Otázky čtenářů

● Myslel jsem, že Památná slavnost se slaví vždy v ten večer, kdy je úplněk. Ale v roce 1977 byla Památná slavnost 3. dubna a podle mého kalendáře byl úplněk 4. dubna. Proč je ten rozdíl?

Často se shoduje Památná slavnost s úplňkem, ale nemusí tomu tak vždy být. Může být například odchylka jednoho dne podle toho, kde bydlíte nebo jaký kalendář používáte.

Abyste poznali, proč je tomu tak, musíte porozumět základní metodě, kterou nyní používá vedoucí sbor svědků Jehovových, aby stanovil datum výroční Památné slavnosti.

Bylo to 14. dne židovského měsíce nisana, na den pasach, kdy Ježíš přikázal svým následovníkům, aby si připomínali jeho smrt. (Luk. 22:14–20) Proto se vypočítává datum Památné slavnosti stejně, jako tehdy Židé určovali pasach. Pro ně začínal měsíc nisan, když poprvé uviděli srpek měsíce po jarní rovnodennosti. Pasach byl o čtrnáct dní později. — Iz. 66:23; 2. Mojž. 12:2, 6.

Svědkové Jehovovi následují tento starý vzor při určování data Památné slavnosti. Povšimněte si, že první věc, kterou musíme zjistit, je, kdy nový měsíc nejbližší jarní rovnodennosti (asi 21. března) je viditelný v Jeruzalémě. To není nový měsíc astronomického času, zaznamenaný v kalendářích nebo astronomických tabulkách. Proč? Protože srpek měsíce je vidět teprve 18 až 30 hodin po čase, který je určen astronomickým měřením pro nový měsíc.

Vezměme si například rok 1977. Protože vedoucí sbor svědků Jehovových musí určit datum měsíce kupředu, aby sbory na celém světě o tom mohly být zpraveny, musí vypočítat, kdy bude nový měsíc viditelný v Jeruzalémě. Podle astronomických výpočtů měl být nový měsíc 19. března 1977 ve 20.33 hodin jeruzalémského času. Jistě není srpek měsíce viditelný ani v té době, ani o několik hodin později. Ale mohl by srpek nového měsíce být viditelný příštího večera při západu slunce? Z mnoha důvodů se zdálo být nepravděpodobné, že by mohlo být vidět měsíc 20. března 1977 v době západu slunce na zcela jasném nebi na západ od Jeruzaléma. Proto určil vedoucí sbor 21. březen jako den, kdy srpek měsíce bude s určitostí v postavení, v němž může být viditelný v Jeruzalémě v době západu slunce. 14. nisan měl proto začít 3. dubna při západu slunce a tehdy slavili svědkové Jehovovi Pánovu památnou večeři. A jak tomu bylo s úplňkem? Na které datum připadl?

Astronomické tabulky kladou úplněk na 4. dubna 4.09 hodin greenwichského času. Ale žije-li člověk v jiné časové zóně, ukazují mu hodinky v tom okamžiku jiný čas. Stockholm a Řím například leží v první časové zóně na východ od Greenwiche. Pro tato města byl úplněk 4. dubna v 5.09 hodin. New York a Lima (Peru) leží naopak pět časových zón západně od Greenwiche, a pro tato města nastal úplněk 3. dubna v 23.09 hodin. Pro tuto odchylku v časových zónách objevil se v některých kalendářích pro rok 1977 úplněk 4. dubna a v jiných 3. dubna.

V každém případě, základní myšlenka, kterou je nutno brát v úvahu, je, že datum pro oslavu Pánovy večeře je určeno novým měsícem (viditelným v Jeruzalémě) a nikoli úplňkem. Slavnost spadá na čtrnáctý den po objevení se nového měsíce. Proto se koná vždy v období úplňku. Je dobré to vědět, je-li někdo odříznut od vedoucího sboru a nedozví se, na které datum byla Památná slavnost určena. Slaví-li v této situaci Památnou slavnost večer toho dne, kdy je označen v kalendáři první úplněk po jarní rovnodennosti, slaví ji pravděpodobně v stejné nebo alespoň v přibližné době jako všichni ostatní bratři.

● Jestliže sestra překládá pro hluché, musí mít podle Pavlovy rady v 1. Korintským 11:3–16 pokrývku hlavy?

Protože sestra překládá a nevyjadřuje své vlastní myšlenky, nemůže se říci, že učí ve sboru, což by vyžadovalo pokrývku hlavy. Přenáší pouze informace do jiné řeči, v tomto případě do řeči posunkové. Stejné je, když překládá modlitbu. Ale snad jí je milejší, když si pokryje hlavu. Stojí před posluchači a očekává se od ní, že vloží do řeči nutný cit a důraz, aby přesně tlumočila pocity řečníka. Možná, že si myslí, že by měla mít pokrývku hlavy, aby nevzbudila dojem, že učí nebo se modlí bez pokrývky. Sestry, které překládají proslovy, mohou to samy taktně rozhodnout podle okolností a vlastního svědomí.

Může se stát, že při shromáždění sboru jediný přítomný pokřtěný bratr je hluchý. Je-li schopen mluvit zřetelně, aby mu všichni přítomní rozuměli, bylo by vhodné, aby vedl shromáždění a pronesl modlitbu, ovšem za předpokladu, že odpovídá všem ostatním požadavkům. Když však používá pouze posunkovou řeč, může vést shromáždění a pronést modlitbu, jen když je přítomna sestra, která může dobře překládat pro ostatní posluchače. Sestra nemusí mít nutně pokrývku hlavy, ale jak již bylo řečeno, možná, že okolnosti nebo její svědomí ji přimějí, že to bude považovat za správné. Když však bratr nemůže dobře mluvit nebo je hluchoněmý a není přítomen schopný překladatel, měla by vést shromáždění a také vyslovit modlitbu schopná sestra, a to s předepsanou pokrývkou hlavy. Apoštol Pavel dal radu, že ten, kdo mluví „jazykem“, jemuž přítomní nerozumějí, má mlčet, není-li přítomný překladatel. (1. Kor. 14:27, 28) Aby nikdo nebyl přiveden do rozpaků a aby nedošlo k nedorozumění, měli by starší tam, kde by mohla vzniknout podobná situace, předem učinit odpovídající opatření.