BETZATA

Toto jméno se objevuje jako odkaz na rybník, u něhož Ježíš uzdravil muže, který byl nemocen 38 let. (Jan 5:1–9) U Jana 5:2 některé rukopisy i překlady (KB, EP) uvádějí „Bethesda“. O rybníku je napsáno, že měl pět sloupořadí, ve kterých leželo velmi mnoho nemocných, slepých a chromých, kteří zjevně připisovali vodě léčivou moc, zvlášť potom, co byla zčeřena. V Kralické bibli poslední tři slova 3. verše a 4. verš této kapitoly, které připisují čeření vody andělovi, se nenacházejí v některých nejstarších řeckých rukopisech a jsou považovány za vložené. Bible tedy neuvádí, proč se voda čeřila, ale pouze ukazuje, že lidé věřili v její léčivou moc.

Kde rybník ležel, vysvítá z jasné odvolávky na „ovčí bránu“ (i když v původní řečtině muselo být slovo „brána“ doplněno). Obecně se má za to, že tato brána byla v sev. části Jeruzaléma. Nehemjáš 3:1 ukazuje, že bránu postavili kněží, a předpokládá se tedy, že tento vchod byl poblíž chrámové oblasti. Kromě toho, jméno Betzata je spojeno s částí starověkého Jeruzaléma, která se jmenovala Bezeta a ležela na S od chrámové oblasti. V Ježíšově době ležela tato část za hradbami města. Ale Herodes Agrippa I. (který zemřel roku 44 n. l.) za vlády Claudia (41–54 n. l.) přidal k městu třetí sev. hradbu, a tak se Bezeta ocitla uvnitř městských hradeb. Jan, který znal město před jeho zničením v roce 70 n. l., tedy mohl oprávněně říci, že rybník byl „v Jeruzalémě“.

Vykopávky v roce 1888 na S od chrámové oblasti odhalily dvojitý rybník rozdělený přehradou ze skály, který zaujímal celkovou plochu asi 46 × 92 m. Našly se i doklady o sloupořadích a zašlá freska vyobrazující anděla, který čeří vodu. Malba možná byla doplněna později. Zdá se, že poloha rybníka odpovídá biblickému popisu.