AMOS

[je nákladem; nesoucí náklad].

1. Jehovův prorok a pisatel knihy, která je po něm pojmenována. (Viz heslo AMOS [KNIHA].) Amos žil v devátém století př. n. l. Nenarodil se však jako syn některého z proroků ani nebyl jedním ze „synů proroků“. (1Kr 20:35; 2Kr 2:3; 4:1; Am 7:14)

Jeho domovem bylo město Tekoa, které leželo asi 16 km již. od Jeruzaléma ve výšce asi 820 m. Směrem na V se k Mrtvému moři, které leží přibližně o 1 200 m níže, svažovala drsná Judská pustina, kde prorok ve svém mládí pracoval jako skromný chovatel ovcí. (Am 1:1) Hebrejské slovo no·qedhimʹ, které je zde přeloženo jako ‚chovatelé ovcí‘, se jinde v Bibli objevuje už jen jednou. (2Kr 3:4) Je odvozeno od slova naqqad, což je arabský výraz pro zvláštní plemeno ovcí, které sice nejsou nijak přitažlivé, ale jsou velmi ceněny pro svou vlnu. V tomto pustém kraji Amos také vykonával podřadnou sezónní práci nařezávače fíků sykomory, což bylo ovoce, které bylo považováno pouze za jídlo pro chudé. Fíky se zaštipovaly nebo se propichovaly proto, aby se urychlilo zrání a aby bylo ovoce větší a sladší. (Am 7:14; viz heslo SYKOMORA.)

‚Jehova vzal Amose od stáda bravu‘ a učinil z něho proroka, podobně jako povolal do veřejné služby pastýře Davida. (Am 7:15)

Z pustiny na J, kde byl úplně sám, byl Amos poslán na S do modlářského desetikmenného království, jehož hlavním městem bylo Samaří.

Amos začal svou dráhu proroka dva roky před velkým zemětřesením, které nastalo v době, kdy v Judě vládl král Uzzijáš. V Izraeli v té době kraloval Joašův syn Jeroboam II. (Am 1:1) Amos tedy prorokoval přibližně v letech 829 až asi 804 př. n. l., v období 26 let, kdy se vláda těchto dvou králů Judy a Izraele překrývala. Velké zemětřesení, které nastalo dva roky potom, co byl Amos pověřen stát se prorokem, bylo tak mohutné, že se o něm téměř o 300 let později konkrétně zmiňuje Zecharjáš. (Ze 14:5)

Není zcela jisté, jak dlouho Amos sloužil jako prorok v severním království. Ze země se ho snažil vyhnat ničemný kněz Amacjáš, který provozoval uctívání telete, jež bylo státním náboženstvím a jehož střediskem byl Betel. Jako důvod uvedl, že Amos ohrožuje bezpečnost státu. (Am 7:10–13) Zda se to Amacjášovi podařilo, není známo. Když však Amosovo poslání proroka v Izraeli skončilo, vrátil se pravděpodobně do svého rodného území v kmeni Juda. Jeroným a Eusebius uvádějí, že za jejich života se v Tekoi nacházel prorokův hrob. Také se zdá, že proroctví, které předtím předával pouze ústně, Amos po svém návratu do Judy zapsal. Amos je často označován za jednoho z dvanácti „malých“ proroků (jeho kniha je mezi těmito dvanácti knihami zařazena jako třetí), ale poselství, které předával, rozhodně nemá malý význam.

2. Jeden z Ježíšových předků, který žil v osmé generaci před Marií. (Lk 3:25)