„Suché kosti“ a „dva svědkové“ – jak spolu souvisí?

V ROCE 1919 se splnila dvě související proroctví: Jedno se týkalo „suchých kostí“ a druhé „dvou svědků“. Vidění „suchých kostí“ předpovědělo velmi dlouhé období (ukázalo se, že šlo o mnoho století), které skončilo tím, že ožila velká skupina Božího lidu. (Ezek. 37:2–4; Zjev. 11:1–3, 7–13) Proroctví o „dvou svědcích“ popisuje krátké období (plnilo se od konce roku 1914 do začátku roku 1919), které skončilo tím, že ožila malá skupina Božích služebníků. V obou proroctvích bylo znázorněno symbolické vzkříšení a obě se v nové době splnila v roce 1919. Tehdy Jehova způsobil, že se jeho pomazaní služebníci „postavili ... na nohy“, odešli ze zajetí Velkého Babylonu a byli shromážděni do obnoveného sboru. (Ezek. 37:10)

Všimni si ale, že splnění těchto dvou proroctví se v jednom důležitém ohledu liší. Proroctví o „suchých kostech“ předpovídá oživení všech zbývajících členů pomazaného sboru. Naproti tomu proroctví o „dvou svědcích“ předpovídá oživení některých pomazaných členů Božího lidu – těch, kteří vedli Jehovovu organizaci a byli ustanoveni, aby sloužili jako „věrný a rozvážný otrok“. (Mat. 24:45; Zjev. 11:6)a

3. ZAČÁTEK ROKU 1919

   1919: „Dva svědkové“ ožili, když byla malá skupina pomazaných bratrů, kteří vedli organizaci, ustanovena, aby sloužila jako „věrný a rozvážný otrok“