Budeš mít prospěch z Božích smluv?
„ ‚Tvým prostřednictvím budou požehnány všechny národy.‘ Proto ti, kteří lpějí na víře, jsou požehnáni spolu s věrným Abrahamem.“ — GALAŤANŮM 3:8, 9.
1. Co ukazuje historie ohledně účinnosti mnohých panství?
„DOBROTIVÍ [nebo osvícení] absolutisté“ se říká některým evropským panovníkům z 18. století. ‚Mysleli to dobře a chtěli svému lidu vládnout s otcovskou laskavostí, ale jejich plány nevyšly a jejich reformy neměly odezvu.‘a (The Encyclopedia Americana) To bylo hlavní příčinou revolucí, které brzy zachvátily Evropu.
2, 3. Jak se Jehova liší od lidských monarchů?
2 Jehova je docela jiný než nevypočitatelní lidští panovníci. Nemůžeme přehlédnout bolestnou touhu lidstva po změně, která nakonec přinese skutečný lék proti bezpráví a utrpení. Nemusíme se strachovat, že Boží činy, které to uskuteční, závisejí na nějakém vrtochu. V nejrozšířenější knize světa Bůh doložil svůj slib přinést věrnému lidstvu trvalá požehnání. Nebude důležité, z jakého je kdo národa, jaké je rasy, jaké míval vzdělání nebo společenské postavení. (Galaťanům 3:28) Můžeš se však na to spolehnout?
3 Apoštol Pavel citoval část ujištění, které dal Bůh Abrahamovi: „Jistě ti požehnám požehnáním.“ Pavel dodal, že „je nemožné, aby Bůh lhal“, a proto abychom byli „silně povzbuzeni a uchopili předloženou naději“. (Hebrejcům 6:13–18) Naše důvěra v tato požehnání může být dále posílena tím, že si povšimneme, jak důkladně pro to Bůh položil základ.
4. Jak použil Bůh různé smlouvy, aby dosáhl svého předsevzetí?
4 Již jsme viděli, že Bůh uzavřel s Abrahamem smlouvu ohledně semene, jehož prostřednictvím obdrží požehnání „všechny národy země“. (1. Mojžíšova 22:17, 18) Izraelité se stali tělesným semenem, ale v důležitějším, duchovním smyslu se jako hlavní část Abrahamova semene prokázal Ježíš Kristus. Ježíš byl také Synem neboli semenem Většího Abrahama, Jehovy. Křesťané, kteří „patří Kristu“, tvoří druhotnou část Abrahamova semene. (Galaťanům 3:16, 29) Po uzavření abrahamovské smlouvy k ní Bůh dočasně připojil smlouvu Zákona s izraelským národem. Prokázala, že Izraelité jsou hříšníci, kteří potřebují trvalého kněze a dokonalou oběť. Střežila linii semene a pomohla určit jeho totožnost. Smlouva Zákona také ukázala, že Bůh nějakým způsobem vytvoří národ králů-kněží. Zatímco Zákon ještě platil, uzavřel Bůh smlouvu s Davidem, aby měl v Izraeli královskou dynastii. Davidovská smlouva o království také poukazovala na někoho, kdo bude mít nad Zemí trvalé panství.
5. Jaké otázky nebo problémy bylo ještě třeba vyřešit?
5 Přesto se některá hlediska nebo účely těchto smluv zdály neúplné nebo potřebovaly vysvětlení. Například jestliže mělo být přicházející semeno králem v Davidově linii, jak mohlo být trvalým knězem, který vykoná víc než dřívější kněží? (Hebrejcům 5:1; 7:13, 14) Mohl by tento král vládnout něčemu většímu než omezené pozemské říši? Jak získá druhotná část semene způsobilost včlenit se do rodiny Většího Abrahama? A i kdyby to šlo, jakou budou mít říši, když většina z Davida nepochází? Podívejme se, jak Bůh učinil zákonné kroky v podobě dodatečných smluv, které vyřeší tyto otázky a otevřou nám cestu k věčnému požehnání?
Smlouva o nebeském knězi
6, 7. a) Jakou dodatečnou smlouvu uzavřel Bůh podle Žalmu 110:4? b) Jaké pozadí nám pomáhá porozumět této přidané smlouvě?
6 Jak jsme viděli, v rámci smlouvy Zákona uzavřel Bůh smlouvu s Davidem o potomku (semeni), který bude trvale panovat nad pozemskou říší. Ale Jehova také Davidovi zjevil, že přijde trvalý kněz. David napsal: „Jehova přísahal (a nepocítí lítost): ‚Jsi knězem na neurčitý čas podle způsobu Melchizedekova!‘ “ (Žalm 110:4) Co bylo za tímto přísežním Božím slovem, že se to rovnalo osobní smlouvě mezi Jehovou a přicházejícím knězem?
7 Melchizedek byl králem starověkého Salemu, který zřejmě ležel tam, kde později zbudovali město Jeruzalém (jméno, jež obsahuje „Salem“). Zpráva o Abrahamově setkání s ním osvětluje, že byl králem, který uctíval „Nejvyššího Boha“. (1. Mojžíšova 14:17–20) Boží prohlášení ve 110. žalmu však ukazuje, že Melchizedek byl také knězem, a to z něho činí ojedinělou postavu. Byl jak králem, tak knězem a sloužil způsobem, jímž později vykonávali své božsky přidělené úřady davidovští králové a levitští kněží.
8. S kým byla uzavřena tato smlouva o knězi jako Melchizedek a co z ní vyplynulo?
8 Pavel nám připojuje další podrobnosti ohledně této smlouvy o knězi podobném Melchizedekovi. Říká například, že „Bohem povolán jako velekněz po způsobu Melchizedekově“ byl Ježíš Kristus. (Hebrejcům 5:4–10; 6:20; 7:17, 21, 22) Přestože měl Melchizedek samozřejmě lidské rodiče, nejsou zprávy o jeho rodokmenu. A tak místo toho, aby Ježíš zdědil kněžský úřad podle zaznamenaného rodového původu z Melchizedeka, byl přímo jmenován Bohem. Ježíšovo kněžství nebude předáno nástupci, protože „zůstává knězem natrvalo“. Je to tak, protože prospěch z jeho kněžské služby bude věčný. Může to být k našemu opravdovému požehnání, že máme kněze, který „může . . . také úplně zachránit ty, kteří se skrze něj přibližují Bohu“, a věčně vést a vyučovat věrné. — Hebrejcům 7:1–3, 15–17, 23–25.
9, 10. Jak rozšiřuje znalost této páté smlouvy naše porozumění o tom, jak se splní Boží předsevzetí?
9 Jinou významnou skutečností je, že Ježíšova úloha krále-kněze přesahuje pozemskou sféru. V téže souvislosti, v níž se zmínil o smlouvě ohledně kněze po způsobu Melchizedekově, David napsal: „Jehovův výrok k mému Pánu je: ‚Seď po mé pravici, dokud ti nedám tvé nepřátele jako podnož pod nohy.‘ “ Vidíme tedy, že Ježíš — Davidův Pán — měl mít místo v nebi u Jehovy. To se stalo při jeho nanebevstoupení. Odtamtud může Kristus se svým Otcem uplatňovat autoritu, aby si podrobil nepřátele a vykonal soudy. — Žalm 110:1, 2; Skutky apoštolů 2:33–36; Hebrejcům 1:3; 8:1; 12:2.
10 Víme-li tedy o této páté smlouvě, rozšíří se náš pohled na uspořádaný, důkladný postup, jímž Jehova splní své předsevzetí. Potvrzuje se v ní, že prvotní část semene bude také knězem v nebi a že jeho autorita v roli krále-kněze bude mít univerzální dosah. — 1. Petra 3:22.
Nová smlouva a druhotná část semene
11. Jaká překážka existovala u druhotné části semene?
11 Když jsme dříve uvažovali o abrahamovské smlouvě, všimli jsme si, že se Ježíš stal prvotní částí semene přirozeným právem. Přímo pocházel z patriarchy Abrahama a jako dokonalý člověk byl přijatým Synem Většího Abrahama. Ale co lidé, kteří mají přednost stát se druhotnou částí Abrahamova semene, „dědici vzhledem k zaslíbení“? (Galaťanům 3:29) Byli nedokonalí, patřili k rodině hříšníka Adama, takže nebyli způsobilí patřit do rodiny Jehovy, Většího Abrahama. Jak bylo možné překonat překážku nedokonalosti? Pro lidi by to bylo nemožné, ale pro Boha to nemožné není. — Matouš 19:25, 26.
12, 13. a) Jak předpověděl Bůh jinou smlouvu? b) Jaký zvláštní rys této smlouvy si zaslouží naši pozornost?
12 Dokud ještě platil Zákon, Bůh předpověděl prostřednictvím svého proroka: „Chci uzavřít s izraelským domem a s judským domem novou smlouvu, ne takovou, jakou byla smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich předky . . . ‚moje smlouva, kterou oni porušili‘ . . . Chci vložit svůj zákon do nich, a napíšu jim jej do srdce. A chci se stát jejich Bohem a oni se stanou mým lidem. A už nebudou učit . . . ‚poznejte Jehovu!‘ neboť mě budou znát všichni . . . Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ — Jeremjáš 31:31–34.
13 Všimni si, že jedním rysem této nové smlouvy bylo odpuštění hříchů, zřejmě způsobem, který nebyl ‚takový, jako‘ uspořádání se zvířecími oběťmi pod Zákonem. Ježíš to osvětlil v den, kdy zemřel. Když podle požadavků Zákona společně se svými učedníky oslavil pasach, zavedl Pánovu večeři. K této každoroční slavnosti bude patřit společný pohár vína, o němž Ježíš řekl: „Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve, která má být vylita ve váš prospěch.“ — Lukáš 22:14–20.
14. Proč je nová smlouva důležitá při vytváření druhotné části semene?
14 Nová smlouva tedy nabude účinnosti Ježíšovou krví. Na základě takové dokonalé oběti mohl Bůh jednou provždy ‚odpustit provinění a hřích‘. Představ si, co to bude znamenat! Protože Bůh je schopen úplně odpustit hříchy oddaným lidem v Adamově rodině, může na ně pohlížet jako na bezhříšné, zplodit je jako duchovní syny Většího Abrahama a pak je pomazat svatým duchem. (Římanům 8:14–17) Tak nová smlouva stvrzená Ježíšovou obětí umožňuje jeho učedníkům, aby se stali druhotnou částí Abrahamova semene. Pavel napsal: „Svou smrtí [Ježíš] obrátil vniveč toho, který má prostředek k působení smrti, totiž ďábla, . . . aby vymanil všechny ty, kteří byli ze strachu před smrtí po celý život podrobeni otroctví. On totiž ve skutečnosti vůbec nepomáhá andělům, ale pomáhá Abrahamovu semeni.“ — Hebrejcům 2:14–16; 9:14.
15. Kdo jsou účastníci nové smlouvy?
15 Zatímco Ježíš měl být prostředníkem a stvrzující obětí nové smlouvy, kdo byli účastníci smlouvy? Jeremjáš předpověděl, že Bůh uzavře tuto smlouvu „s izraelským domem“. S jakým Izraelem? Ne s tělesným Izraelem obřezaným podle Zákona, protože nová smlouva činila tu dřívější smlouvu zastaralou. (Hebrejcům 8:7, 13) Nyní bude Bůh jednat se Židy a Nežidy, kteří byli vírou obrazně ‚obřezáni na srdci duchem‘. (Římanům 2:28, 29; Hebrejcům 8:10) Takové duchovní židy nazval Pavel „Božím izraelem“. — Galaťanům 6:16; Jakub 1:1.
16. Jak pomáhá nová smlouva ke splnění toho, nač poukazovala 2. Mojžíšova 19:6?
16 Protože Bůh nyní jednal s duchovním izraelem, nabídla se tu velká příležitost. Když Bůh ustanovil Zákon, mluvil o tom, že se izraelští synové stanou „královstvím kněží a svatým národem“. (2. Mojžíšova 19:6) Tělesný Izrael se vlastně nikdy nemohl stát národem, v němž by byli všichni králové-kněží, a také se jím nestal. Ale Židé a Nežidé, kteří byli přijati jako druhotná část Abrahamova semene, se králi-kněžími mohli stát.b Apoštol Petr to potvrdil slovy: „Vy jste ‚vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid pro zvlástní vlastnictví, abyste široko daleko oznamovali znamenitosti‘ toho, který vás povolal ze tmy.“ Napsal také, že je pro ně ‚v nebesích vyhrazeno neporušitelné a neposkvrněné a nevadnoucí dědictví‘. — 1. Petra 1:4; 2:9, 10.
17. Proč je nová smlouva „lepší“ než smlouva Zákona?
17 Nová smlouva tudíž spolupůsobí s dříve existující abrahamovskou smlouvou, aby vytvořila druhotnou část semene. Tato nová smlouva mezi Jehovou a duchem zplozenými křesťany umožňuje vytvoření nebeského národa králů-kněží v královské rodině Většího Abrahama. Můžeme tedy vidět, proč řekl Pavel, že je to „úměrně lepší smlouva“, „která byla zákonně založena na lepších zaslíbeních“. (Hebrejcům 8:6) K těmto zaslíbením patří požehnání, že Boží zákon je vepsán v srdci oddaných osob, jejichž hříchy nejsou připomínány, a to, že všichni ‚znají Jehovu, od nejmenšího do největšího‘. — Hebrejcům 8:11.
Ježíšova smlouva pro Království
18. V jakém smyslu smlouvy, o nichž jsme zatím hovořili, úplně nedovršily Boží předsevzetí?
18 Když se zamýšlíme nad šesti smlouvami, o nichž byla řeč, mohlo by se zdát, že Jehova zákonně uspořádal vše, čeho je třeba ke splnění jeho předsevzetí. Bible však uvádí ještě jednu smlouvu, která se váže k tomu, o čem jsme uvažovali, smlouvu, jež zahrnuje další hlediska této životně důležité věci. Duchem zplození křesťané právem očekávají, že ‚Pán je vysvobodí od každého ničemného díla a zachrání je pro své nebeské království‘. (2. Timoteovi 4:18) V nebi sice budou národem králů-kněží, ale jaká bude jejich říše? Až budou vzbuzeni v nebi, Kristus tam již bude jako dokonalý velekněz. Povstane již také s královskou mocí k univerzálnímu panování. (Žalm 2:6–9; Zjevení 11:15) Co budou mít na práci ostatní králové-kněží?
19. Kdy a jak byla uzavřena sedmá důležitá smlouva?
19 Večer 14. nisana 33 n. l., kdy Ježíš ustanovil Pánovu večeři a zmínil se o „nové smlouvě mocí [své] krve“, mluvil o další, sedmé smlouvě, o níž bude řeč. Řekl svým věrným apoštolům: „Vy to . . . jste, kteří jste se mnou vydřzeli v mých zkouškách, a já s vámi činím smlouvu, jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, pro království, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a seděli na trůnech, abyste soudili dvanáct izraelských kmenů.“ (Lukáš 22:20, 28–30) Jako uzavřel Otec s Ježíšem smlouvu, že bude knězem jako Melchizedek, tak uzavřel Kristus osobní smlouvu se svými věrnými následovníky.
20. S kým byla uzavřena smlouva pro království a proč? (Daniel 7:18; 2. Timoteovi 2:11–13)
20 Jedenáct apoštolů rozhodně s Ježíšem vytrvalo v jeho zkouškách a smlouva ukazovala, že budou sedět na trůnech. Zjevení 3:21 dále dokazuje, že všichni duchem zplození křesťané, kteří se prokáží jako věrní, budou sedět na nebeských trůnech. Tato smlouva je tedy pro celých 144 000, kteří byli koupeni Ježíšovou krví, aby byli vzati do nebe jako kněží a aby ‚vládli jako králové nad zemí‘. (Zjevení 1:4–6; 5:9, 10; 20:6) Smlouva, kterou s nimi činí Ježíš, je s ním spojuje, aby se podíleli na jeho panství. V určitém smyslu je to tak, jako by se nevěsta z urozené rodiny spojila v manželství s panujícím monarchou. Získává tak postavení, v němž se podílí na jeho panování. — Jan 3:29; 2. Korinťanům 11:2; Zjevení 19:7, 8.
21, 22. Jaká požehnání lze očekávat díky tomu, čeho dosáhnou tyto smlouvy?
21 Jaký prospěch z toho bude mít poslušné lidstvo? Ani Ježíš, ani 144 000 nebudou jako dobrotiví absolutisté, kteří „nemohli poskytnout skutečná řešení“. Jsme spíše ujištěni, že Ježíš je veleknězem, „který byl zkoušen ve všech ohledech jako my sami, ale bez hříchu“. Můžeme proto porozumět, proč ‚může mít pochopení‘ pro lidské slabosti a proč se mohou „jiné ovce“ stejně jako pomazaní křesťané prostřednictvím Krista přibližovat k Božímu trůnu „s volností řeči“. Tak i ony ‚mohou obdržet milosrdenství a nalézt nezaslouženou laskavost jako pomoc v pravý čas‘. — Hebrejcům 4:14–16; Jan 10:16.
22 Ti, kteří mají s Ježíšem smlouvu, že se budou podílet na království a kněžství, se také podílejí na požehnání lidstva. Jako byli starověcí levitští kněží k prospěchu celému izraelskému národu, tak budou ti, kteří slouží s Ježíšem na nebeských trůnech, spravedlivě soudit všechny, kdo žijí na zemi. (Lukáš 22:30) Tito králové-kněží byli kdysi lidmi, takže budou mít pochopení pro potřeby lidstva. Tato druhotná část semene bude s Ježíšem spolupracovat a starat se, aby byly „požehnány všechny národy“. — Galaťanům 3:8.
23. Jak by měli jednotlivci spolupracovat s těmito smlouvami?
23 Všichni, kdo si přejí mít podíl na tomto požehnání pro lidstvo, a tak mít prospěch z Božích smluv, jsou nyní zváni, aby to udělali. (Zjevení 22:17) Jedním znamenitým krokem je zúčastnit se každoroční slavnosti Pánovy večeře. Již nyní se rozhodni, že se jí zúčastníš s některým sborem svědků Jehovových. Tam se o božských smlouvách dovíš více a poznáš, jak z nich můžeš mít prospěch.
[Poznámky pod čarou]
a „I ty nejsmělejší reformy nezměnily nic na tom, že tu zůstaly zbídačelé rolnictvo, privilegovaná, málo zdaňovaná šlechta [a] střední třída nedostatečně začleněná do vlády a společnosti . . . Je nutno říci, že osvícenský absolutismus sice začal čelit otázkám, které se nedaly dál přehlížet, ale nemohl poskytnout skutečná řešení v rámci politických a hospodářských skutečností té doby.“ — Western Civilization — Its Genesis and Destiny: The Modern Heritage, (Západní civilizace — její zrod a osud: Novodobé dědictví).
b Ježíš není účastníkem nové smlouvy. Je jejím prostředníkem a nemá hříchy, které by potřebovaly odpuštění. Dále není třeba, aby se její pomocí stal králem-knězem, protože je králem podle davidovské smlouvy a také knězem jako Melchizedek.
Vzpomínáš si?
◼ Proč byla smlouva, na kterou se bere zřetel v Žalmu 110:4, uzavřena, a co způsobila?
◼ Kdo byl přijat do této nové smlouvy a jak pomohla tato smlouva jednomu národu vytvořit krále-kněze?
◼ Proč uzavřel Ježíš osobní smlouvu se svými následovníky?
◼ Kterých sedm smluv jsme probírali?
[Tabulka na straně 17]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Edenská smlouva 1. Mojžíšova 3:15
Abrahamovská smlouva
Smlouva zákona
Davidovská smlouva o království
Smlouva o kněžství jako Melchizedek
Prvotní semeno
Druhotné semeno
Věčná požehnání
[Tabulka na straně 19]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Edenská smlouva 1. Mojžíšova 3:15
Abrahamovská smlouva
Smlouva zákona
Nová smlouva
Davidovská smlouva o království
Smlouva o kněžství jako Melchizedek
Prvotní semeno
Smlouva pro nebeské království
Druhotné semeno
Věčná požehnání