lidé po celém světě jsou varováni a dostávají možnost přežít Armagedon

[Obrázek na straně 7]

Armagedon bude znamenat radostný začátek