Etẹwẹ Dogbọn “Wefọ He Dekunnu” Do Atọ̀n-to-Dopomẹ ji lẹ Dali?
E KO yin didọ dọ delẹ to wefọ Biblu tọn lẹ mẹ do kunnudenu hia nado nọgodona Atọ̀n-to-Dopomẹ. Ṣigba, to whenuena yè to wefọ mọnkọtọn lẹ hia, mí dona tindo to ayiha mẹ dọ kunnudenu Biblu tọn po whenuho tọn po ma nọgodona Atọ̀n-to-Dopomẹ gba.
Alọdlẹndonu Biblu tọn depope he yin didetọn taidi kunnudenu dona yin nukunnumọjẹemẹ to lẹdo nuplọnmẹ gbesisọ Biblu blebu tọn mẹ. To whepoponu zẹẹmẹ nugbo wefọ mọnkọ lẹ tọn nọ yin zẹẹmẹ basina gbọn hodidọ wefọ he lẹdo e lẹ tọn dali.
Atọ̀n to Dopomẹ
OWE lọ New Catholic Encyclopedia na “wefọ he dekunnu” mọnkọtọn atọ̀n, sigba e sọ yigbe dọmọ: “Sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Atọ̀n-to-Dopomẹ Wiwe lọ tọn mayin pinplọn to A[lẹnu] H[hóhó] mẹ gba. To A[lẹnu] Y[ọyọ] mẹ kunnudenu hoho tọn taun lọ tin to episteli Paulu tọn lẹ mẹ, titengbe to 2 Kọl. 13:13 mẹ [wefọ 14 to Biblu delẹ mẹ], podọ to 1 Kọl. 12:4-6 mẹ. To Wẹndagbe lẹ mẹ kunnudenu Atọ̀n-to-Dopomẹ tọn yin mimọ tangan to ninọmẹ baptẹm Mat. 28:19 tọn kẹdẹ mẹ.”
To wefọ nẹlẹ mẹ “omẹ” atọ̀n yin titodohukanji dole to Bible de Jérusalem mẹ. Kọlintinu lẹ Awetọ 13:13 (14) bẹ́ atọ̀n lẹpo dopọ gbọn aliho ehe mẹ dọmọ: “Ojọmiọn Jesu Klisti Oklunọ tọn, owanyi Jiwheyẹwhe tọn podọ Gbigbọ Wiwe tọn ni nọ̀ hẹ mì omẹ popo.” Kọlintinu lẹ Tintan 12:4-6 dọmọ: “Nunina hunkọhunkọ wẹ tin, ṣigba Gbigbọ dopolọ wẹ; devizọn hunkọhunkọ wẹ tin, ṣigba Oklunọ dopolọ wẹ, azọ́n hunkọhunkọ wẹ sọ tin, ṣigba Jiwheyẹwhe dopolọ wẹ mẹhe to azọn yé omẹ po tọn wà to yé omẹ po mẹ.” Podọ Matiu 28:19 hia dọmọ: “Enẹwutu mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zùn nuplọntọ, bo sọ nọ baptizi yé to oyín Otọ́ tọn po Ovi tọn po po Gbigbọ Wiwe tọn po mẹ.”
Be wefọ enẹ lẹ dọ dọ Jiwheyẹwhe, Klisti, po gbigbọ wiwe po wẹ nọpọ do yin Jiwheyẹwhe ota atọ̀nnọ Atọ̀n-to-Dopomẹ tọn de, he atọ̀n lẹpo sọzẹn to nujọnu-yinyin, huhlọn, po madopodo po mẹ wẹ ya? Lala, yé ma yin mọ gba, e ma yí nudepope do hugan todohukanji gbẹtọ atọ̀n tọn gba, kẹdẹ dile Tom, Dick, po Harry po, zẹẹmẹdo dọ yé yin atọ̀n he tin to dopo mẹ.
Alọdlẹndo ehe nkọtọn, dile McClintock po Strong po yigbe do to Cyclopedia of Biblical, Theological, and Ecclesiastical Literature mẹ, “dohia dọ omẹ atọ̀n wẹ yin nùdego, . . . ṣigba e ma dohia, gbọn ede dali, dọ atọ̀n lọ lẹpo na taun yin gbẹtọ olọn mẹ tọn lọ, bo tindo yẹyi sọn olọn mẹ wá dopolọ gba.”
Dile e tlẹ yindọ e yin godonọtọ de na Atọ̀n-to-Dopomẹ, asisa lọ dọ gando 2 Kọlintinu lẹ 13:13 (14) go dọmọ: “Mí ma sọgan wá tadona nugbo tọn kọn dọ yé tindo aṣẹ zẹnzẹn, kavi yin omẹ dopolọ gba.” Podọ gando Matiu 28:18-20 go e dọmọ: “Wefọ ehe, nalete, eyin yè pọn ẹn ganji, ma na dohia po nujikudo po vlavo mẹdopo-yinyin omẹ atọ̀n he ko yin nùdego lẹ, kavi onu zẹnzẹn-yinyin kavi yẹwhe-yinyin yetọn gba.”
To whenuena Jesu yin bibaptizi, Jiwheyẹwhe, Jesu, po gbigbọ wiwe po sọ yin nùdego ga to lẹdo hodidọ dopolọ tọn mẹ. Jesu “mọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn jẹte di apoe bo jẹ do e ji.” (Matiu 3:16) Ṣigba, ehe ma dọ dọ yé omẹ atọ̀n lọ lẹ yin dopo gba. Ablaham, Isaki, po Jakọbu po yin yiylọ dopọ whlasusu, ṣigba enẹ ma hẹn yé lẹzun dopolọ gba. Pita, Jakọbu, po Johanu po yin yiylọ dopọ, mọjanwẹ enẹ ma hẹn yé lẹzun dopolọ do niyẹn. Humọ, gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn jẹte do Jesu ji to baptẹm etọn whenu, he to didohia dọ Jesu ma ko yin yiyi amisisadode gbọn gbigbọ dali kaka jẹ whenẹnu gba. Eyin mọwẹ whẹho lọ yin, nawẹ ewọ na yin apadewhe Atọ̀n-to-Dopomẹ de tọn gbọn to whenue e ko yindọ ewọ nọ saba yin mẹhe ji gbigbọ wiwe tin te?
Alọdlẹndonu devo he dọho gando onu atọ̀n lẹ go to pọmẹ yin mimọ to Biblu lẹdogbedevomẹ hóhó tọn delẹ mẹ to 1 Johanu 5:7 mẹ. Nalete, weyọnẹntọ lẹ yigbe dọ, hogbe ehelẹ to dowhenu ma tin to Biblu mẹ gba ṣigba yin yiyi dogọ to godomẹ. Susu lẹdogbedevomẹ egbezangbe tọn lẹ po jlọjẹ po de wefọ lalo tọn ehelẹ sẹ.
“Wefọ he dekunnu” devo lẹ dọho do kiki haṣinṣan he tin to yé omẹ awe lẹ ṣẹnṣẹn ji—Otọ́ lọ po Jesu po. Mì gbọ mí ni gbadopọnna vude to yé mẹ.
“Dopo wẹ Yẹn po Otọ́ Po”
WEFỌ enẹ, to Johanu 10:30 mẹ, nọ saba yin dide nado nọgodona Atọ̀n-to-Dopomẹ, dile e tlẹ yindọ yè ma donù omẹ atọ̀ntọ go to finẹ. Ṣigba Jesu lọsu do nuhe eyin hia gbọn “dopo” yinyin etọn po Otọ́ po dali. To Johanu 17:21, 22 mẹ, ewọ hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe dọ nuplọntọ emitọn lẹ ni “yin dopo; yèdọ dile hiẹ, Otọ́, te to yẹn mẹ, bọ yẹn to hiẹ mẹ, na yewlẹ ga nido yin dopo to míwlẹ mẹ, . . . na yé nido yin dopo, yèdọ dile míwlẹ yin dopo do.” Be Jesu to dẹho dọ nuplọntọ etọn lẹpo ni lẹzun onu dopo akan de wẹ ya? Lala, e họnwun dọ Jesu to dẹho dọ yé ni yin kinkọndopọ to hogbe po lẹndai po mẹ, dile ewọ po Jiwheyẹwhe po te do.—Sọ pọn 1 Kọlintinu lẹ 1:10 ga.
To 1 Kọlintinu lẹ 3:6, 8 mẹ, Paulu dọmọ: “Yẹn dó, Apollo húsinna. . . . Ewọ mẹhe dó po ewọ mẹhe húsinna po dopo wẹ yé.” Paulu ma tindo to ayiha mẹ dọ ewọ po Apollo po yin omẹ awe-to-dopomẹ gba; ewọ tindo to ayiha mẹ dọ yé yin kinkọndopọ to lẹndai mẹ. Hogbe Glẹki tọn lọ he Paulu yizan tofi na “dopo” (hen) yin hogbe he nọ yin yiyizan na onú paa lẹ, na taun tọn “(onu) dopo,” he do dopo-yinyin to gbekọndopọmẹ hia. Hogbe dopolọ wẹ Jesu yizan to Johanu 10:30 mẹ nado basi zẹẹmẹ na kọndopọ etọn po Otọ́ etọn po. Hogbe dopolọ wẹ Jesu sọ yizan to Johanu 17:21, 22 mẹ. Enẹwutu whenuena e yí hogbe lọ “dopo” (hen) zán to whẹho ehelẹ mẹ, ewọ to hodọ dogbọn dopo-yinyin to linlẹn po lẹndai tọn po dali.
Gando Johanu 10:30 go, Johanu Calvin (mẹhe kẹalọyi Atọ̀n-to-Dopomẹ) dọ to owe lọ Commentaire sur le Nouveau Testament, T. II, Evangile selon Jean mẹ dọmọ: “Omẹ hohowhenu tọn lẹ ṣi wefọ ehe zan nado dohia dọ Klisti yin . . . onu tangan dopolọ po Otọ́ lọ po. Na Klisti ma dọnnu dogbọn dopo-yinyin titengbe lọ tọn dali gba, ṣigba dogbọn gbesisọ he ewọ tindo po Otọ́ lọ po dali.”
To lẹdo hodidọ wefọ lọ lẹ tọn mẹ tololo to Johanu 10:30 godo, Jesu dọ̀nnu po huhlọn po dọ oho emitọn lẹ ma yin alọsọakọn nado yin Jiwheyẹwhe gba. E kanbiọ Ju he gbọn nuṣiwa dali wá tadona mọnkọtọn kọn bo jlo nado dlan zannu do e lẹ dọmọ: “Etẹwutu mì do ylọwhẹ mi po nuzinzan po na Yẹn, yin kinklandowiwe bo sọ yin didohlan aihọn mẹ, gbọn Otọ́ dali, dọ, ‘Yẹn yin Ovi Jiwheyẹwhe tọn’?” (Johanu 10:31-36, TOB). Lala, Jesu sọalọakọn dọ emi yin, e ma yin Jiwheyẹwhe Visunnu gba, ṣigba Ovi Jiwheyẹwhe tọn.
Be “É Basi Ede Sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe” Wẹ Ya?
WEFỌ devo he yin zizédonukọnnamẹ nado nọgodo na Atọ̀n-to-Dopomẹ wẹ Johanu 5:18. E dọ dọ Ju lẹ (dile e te do to Johanu 10:31-36 mẹ) jló nado hù Jesu na “é to Jiwheyẹwhe ylọ dọ Otọ́ emitọn, e basi ede sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe.”
Ṣigba mẹnu wẹ dọ dọ Jesu basi ede sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe? E ma yin Jesu gba. Ewọ họ́ ede sọta whẹsadokọnamẹ lalo tọn ehe to wefọ he bọdego mẹ (19) dọmọ: “Hlan whẹsadokọnamẹ ehe Jesu na gblọndo: . . . ‘Ovi ma sọgan wa nude ededenu gba; nuhe e mọ Otọ́ to wiwà ṣokẹdẹ wẹ e sọgan wa.’ ”—Jé.
Gbọn ehe dali, Jesu dohia Ju lẹ dọ emi ma sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe podọ na enẹwutu e ma sọgan wa nude ededenu gba. Be mí mọdọ mẹhe sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ to didọ dọ emi ma sọgan “wà nude ededenu”? (Yijlẹdo Daniẹli 4:34, 35 go.) Po ayajẹ po, lẹdo hodidọ Johanu 5:18 po 10:30 po dohia dọ Jesu họ́ ede sọta whẹsadokọnamẹ lalo tọn lẹ sọn Ju lẹ de, taidi mẹhe kẹalọyi Atọ̀n-to-Dopomẹ lẹ, he to wiwá tadona agọ̀ lẹ kọn!
Be E “Sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe” Wẹ Ya?
TO FILIPINU lẹ 2:6 mẹ, Catholic Douay Version (Dy) 1609 tọn lọ dọ gbọn Jesu dali dọmọ: “Mẹhe tin to ohia Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ma lẹn do alè nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe gba.” Hihia King James Version tọn (KJ ) 1611 tọn yin dopolọ pẹẹ. Mẹdelẹ gbẹ́sọ po to sọha susu vọkan mọnkọtọn lẹ yizan nado nọgodona linlẹn lọ dọ Jesu sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe. Ṣigba doayì lehe lẹdogbedevomẹ devo lẹ yí wefọ ehe zán gbọn go:
1869: “mẹhe, na tintin to ninọmẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ma pọn ẹn hlan taidi nude nado hẹn e go sinsinyẹn na yinyin mẹhe mọnukunnujẹemẹ nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe gba.” The New Testament, gbọn G. R. Noyes dali.
1965: “Ewọ—yèdọ na nugbo tọn to ninọmẹ jọwamọ sọn olọn mẹ wá mẹ!—ma tindo jide mẹdetiti tọn gbede pọn nado yi ede di mẹhe sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe gba.” Vọkan Das Neue Testament tọn, gbọn Friedrich Pfäfflin dali.
1968: “mẹhe, dile etlẹ yindọ e tin to ninọmẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ma lẹn ede pọ́n nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe yèdọ nuhe e na ko yí nukunkẹn do dó etọn.” La Bibbia Concordata.
1976: “Ewọ nọ saba tindo ninọmẹ Jiwheyẹwhe tọn, ṣigba e ma lẹndọ gbọn huhlọn dali emi dona dovivẹnu nado lẹzun mẹhe sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe gba.” Today’s English Version.
1984: “mẹhe, dile e tlẹ yindọ e ko tin to ninọmẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ma dín nado whlẹ́n, enẹ wẹ yindọ, nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe gba.” Les Saintes Ecritures—Traduction du monde nouveau.
1985: “Mẹhe, tin to ninọmẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ma hia ozẹnninọ hẹ Jiwheyẹwhe taidi nuhe e sọgan hoyi gba.” The New Jerusalem Bible.
Ṣigba, mẹdelẹ sọalọakọn dọ eyin etlẹ yindọ zẹẹmẹ he pegan ehelẹ tlẹ dohia dọ (1) Jesu ko tindo zẹnninọ ṣigba é ma jlo nado yigbe na kavi dọ (2) é ma tindo nuhudo nado hò zẹnninọ yí gba na ewọ ko tindo e wutu.
To pọndohlan ehe tọn mẹ, Ralph Martin, to The Epistle of Paul to the Philippians mẹ, dọ gando Glẹki dowhenu tọn go dọmọ: “Nalete, e yin nuhe fọ́n kanbiọ dote, vlavo linlẹn hogbe asu lọ tọn dídí sọn zẹẹmẹ titengbe etọn he zẹẹmẹdo ‘nado hòyí’, ‘nado yínu po huhlọn po’ biọ ‘nado hẹn gligli.’ mẹ” The Expositor’s Greek Testament lọsu sọ dọmọ: “Mi ma sọgan mọ weda depope fie ἁρπάζω [har·paʹzo] kavi oho he mẹ e yin didesọn depope nado tindo linlẹn ‘hinhẹn to alọnu,’ ‘hẹn e go gligli gba’. E taidi dọ e zẹẹmẹdo nado ‘hòyí,’ ‘yínu po huhlọn po’. Nalete e mayin alọkẹyi nado dídí sọn linlẹn nugbo tọn heyin ‘mọnukunnujẹ e go’ biọ dehe gbọnvo mlẹnmlẹn, heyin ‘hẹn e go gligli’ mẹ gba”
Sọn nuhe dọ mí te lẹ mẹ e họnwun hezeheze dọ lẹdogbedevomẹtọ vọkan taidi Douay po King James tọn lẹ po to kọslona nunọwhinnusẹ́n lẹ nado nọgodona linlẹn mẹhe kẹalọyi Atọ̀n-to-Dopomẹ tọn lẹ. Kakati nado dọ dọ Jesu plọnmẹ dọ eyin nuhe sọgbe nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe, Glẹki Filippinu lẹ 2:6, to whenuena eyin hihia po linlẹn agọ̀ po, do kiki ada awetọ hia, dọ Jesu ma lẹn dọ e yin nuhe sọgbe gba.
Lẹdo hodidọ wefọ he lẹdo e lẹ tọn (3-5, 7, 8, Dy) hẹn ẹn họnwun lehe wefọ 6 sọgan yin nukunnumọjẹemẹ do. Filippinu lẹ yin tudohomẹna dọmọ: “To ayiha whiwhẹ mẹ dopodopo mìtọn ni nọ lẹn mẹdevo tọn hú ede tọn.” To enẹgodo Paulu yi Klisti zan taidi apajlẹ he hugan popo walọyizán ehe tọn dọmọ: “Mì gbọ ayiha he tin to Klisti Jesu mẹ ni tin to mì mẹ ga.” “Ayiha” tẹwẹ? Be nado ‘lẹndọ e mayin alọsọakọnnu nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe wẹ ya’? Lala, enẹ na taun tọn na yin ada awetọ na oho agokùn he to yinyin hodọdeji lẹ! Kakati mọ, Jesu, mẹhe ‘gbògbéna Jiwheyẹwhe di mẹhe yọn hugan ede,’ ma sọgan ‘hò zẹnninọ hẹ Jiwheyẹwhe yí pọn gbede gba,’ ṣigba kakatimọ “e whiwhẹ ede, bo sọ lẹzun tonusetọ kaka jẹ okú.”
Na jide tọn, enẹ ma sọgan to hodọ dogbọn depope to apadewhe Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ tọn dali gba. E to hodọ dogbọn Jesu Klisti dali, mẹhe to pipe mẹ nọtena hogo Paulu tọn tofi—heyin nujọnu-yiyin whiwhẹ tọn po tonusise po na Mẹdatọ Klóhu etọn, yèdọ Jehovah Jiwheyẹwhe.
“Yẹn Tin”
TO JOHANU 8:58 mẹ, sọha delẹ to lẹdogbedevomẹ lẹ mẹ, di apajlẹ to Bible de Jérusalem mẹ, Jesu dọmọ: “Whẹpo yè tlẹ do ji Ablaham Yẹn Tin.” Be Jesu to mẹplọn to finẹ, dile mẹhe kẹalọyi Atọ̀n-to-Dopomẹ lẹ yigbe do, dọ ewọ yin yinyọn ẹn gbọn tẹnmẹ yinkọ lọ “Yẹn Tin” dali wẹ ya? Podọ, dile na yé sọalọakọn do, be ehe zẹẹmẹdo dọ ewọ wẹ Jehovah he to Owe Wiwe Heblu tọn lẹ mẹ, to whenuena King James Version to Eksọdusi 3:14 mẹ dọmọ: “Jiwheyẹwhe sọ dọ hlan Mose, YẸN WẸ MẸHE TIN NẸ” wẹ ya?
To Eksọdusi 3:14 mẹ (Osty) hogbe lọ “YẸN TIN” yin yiyizan taidi tẹnmẹ yindọ de na Jiwheyẹwhe nado dohia dọ ewọ tin nugbo bo na wà nuhe e dopagbe etọn. The Pentateuch and Haftorahs, he yin kinkan gbọn Doto J. H. Hertz dali, dọ dogbọn hodidọ lọ dali dọmọ: “Hlan Islaelivi lẹ he tin to kanlimọgbenu, zẹẹmẹ lọ na yin, ‘Dile e tlẹ yindọ Ewọ ma ko do huhlọn Etọn hia hlan mì, E na wà mọ; Ewọ yin mavọmavọ podọ na jide tọn na flí mì gọ̀.’ Susu omẹ egbezangbe tọn lẹ hodo Rashi [Biblu Flansegbe tọn de po zẹẹmẹ basitọ Talmud tọn po] nado basi zẹẹmẹ na [Eksọdusi 3:14] tọn heyin ‘ Yẹn na yin nuhe yẹn na yin.’ ”
Hodidọ lọ he tin to Johanu 8:58 yin nuhe gbọnvo talala do dehe yin yiyizan to Eksọdusi 3:14 mẹ. Jesu ma yí i zan taidi oyín kavi tẹnmẹ yinkọ de gba ṣigba taidi ninọmẹ nado basi zẹẹmẹ na tintin jẹnukọnna gbẹtọ-yinyin etọn. Gbọnmọ, doayi lehe vọkan Biblu tọn devo lẹ basi zẹẹmẹ Johanu 8:58 tọn do:
1869: “Jẹnukọnna jìjì Ablaham tọn, yẹn ko tin.” The New Testament, gbọn G. R. Noyes dali.
1935: “Yẹn ko tin whẹpo yè do jì Ablaham!” The Bible—An American Translation, gbọn J. M. P. Smith po E. J. Goodspeed po dali.
1965: “Whẹpo yè do ji Ablaham, yẹn ko yin mẹhe yẹn yin.” Das Neue Testament, gbọn Jörg Zink dali.
1981: “Yẹn tin to ogbẹ̀ whẹpo yè do ji Ablaham!” The Simple English Bible.
1984: “Whẹpo Ablaham do wá tintin mẹ, yẹn ko tin.” Les Saintes Écritures—Traduction du monde nouveau.
Gbọnmọ, linlẹn Glẹki tọn taun lọ he yin yiyizan tofi wẹ yindọ mẹdida “oviplọnji” Jiwheyẹwhe tọn lọ, Jesu, ko tin na whenu dindẹn whẹpo yè do ji Ablaham.—Kọlọsinu lẹ 1:15; Howhinwhẹn lẹ 8:22, 23, 30; Osọhia 3:14.
Humọ, lẹdo hodidọ lọ tọn do ehe hia nado yin nukunnumọjẹemẹ he sọgbe. To ojlẹ ehe mẹ Ju lẹ jlo nado dlan zannu do Jesu na alọsọakọn nado “ko mọ Ablaham” dile e tlẹ yindọ, kẹdẹdile yé dọ do, ewọ ma ko pe owhe 50 mẹvi gba. (Wefọ 57) Gblọndo Jesu tọn wẹ yin nado dọ nugbo dogbọn owhe etọn dali. Enẹwutu ewọ dọ na yé gbọn jọwamọ liho dọ emi “ko tin whẹpo yè do jì Ablaham!”—The Simple English Bible.
“Ohó lọ Wẹ Jiwheyẹwhe”
TO JOHANU 1:1 King James Version hia dole: “To whẹ́whẹ́whenu wẹ Ohó lọ ko tin, Ohó lọ ko tin po Jiwheyẹwhe po, Ohó lọ wẹ Jiwheyẹwhe.” Mẹhe yí Atọ̀n-to-Dopomẹ sè lẹ sọalọakọn dọ ehe zẹẹmẹdo dọ “Ohó lọ” (Glẹki, ho loʹgos) he wá aigba ji taidi Jesu Klisti wẹ Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọsu.
Ṣigba, doayi e go whladopo dogọ dọ tofi lẹdo hodidọ lọ tọn ze dodonu lọ dai na nukunnumọjẹnumẹ he sọgbe. Yedọ King James Version lọsu dọmọ, “Ohó lọ tin hẹ Jiwheyẹwhe.” (Wekun flínflín lẹ yin mítọn.) Mẹde he tin “po” mẹdevo “po” ma sọgan yin dopolọ taidi omẹ devo enẹ gba. To gbesisọmẹ po ehe po, owe lọ Journal of Biblical Literature, heyin zinzinjẹgbonu gbọn Jésuit Joseph A. Fitzmyer dali, doayi e go dọ eyin ada he gbọngodo Johanu 1:1 tọn yin zẹẹmẹ basina nado zẹẹmẹdo Jiwheyẹwhe “lọ,” ehe “na sọta ada hodidọ he bọdego ehe tọn,” he dọmọ Ohó lọ ko tin po Jiwheyẹwhe po.”
Sọ doayi lehe lẹdogbedevomẹ devo lẹ basi zẹẹmẹ na ada wefọ lọ tọn go ga he dọmọ:
1808: “podọ ohó lọ yin yẹwhe de.” The New Testament in an Improved Version, Upon the Basis of Archbishop Newcome’s New Translation: With a Corrected Text.
1864: “podọ yẹwhe de wẹ ohó lọ.” The Emphatic Diaglott, hihia ogbe vovo tọn, gbọn Benjamin Wilson dali.
1928: “podọ Ohó lọ yin yẹwhe sọn olọn mẹ wá de.” La Bible du Centenaire, L’Evangile selon Jean, gbọn Maurice Goguel dali.
1935: “podọ Ohó lọ yin yẹwhe sọn olọn mẹ wá.” The Bible—An American Translation, gbọn J. M. P. Smith po E. J. Goodspeed po dali.
1946: “podọ ninọmẹ olọn mẹ tọn de wẹ Ohó lọ yin.” Das Neue Testament, gbọn Ludwig Thimme dali.
1950: “podọ Ohó lọ yin yẹwhe de.” New World Translation of the Christian Greek Scriptures.
1958: “podọ Ohó lọ wẹ Jiwheyẹwhe de.” The New Testament, gbọn James L. Tomanek dali.
1975: “podọ yẹwhe de (kavi, ninọmẹ ohia sọn olọn mẹ wá tọn de) wẹ Ohó lọ.” Das Evangelium nach Johannes, gbọn Siegfried Schulz dali.
1978: “podọ nuhe taidi ohia yẹwhe de tọn wẹ Logos lọ.” Das Evangelium nach Johannes, gbọn Johannes Schneider dali.
To Johanu 1:1 mẹ whlaawe wẹ hogbe yinkọ Glẹki tọn lọ the·osʹ (yẹwhe) sọawuhia. Awusọhia etọn tintan dlẹnalọdo Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ, mẹhe dè Ohó lọ (“podọ Ohó lọ [loʹgos] tin te, yèdọ tin po Jiwheyẹwhe po to [ninọmẹ the·osʹ tọn de mẹ]”). The·osʹ tintan ehe yin hihodo gbọn hogbe lọ ton (lọ) dali, ninọmẹ hogbe alọdlẹndonu Glẹki tọn de he dlẹnalọdo onu tangan de, to whẹho ehe mẹ Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ (“podọ Ohó lọ tin po Jiwheyẹwhe [lọ] po”).
To alọ devo mẹ, alọdlẹndonu de ma tin jẹnukọnna the·osʹ awetọ lọ to Johanu 1:1 mẹ gba. Enẹwutu lẹdogbedevomẹ paa de na hia dole, “podọ yẹwhe wẹ Ohó lọ.” Ṣogan mí ko mọ dọ susu lẹdogbedevomẹ lẹ tọn yí the·osʹ awetọ zan (taidi apadewhe hodidọ tọn he gandomẹgo de) taidi “yẹwhe,” “nudi-yẹwhe,” kavi “yẹwhe de.” Etẹwẹ na yé aṣẹ nado wà ehe?
Ogbè Koine Glẹki tọn lọ tindo hogbe alọdlẹndonu taun tọn de (“lọ”), ṣigba e ma tindo hogbe he mayin dlẹnalọdonu tọn (“de” kavi “dopo”) gba. Enẹwutu to whenuena apadewhe hodidọ tọn he gandomẹgo ma jẹnukọnna hogbe alọdlẹndonu taun tọn lọ, e sọgan gọn ma yin alọdlẹndonu tọn, sinai do lẹdo hodidọ lọ tọn ji.
Linlinwe lọ Journal of Biblical Literature dọ dọ hogbe lọ “po hogbe he mayin alọdlẹndonu he jẹnukọnna hogbe asu nuyiwa tọn lọ to bẹjẹeji, tindo zẹẹmẹ bibasi jẹhẹnu tọn.” Dile Journal lọ doayi e go do, ehe dohia dọ loʹgos sọgan yin yiyi jlẹdo yẹwhe de go. E sọ dọ gando Johanu 1:1 go ga dọmọ: “Huhlọn jẹhẹnu tọn heyin apadewhe hodidọ tọn he gandomẹgo yin onú tangan sọmọ bọ hogbe oyín tọn lọ [the·osʹ ] ma sọgan yin pinpọndohlan taidi alọdlẹndonu taun de gba.”
Enẹwutu Johanu 1:1 zinnudo jẹhẹnu Ohó lọ tọn ji, dọ ewọ yin “sọn olọn mẹ wá,” “taidi yẹwhe,” “yẹwhe de,” ṣigba e ma yin Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ gba. Ehe sọgbe hẹ devo lẹ to Biblu mẹ, he dohia dọ Jesu, he yin yiylọ tofi dọ “Ohó lọ” to azọngban etọn mẹ taidi Hoyidọtọ Jiwheyẹwhe tọn, yin tonusètọ he litai de he yin didohlan aigba ji gbọn Mẹhe klohu ì lọ, Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ dali.
Wefọ Biblu tọn susu devo delẹ tin he dibla yindọ lẹdogbedevomẹtọ lẹpo gbọn gbesisọ dali yí alọdlẹndonu lọ “de” do e mẹ whenuena yé to bladopọ hodidọ Glẹki tọn lẹ lẹdiọdogbedevomẹ po awusọhia dopolọ po. Di dohia, to Malku 6:49 mẹ, to whenuena nuplọntọ lẹ mọ Jesu to zọ̀nlinzin to osin jí, King James Version dọmọ: “Yé lẹn dọ obló de wẹ sin.” To Koine Glẹki tọn mẹ, “de” matin jẹnukọnna “obló” gba. Ṣigba dibla yin lẹdogbedevomẹ lẹpo wẹ yi “de” dogọ nado sọgan dike yizan lọ nido sọgan sọgbe hẹ hodidọ lọ. To aliho dopolọ mẹ, whenuena Johanu 1:1 dohia dọ Ohó lọ tin po Jiwheyẹwhe po, e ma sọgan yin Jiwheyẹwhe gba ṣigba “yẹwhe de,” kavi “sọn olọn mẹ wá.”
Joseph Henry Thayer, sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ de po weyọnẹntọ de po he wazọn do American Standard Version ji, zinnudeji po awubibọ po dọmọ: “Logos lọ yin yẹwhe, e ma yin Jiwheyẹwhe lọsu gba.” Podọ Jésuit John L. McKenzie wlan to Dictionary of the Bible etọn mẹ dọmọ: “Joh. 1:1 dona yin lilẹdogbedevomẹ hezeheze dole . . . ‘ohó lọ wẹ yẹwhe sọn olọn wá de.’ ”
Be Nunọwhinnusẹ́n de Gbigbà wẹ Ya?
NALETE, mẹdelẹ sọalọakọn, dọ zẹẹmẹ mọnkọtọn lẹ gbà nunọwhinnusẹ́n yizan hogbe tọn ganji Koine Glẹki tọn heyin zinzinjẹgbonu gbọn weyọnẹntọ Glẹki tọn lọ E. C. Colwell dali sọn owhe 1933 tọn mẹ gbọ́n. Ewọ zinnudeji dọ to Glẹki mẹ apadewhe hodidọ tọn he gando yinkọ go “tindo alọdlẹndonu [tangan] lọ to whenuena e hodo hogbe nuyiwa tọn lọ; e ma tindo alọdlẹndonu [tangan] to whenuena e jẹnukọnna hogbe asu nuyiwa tọn lọ gba.” Gbọn ehe dali nuhe dọ ewọ te wẹ yindọ apadewhe hodidọ tọn he gando yinkọ go jẹnukọnna hogbe asu nuyiwa tọn lọ dona yin nukunnumọjẹemẹ taidi dọ etlẹ tindo alọdlẹndonu tangan (“lọ”) to nukọn etọn nkọ. To Johanu 1:1 mẹ hogbe yinkọ tọn awetọ lọ (the·osʹ ), apadewhe hodidọ he gandomẹgo tọn, jẹnukọnna hogbe asu nuyiwa tọn lọ—“podọ [the·osʹ] wẹ yin Ohó lọ.” Enẹwutu, Colwell sọalọakọn dọ, Johanu 1:1 dona yin hihia dole “podọ Jiwheyẹwhe [lọ] wẹ Ohó lọ.”
Ṣigba gbadopọnna apajlẹ awe poun heyin mimọ to Johanu 8:44 mẹ. To finẹ Jesu dọ gbọn Lẹgba dali dọmọ: “Hlọnhùtọ de wẹ ewọ” podọ “lalonọ de wẹ ewọ.” Kẹdẹdi Johanu 1:1, apadewhe hodidọ tọn he gando yinkọ go (“hlọnhùtọ” po “lalonọ” po) jẹnukọnna hogbe asu nuyiwa tọn lẹ (“wẹ” po “yin” po) to Glẹki mẹ. Hogbe he mayin alọdlẹndonu tọn depope matin to nukọn na depope to hogbe yinkọ tọn lọ lẹ mẹ gba na hogbe he mayin alọdlẹndonu tọn depope matin to Koine Glẹki tọn mẹ wutu. Ṣigba susu lẹdogbedevomẹ lẹ tọn yí hogbe lọ “de” do e mẹ na yizan hogbe tọn ganji Glẹki tọn po lẹdo hodidọ tọn lọ po biọ ẹ do mọ wutu.—Pọn Malku 11:32; Johanu 4:19; 6:70; 9:17; 10:1; 12:6 ga.
Colwell kẹalọyi ehe gando apadewhe hodidọ tọn he gando yinkọ go, na ewọ dọmọ: “Hogbe he mayin alọdlẹndonu tọn [“de” kavi “dopo”] to otẹn ehelẹ mẹ adavo to whenuena lẹdo hodidọ lọ tọn biọ do mọ.” Enẹwutu yèdọ etlẹ yigbe dọ to whenuena lẹdo hodidọ lọ tọn biọ ẹ do mọ, lẹdogbedevomẹtọ lẹ sọgan yí hogbe he mayin alọdlẹndonu de tọn zan do nukọn na hogbe yinkọ tọn lọ to ninọmẹ bladopọ hodidọ alọpa ehe tọn mẹ.
Be lẹdo hodidọ lọ tọn biọ hogbe he mayin alọdlẹndonu tọn de to Johanu 1:1 mẹ ya? Mọwẹ, na kunnudenu Biblu tọn pete wẹ yindọ Jesu ma yin Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ gba. Gbọnmọ, e ma yin nunọwhinnusẹ́n hogbe yizan ganji ayihaawe Colwell tọn wẹ gba, ṣigba lẹdo hodidọ lọ tọn dona deanana lẹdogbedevomẹtọ lẹ to whẹho mọnkọtọn lẹ mẹ. Podọ e họnwun hezeheze sọn lẹdogbedevomẹ susu lẹ he yi hogbe he mayin alọdlẹndonu tọn lọ “de” zan to Johanu 1:1 mẹ podọ to fidevo lẹ susu to weyọnẹntọ lẹ mẹ jẹagọdo nunọwhinnusẹ́n gbẹtọ tọn mọnkọtọn lẹ, mọwẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn lọsu ga.
Agọjẹdonugo Matin Gba
BE DIDỌ dọ Jesu Klisti yin “yẹwhe de” jẹagọdo nuplọnmẹ Biblu tọn lọ dọ Jiwheyẹwhe dopo akan wẹ tin wẹ ya? Lala, na to ojlẹ delẹ mẹ Biblu nọ yi hogbe lọ zán nado do nudida huhlọnnọ lẹ hia. Psalm 8:5 hia dole: “Hiẹ yi i (dawe) do da huwhẹnọ pẹvide hú omẹ taidi Jiwheyẹwhe lẹ [Heblu, ʼelo·himʹ ],” enẹ wẹ, angẹli lẹ. To hodidọ Jesu tọn mẹ nado whlẹn ede sọn whẹsadokọnamẹ Ju lẹ tọn si, dọ ewọ sọalọakọn nado yin Jiwheyẹwhe, ewọ doayi e go dọ “Osẹ́n lọ basi yizán ohó lọ yẹwhe lẹ na ewọ mẹhe ohó Jiwheyẹwhe tọn to hodọ na,” enẹ wẹ, whẹdatọ gbẹtọvi lẹ tọn. (Johanu 10:34, 35, Jé; Psalm 82:1-6) Satani tlẹ yin yiylọ dọ “yẹwhe owhenu he tọn” to 2 Kọlintinu lẹ 4:4 mẹ.
Jesu tindo tẹnmẹ he yiaga talala hugan angẹli lẹ, sunnu mapenọ lẹ, kavi Satani. To whenuena yè dlẹnalọdo ehelẹ taidi “yẹwhe lẹ,” huhlọnnọ lọ, na jide tọn Jesu sọgan yin podọ yin “yẹwhe de.” Na tẹnmẹ tangan etọn to kọndopọmẹ po Jehovah po wutu, Jesu yin “Jiwheyẹwhe Huhlọnnọ” de.—Johanu 1:1; Isaia 9:6.
Ṣigba be “Jiwheyẹwhe Huhlọnnọ” po wekun daho po ma dohia dọ Jesu to aliho de mẹ sọzẹn hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe ya? Gbede pọn. Na Isaia dọ dọdai ehe tọn nado yin dopo to oyín ẹnẹ he Jesu na wá yin yiylọ, podọ to Glẹnsigbe mẹ oyín mọnkọtọn lẹ yin kinkan po wekun daho po. Ṣogan, eyin yè tlẹ ylọ Jesu dọ “Huhlọnnọ,” mẹdopo kẹdẹ wẹ tin heyin “Ganhunupotọ.” Nado ylọ Jehovah Jiwheyẹwhe dọ “Ganhunupotọ” na tindo zẹẹmẹ pẹvi de adavo mẹdevo lẹ sọ tin he yè ylọ dọ yẹwhe lẹ ṣigba he tin to otẹn he whè kavi he ma sọzẹn mẹ.
Owe lọ Bulletin de la bibliothèque John Rylands to Angleterre doayi e go dọ sọgbe hẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ Katholiki tọn Karl Rahner dọ dọ, to whenuena e yindọ the·osʹ yin yiyizan to owe wiwe lẹ mẹ taidi Johanu 1:1 nado dlẹnalọdo Klisti, ‘theos’ ma yin yiyizan to nujijọ helẹ mẹ to ninọmẹ de mẹ nado do Jesu hia po mẹhe tin to fidevo de po to yẹdide Alẹnu Yọyọ tọn mẹ taidi ‘ho Theos,’ enẹ wẹ yin, Jiwheyẹwhe Nupojipetọ lọ.” Podọ Bulletin lọ yidogọ dọmọ: “Eyin Alẹnu Yọyọ kantọ lẹ tindo yise tangan dọ nugbonọ lẹ sọgan yigbe dọ Jesu wẹ yin ‘Jiwheyẹwhe’, nawẹ mí sọgan basi zẹẹmẹ etọn dọ Alẹnu Yọyọ lọ ma dọho tọlọlọ gando ogbeyiyi alọpa ehe tọn dali gbọn?”
Ṣigba etẹwẹ dogbọn hodidọ apọsteli Tọmasi tọn dali dọmọ, “Oklunọ ṣie, Jiwheyẹwhe ṣie!” hlan Jesu to Johanu 20:28 mẹ dali? Hlan Tọmasi, Jesu tin taidi “yẹwhe de,” titengbe to ninọmẹ azọ́n jiawu tọn lẹ he de oho awhá nupaṣámẹ etọn tọn hia. Weyọnẹntọ delẹ na ayinamẹ dọ e sọgan ko yin awhadido avòvòmẹ numọtolanmẹ tọn de poun wẹ Tọmasi do, nado to hodọ hlan Jesu ṣigba tọlọlọ hlan Jiwheyẹwhe. To whẹho awe lẹ mẹ, Tọmasi ma lẹn dọ Jesu wẹ Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ gba, na ewọ po apọsteli devo lẹ po yọnẹn dọ Jesu ma sọalọakọn gbede pọn nado yin Jiwheyẹwhe gba ṣigba plọnmẹ dọ Jehovah sọkẹdẹ wẹ “Jiwheyẹwhe nugbo dopo akan lọ.”—Johanu 17:3.
Humọ, lẹdo hodidọ lọ tọn gọalọna mí nado mọnukunnujẹ ehe mẹ. Azán vude jẹnukọnna fọnsọnku etọn Jesu dọna Malia Madgaleni nado dọna nuplọntọ lẹ dọ: “Yẹn hẹji jei Otọ́ ṣie po Otọ́ mìtọn po dè, po Jiwheyẹwhe ṣie po Jiwheyẹwhe mìtọn po dè.” (Johanu 20:17) Dile etlẹ yindọ Jesu ko fọnsọnku taidi gbigbọ huhlọnnọ de do, Jehovah gbẹsọ to Jiwheyẹwhe etọn yin. Podọ Jesu zindonukọn nado dlẹnalọdo E taidi omẹ mọnkọtọn de yèdọ to owe he gbọngodo Biblu tọn mẹ, to whenuena ewọ yin gigopana godo.—Osọhia 1:5, 6; 3:2, 12.
To wefọ atọ̀n poun to awhádido nupaṣamẹ Tọmasi tọn godo, to Johanu 20:31 mẹ, Biblu yinukọn nado hẹn whẹho lọ họnwun hezeheze gbọn didọ dali dọmọ: “Ṣigba ehelẹ wẹ yè wlan, na mì nido yisè dọ, Jesu wẹ Klisti, Ovi Jiwheyẹwhe tọn,” e ma yindọ ewọ yin Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ gba. Podọ e zẹẹmẹdo dọ “Ovi” to aliho paa de mẹ, dile ete do po otọ́ aigba ji tọn de po ovi po, e ma yin taidi apadewhe Atọ̀n-to-Dopomẹ Jiwheyẹwhe ota atọ̀nnọ he dabla tọn de gba.
Dona tin to Gbesisọmẹ hẹ Biblu
E KO yin didọ dọ susu wefọ devo lẹ nọgodona Atọ̀n-to-Dopomẹ. Ṣigba ehelẹ yin dopolọ po dehe ko yin hodọ deji to aga lẹ po, eyin yè gbadopọnna yé po sọwhiwhe po, yé ma tindo godoninọ taun de gba. Wefọ mọnkọtọn lẹ dohia poun dọ eyin yè to dogbapọnna hodidọ depope nado nọgodona Atọ̀n-to-Dopomẹ, yè dona kanse dọmọ: Be zẹẹmẹ lọ tin to gbesisọmẹ hẹ nuplọnmẹ Biblu tọn pete—dọ Jehovah Jiwheyẹwhe kẹdẹ wẹ Nupojipetọ ya? Eyin e ma yin mọ, to whelọnu lo e dona yindọ zẹẹmẹ lọ tindo nuṣiwa.
Mí sọ tindo nuhudo nado hẹndo ayihamẹ dọ dopo tata to “wefọ kunnudenu” tọn lẹ mẹ ma tlẹ dọ dọ Jiwheyẹwhe, Jesu, po gbigbọ wiwe po yin dopo to nudabla Jiwheyẹwhe ota atọ̀nnọ tọn mẹ gba. Dopo to wefọ nẹlẹ mẹ ma tlẹ dọ to fidepope to Biblu mẹ dọ dọ yé omẹ atọ̀n lẹpo yin onu titengbe, huhlọnnọ, po madopodo dopolọ po gba. Gbọzangbọzan wẹ Biblu do Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ, yèdọ Jehovah hia taidi Nupojipetọ dopo akan lọ, Jesu taidi Ovi didá etọn, podọ gbigbọ wiwe taidi huhlọn yido wazọn Jiwheyẹwhe tọn.
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 24]
“Omẹ hohowhenu tọn lẹ ṣi [Johanu 10:30] zan nado dohia dọ Klisti yin . . . onu titengbe dopolọ po Otọ́ lọ po.”—Commentary on the Gospel According to John, gbọn John Calvin dali
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 27]
Mẹhe tin “po” mẹdevo “po” ma sọgan yin mẹdevo lọ gba
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 28]
“Logos lọ yin yẹwhe de, e ma yin Jiwheyẹwhe lọsu gba.”—Joseph Henry Thayer, weyọnẹntọ Biblu tọn
[Yẹdide to weda 24, 25]
Jesu hodẹ hlan Jiwheyẹwhe dọ nuplọntọ emitọn “lẹpo ni yin dopo,” kẹdẹdile emi po Otọ́ emitọn po “yin dopo” do
[Yẹdide to weda 26]
Jesu dohia Ju lẹ dọ emi ma sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe gba, dọ emi ma sọgan ‘wa nude to emi dedenu gba adavo nuhe emi mọ Otọ́ lọ to wiwa kẹdẹ’
[Yẹdide to weda 29]
Whenuena Biblu ylọ gbẹtọvi lẹ, angẹli lẹ, yèdọ Satani, dọ “yẹwhe lẹ,” kavi huhlọnnọ lẹ, po gbesisọ po Jesu he klohu to olọn mẹ sọgan yin yiylọ dọ “yẹwhe de” ga