JEŠIMON

[poušť].

1. Pustina zřejmě na sv. okraji Mrtvého moře, ve které se možná rozkládala oblast Bet-ješimot. Nad Ješimonem čněly podle všeho Pisga a Peor. (4Mo 21:20; 23:28; Joz 12:1–3)

2. Oblast blízko Zifu, na S od pustiny Maon. Zdá se, že Ješimon zahrnoval i část Judské pustiny a rozkládal se jen několik kilometrů na JV od Hebronu. V těchto holých vápencových kopcích se David a jeho muži schovávali před králem Saulem. (1Sa 23:19, 24; 26:1, 3; viz heslo JUDSKÁ PUSTINA.)