Job
2 Potom nastal den, kdy synové* [pravého] Boha vstoupili, aby zaujali své postavení před Jehovou, a Satan* také přistoupil k tomu, aby vstoupil přímo mezi ně, aby zaujal své postavení před Jehovou.+
2 Jehova nato řekl Satanovi: „Odkud právě přicházíš?“ Na to Satan Jehovovi odpověděl a řekl: „Z toulky po zemi a z procházky po ní.“+ 3 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Satanovi: „Zaměřil jsi své srdce na mého sluhu Joba,+ že na zemi není nikdo jako on, muž bezúhonný a přímý,+ který se bojí Boha+ a odvrací se od špatného?+ Ještě pořád se pevně drží své ryzosti,+ ačkoli mě proti němu podněcuješ,+ abych ho polykal bez příčiny.“+ 4 Ale Satan+ Jehovovi odpověděl a řekl: „Kůži za kůži, a všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše.*+ 5 Napřáhni, prosím, pro změnu svou ruku a dotkni se až jeho kosti a jeho těla [a viz], zdali tě neprokleje* přímo do obličeje.“+
6 Jehova tudíž řekl Satanovi: „Je v tvé ruce! Jen dej pozor na samotnou jeho duši!“* 7 A tak Satan odešel od Jehovovy osoby*+ a postihl Joba zhoubným bolákem od chodidla jeho nohy až po temeno jeho hlavy.+ 8 A on přistoupil k tomu, aby si vzal hliněný střep, jímž by se škrábal; a seděl v popelu.+
9 Nakonec mu řekla jeho manželka: „Ještě se pevně držíš své ryzosti?+ Proklej* Boha a zemři!“ 10 Ale on jí řekl: „Jako mluví jedna z bláznivých+ žen, tak mluvíš i ty. Budeme přijímat od [pravého] Boha jen to, co je dobré, a nebudeme přijímat i to, co je špatné?“+ V tom všem Job nezhřešil svými rty.+
11 A tři Jobovi druhové se doslechli o všem tom neštěstí, jež na něho přišlo, a přistoupili k tomu, aby přišli každý ze svého vlastního místa, Temanita Elifaz+ a Šuchovec Bildad+ a Naamatita+ Cofar. Dali si tedy schůzku,+ aby mu přišli projevit účast a utěšit ho.+ 12 Když z dálky pozvedli oči, nepoznali ho. A přistoupili k tomu, aby pozvedli hlas a plakali a každý roztrhl+ svůj plášť bez rukávů a vyhazovali k nebesům prach sobě na hlavu.+ 13 A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí+ a nikdo k němu nepromluvil ani slovo, neboť viděli, že bolest+ je velmi veliká.