Dimanche 21 décembre
Mi ní nɔ . . . sɔ́ hwɛ kɛ miɖée lɛ́ faa.—Koló. 3:13.
Mɛsɛ́dó Pɔ́lu tuun ɖɔ hwɛhutɔ́ wɛ nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó émítɔn lɛ́ nyí. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, tlóló e é jɛ gbɛ̌ dó xá agun ɔ jí é ɔ, è ɖó linlin agɔ dó wǔtu tɔn. (Mɛ. 9:26) Nukɔnmɛ ɔ, mɛɖé lɛ́ ɖɔ xó tɔn nyanya bo ná dó hɛn nyǐkɔ ɖagbe e é ɖó é gblé. (2 Kɔ. 10:10) Pɔ́lu mɔ nɔví súnnu nukúnkpénǔwútɔ́ ɖé bɔ é wá gbeta nyanya e sixú zɔ́n bɔ mɛ ɖěvo lɛ́ klɛ́n afɔ é kɔn. (Ga. 2:11, 12) Gɔ́ ná ɔ, Maki e nyí azɔ̌watɔ́gbɛ́ Pɔ́lu tɔn vívɛ́ ɖé é flú i tawun. (Mɛ. 15:37, 38) Pɔ́lu sixú ko jó ninɔmɛ énɛ́ lɛ́ ɖě dó bɔ é ná zɔ́n bɔ é ná gɔn gbɛ̌ dó xá nɔví tɔn lɛ́. É ɖo mɔ̌ có, é kpo ɖo linlin ɖagbe ɖó dó nɔví tɔn lɛ́ wú wɛ, bo lɛ́ kpo ɖo Jexóva sɛn wɛ kpó kanɖódónǔwú kpó. Étɛ́ ka d’alɔ Pɔ́lu bɔ é syɛ́nlǐn? Pɔ́lu yí wǎn nú nɔví tɔn lɛ́. Wǎn e Pɔ́lu yí nú mɛ ɖěvo lɛ́ é d’alɔ ɛ, bɔ é sɔ́ ayi dó jijɔ ɖagbe yětɔn lɛ́ jí, é nyí dó nǔwanyido yětɔn lɛ́ jí ǎ. Wǎnyíyí lɛ́ d’alɔ Pɔ́lu bɔ é wa nǔ e è ɖɔ ɖo tɛ́si égbé tɔn mɛ é. w24.03 15 akpá. 4-5
Lundi 22 décembre
Kannumɔ Aklúnɔ tɔn ɖó ná xo hun ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, é ɖó ná nɔ nyɔ́ xomɛ dó mɛ bǐ wú.—2 Tim. 2:24.
Tan gěgé wɛ ɖo Biblu mɛ bo tɛ ɖɛ̌ lě do è ní nyí xomɛfátɔ́ xɔ akwɛ́ sɔ é jí. Mǐ ní ɖɔ xó dó kpɔ́ndéwú Izáki tɔn wú. Hwenu e é sɛ tɛn yi ayǐkúngban Filisitɛ́ɛn lɛ́ tɔn jí ɖo Geláa é ɔ, Filisitɛ́ɛn nukúnkɛnnɔ e kpó é kpó ɖo kpɔ́ lɛ́ é bɛ́ kɔ́ dó sú tɔ e tɔ́ tɔn sín mɛsɛntɔ́ lɛ́ kun é. Izáki jɛ hun dó acɛ e é ɖó lɛ́ é jí ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, é sɛ tɛn nú mɛ tɔn lɛ́ yi fí e jɛ zɔ tawun é ɖé, bo kun tɔ ɖěvo lɛ́. (Bǐb. 26:12-18) Amɔ̌, Filisitɛ́ɛn lɛ́ lɛ́ jɛ na te ɖɔ tɔ énɛ́ lɛ́ ɔ, émítɔn nyí wɛ jɛ́n yě ɖe. Nǔ ɖo mɔ̌ có, Izáki lɛ́ xo fífá kan. (Bǐb. 26:19-25) Hwenu e mɛ ɖěvo lɛ́ kán ɖ’é jí bá ba nu tɔn é ɔ, étɛ́ ka d’alɔ ɛ bɔ é kpo ɖo xomɛfátɔ́ nyí wɛ? É ɖo wɛn ɖɔ, kpɔ́ndéwú mɛjitɔ́ tɔn lɛ́ tɔn wɛ é xwedó; fífá kan xixo Ablaxámu tɔn, gɔ́ nú “xwííninɔ kpó xomɛfífá kpó” Sala tɔn kplɔ́n nǔ i tawun.—1 Pi. 3:4-6; Bǐb. 21:22-34. w23.09 15 akpá. 4
Mardi 23 décembre
Un lɛ́n nǔɖé bo ná wa ɔ, un nɔ wa.—Eza. 46:11.
Hwenu e Jexóva ɖó dó é su é ɔ, wǎnyíyí sísɛ́ ɛ bɔ é sɛ́ Nukɔngbéví tɔn dó ayǐkúngban jí, b’ɛ kplɔ́n nǔ gbɛtɔ́ lɛ́ dó Axɔ́súɖuto ɔ wú, lobo sɔ́ gbɛ tɔn dó sá vɔ̌ dó xɔ gbɛ nú mǐ sín hwɛhuhu kpó kú kpó sí. Énɛ́ gúdo ɔ, Jexóva fɔ́n Jezu dó jǐxwé, bɔ é ná nyí Axɔ́sú nú Axɔ́súɖuto Mawu tɔn. Xóta tají Biblu tɔn wɛ nyí ɖɔ Jexóva ná klɔ́ cí sín nyǐkɔ tɔn wú, hwenu e é ná bló bɔ linlin e é ɖó nú ayǐkúngban ɔ é ná jɛnu gbɔn Axɔ́súɖuto tɔn e nu kp’acɛ dó wɛ Klísu ɖe é gblamɛ é. Linlin Jexóva tɔn sixú húzú ǎ. É dó akpá ɖɔ nǔ lɛ́ bǐ ná jɛ, lěe émí ko ɖɔ gbɔn é. (Eza. 46:10; Ebl. 6:17, 18) Hwetɔnnu su ɔ, ayǐkúngban ɔ ná húzú palaɖísi; fínɛ́ wɛ mɛ e jɔ ɖo kúnkan Adámu kpó Ɛvu kpó tɔn mɛ, bo ná nyí mɛ maɖóblɔ̌ kpó nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́ kpó lɛ́ é “ná dɔ́ ji” ɖe. (Ðɛh. 22:27) Linlin e Jexóva ɖó é tlɛ lɛ́ gbló ada hú énɛ́ flaflá tɔn. É ná lɛ́ xo mɛsɛntɔ́ tɔn e ɖo jǐxwé kpó ayǐkúngban jí kpó lɛ́ é bǐ kplé. Énɛ́ ɔ gúdo ɔ, nǔɖíɖó énɛ́ lɛ́ bǐ ná hwihwɛ́ yěɖée dó Nǔbǐwúkpétɔ́ e é nyí é glɔ́ kpó gbejíninɔ kpó. (Efɛ́. 1:8-11.) Ali ɖagbe e nu Jexóva ɖo blǒbló wɛ bɔ linlin tɔn ɖo jijɛnu wɛ ɖe é jí wǔ nú we ǎ cé? w23.10 20 akpá. 7-8