Xa̱ʼa̱ ña̱ va̱ása va̱ʼa kéʼé na̱ político xínu iin profecía ña̱ va̱xi nu̱ú Biblia
Tiempo vitin ku̱a̱ʼání na̱ yiví va̱ása kíndo̱o-inina xíʼin ña̱ política, xa̱a̱ síín síín íyo ña̱ ndákanixi̱nína xa̱ʼa̱ ley ta nda̱a̱ sáa̱na tá káʼa̱nna xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo. Ta na̱ káchíñu xíʼin na̱ gobierno na̱ tavá ley yóʼo sava yi̱chi̱ va̱ása kíndo̱o tu̱ʼunna xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo. Xa̱ʼa̱ ña̱ kéʼéna ña̱yóʼo va̱ása vií kítáʼan na̱ político ta va̱ása táxina ña̱ vií ñá keʼé na̱ gobierno chiñuna.
Xa̱ʼa̱ ña̱ va̱ása vií íyo gobierno na̱ Estados Unidos xíʼin ña̱ Reino Unido kúú ña̱ kíʼinníkayó kuenta xíʼin, ¿nda̱chun káʼa̱nyó ña̱yóʼo? Saáchi Biblia ni̱ka̱ʼa̱nña ña̱ saá keʼé na̱ gobierno yóʼo nda̱a̱ na kixaa̱ Reino Ndióxi̱ ña̱ sándiʼi-xa̱ʼa̱ña ndiʼi ña̱ va̱ása va̱ʼa íyo nu̱ú ñúʼu yóʼo.
Ña̱ va̱ása va̱ʼa kéʼé na̱ político kúú ña̱ koo “ki̱vi̱ so̱ndíʼi”
Libro ta̱ Daniel kúúmiíña profecía ña̱ ndáyáʼviní. Nu̱ú profecía yóʼo ni̱ka̱ʼa̱n Ndióxi̱ ndáaña kuu “ki̱vi̱ so̱ndíʼi”. Tá ka̱ʼyína tu̱ʼun yóʼo ni̱ka̱ʼa̱nna xa̱ʼa̱ ña̱ koo tiempo ña̱ ndóoyó vitin (Daniel 2:28).
Ndióxi̱ ni̱na̱ʼa̱ra profecía yóʼo nu̱ú ta̱ rey ñuu Babilonia tá ni̱xa̱níra. Ti̱xin xa̱ni yóʼo ta̱ rey xi̱nira iin estatua ña̱ káʼnuní ta ku̱a̱ʼá nu̱ú ka̱a kuva̱ʼaña. Ta̱ profeta Daniel ni̱ka̱ʼa̱nra xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo, ña̱ iin tá iin táʼví ña̱yóʼo xa̱a̱ síín xa̱a̱ síín na̱ chíñu ndána̱ʼa̱ña, ta nani yáʼa tiempo ndiʼi-xa̱ʼa̱na.a Ta kixaa̱ iin tiempo iin yu̱u̱ kaniña xa̱ʼa̱ estatua ta ndiʼi-xa̱ʼa̱ va̱ʼaña. Yu̱u̱ kán ndákiʼinña reino ña̱ chi̱ndúʼú Ndióxi̱ (Daniel 2:36-45).
Profecía yóʼo káʼa̱nña, Reino Ndióxi̱ sandíʼi-xa̱ʼa̱ña ndiʼi na̱ chíñu na̱ íyo nu̱ú ñuʼú yóʼo. Ta suvi xa̱ʼa̱ reino yóʼo kúú ña̱ ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Jesús xíʼin na̱ xi̱ndiku̱n miíra ña̱ ná ndukúna nu̱ú Ndióxi̱, tá ka̱chira: “Ná kixaa̱ ki̱vi̱ ña̱ kaʼndachíñún” (Mateo 6:10).
Soo, ¿ndáa táʼví ña̱ profecía yóʼo káʼa̱nña ña̱ va̱ása vií koo ña̱ política? Ná ndakaʼányó chi xa̱ʼa̱ ña̱ estatua yóʼo ku̱va̱ʼaña xíʼin hierro ta saátu nda̱ʼyi̱ (Daniel 2:33). Ña̱yóʼo xa̱a̱ síín íyoña nu̱ú inka táʼví ku̱ñu ña̱ estatua, saáchi inka táʼvíña xíʼin ka̱a téʼé ku̱va̱ʼaña. Ña̱yóʼo xa̱a̱ síín kooña nu̱ú inkaka na̱ chíñu, ¿ndáa ki̱ʼva? Profecía ña̱ ka̱ʼyí ta̱ Daniel káʼa̱nña ña̱yóʼo:
Profecía yóʼo káʼa̱nña xa̱ʼa̱ ña̱ estatua kúúña potencia mundial tiempo vitin. Va̱ása koo ku̱a̱ʼá ndee̱ña saáchi na̱ íyo ñuu kán va̱ása táxina ña̱ ná kaʼndachíñu viíña.
Ndáa ki̱ʼva xa̱a̱ xínu profecía ña̱ ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Daniel
Xa̱ʼa̱ ña̱ estatua ndána̱ʼa̱ña potencia mundial na̱ xáʼndachíñu tiempo vitin, ta ña̱yóʼo kúú Estados Unidos xíʼin Reino Unido. ¿Ndáaña kúú tiempo vitin, ña̱ ñuu yóʼo kúú xa̱ʼa̱ ña̱ estatua?
Nda̱a̱ tá xa̱a̱ ni̱ka̱ʼa̱nyó, xa̱ʼa̱ ña̱ estatua yóʼo “ku̱vaʼaña xíʼin hierro ta saátu nda̱ʼyi̱”, xa̱ʼa̱ ña̱ ni̱sa̱ka̱ ña̱yóʼo vitáña (Daniel 2:42). Tiempo vitin, ni íyoníva ndee̱ ña̱ Estados Unidos xíʼin Reino Unido va̱ása vií íyo ña̱ xáʼndachíñuna, saáchi na̱ yiví na̱ íyo ñuu kán ndátaʼví-táʼa̱nna. Tá kúú, u̱vi̱ saá país yóʼo na̱ yiví kánitáʼan miívana. Na̱yóʼo káʼa̱nna xa̱ʼa̱ derecho ña̱ kúúmiína ta kininí kéʼéna. Ta na̱ ndáka̱xinna kuniʼi yichi̱ nu̱úna, na̱yóʼo va̱ása kíndo̱o-inina xíʼin ña̱ káʼa̱n inkana. Xa̱ʼa̱ ña̱ ndátaʼví-táʼan mií na̱ yiví yóʼo, na̱ gobierno kúni̱vana keʼéna ku̱a̱ʼá ña̱ʼa soo va̱ása kúchiñuna.
Nu̱ú capítulo 2 ña̱ Daniel ni̱ka̱ʼa̱nña ña̱ va̱ása vií koo ña̱ política.
Ná ka̱ʼa̱nkayó xa̱ʼa̱ profecía ña̱ ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Daniel, ndáaña kúni̱ kachiña ta ndáa ki̱ʼva xínuña tiempo vitin.
Profecía: “Ndata̱ʼví na̱ xáʼndachíñu yóʼo, soo ndakúva loʼo koo ña̱yóʼo, nda̱a̱ táki̱ʼva ndakú hierro” (Daniel 2:41).
Ña̱ kúni̱ kachiña: Ni ndátaʼví-táʼan na̱ político ñuu kán, Estados Unidos xíʼin Reino Unido kúúmiína ku̱a̱ʼá na̱ soldado xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo íyoní ndee̱na. Ta xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo íyona nda̱a̱ táki̱ʼva íyo hierro.
Ña̱ xa̱a̱ xínu
Tá ku̱i̱ya̱ 2023, país na̱ ku̱a̱ʼáníka sa̱ndíʼi xu̱ʼún xíʼin na̱ soldado xi̱kuu Estados Unidos xíʼin Reino Unido nu̱úka inka 12 país (Stockholm International Peace Research Institute [Instituto Internacional de Estudios para la Paz de Estocolmo]).
“Reino Unido xíʼin Estados Unidos va̱ʼaníva kítáʼanña [...] ndakúní íyoña, inkáchi xáʼnu u̱vi̱ saá ñuu yóʼo [...;] inkáchi káchíñundi̱, inkáchi ndákiʼinndi̱ tu̱ʼunndi̱ ta inkáchi kánitáʼandi̱” (Comando Estratégico, Ministerio de Defensa del Reino Unido, abril 2024).
Profecía: “Ta nda̱a̱ táki̱ʼva xi̱niún ña̱ xíʼin nda̱ʼyi̱ ta saátu hierro ku̱vaʼa xa̱ʼa̱ña xíʼin nu̱ú xa̱ʼa̱ña, saá ndata̱ʼví na̱ xáʼndachíñu yóʼo, soo ndakúva loʼo koo ña̱yóʼo, nda̱a̱ táki̱ʼva ndakú hierro ña̱ nda̱saka̱ xíʼin nda̱ʼyi̱ ña̱ xi̱niún” (Daniel 2:42).
Ña̱ kúni̱ kachiña: Ni ku̱a̱ʼání soldado kúúmií ña̱ Estados Unidos xíʼin Reino Unido va̱ása kívi keʼéna ña̱ kúni̱na, saáchi na̱ yiví na̱ ñuu kán va̱ása táxina ña̱ keʼéna ña̱ kúni̱ miína.
Ña̱ xa̱a̱ xínu
“Sava na̱ káʼvi va̱ʼa káʼa̱nna, Estados Unidos va̱ása kívi keʼéna ña̱ káʼa̱nna, tá kúú, ña̱ va̱ása kooka ku̱a̱chi á vií keʼéna negocio” (The Wall Street Journal).
“Tiempo vitin ku̱a̱ʼání ku̱a̱chi íyo xíʼin na̱ político na̱ íyo Gran Bretaña, xa̱ʼa̱ ña̱kán na̱ gobierno va̱ása kívi keʼé viína chiñuna ña̱ va̱ʼa chindeétáʼanna xíʼin na̱ yiví” (Institute for Government [Instituto de Gobierno]).
Profecía: “Ndasaka̱ na̱yóʼo xíʼin na̱ ñuu. Soo va̱ása kivi inkáchi kutáʼanna” (Daniel 2:43, nota).
Ña̱ kúni̱ kachiña: Sana na̱ yiví chíkaa̱vana voto sa̱tá iin na̱ gobierno ña̱ va̱ʼa ndakiʼinna iin chiñu. Soo tá kíʼin na̱yóʼo chiñu, ni miína ni na̱ chi̱kaa̱ voto miína va̱ása kíndo̱o inina xíʼin ña̱ kéʼéna.
Ña̱ xa̱a̱ xínu
“Tiempo vitin ku̱a̱ʼání na̱ yiví na̱ ñuu Estados Unidos va̱ása va̱ʼa káʼa̱nna xa̱ʼa̱ ña̱ política ña̱ íyo ñuuna” (centro de investigación Pew Research Center).
“Ti̱xin 50 ku̱i̱ya̱ ña̱ xa̱a̱ ni̱ya̱ʼa, na̱ yiví na̱ ñuu Gran Bretaña va̱ʼaní xi̱ndaa-inina ña̱ política xíʼin na̱ gobierno, soo vitin va̱ása kéʼékana saá” (National Centre for Social Research [Centro Nacional de Investigación Social]).
¿Ndáa ki̱ʼva xi̱nu profecía ña̱ ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Daniel?
Profecía yóʼo ni̱ka̱ʼa̱nña ña̱ potencia mundial kúú Estados Unidos xíʼin Reino Unido ta na̱yóʼo kúú na̱ kaʼndachíñu nda̱a̱ ná kixaa̱ Reino Ndióxi̱ sandíʼi-xa̱ʼa̱ña ndiʼi gobierno ña̱ íyo ñuyǐví yóʼo (Daniel 2:44).
Saátu profecía ña̱ va̱xi nu̱ú libro ña̱ Apocalipsis, Biblia náʼa̱ña ña̱ ndiʼi na̱ rey na̱ íyo nu̱ú ñuʼú, ndakutáʼanna ña̱ va̱ʼa kanitáʼanna xíʼin Jehováb tá ná kixaa̱ ña̱ Armagedón, “tá ná kixaa̱ ki̱vi̱ káʼnura” (Apocalipsis 16:14, 16; 19:19-21). Tá ná kixáʼa guerra kán, Jehová sandíʼi-xa̱ʼa̱ra ndiʼi gobierno na̱ íyo nu̱ú ñuʼú yóʼo, ta saá kǒo nda̱a̱ ni iinka potencia mundial na̱ ndanaʼa̱ ña̱ estatua ña̱ ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Daniel xa̱ʼa̱.
Á kúni̱kaún kunda̱a̱-iniún xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo kaʼvi artículo ña̱ naní “¿Ndáaña kúú Armagedón?”
¿Nda̱chun ndáyáʼviní kunda̱a̱-iniyó xíʼin profecía yóʼo?
Biblia káxiní ni̱ka̱ʼa̱nña ña̱ va̱ása vií keʼé na̱ político na̱ íyo chí Estados Unidos xíʼin Reino Unido chiñuna. Ña̱ kunda̱a̱-iniún xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo chindeétáʼanña xíʼún ña̱ kunda̱a̱-iniún ndáaña kúú tiempo vitin.
Kunda̱a̱-iniún nda̱chun kúú ña̱ ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Jesús xíʼin na̱ ndíku̱n miíra ña̱ kǒo xíniñúʼu ki̱ʼvina xíʼin ña̱ política (Juan 17:16). Ta saátu kunda̱a̱-iniún nda̱chun ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Jesús ta̱ nda̱kaxin mií Ndióxi̱ tu̱ʼun yóʼo: “Su̱ví ñuyǐví yóʼo kúú nu̱ú xáʼndachíñui̱” (Juan 18:36).
Kivi kandíxaún ña̱ ti̱xin loʼo tiempo ña̱ Reino Ndióxi̱ nasamaña ndiʼi ña̱ va̱ása va̱ʼa kúú nu̱ú ñuyǐví yóʼo ta ku̱a̱ʼání bendición ndakiʼin na̱ yiví, nda̱a̱ táki̱ʼva ni̱ka̱ʼa̱n mií Ndióxi̱ (Apocalipsis 21:3, 4).
Chí nu̱únínu va̱ása kundi̱ʼika-iniún chi va̱ása sandíʼi-xa̱ʼa̱ka na̱ yiví nu̱ú ñúʼu yóʼo (Salmo 37:11, 29).
Profecía ña̱ ni̱ka̱ʼa̱n ta̱ Daniel náʼa̱ña ña̱ potencia mundial kúú Estados Unidos xíʼin Reino Unido ta ña̱yóʼo kúú ña̱ ndána̱ʼa̱ xa̱ʼa̱ ña̱ estatua. Ña̱yóʼo kúú ña̱ so̱ndíʼi kaʼndachíñu nu̱ú na̱ yiví. Ta, ¿ndáana kaʼndachíñu vitin? Iin gobierno ña̱ kǒo ku̱a̱chi kúúmií ta nda̱a̱ chí ndiví kaʼndachíñuña ta ña̱yóʼo kúú Reino Ndióxi̱.
Tá kúni̱kaún kunda̱a̱-iniún ndáaña kúú Reino Ndióxi̱ ta ndáaña keʼéña xíʼin na̱ yiví, koto video ña̱ naní ¿Ndáa ki̱ʼva kaʼndachíñu Ndióxi̱?
a Koto recuadro ña̱ naní “¿Ndáa potencia mundial kúú ña̱ káʼa̱n profecía ta̱ Daniel xa̱ʼa̱?”.
b Jehová kúú ki̱vi̱ Ndióxi̱ (Salmo 83:18). Koto artículo ña̱ naní “¿Ndáa ta̱ kúú Jehová?”.