19. Co se podle zprávy Zjevení děje, když ti dva svědkové končí se svým svědčením?

¹⁹ Tato rána, která dopadla na křesťanstvo, byla tak krutá, že po 42 měsících, kdy ti dva svědkové prorokovali v pytlovině, použilo křesťanstvo svého světského vlivu, aby je dalo ‚zabít‘. Jan píše: „A až dokončí své svědectví, divoké zvíře, jež vystupuje z propasti, povede s nimi válku a zvítězí nad nimi a zabije je. A jejich mrtvoly budou na široké cestě velkého města, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma a Egypt, kde byl i jejich Pán přibit na kůl. A ti z lidí a kmenů a jazyků a národů se budou dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne a nedají jejich mrtvoly uložit do hrobky. A ti, kteří bydlí na zemi, se nad nimi radují a těší se a budou jeden druhému posílat dary, protože ti dva proroci trýznili ty, kteří bydlí na zemi.“ — Zjevení 11:7–10.

[Rámeček na straně 168]

Jásání ze Zjevení 11:10

Ve své knize Faráři předávají zbraně (angl.) vydané v roce 1933 poukazuje Ray H. Abrams na rozhořčený odpor duchovenstva proti knize Ukončené tajemství, kterou vydali badatelé Bible. Pojednává o tom, jak se duchovenstvo snažilo zbavit se badatelů Bible a jejich „přesvědčování, které je jako mor“. To vedlo k soudnímu řízení, jež mělo za následek odsouzení J. F. Rutherforda a jeho sedmi společníků k dlouholetému vězení. Dr. Abrams dodává: „Rozbor celého případu vede k závěru, že církve a duchovenstvo stály v pozadí celého hnutí, jímž měli být russelité vyhlazeni. V únoru 1918 začalo proti nim a proti jejich publikacím, především proti Ukončenému tajemství, systematické tažení v Kanadě. Podle listu Tribune, který vychází ve Winnipegu,. . . panoval názor, že o potlačení jejich knihy se přímo postarali ‚představitelé duchovenstva‘.“

Dr. Abrams pokračuje: „Když se redaktoři náboženského tisku dozvěděli o odsouzení ke dvaceti letům vězení, prakticky každá z těchto publikací, ať velká či malá, se z toho radovala. V žádném z ortodoxních náboženských časopisů se mi nepodařilo objevit ani jediné slovo soucitu. ‚Nemůže být pochyb,‘ prohlásil Upton Sinclair, že ‚pronásledování. . . vzniklo částečně proto, že vyvolali nenávist „ortodoxních“ náboženských organizací.‘ Co se nepodařilo spojenému úsilí církví, to za ně zřejmě nyní úspěšně ukončily vlády.“ Spisovatel cituje potupné komentáře celé řady náboženských publikací a pak se zmiňuje o tom, že odvolací soud rozhodnutí zrušil, a poznamenává: „Tento soudní výrok byl v církvích přivítán tichem.“