Dva svědkové jsou zabiti

19. Co se podle zprávy Zjevení děje, když ti dva svědkové končí se svým svědčením?

¹⁹ Tato rána, která dopadla na křesťanstvo, byla tak krutá, že po 42 měsících, kdy ti dva svědkové prorokovali v pytlovině, použilo křesťanstvo svého světského vlivu, aby je dalo ‚zabít‘. Jan píše: „A až dokončí své svědectví, divoké zvíře, jež vystupuje z propasti, povede s nimi válku a zvítězí nad nimi a zabije je. A jejich mrtvoly budou na široké cestě velkého města, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma a Egypt, kde byl i jejich Pán přibit na kůl. A ti z lidí a kmenů a jazyků a národů se budou dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne a nedají jejich mrtvoly uložit do hrobky. A ti, kteří bydlí na zemi, se nad nimi radují a těší se a budou jeden druhému posílat dary, protože ti dva proroci trýznili ty, kteří bydlí na zemi.“ — Zjevení 11:7–10.

20. Co je „divoké zvíře, jež vystupuje z propasti“?

²⁰ To je první z 37 míst ve Zjevení, kde je zmínka o jakémsi divokém zvířeti. Tímto a jinými zvířaty se budeme během doby zabývat podrobně. Prozatím stačí, abychom si řekli, že „divoké zvíře, jež vystupuje z propasti“ je Satanův výtvor, je to živý politický systém věcí.b — Srovnej Zjevení 13:1; Daniela 7:2, 3, 17.

21. a) Jak využili válečnou situaci náboženští nepřátelé těch dvou svědků? b) Co naznačuje, že mrtvá těla dvou svědků byla ponechána nepohřbena? c) Jak se máme dívat na období tři a půl dne? (Viz pozn. pod čarou.)

²¹ Od roku 1914 do roku 1918 vedly národy první světovou válku. Vlastenecké cítění bylo rozjitřené a této situace využili na jaře 1918 náboženští nepřátelé oněch dvou svědků. Ovlivňovali státní soudní moc takovým způsobem, že odpovědní zástupci badatelů Bible byli na základě falešné obžaloby z protistátní činnosti uvězněni. Jejich věrní spolupracovníci byli ochromeni. Činnost Království téměř ustala. Vypadalo to, jako by kazatelské dílo bylo mrtvé. V biblických dobách bylo projevem velké nevážnosti, jestliže někdo nebyl pohřben do pamětní hrobky. (Žalm 79:1–3; 1. Královská 13:21, 22) Kdyby zůstali ti dva svědkové nepohřbeni, znamenalo by to tedy velkou potupu. V horkém palestinském podnebí by mrtvá těla volně ležící na ulici jistě začala po třech a půl doslovných dnech zapáchat.c (Srovnej Jana 11:39.) Tato podrobnost v proroctví tedy naznačuje, že ti dva svědkové měli vytrpět potupu. Výše uvedeným uvězněným osobám bylo dokonce odepřeno propuštění na záruku v době, kdy byly jejich případy v odvolacím řízení. Byli vydáni napospas veřejnosti dost dlouho, aby se stali obyvatelům „velkého města“ zápachem. Co však bylo toto ‚velké město‘?

22. a) Co je velké město? b) Jak se veřejný tisk připojil k duchovenstvu v jásání nad umlčením dvou svědků? (Viz rámeček.)

²² Jan nám dává určité záchytné body k porozumění. Říká, že tam byl Ježíš přibit na mučednický kůl. Okamžitě si tedy vzpomeneme na Jeruzalém. Říká však také, že se to velké město jmenuje Sodoma a Egypt. Doslovný Jeruzalém byl jednou označen jako Sodoma, a to následkem tamějších nečistých zvyků. (Izajáš 1:8–10; srovnej Ezekiela 16:49, 53–58.) A Egypt, první světová velmoc, se někdy vyskytuje jako obraz současného světového systému věcí. (Izajáš 19:1, 19; Joel 3:19) Toto velké město tedy znázorňuje jakýsi poskvrněný „Jeruzalém“, který tvrdí, že uctívá Boha, ale stal se nečistým a hříšným jako Sodoma a stal se jako Egypt částí současného satanského světového systému věcí. Zobrazuje křesťanstvo, novodobý protějšek nevěrného Jeruzaléma, organizaci, jejíž členové měli mnoho důvodů k jásání, když umlčeli znepokojující kázání dvou svědků.