Jak můžeme sloužit Jehovovi víc

KDYŽ Ježíš vysílal své učedníky kázat o Království, řekl jim: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo.“ Bylo před nimi mnoho práce, a proto dodal: „Proste... Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.“ (Mat. 9:37, 38) Pak jim dal pokyny, jak mají službu vykonávat. Jeho slova zněla naléhavě. Řekl: „Rozhodně neobejdete všechna izraelská města, než přijde Syn člověka.“ (Mat. 10:23)

² Také v dnešní době je v kazatelské službě hodně práce. Tato dobrá zpráva o Království se musí kázat dřív, než přijde konec, a času už moc nezbývá. (Mar. 13:10) Vzhledem k tomu, že tato žeň má probíhat po celém světě, jsme v podobné situaci jako Ježíš a jeho učedníci. Náš úkol je ale mnohem rozsáhlejší. Ve srovnání s miliardami lidí na světě je nás poměrně málo, ale můžeme si být jistí, že nám Jehova pomůže. Dobrá zpráva o Království se bude kázat po celé zemi a v čase, který Jehova stanovil, přijde konec. Dáváme Boží království na první místo ve svém životě, abychom mohli Jehovovi sloužit co nejlépe? O dosažení jakých teokratických cílů můžeme usilovat?

³ To, co Jehova vyžaduje od svých oddaných služebníků, Ježíš vyjádřil těmito slovy: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.“ (Mar. 12:30) Všichni musíme sloužit Bohu celou duší. To znamená, že máme pro Jehovu dělat všechno, co je v našich silách, a tak dávat najevo, že jsme se mu upřímně zasvětili a jsme mu hluboce oddaní. (2. Tim. 2:15) V závislosti na své situaci a svých schopnostech k tomu máme různé příležitosti. O některých z nich si teď můžeš přečíst a pak se rozhodnout, jaké cíle si ve službě pro Jehovu dáš.

⁴ Všichni, kdo přijímají pravdu, mají jedinečnou možnost oznamovat dobrou zprávu. To je základní úkol, který Ježíš dal svým učedníkům. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Učedník Ježíše Krista obvykle s druhými začíná mluvit o dobré zprávě, jakmile ji uslyší. Právě tak jednali Ondřej, Filip, Kornélius i další lidé. (Jan 1:40, 41, 43–45; Sk. 10:1, 2, 24; 16:14, 15, 25–34) Člověk tedy může druhým vyprávět o dobré zprávě ještě před tím, než se dá pokřtít. Jakmile se někdo stane nepokřtěným zvěstovatelem, otevírá se mu příležitost kázat dům od domu. A podle svých schopností a okolností se také může podílet na jiných odvětvích kazatelské služby.

⁵ Když se dá zvěstovatel pokřtít, bude určitě chtít dělat všechno, co je v jeho silách, aby druhým pomáhal dozvědět se o dobré zprávě. Příležitost účastnit se kazatelské služby mají muži i ženy. Podílet se na prosazování zájmů Božího království, byť i jen v omezeném rozsahu, je rozhodně čest. Každý, kdo se rozhodne dělat ve službě něco navíc, zažije opravdovou radost.

⁶ Možná sloužíš ve sboru, jehož obvod se propracovává často a kvalitně. Co kdyby ses tedy přestěhoval někam, kde je kazatelů dobré zprávy víc zapotřebí? (Sk. 16:9) Pokud jsi starší nebo služební pomocník, možná by nějaký jiný sbor uvítal tvoji pomoc. O tom, jak bys mohl pomoct jinému sboru ve vašem kraji, si můžeš popovídat s krajským dozorcem. Pokud chceš sloužit jinde v rámci své země, potřebné informace ti může poskytnout pobočka.

⁷ Chtěl bys sloužit v jiné zemi? Takový krok musíš samozřejmě pečlivě zvážit, protože to tobě i těm, kdo se přestěhují s tebou, změní život. Prober to se staršími ve vašem sboru. (Luk. 14:28) Pokud ale nemáš v úmyslu zůstat tam dlouho, možná by bylo lepší, abys přemýšlel o službě někde ve své zemi.

⁸ V některých zemích slouží jako sboroví starší muži, kteří jsou pokřtění poměrně krátce. Bratři v takových místech pokorně přijímají pomoc a vedení od zkušenějších starších, kteří se do jejich sboru přistěhují. Pokud jsi starším a uvažuješ o tom, že by ses do takové země přestěhoval, pamatuj, že tvým cílem není místní bratry nahradit, ale sloužit spolu s nimi. Povzbuzuj je, aby usilovali o úkoly a odpovědnosti ve sboru. (1. Tim. 3:1) Když uvidíš, že některé věci nejdou tak hladce jako v zemi, odkud pocházíš, buď trpělivý. Snaž se využít své zkušenosti k tomu, abys byl pro bratry přínosem. Pokud se budeš muset odtamtud jednou odstěhovat, zanecháš za sebou sbor se staršími, kteří se o něj dovedou dobře postarat.

⁹ Než ti pobočka sdělí, ve kterých sborech by byla tvá pomoc vítaná, služební výbor vašeho sboru jí bude muset poslat doporučující dopis. Ten je zapotřebí, ať už sloužíš jako starší, služební pomocník, průkopník, nebo zvěstovatel. Služební výbor pošle tento dopis spolu s tvým dotazem přímo pobočce v zemi, kde bys chtěl sloužit.

¹⁰ Možná bys chtěl sloužit víc tak, že se naučíš nějaký jiný jazyk, třeba znakový jazyk. Pokud je tvým cílem naučit se kázat v jiném jazyce, promluv si o tom se staršími a s krajským dozorcem. Můžou ti k tomu dát dobré rady a potřebné povzbuzení. Pod vedením pobočky jsou v některých krajích pořádány jazykové kurzy, jejichž cílem je vyškolit schopné zvěstovatele a průkopníky, aby mohli kázat v jiném jazyce.

¹¹ Všichni zvěstovatelé by měli znát základní požadavky pro pomocnou, pravidelnou a zvláštní průkopnickou službu a také pro jiné formy celodobé služby. Průkopníkem může být příkladný pokřtěný křesťan, který má takové podmínky, aby mohl kázáním dobré zprávy strávit stanovený počet hodin. Přihlášky do pomocné a pravidelné průkopnické služby schvaluje služební výbor místního sboru, zatímco zvláštní průkopníky jmenuje pobočka.

¹² Pomocní průkopníci můžou být jmenováni na jeden měsíc, na několik po sobě jdoucích měsíců nebo na dobu neurčitou – záleží na jejich situaci. Mnozí bratři a sestry rádi slouží jako pomocní průkopníci při zvláštních příležitostech, například v období Památné slavnosti nebo v měsíci, kdy sbor navštíví krajský dozorce. Někteří se do této služby hlásí v měsících, kdy mají dovolenou. Pokřtění zvěstovatelé, kteří ještě chodí do školy, se možná do pomocné průkopnické služby přihlásí v době prázdnin. V březnu, v dubnu a v měsíci, kdy sbor navštíví krajský dozorce, se zvěstovatelé můžou rozhodnout, že se přihlásí do pomocné průkopnické služby se sníženou hodinovou kvótou. Ať už jsi v jakékoli situaci, pokud máš v mravním ohledu dobrou pověst a návyky, pokud můžeš splnit požadovanou kvótu a pokud předpokládáš, že bys jeden nebo víc měsíců mohl být pomocným průkopníkem, podej si přihlášku. Starší ji moc rádi zváží.

¹³ Pokud se chceš stát pravidelným průkopníkem, musíš být schopný splnit v kazatelské službě roční hodinovou kvótu. Jako pravidelný průkopník bys měl úzce spolupracovat se svým sborem. Horliví průkopníci jsou pro sbor velkým přínosem, protože své nadšení pro kazatelskou službu přenášejí na druhé a tím je motivují, aby se do průkopnické služby přihlásili také. Aby ses však mohl do pravidelné průkopnické služby přihlásit, musíš být příkladným zvěstovatelem a být nejméně šest měsíců pokřtěný.

¹⁴ Zvláštní průkopníci jsou obvykle vybíráni z pravidelných průkopníků, kteří ve službě dosahují dobrých výsledků. Musí být schopní sloužit kdekoli, kam je pobočka pošle. Často jsou posíláni na odlehlá místa, aby tam pomáhali lidem poznat biblickou pravdu a zakládali nové sbory. Někdy jsou zvláštní průkopníci posíláni do sborů, které potřebují pomoc s propracováváním svého obvodu. Někteří zvláštní průkopníci, kteří jsou také staršími, dostali za úkol pomáhat menším sborům, i když na jejich území není zvlášť zapotřebí dalších kazatelů. Zvláštní průkopníci dostávají skromný příspěvek na úhradu svých výdajů. Někteří zvláštní průkopníci jsou jmenováni pouze na dobu určitou.

¹⁵ Misionáře jmenuje služební výbor vedoucího sboru. Místní výbor pobočky je potom pověří, aby sloužili v hustě obydlených oblastech. Jejich úkolem je podporovat a rozvíjet kazatelskou činnost a upevňovat sbory. Misionáři často získají potřebné školení ve škole pro zvěstovatele Království. Misionářům je zajištěno ubytování a dostávají také skromný příspěvek na úhradu svých výdajů.

¹⁶ Bratři, které vedoucí sbor jmenuje do krajské služby, získávají nejdřív zkušenosti jako zástupci krajského dozorce. Tito muži mají opravdu rádi své bratry a sestry a také milují službu. Jsou to nadšení průkopníci, dobří řečníci a učitelé, kteří do hloubky studují Bibli. V mimořádné míře nesou ovoce ducha a je vidět, že jsou to vyrovnaní, rozumní lidé s dobrým úsudkem. Pokud je takový bratr ženatý, jeho manželka, která je také průkopnicí, by měla dávat dobrý příklad v tom, jak se chová a jak jedná s druhými. Je zdatnou zvěstovatelkou dobré zprávy. Také rozumí tomu, že jako křesťanská manželka by se měla podřizovat svému manželovi, což mimo jiné znamená, že nebude mluvit za něj ani se nebude snažit ovládnout konverzaci, když si s někým povídají. Krajští dozorci a jejich manželky mají nabitý časový plán, a tak ti, kdo o tuto službu usilují, by se měli těšit dobrému zdraví. Do krajské služby se nepodává žádná přihláška. Průkopníci, kteří mají tuto službu za cíl, si o tom můžou promluvit se svým krajským dozorcem.

¹⁷ Škola pro zvěstovatele Království: Je zapotřebí dalších zvěstovatelů dobré zprávy, kteří by kázali v málo propracovávaných obvodech a kteří by duchovně pomáhali sborům. Svobodní bratři, svobodné sestry a také manželské páry si můžou podat přihlášku do školy pro zvěstovatele Království, která je na tyto úkoly připraví. Absolventi této školy obvykle dostávají pověření, aby sloužili jako pravidelní průkopníci tam, kde je to v jejich domovské zemi zapotřebí. Pokud se pro to nabídnou, můžou dostat i jiné úkoly nebo být pověřeni službou v zahraničí. Někteří můžou být jmenováni dočasnými nebo stálými zvláštními průkopníky. Průkopníci, kteří by se této školy rádi zúčastnili, se můžou víc informací dozvědět na zvláštní schůzce, která je součástí regionálního sjezdu.

¹⁸ Biblická škola Strážné věže Gilead: Do této školy jsou zváni svobodní bratři, svobodné sestry a také manželské páry, kteří umí anglicky a už slouží jako zvláštní celodobí služebníci. Mají předpoklady k tomu, aby vykonali spoustu dobré práce při posilování sborů a stabilizaci betelu. Jsou známí jako lidé, kteří rádi slouží druhým a laskavě jim pomáhají držet se biblických zásad a teokratických pokynů. Výbor pobočky osloví ty, které považuje za vhodné pro to, aby se do této školy přihlásili. Absolventi této školy dostanou za úkol sloužit v pobočce nebo v kazatelském poli, a to buď ve své domovské zemi, nebo v zahraničí.

¹⁹ Sloužit v betelu je mimořádná čest. Jméno betel znamená „Boží dům“, což je vhodné označení pro tato střediska teokratické činnosti. Bratři a sestry v betelu vykonávají velmi důležitou práci související s přípravou, překládáním, výrobou a distribucí biblických publikací. Jejich práce je neocenitelnou pomocí pro vedoucí sbor, který dohlíží na všechny sbory po celé zemi a poskytuje jim vedení. Betelité, kteří překládají publikace do nějakého jazyka, často žijí v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Díky tomu slyší, jak lidé tímto jazykem mluví v každodenních situacích. Také se můžou na vlastní oči přesvědčit, jestli lidé přeloženým publikacím dobře rozumí.

²⁰ Většina práce, která se v betelu dělá, je fyzicky náročná. Proto jsou do betelu zváni především Bohu zasvěcení a pokřtění bratři, kteří jsou mladí, zdraví a tělesně silní. Pokud bys chtěl v betelu sloužit, můžeš se o požadavcích pro tuto službu a o aktuálních potřebách pobočky, která dohlíží na dílo ve vaší zemi, dozvědět víc od starších ve svém sboru.

²¹ Výstavba budov, které Boží organizace používá, je podobně jako práce na stavbě Šalomounova chrámu jednou z forem posvátné služby. (1. Král. 8:13–18) Mnozí bratři a sestry dobrovolně vynakládají svůj čas a prostředky na to, aby tuto práci podpořili nebo se jí přímo zúčastnili.

²² Mohl by ses nabídnout i ty? Jestliže jsi pokřtěný zvěstovatel a chceš se na této činnosti podílet, pak bratři, kteří mají výstavbu ve vaší zemi na starosti, tvou pomoc určitě ocení, a to i v případě, že zatím nemáš všechny potřebné dovednosti. Rádi zařídí, abys dostal odpovídající školení. Řekni starším ve vašem sboru, že jsi pro takovou činnost k dispozici. Někteří pokřtění zvěstovatelé, kteří splňují potřebné požadavky, dokonce můžou pracovat na stavebních projektech v zahraničí.

²³ Možností, jak se zapojit do služby na stavbách, je celá řada. Příkladní pokřtění zvěstovatelé, kteří mají určitou míru odborných dovedností a mají možnost pracovat na projektech poblíž svého bydliště, můžou sloužit jako pomocníci na stavbách. Jiní, kteří mají možnost po určitou dobu pracovat ve vzdálenějších oblastech, můžou být pobočkou jmenováni, aby po dobu dvou týdnů až tří měsíců sloužili jako dobrovolníci na stavbách. Těm, kdo jsou jmenováni na delší dobu, se říká služebníci na stavbách. Služebníci na stavbách, kteří slouží v zahraničí, se nazývají služebníci na stavbách v zahraničí. Každou stavbu realizuje stavební skupina, tvořená služebníky na stavbách a dobrovolníky na stavbách. Těm pomáhají pomocníci na stavbách a zvěstovatelé ze sborů, které jsou do projektu zapojené. Po dokončení stavby se stavební skupina přesune na další projekt na území pod správou pobočky.

²⁴ Jestliže jsi zasvětil svůj život Jehovovi, je z toho vidět, že si přeješ sloužit mu navždy. Ale jaké duchovní cíle při tom sleduješ? Když si nějaké duchovní cíle stanovíš, pomůže ti to využívat svou energii i jiné prostředky co nejlepším způsobem. (1. Kor. 9:26) Takové cíle přispějí k tvému duchovnímu růstu a pomůžou ti soustředit se v životě na důležitější věci. (Filip. 1:10; 1. Tim. 4:15, 16)

²⁵ Dobrý příklad ve službě Bohu nám dal apoštol Pavel. (1. Kor. 11:1) Ve službě Jehovovi se velmi namáhal. Uvědomoval si, že od Jehovy dostal mnoho příležitostí, jak mu sloužit. Bratrům v Korintu napsal: „Otevřely [se mi] velké dveře k činnosti.“ A to platí i pro nás. Máme přece mnoho příležitostí sloužit Jehovovi společně se sborem, a to zejména při kázání dobré zprávy o Království. Ale stejně jako u Pavla i v našem případě platí, že když chceme Bohu sloužit víc, může se nám do cesty postavit „mnoho odpůrců“. (1. Kor. 16:9) Pavlovi pomohla sebekázeň. Napsal: „Tluču do svého těla a vedu ho jako otroka.“ (1. Kor. 9:24–27) Snažíme se o to samé?

²⁶ Každý by si měl dávat takové duchovní cíle, které odpovídají tomu, jaké má okolnosti. Mnozí křesťané jsou v nějaké formě celodobé služby, protože si začali dávat duchovní cíle už v mládí. Nejspíš je k tomu v dětství vedli jejich rodiče a bratři a sestry ze sboru. Díky tomu mají uspokojující život a nelitují toho, co pro Jehovu obětovali. (Přísl. 10:22) Mohl by sis dát i jiné užitečné cíle – například jít každý týden do služby, zahájit a vést biblické studium nebo věnovat víc času přípravě na shromáždění. To nejdůležitější ale je, abys zůstal věrný Jehovovi a dělal pro něj to, co je v tvých silách. Jehova z tebe pak bude mít radost a podaří se ti dosáhnout toho největšího cíle – budeš mu moct sloužit navždy. (Luk. 13:24; 1. Tim. 4:7b, 8)