Otázky čtenářů
Bude se i po závěrečné zkoušce na konci Milénia moci stát, že někdo z lidí zhřeší a zemře?
Odpověď na tuto otázku souvisí s dvěma texty z knihy Zjevení. První je: „Smrt a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero.“ (Zjevení 20:14) Ten druhý zní: „Setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:4)
Povšimněme si zde časového hlediska. „Smrt a hádes“ budou uvrženy do ohnivého jezera poté, co bude dokončeno souzení lidí z „věcí napsaných ve svitcích“, tedy na základě Jehovových podrobných požadavků, jež budou pro lidstvo platit v průběhu tisíce let. Toto souzení se bude týkat jak lidí, kteří přežijí Armagedon, tak těch, kteří budou vzkříšeni, i těch, kteří se snad narodí po Armagedonu. (Zjevení 20:12, 13) Druhé vidění — to, jež apoštol Jan zaznamenal ve 21. kapitole Zjevení — se bude splňovat v průběhu Tisícileté vlády Krista Ježíše. Zcela se však naplní až na konci tohoto tisíciletého Soudného dne. Od té doby bude totiž Jehova s lidstvem přebývat v plném slova smyslu, bez jakýchkoli prostředníků, protože Ježíš předá Království svému Otci. Jehova bude duchovně přebývat se svým „lidem“ natrvalo a přímo. Díky tomu, že bude plně uplatněna hodnota Kristovy výkupní oběti, lidé získají dokonalost a v plném slova smyslu „smrt již nebude“. (Zjevení 21:3, 4)
Smrt, o níž se mluví ve shora uvedených verších, je tedy adamská smrt, která bude odstraněna Kristovým výkupným. (Římanům 5:12–21) Jakmile bude odstraněna smrt, kterou lidstvo zdědilo po prvním člověku, lidé budou ve stejné situaci, v jaké byl Adam, když byl stvořen. Ten byl dokonalý, ale to neznamenalo, že nemohl za žádných okolností zemřít. Jehova Adamovi řekl, aby nejedl ze ‚stromu poznání dobrého a špatného‘, a dodal: „V den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“ (1. Mojžíšova 2:17) Tato smrt byla trestem za svévolný hřích. I po závěrečné zkoušce na konci Tisíciletého panování budou lidé stále mít svobodnou vůli. (Zjevení 20:7–10) Pořád budou mít možnost se svobodně rozhodnout, zda chtějí dále Jehovovi sloužit, nebo ne. Nelze říci, že žádný člověk už se pak neobrátí zády k Bohu, tak jako to učinil Adam.
Co by se stalo člověku, který by se rozhodl vzbouřit proti Bohu po závěrečné zkoušce, kdy už nebude smrt ani hádes? Adamská smrt již v té době nebude existovat. Nebude již ani hádes, společný hrob lidstva, s nímž je spojena naděje na vzkříšení. Jehova však může každého vzbouřence zničit v ohnivém jezeře, aniž by mu poskytl naději na vzkříšení. Smrt takového člověka by byla stejná jako ta, jež postihla Adama a Evu — nebyla by to smrt, kterou lidé zdědili po Adamovi.
Nemáme však žádný důvod očekávat, že k něčemu takovému dojde. Ti, kdo obstojí v závěrečné zkoušce, se budou od Adama a Evy v jednom zásadním ohledu lišit. Budou už v plné míře vyzkoušeni. Můžeme mít naprostou důvěru, že závěrečná zkouška bude dokonalá, protože Jehova ví, jak lidi prověřit úplně. Můžeme si být jisti, že závěrečná zkouška povede k odstranění všech, kdo by zneužili svou svobodu volby. Ačkoli by se tedy mohlo stát, že i lidé, kteří obstojí v závěrečné zkoušce, by se vzbouřili proti Bohu a byli kvůli tomu zničeni, je velmi nepravděpodobné, že k něčemu takovému dojde.
[Obrázek na straně 31]
V jakém smyslu bude lidstvo po závěrečné zkoušce srovnatelné s Adamem?