Soudný den — Čas naděje!
JESTLIŽE vás děsí pomyšlení na soudný den, proč byste neprozkoumali, co o něm říká Bible? Je například pravda, že hříšníci jsou uvrženi do pekelného ohně, když nad nimi Bůh vykoná soud?
První zaznamenaný příklad Božího soudu se odehrál přímo na počátku lidských dějin. Adam a Eva měli příležitost žít věčně na rajské zemi. (1. Mojžíšova 1:26–28; 2:7–9, 15–25) Zhřešili však a propadli Božímu nepříznivému rozsudku. K čemu to vedlo? Bůh jim odňal dar života. Jinými slovy zemřeli. Bůh jim řekl: „V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do zemské půdy, neboť z ní jsi byl vzat. Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“ — 1. Mojžíšova 3:16–19.
Byl to rozsudek přísný, ale spravedlivý. A rozhodně nezahrnoval pekelný oheň. Když Adam a Eva zemřeli, vrátili se do prachu. Přestali existovat. Bible nikde nenaznačuje, že nějaká část Adama nebo kteréhokoli jiného člověka přežila smrt, aby byla někde mučena po celou věčnost. Naopak v ní čteme: „Živí jsou si. . . vědomi toho, že zemřou; ale mrtví, ti si nejsou vědomi naprosto ničeho.“ — Kazatel 9:5.
Věděli jste, že Bible říká něco takového? A věděli jste také, že Bible nikdy neužívá pojmu „nesmrtelná duše“? Místo toho říká: „Duše, která hřeší, ta umře.“ (Ezekiel 18:4, Kralická bible) To je v plném souladu s biblickou zásadou: „Odplata za hřích jest smrt.“ (Římanům 6:23, KB) Toto pravidlo se týká nás všech. Všichni jsme potomci hříšného Adama, a tak všichni hřešíme a jako odplatu za hřích dostáváme smrt. Jak říká Bible: „Jakož skrze jednoho člověka hřích na svět všel a skrze hřích smrt, a tak na všecky lidi smrt přišla, v němž všickni zhřešili.“ (Římanům 5:12, KB) Soudný den je klíčovou částí Božího opatření, jež nás má z tohoto stavu zachránit.
Základ pro soudný den
Podle Bible položil Bůh základ pro to, co se bude dít během Soudného dne, téměř před dvěma tisíci lety. Stalo se to, když Ježíš přišel na zem a obětoval za nás svůj dokonalý lidský život. Ježíš sám vysvětlil: „Bůh totiž tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ — Jan 3:16.
Jestliže projevujeme víru v Ježíše, máme z této oběti prospěch v duchovním ohledu již nyní. Bůh nám odpouští hříchy a dovoluje nám, abychom se k němu přiblížili. (Jan 14:6; 1. Jana 2:1, 2) Jsme však stále nedokonalí, jsme hříšníci, a jako takoví stále podléháme tělesným onemocněním a nakonec umíráme. Ještě nemáme věčný život, který Ježíš slíbil. Toho se nám dostane až díky Soudnému dni.
Soudný den
Apoštol Jan měl vidění Soudného dne a popsal jej následujícím způsobem: „Viděl jsem trůn veliký bílý, a sedícího na něm, před jehož tváří utekla země i nebe, a místo jim není nalezeno. I viděl jsem mrtvé, malé i veliké, stojící před oblíčejem Božím, a knihy otevříny jsou. A jiná kniha také jest otevřína, to jest kniha života, i souzeni jsou mrtví podlé toho, jakž psáno bylo v knihách, totiž podlé skutků svých.“ — Zjevení 20:11, 12, KB.
Ano, podle Janova vidění bude Soudný den řízen samotným Bohem. Ale účinkuje tam ještě někdo. Apoštol Pavel objasnil: „[Bůh] uložil den, v kterémž souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze toho muže, kteréhož k tomu vystavil.“ (Skutky 17:31, KB) Kdo byl ten muž? Ježíš, který sám řekl: „Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.“ (Jan 5:22, KB) Božím ustanoveným soudcem v Soudném dni bude tedy Ježíš.
To je pro lidi dobrá zpráva. Evangelia zjevují Ježíše jako někoho, kdo má velký soucit. Není domýšlivý ani náročný, ale je „mírné povahy a ponížený v srdci“. (Matouš 11:29; 14:14; 20:34) Jsme šťastní, že jsme v rukou takového soudce.
Kdy to přijde?
Kdy však přijde Soudný den? Zjevení říká, že nastane poté, co „utekla země i nebe“. To nám připomíná slova apoštola Petra: „Nynější nebesa a země [jsou] schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ (2. Petra 3:7) Bude spálena doslovná země? Ne, Bible v té věci mluví jasně. Doslovná země nebude nikdy zničena. „Založil zemi. . . , tak že se nepohne na věky věků.“ (Žalm 104:5, KB) Souvislost Petrových slov ukazuje, že to, co má být zničeno, je nynější bezbožný světový systém věcí. Zahynou bezbožní lidé, ne planeta Země. — Jan 12:31; 14:30; 1. Jana 5:19.
Tito bezbožní lidé budou zahubeni při tom, co Bible nazývá armagedonská bitva — k níž, jak tento časopis často ukazoval, dojde zanedlouho. (Zjevení 16:14, 16) Pak bude Satan uvržen do propasti a bude mu po dobu tisíce let zabráněno zasahovat do lidských záležitostí. Těchto tisíc let je skutečnou dobou trvání Soudného dne. (Zjevení 19:17 až 20:3) Co se stane s věrnými, když bezbožní zahynou v Armagedonu? Přežijí do Soudného dne. Čteme: „Bezúhonní, ti na [zemi] zbudou. Ničemní, ti budou právě ze země odříznuti.“ — Přísloví 2:21, 22.
Bible to podporuje slovy o tom, že se na zemi před Armagedonem objeví „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Ti „vycházejí z velkého soužení“; jinými slovy přežívají konec tohoto bezbožného světa, stejně jako Noe přežil konec toho světa, který existoval v jeho dnech. (Zjevení 7:9–17; 2. Petra 2:5) Věděli jste, že tento mezinárodní velký zástup činných křesťanů existuje již nyní? Právě oni doufají, že přežijí velké soužení a budou navždy žít na zemi. To, že existují, je spolehlivým důkazem, že je Soudný den blízko.
Kdo bude souzen?
V Soudném dni bude souzen velký zástup. Nebude však sám. Janovo líčení pokračuje: „A vydalo moře mrtvé, kteříž byli v něm, tolikéž smrt i peklo vydali ty, kteříž v nich byli, i souzeni jsou jeden každý podlé skutků svých.“ (Zjevení 20:13, KB) Zde je další důkaz, že lidé netrpí v pekle navždy. Jestliže peklo vydává mrtvé, kteří jsou v něm, jak tam může někdo být po celou věčnost? Biblické peklo je ve skutečnosti všeobecný hrob lidstva, kde mrtví zůstávají bez vědomí a čekají na vzkříšení. V Soudném dni bude peklo zcela vyprázdněno a zbaveno svých mrtvých. — Kazatel 9:10.
Kdo bude v Soudném dni vzkříšen z mrtvých? Apoštol Pavel řekl: „Bude. . . vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.“ (Skutky 24:15, KB) Budou tedy vzkříšeni věrní Boží služebníci, „spravedliví“. Ale vzkříšeni budou také nespočetní jiní, „nespravedliví“. Vzkříšení zjevně zahrne všechny ty, kdo zemřeli a stále jsou v hrobě — s výjimkou těch, jejichž hříchy byly tak závažné, že je Bůh již posoudil jako zcela nehodné života. — Matouš 12:31.
Soud
Co se však bude dít během Soudného dne s velkým zástupem těch, kteří přežili, a se vzkříšenými? Bible říká: „Souzeni jsou mrtví podlé toho, jakž psáno bylo v knihách, totiž podlé skutků svých.“ Je to čas bedlivého zkoumání. Všichni, kteří jsou ochotni jednat podle „toho, jakž psáno bylo v knihách“ — zjevně podle Božích požadavků pro lidstvo v té době — budou zapsáni do „knihy života“. (Zjevení 20:12, KB) Budou na cestě k získání věčného života.
Tehdy konečně přinese Ježíšova obětní smrt tělesný prospěch. Ti, kteří budou v tom čase zaznamenáni do knihy života, již neupadnou do nemoci a smrti. Naopak se jim postupně vrátí lidská dokonalost a s ní věčný život slíbený těm, kteří projevují víru v Ježíše. To je pozoruhodná vyhlídka. Nicméně se najdou i takoví, kteří zřejmě odmítnou poslouchat ‚to, co bylo psáno v knihách‘. Co se stane s nimi? Nezískají věčný život. Text Písma naopak říká: „Ten, kdož není nalezen v knize života zapsán, uvržen jest do jezera ohnivého.“ — Zjevení 20:15, KB.
Je to pekelný oheň, o němž mluví křesťanstvo? Ne, protože v předešlém verši čteme: „Smrt pak a peklo uvrženi jsou do jezera ohnivého, a toť jest smrt druhá.“ (Zjevení 20:14, KB) Jestliže je peklo uvrženo do ohnivého jezera, jezero samo nemůže být pekelným ohněm. Smrt navíc není něco konkrétního, co se dá vzít a někam hodit. Ohnivé jezero tedy musí být symbolické. Co symbolizuje? Bible říká: „Toť jest smrt druhá.“ Když jsou smrt a Hádes vrženy do ohnivého jezera, ‚umírají‘, přestávají existovat. Podobně lidští buřiči, kteří tam skončí, zemřou neboli přestanou existovat. To je však druhá smrt, bez naděje na vzkříšení.
Soudný den — čas naděje
Když tedy myslíme na Soudný den, neměli bychom být zděšeni ani znechuceni. Soudný den je časem naděje, časem, kdy bude lidstvu vrácen věčný život, který Adam ztratil. Naslouchejme, jaká požehnání to přinese těm, kdo budou posouzeni jako věrní: „Pohleď, Boží stan je s lidmi, a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lidem. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ — Zjevení 21:3, 4.
Na konci tisíciletého Soudného dne budou konečně věrní lidé ze všech končin země dokonalí. V nejplnějším smyslu slova ‚ožijí‘ a Soudný den splní svůj účel. (Zjevení 20:5) Potom, jak říká Bible, dostane Satan naposled přístup k lidstvu. (Zjevení 20:3, 7–10) Ti, kdo mu tentokrát — naposledy — odolají, se budou těšit z úplného splnění biblického slibu: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ — Žalm 37:29.
Soudný den je podivuhodné opatření. A pozoruhodné je to, že se na něj můžeme připravovat již nyní tím, že budeme studovat Bibli, poznávat Boží vůli a uplatňovat tuto božskou vůli ve svém životě. Není divu, že žalmista projevil radost při pomyšlení na Boží soud, když napsal: „Ať se radují nebesa, a země ať má radost. Ať hřímá moře a to, co je naplňuje. Ať jásá širé pole a všechno, co je na něm. Ať zároveň propuknou v radost všechny lesní stromy před Jehovou. Vždyť přišel; vždyť přišel soudit zemi.“ — Žalm 96:11–13.