Představ si, že sháníš práci, aby ses postaral o rodinu. Máš dvě nabídky. Zjistil sis všechna fakta – o jakou práci jde, jaká bude pracovní doba, kolik času ti zabere dojíždění a tak dál. Ani jedna nejde proti biblickým měřítkům. Jedna z nich se ti líbí trochu víc, protože by tě bavila nebo je líp placená. Ale než ji přijmeš, musíš zvážit ještě něco. Zeptej se sám sebe: Zasahovala by pracovní doba i do času, kdy máme shromáždění? Brala by mi tahle práce čas, který chci věnovat rodině, abych se o ni mohl po duchovní a citové stránce postarat? Takové otázky ti pomůžou dát to důležitější – uctívání Jehovy a rodinu – před hmotné věci. Pak uděláš rozhodnutí, kterému Jehova požehná. w25.01 17 ¶11–13

I když se k tobě druzí chovali špatně, buď si jistý, že Jehova tě miluje a váží si tě. Pokud jsi zdrcený, pamatuj, že Jehova viděl tvoje dobré vlastnosti a přitáhl tě k sobě. (Jan 6:44) Vždycky je připravený ti pomoct, protože jsi pro něho vzácný. O Jehovových pocitech se můžeme něco dozvědět z toho, jak se k druhým choval Ježíš, když byl na zemi. Všímal si těch, kterými druzí pohrdali, a jednal s nimi laskavě. (Mat. 9:9–12) Například jedna vážně nemocná žena se dotkla jeho oděvu, protože doufala, že se díky tomu uzdraví. Ježíš ji uklidnil a pochválil za její víru. (Mar. 5:25–34) Ježíš dokonale napodobuje povahu svého Otce. (Jan 14:9) Takže si můžeš být jistý, že si tě Jehova váží a všímá si tvých dobrých vlastností, třeba že v něho věříš a miluješ ho. w24.10 7 ¶4, 5

David se dostal do mnoha náročných situací, se kterými se musel vyrovnávat a které ho dohnaly až k slzám. Druzí ho nenáviděli, a dokonce ho zradili ti, kterým důvěřoval. (1. Sam. 19:10, 11; 2. Sam. 15:10–14, 30) Jednou napsal, jak se kvůli všem svým nepřátelům cítí: „Jsem vyčerpaný vzdycháním, celou noc své lůžko smáčím slzami, svou postel zaplavuji pláčem.“ (Žalm 6:6) Přes to všechno, co David prožíval, si byl jistý, že ho Jehova miluje. Napsal: „Jehova uslyší můj pláč.“ (Žalm 6:8) Ve verši na dnešní den vykreslil, jak něžně o něj Jehova pečuje. Představoval si, že sbírá jeho slzy do měchu nebo si je zapisuje do knihy. Byl si jistý, že ví o jeho bolesti a nezapomene na ni. Byl přesvědčený, že jeho milující nebeský Otec ví nejenom o tom, čím si prochází, ale taky, co to s ním dělá. w24.12 22 ¶11, 12