Kapitola 12

„Dál se drž toho, co máš“

FILADELFIA

 1. Sboru ve kterém městě bylo určeno Ježíšovo šesté poselství? Co znamená jméno tohoto města?

BRATRSKÁ náklonnost — jak žádoucí vlastnost to je! Právě to má bezpochyby Ježíš na mysli, když předkládá své šesté poselství, jež je adresováno sboru ve Filadelfii, protože toto jméno znamená „bratrská náklonnost“. Zestárlý Jan si stále ještě vzpomíná na situaci, k níž došlo před více než 60 lety, kdy Petr třikrát důrazně Ježíšovi prohlásil, že má ke svému Pánu vřelou náklonnost. (Jan 21:15–17) Projevují křesťané ve Filadelfii bratrskou náklonnost? Zřejmě ano!

 2. Jaké město byla Filadelfie, jaký byl tamější sbor a co říká Ježíš andělovi tohoto sboru?

² Filadelfie Janovy doby leží asi 50 kilometrů na jihovýchod od Sard (na místě dnešního tureckého města Alasehir), a je to vzkvétající město, ale pozoruhodnější je to, jak v něm vzkvétá křesťanský sbor. S jak velkou radostí asi přijal křesťanského služebníka, který k nim přicestoval pravděpodobně ze Sard! Poselství, které přináší, obsahuje pro ně podnětnou radu. Nejprve však poselství ukazuje, že ten, kdo je posílá, je slavný a má autoritu. Říká: „Andělovi sboru ve Filadelfii piš: To říká ten, který je svatý, který je pravý, který má Davidův klíč, který otevírá tak, že nikdo nezavře, a zavírá tak, že nikdo neotevře.“ — Zjevení 3:7.

 3. Proč je vhodné, že je Ježíš označen jako „svatý“ a proč je možné říci, že je „pravý“?

³ Jan kdysi slyšel, jak Petr řekl muži Ježíši Kristu: „Máš výroky věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že jsi Boží Svatý.“ (Jan 6:68, 69) Jehova Bůh je v samé podstatě svatost, a proto musí být „svatý“ i jeho jediný zplozený Syn. (Zjevení 4:8) Ježíš je také „pravý“. Řecké slovo, jehož je zde použito (alethinos), znamená opravdovost. V tomto smyslu je Ježíš pravým světlem a pravým chlebem, který sestoupil z nebe. (Jan 1:9; 6:32) Je také tou pravou vinnou révou. (Jan 15:1) Ježíš je pravý také v tom smyslu, že je hoden důvěry. Vždy mluví pravdu. (Viz Jana 8:14, 17, 26.) Tento Boží Syn je skutečně hoden toho, aby sloužil jako Král a Soudce. — Zjevení 19:11, 16.

„Davidův klíč“

4, 5. Jaká smlouva byla spojena s ‚Davidovým klíčem‘?

⁴ Ježíš má „Davidův klíč“. Když ho užívá, „otevírá tak, že nikdo nezavře, a zavírá tak, že nikdo neotevře“. Co je tento „Davidův klíč“?

⁵ Jehova uzavřel smlouvu o věčném království s králem Davidem. (Žalm 89:1–4, 34–37; 89:2–5, 35–38, KB) Davidův dům panoval z Jehovova trůnu v Jeruzalémě od roku 1070 do roku 607 př. n. l., ale tehdy byl nad tímto královstvím vykonán Jehovův soud, protože se obrátilo ke špatnosti. Tak začal Jehova splňovat své proroctví u Ezekiela 21:27: „Zkázu, zkázu, zkázu z toho [z pozemského Jeruzaléma] udělám. A tohle [žezlo kralování v Davidově rodu], tohle také nebude patřit nikomu, dokud nepřijde ten, kdo má zákonné právo, a jemu to dám.“

6, 7. Kdy a jak se měl objevit ten, který má „zákonné právo“?

⁶ Kdy a jak se měl objevit ten, kdo má „zákonné právo“? Jak mu bude dáno žezlo Davidova království?

⁷ Asi o 600 let později otěhotněla působením svatého ducha židovská panna Marie, jedna z potomků krále Davida. Bůh poslal anděla Gabriela, aby Marii poučil, že bude mít syna, který se má jmenovat Ježíš. Gabriel dodal: „Ten bude velký a bude nazýván Syn Nejvyššího; a Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida, a bude kralovat nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“ — Lukáš 1:31–33.

 8. Jak Ježíš dokázal, že je způsobilý k tomu, aby zdědil davidovské kralování?

⁸ Když byl v roce 29 n. l. Ježíš pokřtěn v řece Jordánu a byl pomazán svatým duchem, stal se budoucím Králem z rodu krále Davida. Projevil příkladnou horlivost v kázání dobré zprávy o Království a pověřil své učedníky, aby rovněž kázali. (Matouš 4:23; 10:7, 11) Ježíš se pokořil dokonce až do smrti na mučednickém kůlu, a tak prokázal, že je plně způsobilý k tomu, aby zdědil davidovské kralování. Jehova vzkřísil Ježíše jako nesmrtelného ducha a vyvýšil ho na svou pravici v nebesích. Tam Ježíš zdědil všechna práva davidovského království. V patřičném čase uplatní Ježíš své právo, aby ‚podmaňoval uprostřed svých nepřátel‘. — Žalm 110:1, 2; Filipanům 2:8, 9; Hebrejcům 10:13, 14.

 9. Jak užívá Ježíš ‚Davidova klíče‘ k tomu, aby otevíral a zavíral?

⁹ Mezitím Ježíš používal „Davidův klíč“ k tomu, aby otevíral příležitosti a přednosti spojené s Božím Královstvím. Prostřednictvím Ježíšovým tedy Jehova osvobodí pomazané křesťany na zemi „z autority tmy“ a přenese je do „království Syna své lásky“. (Kolosanům 1:13, 14) Tento klíč je asi také používán k tomu, aby znemožnil přístup k takovým výsadám každému, kdo se prokázal nevěrným. (2. Timoteovi 2:12, 13) Trvalý dědic Davidova království má Jehovovu podporu, a proto mu žádný tvor nemůže zabránit ve splnění těchto povinností. — Srovnej Matouše 28:18–20.

10. Jak Ježíš povzbuzuje sbor ve Filadelfii?

¹⁰ Ježíšova slova křesťanům ve Filadelfii, jež vycházejí z takového autoritativního zdroje, jsou jistě mimořádně potěšující. Chválí je slovy: „Znám tvé skutky — pohleď, postavil jsem před tebe otevřené dveře, které nikdo nemůže zavřít — a vím, že máš trochu síly a že jsi dodržel mé slovo a neprokázal ses jako falešný vůči mému jménu.“ (Zjevení 3:8) Sbor byl činný a byly před ním otevřeny dveře — bezpochyby dveře příležitosti ke chrámové neboli kazatelské službě. (Srovnej 1. Korinťanům 16:9; 2. Korinťanům 2:12.) Ježíš proto povzbuzuje sbor, aby plně využíval příležitosti ke kázání. Vytrvali a dokázali, že mají s pomocí Božího ducha dost síly, aby konali další „skutky“ v Jehovově službě. (2. Korinťanům 12:10; Zecharjáš 4:6) Poslouchali Ježíšovy příkazy a nezapřeli Krista ani slovem ani skutkem.

‚Budou se ti klanět‘

11. Jaké požehnání slibuje Ježíš křesťanům a jak to bylo uskutečněno?

¹¹ Ježíš jim tedy slibuje, k čemu to povede: „Pohleď, chci dát ty ze Satanovy synagógy, kteří říkají, že jsou Židé, a přece nejsou, ale lžou — pohleď, chci je přimět, aby přišli a vzdali poctu před tvýma nohama, a přiměji je, aby poznali, že jsem si tě zamiloval.“ (Zjevení 3:9) Snad měl sbor podobně jako ve Smyrně problémy s místními Židy. Ježíš označuje takové osoby jako ‚Satanovu synagógu‘. Alespoň někteří z těchto Židů si však měli uvědomit, že to, co káží křesťané o Ježíšovi, je pravda. To, že ‚vzdávají poctu‘ bude asi něco podobného tomu, co popisuje Pavel v 1. Korinťanům 14:24, 25, takže ve skutečnosti činí pokání a stávají se křesťany, protože plně oceňují velkou lásku, kterou měl Ježíš, když položil dokonce svou duši za své učedníky. — Jan 15:12, 13.

12. Proč byli členové židovské synagógy ve Filadelfii pravděpodobně překvapeni, když se dověděli, že se někteří z nich ‚pokloní‘ místní křesťanské obci?

¹² Členové židovské synagógy ve Filadelfii pravděpodobně s překvapením zjistili, že někteří z nich mají ‚vzdát poctu‘ místní křesťanské obci. Vzhledem k tomu, že je v tamějším sboru bezpochyby mnoho Nežidů, očekávali by, že tomu bude naopak. Proč? Protože Izajáš předpověděl: „[Nežidovští] králové se ti [izraelskému lidu] stanou opatrovníky a jejich kněžny chůvami. Tváři k zemi se ti budou klanět.“ (Izajáš 49:23; 45:14; 60:14) Zecharjáš byl inspirován k tomu, aby napsal v podobném smyslu: „V těch dnech se deset mužů [nikoli Židů] ze všech jazyků národů chopí, ano, opravdu se chopí suknice muže, který je Žid, a řeknou: ‚Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že je s vámi Bůh.‘“ (Zecharjáš 8:23) Ano, Nežidé se měli klanět Židům, a ne obráceně.

13. Kdo byli ti Židé, kteří měli prožít splnění proroctví oznámených starověkému Izraeli?

¹³ Tato proroctví byla adresována Božímu vyvolenému národu. Když byla pronesena, zaujímal tělesný Izrael takové čestné místo. Ale když židovský národ odmítl Mesiáše, Jehova je zavrhl. (Matouš 15:3–9; 21:42, 43; Lukáš 12:32; Jan 1:10, 11) O letnicích roku 33 n. l. si místo nich vybral pravý Boží Izrael, křesťanský sbor. Jeho členové jsou duchovními židy se skutečnou obřízkou srdce. (Skutky 2:1–4, 41, 42; Římanům 2:28, 29; Galaťanům 6:16) Jediný způsob, jak potom mohli jednotliví tělesní Židé opět získat příznivé postavení u Jehovy, spočíval v tom, že uvěří v Ježíše jako Mesiáše. (Matouš 23:37–39) To se zřejmě mělo stát s některými jednotlivci ve Filadelfii.a

14. Jak se v dnešní době význačně splňují slova u Izajáše 49:23 a Zecharjáše 8:23?

¹⁴ V dnešní době se velice význačně splňují proroctví například u Izajáše 49:23 a Zecharjáše 8:23. Janova třída vykonává kazatelskou činnost, což vede k tomu, že do služby Království vstupuje otevřenými dveřmi ohromné množství lidí.b Většina z nich pochází z křesťanstva, jehož náboženství nepravdivě tvrdí, že jsou duchovním Izraelem. (Srovnej Římanům 9:6.) Tito lidé, tvořící velký zástup, perou svá roucha a bílí je tím, že projevují víru v Ježíšovu vykupující krev. (Zjevení 7:9, 10, 14) Podřizují se panství Kristova Království a doufají, že zdědí jeho požehnání zde na zemi. Přicházejí k Ježíšovým pomazaným bratrům a v duchovním smyslu se před nimi ‚klaní‘, protože ‚slyšeli, že je s nimi Bůh‘. Slouží těmto pomazaným, s nimiž se spojili v celosvětové společenství bratrů. — Matouš 25:34–40; 1. Petra 5:9.

‚Hodina zkoušky‘

15. a) Co slíbil Ježíš křesťanům ve Filadelfii a k jakému jednání je povzbuzoval? b) Jakou „korunu“, na níž se měli těšit, měli obdržet tito křesťané?

¹⁵ Ježíš dále říká: „Protože jsi dodržel slovo o mé vytrvalosti, i já tě chci udržet před hodinou zkoušky, která má přijít na celou obydlenou zemi, aby byli vyzkoušeni ti, kteří bydlí na zemi. Přicházím rychle. Dál se drž toho, co máš, aby ti nikdo nevzal korunu.“ (Zjevení 3:10, 11) Ačkoli křesťané v Janově době nepřežili do Pánova dne (který začal v roce 1914), důvěra v Ježíšův příchod jim poskytovala sílu, aby kázali dál. (Zjevení 1:10; 2. Timoteovi 4:2) ‚Koruna‘ neboli cena věčného života je čekala v nebi. (Jakub 1:12; Zjevení 11:18) Jestliže byli věrní až do smrti, nikdo je nemohl připravit o tuto odměnu. — Zjevení 2:10.

16, 17. a) Co je ‚hodina zkoušky, která má přijít na celou obydlenou zemi‘? b) V jakém stavu byli pomazaní na počátku ‚hodiny zkoušky‘?

¹⁶ Co však je ‚hodina zkoušky‘? Tito křesťané v Asii měli bezpochyby čelit další vlně hrozného pronásledování ze strany císařského Říma. Ale větším splněním je hodina prosévání a souzení, která přišla nakonec během Pánova dne a vrcholí od roku 1918. Zkouškou se má rozhodnout, zda je někdo pro Boží zřízené Království, nebo pro Satanův svět. To má trvat jen poměrně krátký čas, ‚hodinu‘, ale toto období ještě neskončilo. Než skončí, nesmíme nikdy zapomínat, že žijeme v ‚hodině zkoušky‘.c — Lukáš 21:34–36.

¹⁷ V roce 1918 musela Janova třída pomazaných křesťanů — podobně jako neochvějný sbor ve Filadelfii — čelit odporu od novodobé Satanovy synagógy. Náboženští vůdcové křesťanstva, kteří tvrdili, že jsou duchovními židy, lstivě manévrovali panovníky, aby potlačovali pravé křesťany. Ti se však ze všech sil snaží ‚dodržovat slovo o Ježíšově vytrvalosti‘; proto s duchovní pomocí, význačnou ‚trochou síly‘, přežili a byli vybídnuti, aby vstoupili dveřmi, které se nyní před nimi otevřely. Kam vedly?

„Otevřené dveře“

18. Jaké jmenování učinil Ježíš v roce 1919 a jak se ten, kdo byl jmenován, stal podobným věrnému Ezechjášovu služebníkovi?

¹⁸ V roce 1919 splnil Ježíš svůj slib a uznal malou skupinu pravých pomazaných křesťanů jako svého „věrného a rozvážného otroka“. (Matouš 24:45–47) Ti přijali přednost, jež se podobala přednosti, jakou měl v době krále Ezechjášed věrný sluha Eljakim. Jehova řekl o Eljakimovi: „A na rameno mu chci dát klíč Davidova domu a on otevře, a nikdo nezavře, a zavře, a nikdo neotevře.“ Eljakim měl před Ezechjášem, královským synem Davidovým, velkou odpovědnost. Podobně i dnes byl na ramena pomazané Janovy třídy vložen „klíč Davidova domu“, protože jí byly svěřeny pozemské zájmy mesiášského Království. Jehova posílil své služebníky pro tuto přednost a způsobil, že se trocha síly, kterou měli, rozrostla v dynamickou sílu, jež stačí k obrovskému celosvětovému svědectví. — Izajáš 22:20, 22; 40:29.

19. Jak jednala Janova třída v souladu s povinnostmi, které jí dal Ježíš v roce 1919, a k čemu to vedlo?

¹⁹ Od roku 1919 zahájil pomazaný ostatek podle Ježíšova příkladu mohutné tažení, při němž je ve velkém rozsahu ohlašována dobrá zpráva o Království. (Matouš 4:17; Římanům 10:18) Vedlo to k tomu, že někteří z novodobé Satanovy synagógy, z křesťanstva, přišli k tomuto pomazanému ostatku, činili pokání a ‚poklonili se‘ tím, že uznali autoritu tohoto otroka. Také oni začali sloužit Jehovovi ve spojení se staršími z Janovy třídy. To trvalo až do úplného shromáždění Ježíšových pomazaných bratrů. Potom se začal tomuto pomazanému otrokovi „klanět“ „velký zástup. . . ze všech národů“. (Zjevení 7:3, 4, 9) Otrok a tento velký zástup slouží společně jako jedno stádo Jehovových svědků.

20. Proč musí být dnešní svědkové Jehovovi mimořádně silní ve víře a činní v Boží službě?

²⁰ Svědkové Jehovovi jsou dnes spojeni poutem pravé bratrské náklonnosti stejně jako křesťané ve Filadelfii a uvědomují si, že jejich kazatelské dílo musí být vykonáváno bez odkladu. Zakrátko, při velkém soužení, spadne opona nad Satanovým ničemným světem. Kéž je každý z nás v té době shledán jako pevný ve víře a činný v Boží službě, aby nebyla naše jména vymazána z Jehovovy knihy života. (Zjevení 7:14) Berme velice vážně Ježíšovo napomenutí sboru ve Filadelfii, abychom se pevně drželi svých služebních předností a dosáhli odměny v podobě věčného života.

Požehnání pro vítěze

21. Jak dnes pomazaní křesťané ‚dodržují slovo o Ježíšově vytrvalosti‘ a jakou mají vyhlídku?

²¹ Janova třída dnes ‚dodržuje slovo o Ježíšově vytrvalosti‘, to znamená, že se řídí jeho příkladem a vytrvává. (Hebrejcům 12:2, 3; 1. Petra 2:21) Proto jsou velmi povzbuzují další Ježíšova slova sboru ve Filadelfii: „Kdo zvítězí — toho chci učinit sloupem v chrámu svého Boha a rozhodně z něho již nikdy nevyjde.“ — Zjevení 3:12a.

22. a) Co je chrámem Ježíšova Boha? b) Jak se křesťané, kteří zvítězí, stanou sloupy v tomto chrámu?

²² Je to skutečně výsada, může-li být někdo sloupem v Jehovově chrámu. Ve starověkém Jeruzalémě byl doslovný chrám střediskem uctívání Jehovy. Každoročně v jeden den obětoval velekněz v tomto chrámu krev obětních zvířat před zázračným světlem, jež znázorňovalo Jehovovu přítomnost v „Nejsvětější“. (Hebrejcům 9:1–7) Při Ježíšově křtu začal existovat jiný chrám, velké duchovní uspořádání podobné chrámu, jež sloužilo k uctívání Jehovy. Svatyně svatých tohoto chrámu je v nebi, kde se Ježíš v určeném čase objevil „před osobou Boha“. (Hebrejcům 9:24) Ježíš je velekněz a k úplnému přikrytí hříchů je obětována pouze jediná oběť: prolitá krev dokonalého člověka Ježíše. (Hebrejcům 7:26, 27; 9:25–28; 10:1–5, 12–14) Pokud zůstávají pomazaní křesťané věrní, slouží na zemi jako nižší kněží na pozemských nádvořích tohoto chrámu. (1. Petra 2:9) Ale až zvítězí, vstoupí i oni do nebeské svatyně svatých a stanou se nepohnutelnou oporou, jakoby sloupy, v uspořádání, jež se podobá chrámu a slouží k uctívání. (Hebrejcům 10:19; Zjevení 20:6) Není nebezpečí, že by z něho někdy ‚vyšli‘.

23. a) Jaký slib dává Ježíš dále pomazaným křesťanům, kteří zvítězí? b) K čemu povede to, že na křesťanských vítězích bude napsáno Jehovovo jméno a jméno ‚nového Jeruzaléma‘?

²³ Ježíš dále říká: „A chci na něj napsat jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, a to své nové jméno.“ (Zjevení 3:12b) Ano, na těchto vítězích je napsáno jméno Jehovy — jejich Boha a Boha Ježíšova. To jasně ukazuje, že Jehova a Ježíš jsou dvě jednotlivé osoby, že to tedy nejsou dvě části nějakého trojjediného Boha neboli trojice. (Jan 14:28; 20:17) Všechno tvorstvo musí poznat, že tito pomazaní patří Jehovovi. Jsou jeho svědky. Je na nich také napsáno jméno nového Jeruzaléma, nebeského města, jež sestupuje z nebe v tom smyslu, že do svého dobrotivého panství pojímá celé věrné lidstvo. (Zjevení 21:9–14) Všechny pozemské křesťanské ovce budou tedy rovněž vědět, že tito pomazaní vítězové jsou občany Království, nebeského Jeruzaléma. — Žalm 87:5, 6; Matouš 25:33, 34; Filipanům 3:20; Hebrejcům 12:22.

24. Co znázorňuje Ježíšovo nové jméno a jak je napsáno na věrných pomazaných křesťanech?

²⁴ Nakonec bude na pomazaných přemožitelích napsáno Ježíšovo nové jméno. To se vztahuje na Ježíšovo nové postavení a na jedinečné přednosti, které mu uděluje Jehova. (Filipanům 2:9–11; Zjevení 19:12) Nikdo jiný nepozná toto jméno v tom smyslu, že nikdo jiný nebude mít tyto zkušenosti a nikomu jinému nebudou svěřeny tyto přednosti. Ale až Ježíš napíše své jméno na své věrné bratry, vejdou v oné nebeské říši do důvěrného vztahu k němu a budou se s ním podílet na jeho přednostech. (Lukáš 22:29, 30) Nelze se divit, že Ježíš uzavírá své poselství takovým pomazaným opakovanou výzvou: „Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům.“ (Zjevení 3:13)

25. Jak dnes může každý jednotlivý křesťan uplatňovat zásadu, na níž je založena rada, kterou dal Ježíš sboru ve Filadelfii?

²⁵ Pro věrné křesťany ve Filadelfii bylo toto poselství určitě nesmírným povzbuzením. A jistě obsahuje i působivé poučení pro Janovu třídu, jež existuje dnes, během Pánova dne. Ale zásady v něm obsažené jsou důležité pro každého jednotlivého křesťana, ať již patří k pomazaným nebo k „jiným ovcím“. (Jan 10:16) Každý z nás učiní dobře, bude-li neustále přinášet ovoce Království, podobně jako kdysi křesťané ve Filadelfii. Všichni máme alespoň trochu síly. Všichni můžeme vykonat něco v Jehovově službě. Užívejme této síly! Pokud jde o rozšířené přednosti Království, pohotově vstupme kterýmikoli dveřmi, jež se pro nás otevřou. Můžeme se dokonce modlit k Jehovovi, aby nám takové dveře otevřel. (Kolosanům 4:2, 3) Řídíme-li se Ježíšovým vzorem vytrvalosti a prokazujeme-li se věrnými vůči jeho jménu, dokážeme, že máme i my ‚ucho, jež slyší, co říká Boží svatý duch sborům‘.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 63]

Jak se pomáhá mnohým, aby se poklonili

Zdá se, že ze 144 000 pomazaných, kteří mají zdědit nebeské Království, má ještě ostatek, Janova třída, v počtu necelých 9 000 ukončit svůj pozemský běh. V téže době se velký zástup rozšířil na více než 6 600 000. (Zjevení 7:4, 9) Co pomohlo přivodit takový ohromný vzrůst? Velmi k tomu přispěly různé školy, které vedou svědkové Jehovovi. Tyto školy svědků Jehovových se velice liší od seminářů křesťanstva, které učí světským filozofiím a snižují význam Bible. V těchto školách svědků Jehovových je vštěpována hluboká víra v Boží slovo. Ukazují jeho praktické uplatnění, pokud jde o čistý, mravný způsob života a oddanou službu Bohu. Od roku 1943 je v každém sboru svědků Jehovových po celém světě vedena v sále Království místní škola teokratické služby. Této školy se každý týden účastní milióny osob a řídí se jednotným programem biblické výchovy.

Od roku 1959 vedou také svědkové Jehovovi školu služby Království, v níž jsou školeni sboroví starší a služební pomocníci. Od roku 1977 dostaly stovky tisíc bratrů a sester školení ve školách průkopnické služby. Jsou to svědkové, kteří mají pravého ducha filadelfských křesťanů a slouží Jehovovi v kazatelském díle plným časem. V roce 1987 byla zahájena škola dodatečného služebního vzdělávání, v níž jsou školení pro zvláštní služební pověření na světovém ‚poli‘ muži ze svědků Jehovových.

Mezi školami, jež vedou svědkové Jehovovi, má vynikající postavení Biblická škola Strážné věže Gilead. Tuto misionářskou školu, která je ve státě New York, absolvovaly od roku 1943 téměř každoročně dvě skupiny studentů. Celkem v ní bylo vyškoleno více než 7 000 Jehovových služebníků pro misionářskou službu v zahraničí. Absolventi této školy slouží ve více než 100 zemích, a v mnohých z těchto zemí bylo jejich prostřednictvím zahájeno dílo Království. Po přibližně šedesáti letech jsou stále ještě někteří z těchto prvních misionářů v činnosti a podílejí se s novějšími misionáři na podpoře celosvětového růstu Jehovovy organizace. A je to opravdu nádherný růst!

[Tabulka na straně 64]

V roce 1919 otevřel panující král Ježíš dveře příležitosti ke křesťanské službě. Této příležitosti využívá stále rostoucí počet oddaných křesťanů.

1918 14 3 868 591

1928 32 23 988 1 883

1938 52 47 143 4 112

1948 96 230 532 8 994

1958 175 717 088 23 772

1968 200 1 155 826 63 871

1978 205 2 086 698 115 389

1988 212 3 430 926 455 561

1998 233 5 544 059 698 781

2005 235 6 390 022 843 234

[Poznámky pod čarou]

[Tabulka na straně 65]

Svědkové Jehovovi vykonávají svou činnost celým srdcem. Povšimni si například, kolik hodin strávili v kázání a vyučování a jak velký počet biblických studií zdarma vedli v domovech lidí.

1918 19 116 Záznamy se nevedly

1928 2 866 164 Záznamy se nevedly

1938 10 572 086 Záznamy se nevedly

1948 49 832 205 130 281

1958 110 390 944 508 320

1968 208 666 762 977 503

1978 307 272 262 1 257 084

1988 785 521 697 3 237 160

1998 1 186 666 708 4 302 852

2005 1 278 235 504 6 061 534

[Obrázek na straně 59]

Římský klíč z prvního století