CHRYZOLIT

Průhledný nebo průsvitný žlutý nebo zelený polodrahokam, který je tvořen křemičitany hořčíku a železa. Obvykle se vyskytuje ve vyvřelých horninách (také v dolomitu a v některých typech vápence) v pevné, krystalické nebo zrnité formě. „Chryzolit“ je tvarem řeckého slova chry·soʹli·thos, které znamená „zlatý kámen“. Zdá se, že ve starověku se alespoň někde používal tento název na různé žlutě zbarvené vzácné kameny. Kvalitní krystaly chryzolitu se nacházejí v Egyptě.

Když Ezekiel dostal dvě různá vidění čtyř kol, uvedl, že vzhled kol byl „jako žhnutí chryzolitu“. (Ez 1:15–21; 10:9) Šulamitská dívka přirovnala ruce svého milého pastýře ke ‚zlatým válcům, plným chryzolitů‘. Zlaté válce možná znamenají prsty a náplň z chryzolitů nehty. (Pís 5:14) Daniel podobně použil chryzolit, když popisoval tělo ‚jistého muže oblečeného v plátně‘, který přišel prorokovi říci, co postihne jeho lid „v konečné části dnů“. (Da 10:5, 6, 14) Ve svém vidění Nového Jeruzaléma apoštol Jan viděl, že sedmým základem městských hradeb byl chryzolit a na něm bylo vyryto jméno jednoho ze „dvanácti Beránkových apoštolů“. (Zj 21:2, 10, 14, 20; viz heslo DRAHOKAMY A VZÁCNÉ KAMENY.)