Co se učíme ze Třetí knihy Mojžíšovy

1., 2. Proč by se dnešní křesťané měli zajímat o Třetí knihu Mojžíšovu?

APOŠTOL Pavel připomněl svému mladému příteli Timoteovi, že „celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné“. (2. Tim. 3:16) Platí to i o Třetí knize Mojžíšově. Jak se na tuto biblickou knihu díváš? Někdo ji považuje jen za sbírku nařízení, která už se dnešní doby netýkají. Praví křesťané na ni ale mají jiný názor.

² I když byla 3. Mojžíšova napsána asi před 3 500 lety, Jehova ji zachoval „pro naše poučení“ až dodnes. (Řím. 15:4) Tato kniha nám pomáhá pochopit, jak Jehova uvažuje, a tak bychom ji měli s velkým zájmem zkoumat. Můžeme z ní získat řadu poučení. Podívejme se teď na čtyři.

 3. Proč byly v Den smíření předkládány oběti?

³ První poučení: K tomu, aby Jehova naše oběti přijal, potřebujeme mít jeho schválení. V Den smíření, který se v Izraeli slavil každý rok, se národ shromáždil a velekněz předložil zvířecí oběti. Tyto oběti Izraelitům připomínaly, že potřebují být očištěni od svých hříchů. Než ale velekněz ten den přinesl obětní krev do Nejsvětější, aby byly národu odpuštěny hříchy, musel vykonat jiný úkol, který byl ve skutečnosti mnohem důležitější.

 4. Co podle 3. Mojžíšovy 16:12 a 13 udělal velekněz, když v Den smíření poprvé vešel do Nejsvětější? (Viz obrázek na titulní straně.)

⁴ Přečti 3. Mojžíšovu 16:12, 13. Představ si, co se v Den smíření odehrávalo. Velekněz vchází do svatostánku. Ten den má třikrát vstoupit do Nejsvětější a teď to bude poprvé. V jedné ruce má nádobu s vonným kadidlem a v druhé ruce zlatou lopatku plnou hořících uhlíků. Před oponou, která zakrývá vstup do Nejsvětější, se na chvíli zastaví. Potom do Nejsvětější s hlubokou úctou vejde a postaví se před truhlu smlouvy. V symbolickém smyslu se ocitá v přítomnosti Boha Jehovy! Opatrně sype svaté kadidlo na žhavé uhlíky a místnost se naplňuje příjemnou vůní.b Později do Nejsvětější vstoupí znovu, s krví obětovaných zvířat. Všimni si, že kadidlo pálí ještě před tím, než přinese krev obětí za hřích.

 5. Co se učíme z toho, jak se v Den smíření používalo kadidlo?

⁵ Co se učíme z toho, jak se v Den smíření používalo kadidlo? V Bibli jsou ke kadidlu přirovnány přijatelné modlitby Jehovových věrných služebníků. (Žalm 141:2; Zjev. 5:8) Vzpomeň si, že když velekněz přinášel kadidlo do Jehovovy přítomnosti, dělal to s velkou úctou. Podobně i my, když se k Jehovovi modlíme, děláme to s hlubokou úctou. Máme před ním posvátnou bázeň. Jsme velmi vděční, že nám stvořitel celého vesmíru dovoluje, abychom se na něj obraceli a měli k němu tak blízký vztah jako dítě k otci. (Jak. 4:8) Považuje nás za své přátele! (Žalm 25:14) Tohoto vztahu si natolik vážíme, že bychom Jehovu nechtěli nikdy zklamat.

 6. Co se o Ježíšovi můžeme naučit z toho, že velekněz pálil kadidlo před tím, než předložil oběti?

⁶ Jak už jsme se zmínili, velekněz pálil kadidlo ještě před tím, než předložil oběti. Díky tomu měl při předkládání obětí Boží schválení. Co se z toho můžeme naučit? Když byl Ježíš na zemi, předložil svůj život jako oběť. Ale ještě před tím musel udělat něco důležitého – důležitějšího než zachránit lidstvo. Co to bylo? Pokud chtěl, aby Jehova jeho oběť přijal, musel ho celý život věrně poslouchat. Tak mohl dokázat, že žít podle Jehovových měřítek je jediný správný způsob života. Mohl tak ospravedlnit Otcovu svrchovanost neboli dokázat, že jeho způsob vlády je správný a spravedlivý.

 7. Proč můžeme říct, že Ježíš dělal celým svým životem radost svému Otci?

⁷ Ježíš se po celý svůj život na zemi Jehovových měřítek dokonale držel. Žádné pokušení ani zkouška – dokonce ani vyhlídka na krutou smrt – neoslabily jeho touhu dokázat, že způsob, kterým vládne jeho Otec, je ten nejlepší. (Filip. 2:8) Když procházel zkouškami, modlil se „se silnými výkřiky a slzami“. (Hebr. 5:7) Jeho procítěné modlitby vycházely z oddaného srdce a posilovaly jeho odhodlání zůstat poslušný. Pro Jehovu byly Ježíšovy modlitby jako příjemná vůně kadidla. Ježíš celým svým životem dělal svému Otci radost a ospravedlňoval jeho svrchovanost.

 8. Jak můžeme svým životem napodobovat Ježíše?

⁸ Jak můžeme Ježíše napodobovat? Tak, že se ze všech sil snažíme poslouchat Jehovu a být mu věrní. Když procházíme zkouškami, z celého srdce se modlíme k Jehovovi o pomoc, protože mu chceme dělat radost. Těmito způsoby dáváme najevo, že podporujeme Jehovův způsob vlády. Uvědomujeme si, že pokud bychom dělali věci, které Jehova odsuzuje, naše modlitby by nevyslýchal. Pokud ale žijeme v souladu s jeho měřítky, můžeme si být jistí, že naše upřímné modlitby pro něj budou jako příjemná vůně kadidla. A můžeme si být jistí i tím, že svou věrností a poslušností děláme našemu nebeskému Otci radost. (Přísl. 27:11)

 9. Proč Izraelité přinášeli oběti společenství?

⁹ Druhé poučení: Sloužíme Jehovovi proto, že jsme mu vděční. Toto poučení nám vyplyne, když se zamyslíme nad jiným důležitým prvkem uctívání Jehovy ve starověkém Izraeli, a to nad oběťmi společenství.c Z 3. Mojžíšovy se dozvídáme, že Izraelita mohl přinést oběť společenství „jako výraz díkůvzdání“. (3. Mojž. 7:11–13, 16–18) Nepřinášel ji proto, že by musel, ale proto, že chtěl. Byla to tedy dobrovolná oběť, kterou člověk dával Jehovovi z lásky. Maso obětovaného zvířete pak jedl ten, kdo oběť přinesl, jeho rodina a kněží. Některé části obětovaných zvířat ale patřily výhradně Jehovovi. Které to byly?

10. V čem se Ježíšova služba podobá obětem společenství, o kterých se píše ve 3. Mojžíšově 3:6, 12 a 14–16?

¹⁰ Třetí poučení: Z lásky dáváme Jehovovi to nejlepší. V případě obětovaných zvířat považoval Jehova za nejlepší část tuk. Stanovil, že i některé další části zvířete, například ledviny, mají zvláštní hodnotu. (Přečti 3. Mojžíšovu 3:6, 12, 14–16.) Jehovu tedy moc těšilo, když tyto části a tuk svých dobrovolných obětí dávali Izraelité jemu. Ten, kdo přinášel takovou oběť, ukazoval, že si přeje dát Bohu to nejlepší. Podobně Ježíš ochotně dal Bohu to nejlepší – tím, že mu sloužil celou duší a z lásky. (Jan 14:31) Konat Boží vůli pro něj bylo potěšením. Velmi miloval Boží zákon. (Žalm 40:8) Jehova byl určitě šťastný, když viděl, že mu Ježíš slouží tak rád!

11. V čem se naše služba podobá obětem společenství a jak nás to může povzbudit?

¹¹ V čem se takovým obětem společenství podobá naše služba Jehovovi? Je dobrovolná a je naším vyjádřením toho, co k němu cítíme. Dáváme Jehovovi to nejlepší a děláme to proto, že ho z celého srdce milujeme. Jehova má určitě velkou radost, když vidí miliony lidí, kteří mu ochotně slouží, protože ho milují a oceňují to, jak jedná! Je povzbuzující připomínat si, že Jehova vidí nejen naše skutky, ale i naše pohnutky a že si jich váží. Pokud například kvůli svému věku už nemůžeš dělat tolik, kolik bys chtěl, můžeš si být jistý, že Jehova to chápe. Možná se ti zdá, že nemáš moc, co nabídnout, ale Jehova vidí, že pro něj z hluboké lásky děláš, co můžeš. Když mu dáváš to nejlepší, rád to od tebe přijímá.

12. O čem nás ujišťuje to, jak na Jehovu působily oběti společenství?

¹² Co se učíme z toho, jak na Jehovu působily oběti společenství? Když z nejlepších částí zvířete, které ležely na oltáři, stoupal dým, Jehovu to těšilo. A tak si buď jistý, že Jehova má radost, když mu ochotně a celou duší sloužíš. (Kol. 3:23) Představ si, jak se na tebe usmívá. Ať už toho pro Jehovu můžeš dělat hodně, nebo velmi málo, on to vnímá jako vzácné poklady, na které nikdy nezapomene. (Mat. 6:20; Hebr. 6:10)

13. Jak podle 3. Mojžíšovy 9:23 a 24 Jehova ukázal, že kněžstvo má jeho schválení?

¹³ Čtvrté poučení: Jehova žehná pozemské části své organizace. Přemýšlej o tom, co se odehrálo v roce 1512 př. n. l., když byl na úpatí hory Sinaj postaven svatostánek. (2. Mojž. 40:17) Mojžíš vedl obřad, při kterém byli Áron a jeho synové uvedeni do kněžského úřadu. Shromážděný izraelský národ pozoroval, jak tito kněží poprvé předkládají zvířecí oběti. (3. Mojž. 9:1–5) Jak Jehova ukázal, že nově ustanovené kněžstvo má jeho schválení? Když Áron s Mojžíšem požehnali lidu, Jehova seslal oheň, který spálil to, co zbývalo z obětí na oltáři. (Přečti 3. Mojžíšovu 9:23, 24.)

14. Proč nás zajímá, že Jehova podporoval kněze z Áronova rodu?

¹⁴ Čeho Jehova dosáhl tím, že při slavnostním uvedení velekněze způsobil takovou úžasnou podívanou? Dal tím jasný důkaz, že kněžstvo z Áronova rodu má jeho plnou podporu. Když to Izraelité viděli, mohli si uvědomit, že by měli tyto kněze také plně podporovat. Týká se to nějak i nás? Ano, protože kněžstvo v Izraeli bylo jen „stínem“ mnohem významnějšího kněžstva. Kristus, větší velekněz, má 144 000 kněží a králů, kteří s ním budou sloužit v nebi. (Hebr. 4:14; 8:3–5; 10:1)

15., 16. Jak Jehova ukazuje, že „věrný a rozvážný otrok“ má jeho schválení?

¹⁵ V roce 1919 Ježíš ustanovil malou skupinu pomazaných bratrů jako „věrného a rozvážného otroka“. Tento otrok vede kazatelskou činnost a dává Kristovým následovníkům „pokrm v pravý čas“. (Mat. 24:45) Máme nějaké jasné důkazy, že věrný a rozvážný otrok má Boží schválení?

¹⁶ Satan a jeho svět se všemožně snaží práci věrného otroka zastavit. Z lidského hlediska by otrok dělal svoji práci jen velmi obtížně, nebo by to dokonce bylo nemožné. Ale navzdory dvěma světovým válkám, globálním ekonomickým krizím i tomu, že se s Božím lidem zachází nespravedlivě a je pronásledovaný, otrok vytrvale poskytuje Kristovým následovníkům na zemi duchovní pokrm. Jen si vezmi, jaké množství tohoto pokrmu máme dnes k dispozici – zadarmo a ve víc než 900 jazycích! To je nesporný důkaz Boží podpory. Dalším dokladem Jehovova požehnání je kazatelská činnost. Dobrá zpráva se opravdu káže „po celé obydlené zemi“. (Mat. 24:14) Je nepochybné, že Jehova dnes svoji organizaci vede a bohatě jí žehná.

17. Jak můžeme dávat najevo, že podporujeme organizaci, kterou Jehova používá?

¹⁷ Bude dobré, když se sami sebe zeptáme: Jsem vděčný za to, že patřím k pozemské části Jehovovy organizace? Jehova nám dnes dává stejně přesvědčivé důkazy, jako když v době Mojžíše a Árona seslal z nebe oheň. Toho, za co můžeme být vděční, je opravdu hodně. (1. Tes. 5:18, 19) Jak můžeme dát najevo, že organizaci, kterou Jehova používá, podporujeme? Tak, že se budeme řídit tím, co se v našich publikacích a na shromážděních a sjezdech učíme z Bible. Svoji podporu dáme najevo i tím, že se budeme co nejvíc podílet na kázání a vyučování. (1. Kor. 15:58)

18. K čemu jsi rozhodnutý?

¹⁸ Buďme rozhodnutí uplatňovat to, co jsme se z Třetí knihy Mojžíšovy naučili. Chceme získat Jehovovo schválení, aby Jehova přijímal naše oběti. Chceme mu sloužit, protože jsme mu vděční. Chceme mu dávat to nejlepší, protože ho z celého srdce milujeme. A chceme plně podporovat organizaci, které v dnešní době žehná. Všemi těmito způsoby můžeme Jehovovi ukázat, že si velmi vážíme možnosti sloužit mu jako jeho svědkové.