Sdělení od Jehovy pro tehdejší dobu i pro dnešek

1, 2. Jak někteří lidé hledali skryté poklady, ale co může člověku pomoct, aby byl v životě spokojený?

BĚHEM lidských dějin mnozí lidé snili o tom, že najdou zakopaný poklad. Četli jste už nějaké dějepisné zprávy o různých dobrodruzích, archeolozích a dalších lidech, kteří po takových pokladech pátrali? Vy osobně jste možná žádnou podobnou výpravu nikdy nepodnikli, ale co kdybyste nějaký poklad přece jen našli? Kdyby se díky tomu pokladu změnil váš život k lepšímu a vy byste byli radostnější a šťastnější, cítili byste asi hluboké uspokojení.

² Většina lidí se sice do hledání doslovných pokladů nikdy nepustí, ale svou touhu po štěstí chtějí uspokojit tím, že se snaží vydělat víc peněz, mít dobré zdraví a šťastné manželství — což jsou poklady, které člověk nenajde kopáním v zemi. Neexistuje ani žádná doslovná mapa, která by k takovým pokladům ukazovala cestu. Je jasné, že má-li člověk takové poklady získat, musí pro to také něco udělat. Mnoho lidí je tedy vděčných za dobré rady, díky kterým mohou dosáhnout svých cílů a být v životě radostnější a šťastnější.

3, 4. Kde může člověk najít praktické rady do života?

³ My ale takové užitečné rady a vedení, které pomohly ke štěstí už mnoha lidem, vlastně máme. Nejlepší rady do života totiž člověku dává Bible, a s touto skutečností mnozí souhlasí. Například anglický spisovatel Charles Dickens o Bibli řekl: „Vždy byla a bude tou nejlepší knihou na světě . . ., protože dává vůbec to nejlepší poučení, kterým se každá lidská bytost . . . může nechat vést.“

⁴ Pro ty, kdo Bibli považují za inspirované Boží slovo, není takový názor žádným překvapením. Zřejmě budete souhlasit s ujištěním ve 2. Timoteovi 3:16: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti.“ Jinak řečeno, Bible obsahuje velmi prospěšné informace, které mohou lidem ukázat cestu, jak v dnešním světě plném složitých problémů žít šťastně. Ti, kdo se nechávají Biblí vést, mohou mít víc radosti ze života a být šťastnější.

5–7. Ve kterých biblických pasážích byste hledali praktické rady?

⁵ Které biblické pasáže vám ale vytanou na mysli, když uvažujete o praktických radách do života? Někdo si možná vzpomene na Kázání na hoře, v němž se Ježíš působivě vyjadřoval k různým stránkám každodenního jednání. Někomu jinému se snad vybaví dopisy apoštola Pavla. A asi každý by si odnesl nějakou praktickou radu ze Žalmů a Přísloví — knih, které jsou moudrými radami přímo napěchovány. V závislosti na naší životní situaci a problémech, s nimiž se setkáváme, však pro nás mohou být užitečné všechny biblické knihy — dokonce i ty, jež jsou převážně historické a v Bibli se nacházejí mezi knihami Jozue a Ester. Dějiny popsané v těchto knihách obsahují varovné příklady, z nichž si může vzít poučení každý, kdo chce sloužit Bohu a být přitom šťastný. (1. Korinťanům 10:11) Ano, v těchto knihách je poučení, díky němuž může člověk správně řídit své kroky a být v životě spokojený. Připomeňme si následující skutečnost: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4; Jozue 1:8; 1. Paralipomenon 28:8, 9)

⁶ Určitá část Bible je však pro mnoho lidí v podstatě neprobádaným územím, v němž je možné najít schované poklady. Je to skupina 12 knih, kterým se často říká Malí proroci. Obvykle jsou zařazeny za většími biblickými knihami Ezekiel a Daniel a zároveň předcházejí Matoušovu evangeliu. (Ve většině Biblí jsou v tomto pořadí: Ozeáš, Joel, Amos, Obadjáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sefanjáš, Ageus, Zecharjáš a Malachiáš.) Už jsme si řekli, že Bible je inspirovaná Bohem a že je prospěšná k vyučování a získávání praktických rad do života. Platí to ale i o zmíněných 12 knihách?

⁷ Rozhodně ano. Takzvaní Malí proroci obsahují skutečné klenoty — jsou studnicí praktických rad pro dnešní život. Abychom lépe pochopili, proč někteří lidé tyto knihy přehlížejí, zamysleme se nad tím, jak se spisům těchto 12 mužů v mnoha jazycích říká: Malí proroci. Mohlo by už samo toto označení mít vliv na to, jak se lidé na zmíněné knihy dívají? A ovlivnilo to nějak i váš názor?

 8. (a) Co bylo jedním z důležitých způsobů, jak Bůh předával lidem své pokyny? (b) Jak se obvykle říká 12 knihám, o nichž hovoříme, a proč takové označení dostaly?

⁸ Apoštol Pavel začal svůj dopis Hebrejcům slovy: „Bůh, který dávno mluvil k našim praotcům při mnoha příležitostech a mnoha způsoby prostřednictvím proroků, mluvil k nám na konci těchto dnů prostřednictvím Syna.“ (Hebrejcům 1:1, 2) Vzhledem k tomu, že Bůh proroky používal k tomu, aby lidem předali sdělení od něj samotného, můžeme kteréhokoli z těchto poslů nebo jejich spisů jen stěží označit slovem „malý“. Označení „Malí proroci“ nicméně vedlo některé lidi k tomu, že obsah těchto knih považují za nepříliš důležitý. Jiní dospěli k závěru, že zprávy obsažené v těchto knihách nemají takovou váhu jako myšlenky v jiných knihách Bible. Označení „Malí proroci“,a které se v mnoha jazycích používá, však ve skutečnosti poukazuje na prostý fakt, že těchto 12 knih má menší rozsah než jiné knihy.

 9. Proč relativní hodnotu biblických knih nelze posuzovat podle délky?

⁹ To, že nějaká biblická kniha je krátká, však nic nevypovídá o její důležitosti ani o hodnotě, kterou pro člověka má. Kniha Rut je mnohem kratší než knihy před ní a za ní, a přesto tam člověk může najít velmi působivé myšlenky. Tato krátká kniha zdůrazňuje, jak je důležité, abychom věrně lnuli k pravému uctívání, jak hluboce si Bůh váží žen, a také jsou v ní obsaženy důležité podrobnosti o Ježíšově rodové linii. (Rut 4:17–22) Jiným příkladem je kniha Juda, kterou lze najít téměř na konci Bible. Je tak krátká, že v některých Biblích nevyplní ani jednu stranu. Přesto je v ní možné najít neocenitelné poučení. Pojednává o tom, jak Bůh jednal s ničemnými anděly, obsahuje varování před zkaženými lidmi, kteří vnikli do sboru, a také vybídku k tvrdému boji za víru. A stejně tak si můžeme být jistí, že knihy napsané takzvanými Malými proroky — ačkoli jsou krátké — rozhodně nejsou „malé“ pokud jde o jejich obsah a hodnotu, kterou pro nás osobně mohou mít.

10, 11. (a) Co si někteří lidé představí pod pojmem „proroci“? (b) Kdo byli proroci v biblickém smyslu tohoto slova a co dělali?

¹⁰ Další věc, nad kterou stojí za to se zamyslet, se týká výrazů „proroci“ a „prorocký“. Tato slova v nás mohou vyvolávat představu předpovídání událostí. Mnoho lidí si pod pojmem prorok představuje někoho, kdo předpovídá budoucnost — možná mystickými výroky s nejednoznačným výkladem. Takový pohled ovlivňuje názor některých lidí i na zmíněných 12 knih.

¹¹ Je pravda, že když se do těchto 12 knih člověk začte, brzy zjistí, že obsahují spoustu předpovědí, z nichž mnohé se mají splnit při příchodu Jehovova velkého dne. To je v souladu se základním významem slova „prorok“. Prorok byl člověk, který měl s Bohem důvěrný vztah a kterého Bůh často používal k odhalení toho, co má nastat. Mnozí bibličtí proroci, počínaje Enochem, skutečně předpovídali budoucnost. (1. Samuelova 3:1, 11–14; 1. Královská 17:1; Jeremjáš 23:18; Skutky 3:18; Juda 14, 15)

12. Na základě čeho byste ukázali, že být prorokem znamenalo víc než jen předpovídat události?

¹² Nesmíme však zapomenout, že úloha Jehovových proroků nespočívala pouze v pronášení Bohem inspirovaných předpovědí. Bůh proroky často používal k tomu, aby sloužili jako jeho mluvčí a oznamovali lidem, jaká je jeho vůle. Když se například mluví o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, člověk si nepředstaví někoho, kdo by předpovídal budoucnost, a přesto se o nich v Žalmu 105:9–15 mluví jako o prorocích. Jejich prostřednictvím sice Bůh něco o budoucnosti občas zjevil — například když Jákob žehnal svým synům —, ale tito patriarchové byli proroky také v tom smyslu, že svou rodinu informovali o tom, co Jehova řekl o jejich úloze v Božím záměru. (1. Mojžíšova 20:7; 49:1–28) Šíři biblického výrazu „prorok“ můžeme pochopit rovněž ze skutečnosti, že Áron sloužil jako prorok pro Mojžíše. Áron byl prorokem v tom smyslu, že Mojžíšovi sloužil jako mluvčí neboli jako jeho „ústa“. (2. Mojžíšova 4:16; 7:1, 2; Lukáš 1:17, 76)

13, 14. (a) Na příkladech ukažte, že být prorokem znamenalo víc než jen něco předpovídat. (b) Jaký užitek můžeme získat z poznání toho, že proroci nejen předpovídali budoucnost?

¹³ Přemýšlejme také o prorocích Samuelovi a Natanovi. (2. Samuelova 12:25; Skutky 3:24; 13:20) Jehova sice oba dva použil k oznamování budoucích událostí, ale jako proroci mu sloužili i jinak. Samuel jednal jako prorok, když Izraelity vybízel, aby zanechali modlářství a vrátili se k čistému uctívání. Oznámil také Boží rozsudek nad králem Saulem, z jehož příkladu se můžeme naučit, že pro Jehovu je poslušnost důležitější než hmotné oběti. Z toho vidíme, že k Samuelovu pověření proroka patřilo také informovat lidi o tom, jak mají podle Boží vůle jednat. (1. Samuelova 7:3, 4; 15:22) Prorok Natan předpověděl, že Šalomoun postaví chrám a že jeho království bude pevně založeno. (2. Samuelova 7:2, 11–16) Natan však sloužil jako prorok také tehdy, když odhalil Davidův hřích s Bat-Šebou a vraždu Urijáše. Kdo by si nepamatoval to působivé znázornění, jímž Natan odhalil Davidovo cizoložství — znázornění o boháčovi, který vzal chudému muži jedinou, milovanou ovečku? Natan měl také určitou úlohu při organizaci pravého uctívání ve svatyni. (2. Samuelova 12:1–7; 2. Paralipomenon 29:25)

¹⁴ Z toho všeho tedy vyplývá, že zprávy ve zmíněných prorockých knihách bychom neměli považovat jen za předpovědi — za pouhá proroctví do budoucnosti. Tyto knihy totiž obsahují sdělení od samotného Boha, která se týkají mnoha dalších věcí a ke kterým patří i hlubší porozumění tomu, jak by tehdejší i dnešní Boží ctitelé měli žít. Bible nás ujišťuje, že všechno, co je v ní napsáno — včetně těchto 12 knih —, je velmi prospěšné a praktické, protože to lidem ukazuje ten nejlepší způsob života. Tyto inspirované knihy nám tedy poskytují cenné vedení, díky němuž můžeme ‚žít uprostřed tohoto nynějšího systému věcí se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností‘. (Titovi 2:12)

15, 16. (a) Jaký obrazný prvek lze najít v „Malých prorocích“? (b) Jaké prorocké předobrazy jsou obsaženy v těchto knihách?

¹⁵ Když čteme Boží inspirované slovo, můžeme z toho mít užitek v mnoha směrech. Z některých biblických knih se dozvídáme, co se v určité době stalo, zatímco jiné jsou poetické, přičemž každá z nich má svou jedinečnou hodnotu. Ještě v jiných knihách se dostávají do popředí obrazné neboli symbolické prvky, a nejinak tomu je i v těchto 12 knihách. Například z knihy Jonáš vyzdvihl Ježíš následující poučení: „Ničemná a cizoložná generace stále hledá znamení, ale nebude jí dáno žádné znamení kromě znamení proroka Jonáše. Vždyť právě jako byl Jonáš v břiše obrovské ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka v srdci země tři dny a tři noci. Muži z Ninive povstanou v soudu s touto generací a odsoudí ji, protože činili pokání po tom, co Jonáš kázal, ale pohleďte, zde je něco více než Jonáš.“ (Matouš 12:39–41)

¹⁶ Ježíš tuto knihu očividně považoval za něco mnohem cennějšího než jen za historickou zprávu o tom, jak Bůh jednal s Jonášem, co tento prorok dělal v Ninive a jaké výsledky mělo jeho kázání, jímž lidi varoval před Božím zásahem. Ježíš si uvědomoval, že prorok Jonáš sehrál obraznou úlohu. Jeho zážitky totiž symbolicky poukazovaly na Ježíše Krista — na jeho smrt a následné vzkříšení, k němuž mělo dojít třetí den. Reakce obyvatel Ninive navíc Ježíšovi posloužila jako protiklad k tomu, jak většina Židů reagovala na Ježíšovy skutky a jeho kázání. (Matouš 16:4) Podobně i my chápeme, že těchto 12 knih obsahuje prorocké předobrazy neboli podobnosti, které se týkají Božího jednání s pravými ctiteli v dnešní době. Takové rozbory jsou velmi zajímavé a poučné.b

17. Jakým způsobem tato publikace pojednává o zmíněných 12 biblických knihách?

¹⁷ Cílem publikace, kterou právě držíte v ruce, však není rozebírat obrazný neboli symbolický význam knihy Jonáš či dalších 11 knih. Rovněž zde nenajdete rozbor těchto spisů verš po verši. Pozornost je spíše soustředěna na ty informace, které můžeme využít v praktickém životě. Při čtení si klaďte otázky: ‚Jaké užitečné rady a zásady mi v těchto 12 knihách Jehova dává? Jak mi tyto knihy pomohou „žít uprostřed tohoto nynějšího systému věcí se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností“? Co se z nich dozvídám o křesťanském životě, morálce, rodinném uspořádání a postojích v těchto kritických dnech, kdy „Jehovův den přichází, [a] je blízko“?‘ (Titovi 2:12; Joel 2:1; 2. Timoteovi 3:1) Když na tyto otázky budete při čtení nacházet uspokojivé odpovědi, pravděpodobně přitom narazíte na verše, které si oblíbíte — na verše, které jste až dosud nepoužívali, když jste o biblických radách mluvili s druhými. Vaše obrazná „zásobárna“ oblíbených biblických pasáží se tak ještě více rozšíří. (Lukáš 24:45)

18. Jak je tato kniha uspořádána, a v jakém ohledu vám to může přinést užitek?

¹⁸ Kapitoly v této knize jsou seskupeny do čtyř oddílů. Než začnete nějaký oddíl číst, udělejte si o něm stručný přehled. V každé z následujících 13 kapitol najdete dva rámečky, které vám mají pomoci zapamatovat si to, co jste právě prostudovali. Díky otázkám v těchto rámečcích si budete moct v duchu zopakovat to, co jste se dočetli, rozjímat o hodnotě předložených informací a o tom, jak je uplatníte. První rámeček najdete vždy zhruba v polovině kapitoly. Když k rámečku dojdete, uvažujte o otázkách, které jsou v něm uvedeny. Budete-li to dělat, vryjí se vám prostudované myšlenky hluboko do srdce. (Matouš 13:8, 9, 23; 15:10; Lukáš 2:19; 8:15) Druhý rámeček vám pomůže rozjímat o látce, kterou jste probrali v druhé polovině dané kapitoly, a přispěje k tomu, aby se vám prostudované myšlenky zafixovaly do mysli. Na studium rámečků si proto vyhraďte dost času. Mohou vám opravdu významně pomoci, abyste z probíraných informací měli užitek.

19. O čem bychom měli v souvislosti se zmíněnými 12 knihami nejdříve uvažovat?

¹⁹ Abyste se takzvaně naladili na to, co bude následovat, zeptejte se sami sebe: Co vím o obsahu každé z těchto 12 knih? Prostřednictvím koho Bůh lidem předal tato sdělení a co to bylo za muže? V jakém časovém období žili a za jakých okolností sloužili Bohu? (Velmi užitečná je v tomto směru časová osa uvedená na stranách 20 a 21. Až budete studovat následující kapitoly, často ji používejte.) Jak se jejich výroky bezprostředně vztahovaly na tehdejší dobu a jak díky tomu můžeme porozumět kontextu těchto zpráv? V následující kapitole si na uvedené otázky odpovíme.