‘Mì to Hihodo Mi Zọnmii’
“Ehe mẹ wẹ yè ylọ mì do: na Klisti jiya na mí ga, bo yí ohia dai na mí, na míwlẹ nido nọ gbọn afọ etọn ji.”—1 PITA 2:21.
1, 2. Etẹwutu apajlẹ pipé Jesu tọn taidi mẹplọntọ de ma yiaga hugan na mí nado hodo?
JESU KLISTI wẹ Mẹplọntọ daho hugan he nọ̀ aigba ji pọ́n. Humọ, omẹ pipé de wẹ e yin, bo ma waylando pọ́n to gbẹzan etọn lẹpo taidi gbẹtọ de whenu. (1 Pita 2:22) Ṣigba, be enẹ zẹẹmẹdo dọ apajlẹ Jesu tọn taidi mẹplọntọ de yiaga hugan na mí gbẹtọvi mapenọ lẹ nado hodo wẹ ya? Paali.
2 Dile mí mọ do to hosọ he jẹnukọn mẹ, owanyi wẹ yin dodonu na mẹpinplọn Jesu tọn. Podọ mímẹpo wẹ sọgan wleawuna owanyi. Ohó Jiwheyẹwhe tọn na mí tuli pludopludo nado hẹn owanyi mítọn jideji bosọ do e hia mẹdevo lẹ. (Filippinu lẹ 1:9; Kọlọsinu lẹ 3:14) Jehovah ma nọ biọ nuhe nudida etọn lẹ ma sọgan wà sọn yé si pọ́n gbede. Na nugbo tọn, na “Jiwheyẹwhe wẹ owanyi” bosọ basi mí to apajlẹ ede tọn mẹ wutu, e sọgan yin didọ dọ e basi mí nado do owanyi hia. (1 Johanu 4:8; Gẹnẹsisi 1:27) Enẹwutu to whenuena mí hia hodidọ apọsteli Pita tọn lẹ heyin kinkàn do wefọ hosọ mítọn tọn mẹ, mí sọgan yinuwa po jidide po. Mí sọgan hodo afọdomẹ Klisti tọn pẹkipẹki. Na taun tọn, mí sọgan setonuna gbedide Jesu tọn dọ: ‘Mì to hihodo mi zọnmii.’ (Luku 9:23) Mì gbọ mí ni gbadopọnna lehe mí sọgan hodo apajlẹ owanyi he Klisti dohia tọn do, tintan na nugbo he e plọnmẹ lẹ, enẹgodo na mẹhe e plọn lẹ.
Owanyi Tintindo na Nugbo He Mí Plọn Lẹ
3. Etẹwutu e nọ sinyẹnawuna mẹdelẹ nado plọnnu, ṣigba tudohomẹnamẹ tẹwẹ yin mimọ to Howhinwhẹn lẹ 2:1-5?
3 Nado yiwanna nugbo he mí nọ plọn mẹdevo lẹ, mílọsu lẹ dona yiwanna nugbo mọnkọtọn lẹ pinplọn. To aihọn egbehe tọn mẹ, owanyi nupinplọn tọn ma nọ wá po awubibọ po gba. Wehọmẹ vude yìyì po jijọ ylankan he nọ wleawu to jọja lẹ mẹ po yin delẹ to nuhe nọ hẹn mẹsusu gbẹwanna nupinplọn mẹ. Etomọṣo, dandan wẹ e yin dọ mí ni plọnnu sọn Jehovah dè. Howhinwhẹn lẹ 2:1-5 dọmọ: “Ovi ṣie, eyin hiẹ na yí ohó ṣie lẹ, bosọ bẹ gbedide ṣie pli do dè we. Sọmọ bọ hiẹ lẹ́ otó towe hlan nuyọnẹn go, bosọ jlẹ ayiha towe hlan ayitunnugo. Nugbo eyin hiẹ to awhádo hodo nuyọnẹn, bosọ ze ogbè towe daga na ayitunnugo; eyin hiẹ dín in di fataka, bosọ dín in di adọkunnu he whlá, whenẹnu wẹ hiẹ na tunwun osi OKLUNỌ tọn, bo nasọ mọ oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn.”
4. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “jlẹ” ahun mítọn, podọ pọndohlan tẹwẹ na gọalọna mí nado wàmọ?
4 Doayi e go dọ to wefọ 1 jẹ 4, mí yin tudohomẹna pludopludo nado dovivẹnu e mayin nado “yí” bo “whlá” kẹdẹ gba ṣigba nado ‘to dindin zọnmii’ ga. Ṣigba, etẹwẹ na whàn mí nado wà ehe lẹpo? Doayi hodidọ agbòte lọ “jlẹ ayiha towe hlan ayitunnugo” go. Owe alọdlẹndonu tọn dopo dọ dọ tudohomẹnamẹ ehe “mayin obiọ vẹkuvẹku ayidonugo tọn kẹdẹ gba; obiọ ninọmẹ apọ̀nmẹ tọn de wẹ e yin: yèdọ alọkikẹyi nuplọnmẹ lẹ po jejejininọ po.” Podọ etẹwẹ sọgan hẹn mí kẹalọyi bo tin to jejeji nado plọn nuhe Jehovah to pinplọn mí lẹ? Pọndohlan he mí tindo wẹ. Mí dona pọ́n “oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn” hlan taidi “fataka” podọ taidi “adọkunnu he whlá.”
5, 6. (a) Etẹwẹ sọgan jọ dile ojlẹ to yìyì, podọ nawẹ mí sọgan glọnalina enẹ gbọn? (b) Etẹwutu mí dona dike oyọnẹn he mí ko plọn sọn Biblu mẹ ni to jijideji?
5 E ma nọ sinyẹnawu nado tindo pọndohlan mọnkọtọn. Di apajlẹ, e yọnbasi dọ “oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn” he a ko plọn bẹ nugbo he Jehovah ko lẹndai dọ gbẹtọvi nugbonọ lẹ na nọgbẹ̀ to Paladisi mẹ to aigba ji kakadoi hẹn. (Psalm 37:28, 29) To whenuena a plọn nugbo enẹ to tintan whenu, matin ayihaawe a pọ́n ẹn hlan taidi adọkun họakuẹ de, yèdọ oyọnẹn de he hẹn ayiha po ahun towe po gọ́ na todido po ayajẹ po. Din ka lo? Dile ojlẹ to yìyì, be pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn towe na adọkun ehe ko depò kavi kupẹ́ wẹ ya? Eyin mọwẹ, tẹnpọn nado wà onú awe. Tintan, hẹn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn towe jẹ yọyọ, yèdọ, nọ lẹnnupọn gbọzangbọzan do nuhewutu a nọ yí nukun nuhọakuẹ tọn do pọ́n nugbo dopodopo he Jehovah ko plọn we ji, etlẹ yin dehe a plọn to owhe susu die wayi lẹ.
6 Awetọ, to adọkun towe hẹn jideji zọnmii. To popolẹpo mẹ, eyin a kùn adọkunnu họakuẹ de gbọn kosọ dali, be a na ze e do apò mẹ bo wle ali poun wẹ? Kavi be a na kùndò nado pọ́n eyin e gbẹ́ pò? Ohó Jiwheyẹwhe tọn gọ́ na nugbo họakuẹ he whlá lẹ. Mahopọnna lehe a ko mọ sù sọ, a sọgan gbẹsọ mọ dogọ. (Lomunu lẹ 11:33) Dile a plọn adà yọyọ nugbo de tọn, kanse dewe dọ: ‘Etẹwẹ hẹn ẹn yin nuhọakuẹ de? Be e hẹn mi tindo wuntuntun dogọ do jẹhẹnu po lẹndai Jehovah tọn lẹ po ji ya? Be e na mi ayinamẹ yọn-na-yizan delẹ he sọgan gọalọna mi nado hodo afọdomẹ Jesu tọn ya?’ Ayihamẹlinlẹnpọn do kanbiọ mọnkọtọn lẹ ji na gọalọna we nado wleawuna owanyi towe na nugbo he Jehovah ko plọn we lẹ.
Owanyi Didohia na Nugbo He Mí Nọ Plọnmẹ Lẹ
7, 8. Etẹwẹ yin delẹ to aliho he mẹ mí sọgan dohia mẹdevo lẹ te dọ mí yiwanna nugbo he mí ko plọn sọn Biblu mẹ lẹ? Na apajlẹ dopo.
7 Dile mí to mẹdevo lẹ plọn, nawẹ mí sọgan dohia dọ mí yiwanna nugbo he mí ko plọn sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ gbọn? To apajlẹ Jesu tọn hihodo mẹ, mí na nọ ganjẹ Biblu go sinsinyẹn to yẹwhehodidọ po mẹpinplọn mítọn po mẹ. To agọe, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ lẹdo aihọn pé ko yin tulina nado nọ yí Biblu zan tlala to lizọnyizọn gbangba tọn yetọn mẹ. Dile a to ayinamẹ enẹ yí do yizan mẹ, dín aliho lẹ nado dike whétọ lọ ni yọnẹn dọ nuhe a to didọ sọn Biblu mẹ lẹ họakuẹ na hiẹ lọsu.—Matiu 13:52.
8 Di apajlẹ, to ojlẹ he bọdo mẹgbeyinyan danuwatọ lẹ tọn do Tòdaho New York tọn ji go tlolo to owhe he wayi mẹ, mẹmẹyọnnu dopo to hodọ do Psalm 46:1, 11 ji hẹ mẹhe e dukosọ hẹ to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ. E nọ kàn lehe yé to akọ́ndona nugbajẹmẹji lọ do se whẹ́. E nọ dotoai po sọwhiwhe po na gblọndo yetọn lẹ, yigbe na ẹn, bo nọ dọmọ: “Be yẹn sọgan má wefọ de he ko miọnhomẹna mi to ojlẹ awusinyẹn tọn ehe whenu hẹ we ya?” Omẹ vude wẹ gbẹ́, bọ hodọdopọ dagbe susu sọ wá aimẹ. To hodidọ hẹ jọja lẹ mẹ, mẹmẹyọnnu dopolọ nọ saba dọmọ: “Yẹn ko to Biblu plọnmẹ na owhe 50 todin, podọ nado dọhojọho na we yẹn ma ko dukosọ hẹ nuhahun depope he owe ehe ma sọgan gọalọ nado didẹ.” Gbọn mẹdọnsẹpọ ahundoponọ, zohunhunnọ de yiyizan dali, mí nọ dohia gbẹtọ lẹ dọ mí yọ́n pinpẹn nuhe mí plọn sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ tọn bosọ yiwanna yé.—Psalm 119:97, 105.
9, 10. Naegbọn e yin nujọnu nado nọ yí Biblu zan to whenue mí to gblọndo na na kanbiọ he gando nuyise mítọn go lẹ?
9 To whenuena gbẹtọ lẹ kàn kanbiọ lẹ se mí gando nuyise mítọn lẹ go, mí tindo dotẹnmẹ hundote dagbe de nado dohia dọ mí yiwanna Ohó Jiwheyẹwhe tọn. To apajlẹ Jesu tọn hihodo mẹ, mí ma nọ ze gblọndo mítọn lẹ sinai do linlẹn mídetiti tọn lẹ ji poun gba. (Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6) Kakatimọ, mí nọ yí Biblu do na gblọndo. Be a nọ dibu dọ mẹde sọgan kàn kanbiọ he a ma sọgan na gblọndo etọn de se we wẹ ya? Gbadopọnna afọdide yọn-na-yizan awe he a sọgan ze lẹ.
10 Wà nuhe go a pé lẹpo nado wleawudai. Apọsteli Pita wlan dọmọ: ‘Mì klan Klisti do wiwe taidi Oklunọ to ayiha mìtọn mẹ: bo nọ wleawu whepoponu nado yiavunlọ to mẹhe to dodinna todido he tin to mì mẹ lẹpo nukọn, ṣigba mọwiwa to walọmimiọn po osi po mẹ.’ (1 Pita 3:15) Be a nọ tin to aṣeji nado yiavunlọ na nuyise towe lẹ ya? Di apajlẹ, eyin mẹde jlo na yọ́n nuhewutu a ma nọ tindo mahẹ to aṣa kavi nuyiwa he ma sọgbe hẹ Owe-wiwe de mẹ, ma tindo pekọ to didọ mẹ poun dọ, “E jẹagọdo sinsẹ̀n ṣie” gba. Gblọndo mọnkọtọn sọgan dohia dọ mẹdevo wẹ to nudide basi na we podọ enẹwutu hiẹ dona yin hagbẹ sinsẹ̀n owùnọ de tọn. E na pọnte hugan nado dọ, “Ohó Jiwheyẹwhe tọn, Biblu wẹ gbẹ́” kavi “E na gblehomẹ na Jiwheyẹwhe ṣie.” Enẹgodo basi zẹẹmẹ nuhewutu wẹ tọn.—Lomunu lẹ 12:1.
11. Azọ́nwanu dodinnanu tọn tẹwẹ sọgan gọalọna mí nado tin to awuwle mẹ nado na gblọndo na kanbiọ lẹ gando nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ go?
11 Eyin a mọdọ emi ma ko wleawu ganji, naegbọn a ma na yí ojlẹ de zan nado plọn alọnuwe Hogo Biblu Tọn lẹ na Nujidọhodo?a Ṣinyan hosọ vude he ji gbẹtọ lẹ sọgan kàn kanbiọ se do, bo plọn nuagokun Owe-wiwe tọn delẹ do tamẹ. Dike alọnuwe lọ po Biblu towe po ni tin to alọji. Ma whleawu nado yí owe awe lọ lẹ zan blo, bo dọna hokansetọ lọ dọ emi tindo azọ́nwanu dodinnanu tọn de he a na jlo nado yizan nado dín gblọndo Biblu tọn na kanbiọ lọ.
12. Etẹwẹ mí sọgan dọ eyin mí ma yọ́n gblọndo kanbiọ Biblu tọn de tọn?
12 Tẹnpọn bo ma hanupọn zẹjlẹgo blo. Gbẹtọvi mapenọ depope ma yọ́n gblọndo lẹpo gba. Enẹwutu eyin kanbiọ Biblu tọn he a ma sọgan na gblọndo etọn yin kinkanse we, a sọgan nọ gblọn dọ: “A basi na kanbiọ ojlofọndotenamẹ tọn enẹ finfọndote. Nado dọhojọho, yẹn ma yọ́n gblọndo lọ gba, ṣigba yẹn deji dọ Biblu dọhodo whẹho lọ ji. Yẹn nọ duvivi dodinnanu bibasi sọn Biblu mẹ tọn, enẹwutu yẹn na dindona kanbiọ towe bo na hẹn gblọndo lọ wá.” Gblọndo tlọlọ, he to jlẹkaji enẹ sọgan hùn aliho dote na hodọdopọ yinukọn dogọ.—Howhinwhẹn lẹ 11:2.
Wanyiyina Mẹhe Mí Nọ Plọn Lẹ
13. Naegbọn mí dona tindo pọndohlan dagbe gando mẹhe mí nọ dọyẹwheho na lẹ go?
13 Jesu do owanyi hia na mẹhe e plọn lẹ. Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ etọn to ehe mẹ gbọn? Mí ma dona wleawuna jijọ numakiyananu tọn hlan mẹhe lẹdo mí lẹ pọ́n gbede. Nugbo wẹ dọ, “awhàn azán daho Jiwheyẹwhe Ganhunupo tọn” to sisẹpọ po awuyiya hugan po, bọ gbẹtọ liva susu na yin vivasudo. (Osọhia 16:14; Jẹlemia 25:33) Etomọṣo, mí ma yọ́n mẹhe na gán po mẹhe na kú lẹ po gba. Whẹdida enẹ na wá to sọgodo bo na yin bibasi gbọn Jesu Klisti, mẹdide Jehovah tọn lọ dali. Kaka whẹdida enẹ na do yin bibasi, mí na nọ pọ́n mẹdopodopo hlan taidi devizọnwatọ sọgodo Jehovah tọn de.—Matiu 19:24-26; 25:31-33; Owalọ lẹ 17:31.
14. (a) Nawẹ mí sọgan gbeje míde pọ́n do vlavo eyin mí tindo awuvẹmẹ na gbẹtọ lẹ? (b) Aliho yọn-na-yizan tẹlẹ mẹ wẹ mí sọgan do awuvẹmẹ po ojlo po hia to mẹdevo lẹ mẹ te?
14 Enẹwutu, taidi Jesu, mí nọ dín nado do awuvẹmẹ hia gbẹtọ lẹ. Mí sọgan kanse míde dọ: ‘Be yẹn nọ vẹawu mẹhe ko yin kiklọ gbọn lalo po oklọ wintinwintin sinsẹ̀n, tonudidọ, gọna ajọwiwa aihọn ehe tọn lẹ po dali lẹ ya? Eyin e taidi dọ yé ma tindo ojlo to owẹ̀n he mí hẹn yì na yé mẹ, be yẹn nọ tẹnpọn nado mọnukunnujẹ nuhewutu yé do wàmọ mẹ ya? Be yẹn yọnẹn dọ yẹn, kavi mẹdevo he to Jehovah sẹ̀n po nugbonọ-yinyin po todin lẹ ko wàmọ wayi ya? Be yẹn ko diọadana yẹwhehodidọ ṣie sọgbe hẹ ninọmẹ lọ ya? Kavi be yẹn nọ gbẹkọ omẹ ehelẹ go taidi mẹhe ma sọgan diọ ba wẹ ya?’ (Osọhia 12:9) Gbẹtọ lẹ nọ kẹalọyi owẹ̀n mítọn taun eyin yé doayi awuvẹmẹ nujọnu tọn mítọn go. (1 Pita 3:8) Awuvẹmẹ sọgan sọ whàn mí nado tindo ojlo dogọ to mẹhe mí dukosọ hẹ to lizọnyizọn mítọn mẹ lẹ mẹ. Mí sọgan basi kandai kanbiọ po nuhe to ahunmẹduna yé lẹ po tọn. To whenuena mí lẹkọyi, mí sọgan dohia yé dọ mí ko lẹnnupọndo nuhe yé dọ to dlapọn he wayi whenu lẹ ji. Podọ eyin yé tindo nuhudo niyaniya tọn de to ojlẹ lọ mẹ, mí sọgan gọalọna yé.
15. Etẹwutu mí dona nọ dín dagbe to gbẹtọ lẹ mẹ, podọ nawẹ mí sọgan wàmọ gbọn?
15 Taidi Jesu, mí nọ dín dagbe he tin to mẹdevo lẹ mẹ. Vlavo yọnnu mẹjitọ godoponọ de to vivẹnu he jẹna pipà dó nado pọ́n ovi etọn lẹ go whẹ́n. Sunnu de to tintẹnpọn nado penukundo whẹndo etọn go. Mẹhomẹ de do ojlo hia to gbigbọmẹnu lẹ mẹ. Be mí nọ doayi jẹhẹnu mọnkọtọn lẹ go to mẹhe mí dukosọ hẹ lẹ mẹ bo nọ pà yé ya? To mọwiwa mẹ, mí nọ zinnudo nuhe ji mí kọngbedopọ hẹ yé do lẹ ji bo sọgan hùn aliho dote na kunnudide gando Ahọluduta lọ go.—Owalọ lẹ 26:2, 3.
Whiwhẹ Yin Dandan to Owanyi Didohia Mẹ
16. Etẹwutu e yin nujọnu nado tindo walọmimiọn po sisi po hlan mẹhe mí nọ dọyẹwheho na lẹ?
16 Wanyiyina mẹhe mí nọ plọnnu lẹ na whàn mí nado setonuna avase nuyọnẹn tọn Biblu tọn dọmọ: “Oyọnẹn nọ kla, ṣigba owanyi nọ hẹnmẹ dote.” (1 Kọlintinu lẹ 8:1) Jesu tindo oyọnẹn susugege, ṣogan e ma yigo pọ́n gbede. Enẹwutu dile a to nuyise towe lẹ má, dapana hogbe avùntọ́nmẹ kavi goyiyi tọn lẹ. Yanwle mítọn wẹ yin nado biọ ahun lẹ mẹ bo dọ̀n gbẹtọ lẹ wá nugbo he mí yiwanna sọmọ lẹ kọ̀n. (Kọlọsinu lẹ 4:6) Flindọ, whenuena Pita na ayinamẹ Klistiani lẹ nado wleawu nado yiavunlọ, e yí nuflinmẹ lọ dogọ dọ mí dona wàmọ ‘to walọmimiọn po osi sisosiso po mẹ.’ (1 Pita 3:15) Eyin mí tindo walọmimiọn po sisi po, e yọnbasi taun dọ mí na dọ̀n gbẹtọ lẹ wá Jiwheyẹwhe he mí to sinsẹ̀n lọ dè.
17, 18. (a) Nawẹ mí dona yigbe hlan walọyizan homọdọdomẹgo tọn lẹ gando pipegan mítọn taidi lizọnyizọnwatọ lẹ go gbọn? (b) Naegbọn ogbè dowhenu Biblu tọn lẹ sisè mayin dandan na Biblu plọntọ lẹ?
17 Nuhudo matin nado jla glolo oyọnẹn kavi wepinplọn mítọn tọn na gbẹtọ lẹ gba. Eyin mẹhe tin to aigba-denamẹ mìtọn ji delẹ gbẹ́ nado dotoaina mẹhe ma tindo gbedewema wehọmẹ alavọ tọn kavi tẹnmẹ-yinkọ delẹ, ma dike walọyizan yetọn ni hẹn we gbọjọ blo. Jesu gbẹ́ agọjẹdomẹ lọ dai dọ ewọ ma ko yì wehọmẹ nukundeji labbi lẹ tọn he tin to azán etọn gbè lẹ; mọjanwẹ e masọ joawuna nuvẹun he gbayipe lẹ gbọn tintẹnpọn nado jla glolo oyọnẹn susugege etọn tọn na gbẹtọ lẹ dali do niyẹn.—Johanu 7:15.
18 Whiwhẹ po owanyi po yin nujọnu hugan wepinplọn aihọn tọn depope na lizọnyizọnwatọ Klistiani tọn lẹ. Jehovah, heyin Nuplọnmẹtọ Daho lọ wẹ nọ hẹn mí pegan na lizọnyizọn lọ. (2 Kọlintinu lẹ 3:5, 6) Podọ mahopọnna nuhe sinsẹ̀ngán Mẹylọhodotọklisti tọn delẹ dọ, e mayin dandan dọ mí ni plọn ogbè dowhenu Biblu tọn lẹ nado sọgan pegan taidi Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọnmẹtọ lẹ gba. Jehovah gbọdo Biblu nado yin kinkàn to hogbe he họnwun bo to tlọlọ lẹ mẹ bọ diblayin mẹlẹpo wẹ sọgan mọnukunnujẹ nugbo họakuẹ etọn lẹ mẹ. Nugbo enẹlẹ ma ko yin didiọ gba, etlẹ yin to whenuena e to yinyin lilẹdo ogbè kanweko susu lẹ mẹ. Enẹwutu, dile etlẹ yindọ ogbè dowhenu tọn lẹ sisè nọ yọn-na-yizan to whedelẹnu, e mayin dandan dọ mí ni se yé gba. Humọ, goyiyi to nugopipe ogbè susu sisè tọn mẹ sọgan zọ́n bọ mẹde na hẹn jẹhẹnu heyin dandan na Klistiani nugbo lẹ bu, enẹwẹ, ojlo nado plọnnu.—1 Timoti 6:4.
19. Linlẹn tẹmẹ wẹ lizọnyizọn Klistiani tọn mítọn yin azọ́n whiwhẹ tọn de te?
19 Ayihaawe depope matin dọ lizọnyizọn Klistiani tọn mítọn yin azọ́n he nọ biọ jijọ whiwhẹ tọn de. Mí nọ pannukọn nukundiọsọmẹ, ojlo matindo, po homẹkẹn po gbọzangbọzan. (Johanu 15:20) Ṣogan, gbọn lizọnyizọn mítọn hinhẹndi po nugbonọ-yinyin po dali, mí to azọ́n titengbe de wà. Eyin mí to lizọnyi na mẹdevo lẹ po whiwhẹ po zọnmii to azọ́n ehe mẹ, mí to apajlẹ owanyi he Jesu Klisti dohia gbẹtọ lẹ tọn hodo. Lẹnnupọndeji: Eyin mí dona dọyẹwheho na mẹhe ma tindo ojlo kavi he nọ diọnukunsọmẹ fọtọ́n nado sọgan mọ lẹngbọ dopo gee, be enẹ ma na sọgbe hẹ vivẹnudido lọ ya? Mọwẹ, na jide tọn! Enẹwutu gbọn linsinsinyẹn to azọ́n lọ mẹ, matin nuṣikọ dali, mí to lizọnyi na gbẹtọ taidi lẹngbọ nkọtọn he mí ma ko mọ lẹ. Matin ayihaawe Jehovah po Jesu po na hẹn ẹn diun dọ omẹ họakuẹ mọnkọtọn susu na gbẹsọ yin mimọ bo yin alọgọna whẹpo opodo lọ nido wá.—Hagai 2:7.
20. Etẹwẹ yin delẹ to aliho he mẹ mí sọgan plọnmẹ gbọn apajlẹ dali te lẹ mẹ?
20 Mẹpinplọn gbọn apajlẹ dali yin aliho devo nado do ojlo tintindo mítọn nado yilizọn na mẹdevo lẹ hia. Di dohia, mí jlo na plọn gbẹtọ lẹ dọ Jehovah ‘Jiwheyẹwhe ayajẹnọ lọ’ sinsẹ̀n, wẹ yin aliho gbẹzan tọn he yọnhugan, bo nọ hẹn pekọwa hugan lọ. (1 Timoti 1:11) Dile yé mọ walọyizan po lehe mí nọ yinuwahẹ kọmẹnu, wehọmẹvigbẹ́, po azọ́nwatọgbẹ́ lẹ po do, be yé sọgan mọdọ mí yin ayajẹnọ bo tindo pekọ ya? Mọdopolọ, mí nọ plọn Biblu plọntọ mítọn lẹ dọ agun Klistiani tọn yin bẹtẹn owanyi tọn de to aihọn ylankan he ma tindo awuvẹmẹ ehe mẹ. Be nuplọntọ mítọn lẹ sọgan mọ po awubibọ po dọ mí yiwanna mẹhe tin to agun lọ mẹ lẹpo bo nọ wazọ́n sinsinyẹn nado tin to jijọho mẹ hẹ ode awetọ ya?—1 Pita 4:8.
21, 22. (a) Dotẹnmẹ tẹlẹ wẹ míde gbigbejepọn gando lizọnyizọn mítọn go sọgan hundote na mí? (b) Etẹwẹ na yin hodọdeji to zinjẹgbonu Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn he na bọdego mẹ?
21 Ojlo tintindo na lizọnyizọn mítọn sọgan nọ whàn mí to whedelẹnu nado vọ́ mídelẹ gbeje pọ́n. To mọwiwà po nugbonọ-yinyin po mẹ, mẹsusu ko mọdọ yé sọgan hẹn sinsẹ̀nzọn yetọn gblodeji gbọn alọkikẹyi lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn kavi tẹnsisẹ nado yì sẹ̀n to fie nuhudo sù te taun lẹ dali. Mẹdevo lẹ ko de nado plọn jonọgbè de nado sẹ̀n to agbegbe jonọ lẹ tọn he tin to otò yetọn titi mẹ lẹ ji. Eyin dotẹnmẹ mọnkọtọn lẹ hùn dotena we, yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo yé ji po odẹ̀ po. Alọnu hinhẹn ján to lizọnyizọn lọ mẹ nọ hẹn ayajẹ, pekọ, po jijọho ayiha mẹ tọn susugege po wá.—Yẹwhehodọtọ 5:12.
22 To aliho lẹpo mẹ, mì gbọ mí ni to apajlẹ Jesu Klisti tọn hodo zọnmii gbọn awuwiwlena owanyi mítọn na nugbo he mí to pinplọnmẹ podọ na mẹhe mí to pinplọn lẹ dali. Awuwiwlena owanyi po dido e hia to adà awe ehelẹ mẹ po na gọalọna mí nado ze dodonu dagbe de dai nado yin mẹplọntọ he taidi Klisti nkọtọn lẹ. Ṣigba, nawẹ mí sọgan dó do dodonu enẹ ji gbọn? To zinjẹgbonu Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn he na bọdego mẹ, hosọ debọdo-dego delẹ na dọhodo aliho mẹpinplọn tọn tangan he Jesu yizan delẹ ji.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Mẹhẹndeji tẹwẹ mí tindo dọ apajlẹ Jesu tọn taidi mẹplọntọ de ma yiaga hugan na mí nado hodo?
• Nawẹ mí sọgan dohia dọ mí yiwanna nugbo he mí ko plọn sọn Biblu mẹ lẹ gbọn?
• Naegbọn e yin nujọnu nado tindo whiwhẹ dile oyọnẹn mítọn to susudeji?
• Etẹwẹ yin delẹ to aliho he mẹ mí sọgan do owanyi hia mẹhe mí to vivẹnudo nado plọn lẹ te?
[Yẹdide to weda 16]
Wà nuhe go a pé lẹpo nado wleawudai
[Yẹdide to weda 17]
Eyin a yọ́n nuhọakuẹ “oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn” tọn, a sọgan yí Biblu zan po kọdetọn dagbe po
[Yẹdide to weda 18]
Mí nọ do owanyi hia gbẹtọ lẹ gbọn wẹndagbe lọ mimá hẹ yé dali